Višeň

PŮVOD: ČR, Chlumec nad Cidlinou, vypěstoval ji Jan Říha jako semenáč z volného opylení Ostheimské v r.. 1893 a pojmenoval ji po starostovi a školkaři V. Vackovi.

RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří charakteristické kulovité koruny spíše hustší, s hlavními větvemi dostatečně silnými. Postranní větve jsou převislé, dlouhé. Obrast uvnitř stromu zvykne prosychat.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete zároveň s pozdě kvetoucími třešněmi, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: třešně Hedelfingenská , Thurn Taxis (Schneiderova) , Troprichterova , višeň Kӧrӧšská .

PLODNOST: raná, vysoká , pravidelná v přítomnosti vhodných opylovačů.

PLODY: středně velké (4-5 g) kulovité až zploštělé. Slupka je tmavě červená, lesklá, je to kyselka . Dužina je velmi jemná, řídká, světle červená, šťavnatá, šťáva jen slabě až středně barví. Chuť je nakyslá až nasládlá, mírně natrpklá, v plné zralosti velmi dobrá až výborná, příjemně kořeněná . Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, 4. třešňový týden, tedy ve 2. polovině června. Dobře drží na stromě. Zvládá dopravu i ve stavu plné zralosti.

VYUŽITÍ: stolní odrůda vhodná pro přímý konzum , ale i ke zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty, likéry či na pečení.

STANOVISTE: sluneční. Stromy jsou vhodné do každé, byť jen trochu úrodné půdy, ale z půd hlubokých a hlinitých jsou plody neobyčejně velké a krásné. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a vůči monilióze .

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, kde ji kolem r.. 1960 získala od Dr. Döneše ovocná školka v Galantě. Synonyma: Dönešova, Demešova.

RŮST: bujný až středně bujný, po vstupu do plodnosti středně bujný až umírněný, tvoří menší až středně velké pyramidální koruny. Má sklon vyholovat, proto během období plodnosti vyžaduje občasné zmlazení.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivá, hmyzem opělivá, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, středně vysoká, jen někdy vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 5 g), kulatého nebo až srdečního tvaru. Slupka je pevná, lesklá, tmavě červená, v plné zralosti téměř černá . Dužina je středně tuhá - nejtužší ze známých višní, tmavě červená se světle červeným žilkováním, velmi šťavnatá, šťáva silně barví . Chuť je nakyslá až sladkokyselá, aromatická, se zvláštní příchutí, jemně natrpklá, velmi dobrá až výborná . Dužina se dobře odděluje od pecky. Je to kyselka .

Dozrávání: středně časné, v 5. třešňovém týdnu, obvykle v 1. polovině července . Plody dobře drží na stromě po dozrání.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum i pro všestranné zpracování pro výrobu kompotů, džemů, sirupů, likérů, vína, destilátu či k sušení. Velmi dobře snáší přepravu a skladování i v plné zralosti.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Na půdu není příliš náročná, ale upřednostňuje dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou, hlinitopísčitou až hlinitou půdu. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody. V příliš suché půdě jsou plody drobné. Je vhodná do teplých a středně teplých, ale chráněných oblastí .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu , silně odolná vůči praskání plodů při dlouhotrvajících deštích. Silně odolná vůči moniliové hnilobě plodů ( Monilinia fructigena ). Napadá ji vrtivka třešňová.

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, vyšlechtil ji Maliga Pál jako kříženec odrůd Pandy a Montreuil a od r.. 1970 je na trhu.

RŮST: v mládí bujný, v období plodnosti středně bujný, polovzpřímený. Vytváří vysoké, kulovité, hustší koruny. Nevyholuje a nemá sklon k převislému růstu, dobře se tvaruje .

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivá , kvete skoro až středně brzy.

PLODNOST: raná až středně raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), zploštěle kulovité. Slupka je velmi jemná, světle červená až zářivě červená , je na pomezí mezi kyselkou a amarelkou . Dužina je světle červená, měkká, řidší, rozplývavá, velmi šťavnatá , šťáva málo barví. Chuť je příjemně sladkokyselá, při plném vyzrání až nakysladká, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná . Pecka se dobře odděluje od dužniny. Po oddělení plodu od stopky z něj vytéká šťáva.

Dozrávání: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července, relativně rovnoměrně. Hůře snáší přepravu, snadno se otiskuje.

VYUŽITÍ: výborná stolní odrůda vhodná zejména pro přímý konzum (višně na dortu), ale také pro všestranné zpracování na světlejší kompoty, džemy, sirupy či sušení.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Nejlépe se jí daří v úrodných, dostatečně vlhkých, ale dobře odvodněných půdách. V suché půdě jsou plody drobnější. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody, trpí tam klejotokem. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních poupatách a v květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Je středně až méně odolná vůči monilióze.

PŮVOD: Maďarsko, okolí města Nagykőrösi, odtud se před 2. světovou válkou rozšířila k nám.

RŮST: v mládí bujný, v období plodnosti středně bujný. Tvoří větší, vysokokulovité až vysokopyramidální koruny, později až převislé.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až středně pozdě. Vhodné opylovače: višně Fanal , Morela pozdní , Vackova , třešeň Thurn Taxis (Schneiderova) . V době květu potřebuje teplé počasí, je náročná na opylení.

PLODNOST: středně raná, střední až nižší, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 6-7 g), kulovité. Slupka je tenká, lesklá, tmavě červená se světlejšími tečkami, je to kyselka . Dužina je světle červená, měkká, jemná, šťavnatá, šťáva barví středně. Chuť je kyselkavá, nasládlá, mírně natrpklá, v plné zralosti příjemně aromatická a kořeněná, výborná . Pecka se dobře odděluje od dužniny. Po oddělení plodu od stopky z něj nevytéká šťáva.

Dozrávání: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, obyčejně kolem poloviny července. Je vhodná pro mechanizovaný sběr, dobře se přepravuje i skladuje.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

Stanoviště: slunečné, teplé, není náročná na půdu, ale nejlépe jí vyhovují hlinitopísčité, propustné půdy s dostatkem vláhy. V suchých půdách jsou plody drobnější. Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a vůči monilióze . Napadá ji vrtivka třešňová, tedy bývá červivá.

PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Pandy 38 a Nagy Angol.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený. Roste poměrně pěkně, větve příliš nepřevisí ani nevyholují, není příliš náročná na udržovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká.

PLODY: středně velké (4,5-6,5 g), ledvinovité. Slupka je tmavě červená, je to typ kyselka . Dužina je tmavě červená, měkká až středně tuhá, středně šťavnatá, šťáva je červená, středně barvící. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, velmi dobrá až výborná . Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

Dozrávání: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: i pro přímý konzum a pro výrobu kompotů, džemů, sirupů, k sušení.

Stanoviště: slunečné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých poloh a středně teplých chráněných .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je silněji odolná vůči koletotrichové hnilobě třešní ( Glomerella cingulata ), středně odolná vůči skvrnitosti listů třešní a višní ( Blumeriella jaapii ), náchylnější k monilióze ( Monilinia spp. ). Středně silně ji napadá vrtivka třešňová ( Rhagoletis cerasi ). Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: kyselka z Maďarska.

RŮST: roste středně bujně až bujně, polovzpřímeně. Vytváří kulovité až pyramidální koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opělivá, kvete pozdě až velmi pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, zploštělé. Slupka je jemná, lesklá, tmavě červená . Dužina jemná, měkká, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání až nakysladká, velmi aromatická, výborná . Šťáva středně barví.

Dozrávání: pozdní, v 7. třešňovém týdnu, takže koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, výrobu džemů, sirupů, kompotů, likérů.

STANOVISTE: slunečné, pro pěstování vhodnější teplejší lokality , kde dosahují plody lepší kvality.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě i květu, plody jsou odolné vůči praskání během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Francie, pravděpodobně ji na zač. 19. stol. vypěstoval zahradník Girault, zvaný také Larose, z pecky od něho vypěstované sladkovišně-sklenky Larose. Lékořice je mezidruhový kříženec mezi třešní a višní a jeho podtyp je sklenka s plody se světle červenou slupkou a žlutou dužninou.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný. Tvoří vysoké kulovité koruny s tenčími, převislými větvemi, středně zahušťuje. Má sklon k vyholování, takže vyžaduje adekvátní řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: třešně Hedelfingenská , Thurn Taxis (Schneiderova) , Troprichterova .

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná za přítomnosti vhodných opylovačů a nevymrznou-li květní poupata či květiny.

PLODY: jsou velké (průměrně 7-10 g), ze 2 stran zploštělé, podlouhlé, nevyrovnané. Slupka je lesklá, jemná, "skleněná", žlutočervená, růžová a na plném slunci až červená , trpkoasto kyselá, dá se snadno stáhnout. Dužina je bíložlutá, řídká, měkká, rozplývavá, velmi šťavnatá , šťáva nebarví. Chuť je kyselosladká, lahodná, občerstvující, velmi dobrá až výborná se zvláštní kořenitou příchutí . Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července, často již koncem června či začátkem července, podobně jako Érdi bőtermő a Favorit. Plody se velmi lehce otlačují i ​​ve větru už na stromě, i při a po sklizni. Sbírají se na 2-3krát.

VYUŽITÍ: výborná stolní odrůda vhodná zejména pro přímý konzum nebo domácí výrobu kompotů , méně vhodná na džemy či sirupy, jelikož málo barví.

Stanoviště: slunečné, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Je středně náročná na kvalitu půdy, preferuje úrodné, propustné a vlhčí půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, květních poupatách a květech, středně až silněji odolná vůči monilióze.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda známá již od 17. století.

RŮST: velmi bujný, vytváří mohutné, vysoké a široké koruny. Má sklon k vyholování.

OPELOVACÍ POMĚRY: zřejmě samoopelivá, kvete středně brzy.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (6,5 g), tvarově nevyrovnané, někdy tupě zakulacené, jindy ze stran zploštělé. Slupka je lesklá, průsvitná, zářivě červená až tmavě červená , snadno se dá stáhnout, je to kyselka . Dužina je jemná, zářivě červená, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, jemně kořeněná, výborná .

Dozrávání: začátkem července, postupně. Dopravu snáší dobře jen nepřezrálá.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i všestranné zpracování na kompoty, sirupy, džemy, destiláty.

Stanoviště: sluneční, teplé, vyžaduje lehčí, hlinitopísčité, propustné a dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu.

PŮVOD: Maďarsko, Budapešť, Výzkumný ústav ovocinářský, vyšlechtili ji v r. 2010. 1951 Pál Maliga a János Apostol jako křížence odrůd Pandy 29 a Nagy Angol, v Maďarsku je registrována od roku 1965.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný. Vytváří vysoké, vznosné, užší koruny s kosterními větvemi rostoucími nahoru. Ani v pozdějším období plodnosti nemají větve sklony k vyholování.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná, dobrá a pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 21-22 mm, 4-5 g), kulaté, mírně zploštělé. Slupka je velmi tenká, jemná, hladká a lesklá, tmavě červené až hnědočervené barvy , je náchylná k otlačení. Dužina je měkká, jemná, rozplývavá, silně šťavnatá, tmavě červená, šťáva barví středně silně. Chuť je sladkokyselá, aromatická, dobrá až velmi dobrá . Dužina mírně zůstává na pecce. Je to kyselka .

DOZŘÍVÁNÍ: časné, koncem 2. a začátkem 3. třešňového týdne, tedy kolem poloviny června , rovnoměrně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také ke zpracování na kompoty, džemy či sirupy, vína, likéry, destiláty a na pečení. Dopravu snáší středně až hůře.

Stanoviště: sluneční, nejlepší plody a úrodu dosahuje v teplých polohách s úrodnými, dostatečně vlhkými hlinitopísečnými až hlinitými půdami. Nesnáší štěrkovité a suché půdy, kde jsou nízké výnosy a drobné plody. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, květních poupatách i květinách. Je dobře odolná vůči moniliové ložnici ( Monilinia laxa ) a listové skvrnitosti třešně ( Blumeriella jaapii ). Je silně odolná vůči praskání plodů a středně odolná vůči monilíové hnilobě plodů ( Monilinia fructigena ) během dlouhotrvajících dešťů. Vrtivka třešňová ji nenapadá.

PŮVOD: Francie, velmi stará odrůda vypěstovaná zřejmě v zámeckých zahradách zámku Château de Moreilles.
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Vytváří malé, kulovité, převislé koruny. Je vhodná do menších zahrad .
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete středně pozdě až velmi pozdě, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká , pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 5,5-5,7 g), kulaté až tupě vejčité. Slupka je tenká, matně lesklá, tmavě hnědočervená až černohnědá , dá se snadno stáhnout. Dužina je tmavě červená až kalně červená, měkká, šťavnatá, šťáva je silně barvicí . Chuť je trpkokyselkavá až kyselá, aromatická se slabou vůní hořkých mandlí, typicky višňová, dobrá , pro přímý konzum ale příliš kyselá. Pecka se dobře odděluje od dužniny. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.
Dozrávání: pozdní, v 8. třešňovém týdnu, koncem července až začátkem srpna. Dobře drží na stromě, hodí se i na mechanizovanou sklizeň. Dobře snáší přepravu a skladování v nepřezrálém stavu.
VYUŽITÍ: zejména pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.
STANOVISTE: sluneční i polostín . Nejlépe se jí daří v teplých polohách s hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy, roste však i na dostatečně vlhkých lehčích či těžších půdách. Je vhodná i do vyšších poloh .
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě a květu, silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Náchylnější k monilióze.

PŮVOD: Německo, Dessau-Dallnau, našel ji v r. 2010. 1930 učitel Ganzer na své zahradě jako náhodný semenáč a v r. 2010 1934 ji Heimann uvedl na trh v Blankenburg/Harz. Po něm má i svá alternativní jména Heimanns Konservenweichsel či Heimanns 23.

RŮST: středně bujný, vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá , kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,3 g), v mládí nebo po zmlazení až velmi velké, kulovité . Slupka je tenká, pevná, lesklá, tmavě červená či hnědočervená, je to typ kyselka . Dužina je tmavě červená se světlými žilkami, měkká až středně tuhá, (středně) šťavnatá, šťáva je tmavě červená, silně barví . Chuť je kyselá až kyselkavá, dobře aromatická, dobrá, typicky višňová . Pecka se dobře odděluje od dužniny. Po oddělení stopky od plodu z něj nevytéká šťáva.

Dozrávání: pozdní, v 6.-7. třešňovém týdnu, tedy ve 2. polovině července, asi týden před Morelou pozdní. Plody vydrží dlouho na stromě. Jsou středně vhodné pro přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména pro výrobu kompotů a další zpracování na džemy, sirupy a sušení, méně vhodná pro přímý konzum.

Stanoviště: slunečné, je nenáročné na stanoviště, ačkoli nejlépe se jí daří v teplejších polohách s hlinitou až hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě , středně až silně mrazuvzdorná v květu . Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a středně odolná vůči monilióze . Je náchylnější vůči skvrnitosti listů třešní a višní ( Blumeriella jaapii ) a vůči bakteriální spále ( Pseudomonas syringae pv. morsprunorum ).

PŮVOD: Španělsko, pohoří Sierra Morena, odkud byla převezena do Ostheimu v Německu na začátku 18. stol.

RŮST: bujný, hustý, ale nevadí to plodům ani plodnosti, tvoří úhledné, kulovité až převislé koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: pozdě kvetoucí, cizoopelivá.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité, od stopky k temeni mírně zploštělé, lesklé, tmavě červené až hnědé. Dužina je řídká, rosolovitá, tmavě červená, velmi šťavnatá , barvící, s příjemně sladkokyselkavou chutí s výraznou višňovou příchutí .

Dozrávání: v polovině července.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, pečení, sušení, výrobu kompotů, džemů, sirupů, destilátů či likérů.

Stanoviště: nenáročná na teplo, vhodná i do vyšších poloh, toleruje vlhčí půdy, na suchých bývají drobnější plody.

ODOLNOST: silně mrazuodolná , odolná vůči praskání plodů , středně odolná vůči monilióze, vrtevka třešňová ji napadá.

PŮVOD: neznámý, zřejmě z Francie, je to velmi stará odrůda, minimálně 300 let stará. Synonyma: Raná královská amarelka, Amrhele, Hamrle, Špunky, Zvonky, Amarelle, Königliche Amarelle, Cerise de Montmorency, Royale, Amarelle Royale Hative, Coularde a Longue Queue, Sussex, Kentish, Virginian May.

RŮST: v mládí velmi bujný, po vstupu do časné plodnosti ustává, kosterní větve je třeba přiměřeně (ani příliš mnoho, ani příliš málo) zakrátit, aby zmocněly a nevyholovaly. Tvoří menší, kulovité, řidší koruny. Dožívá se vysokého věku.

OPELOVACÍ POMĚRY: zřejmě samoopelivá nebo částečně samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Morela pozdní, Ostheimská, Španělská.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 3-4,5 g, někdy až 5,5 g), kulovité až ploše kulovité. Slupka je krásně červená , průsvitná, s zráním tmavne a ztrácí průsvitnost. Dužina je měkká, velmi jemná, nažloutlá, šťavnatá, s nebarvivou šťávou , je to amarelka . Chuť je kyselkavá, v plné zralosti příjemně sladkokyselá, pikantní, velmi dobrá . Dužina se dobře odděluje od pecky.

Dozrávání: rané až středně rané, ve 2.-4. třešňovém týdnu, obvykle ve 2. polovině června . Plody na stromě vydrží bez poškození asi 3-4 týdny.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a pro sušení, výrobu kompotů, destilátů či světlejších džemů. Jen ještě tvrdé plody dobře snášejí dopravu.

Stanoviště: sluneční, není náročná na půdu, její propustnost, teplota i vlhkost se však projevují na kvalitě i velikosti plodů, ba i úrodnosti. V úrodných, dostatečně vlhkých půdách se jí nejlépe daří na višni, v suchých, kamenitých naopak na ptáčnici, na mahalebce se jí daří ve všech půdách, které nejsou příliš mokré. Vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu, náchylnější jen k poškození deštěm během kvetení, středně odolná vůči moniliové ložnici ( Monilinia laxa ) a dobře odolná vůči praskání plodů a moniliové hnilobě plodů ( Monilinia fructigena ).