Levandule prostřední Provence

PŮVOD: Francie, zřejmě oblast Provence, koncem 19. a zač. 20. stol., přesný původ neznámý. Kříženec mezi levandulí úzkolistou ( L. angustifolia ) a širokolistou ( L. latifolia ). Nazývaná také "francouzská levandule" nebo "lavandin".
RŮST: středně rychlý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající do 60–90 cm s dřevnatými stonky. Listy jsou bez stopky, čárkovité, stříbřité. Stříhá se buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavními, voňavými fialovými drobnými hluchavkovitými květy v dlouhých přeslenech (6,5-8 cm) kvetoucími od června do července, v případě seříznutí i opakovaně v srpnu či září.
PLODNOST: jako mezidruhový hybrid netvoří plody, množí se vegetativně.
PLODY:
Dozrávání:
VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Její vůně je silná, sladká, velmi příjemná a květinová , s nižším obsahem kafru než u odrůdy Grosso, a proto se používá zejména v kosmetice, parfumerii , ale i kulinárny . Kulinární využití: listy a květiny čerstvé i sušené, syrové i vařené či esenciální olej (EO) k dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny, krémů. Přidávají se do džemů, olejů, octů. Dělá se z nich čaj. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď květiny v čaji či koupeli nebo EO z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších EO a může se používat neředěný, například. k hojení povrchových ran , popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky , působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný , uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti .
Stanoviště: slunečné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoliv, není-li příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.
ODOLNOST: mrazuodolná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C, mrazuodolnější z odrůd lavandinu. Po zakořenění silně suchuvzdorná, větruodolná. Méně trpí houbovými chorobami ve vlhčích podmínkách.