Cedr

PÔVOD: západné Himaláje od východného Afganistanu a severného Pakistanu cez severnú Indiu do západného Nepálu a juhozápadného Tibetu. Rastie tam v údoliach a najmä na severných svahoch v nadmorských výškach 1200–3500 m, v miestach s priemernou ročnou teplotou 12–17 °C. Druhový názov deodara v latinčine je odvodený od slova devadāru, ktoré v sanskrte znamená "drevo bohov".

RAST:  bujný v mladosti, neskôr stredne bujný. Je to dlhoveký ihličnatý strom, dorastá obvykle do výšky 40–50 m (vzácne až 60 m) a šírky okolo 10 m, kmeň má v priemere až 3 m. Koruna je ihlanovitá, konáre rozložité, koncové konáriky sú previsnuté, mladé výhony chlpaté. Ihlice dosahujú dĺžku 20–60 mm, na dlhých výhonoch vyrastajú špirálovito, na krátkych výhonoch rastú vo zväzkoch po 20–30, od šedozelenej či modrozelenej po striebristo šedú. Niektoré jedince vo svojej domovine majú odhadovaný vek aj 700 rokov.

OPEĽOVACIE POMERY: jednodomý, vetrom opelivý, cudzoopelivý. Kvitne od októbra do novembra. Samčie šištice sú priame, valcovité, vyrastajú na konci nižších krátkych konárikov po jednej viac či menej vzpriamene a merajú asi 4-5 cm; samičie šištice tiež kvitnú na konci krátkych konárikov, ale na iných konároch než samčie, mladé opelené šišky sú prisadajúce, živičné, svetlozelené.

PLODNOSŤ: neskorá, vstupuje do plodnosti až okolo 35.-45. roku života.

PLODY: Šišky sú husté, pri plnej zrelosti priame, vajcovité až elipsoidné, dlhé 7–13 cm a široké 5–9 cm, ich šupiny sú drevnaté, hnedohrdzavé, živičné. Semená sa tvoria po 2 na semenných šupinách, sú dlhé 10–15 mm, široké 5-7 mm a majú asymetrické, až 25 mm dlhé blanité krídlo.

DOZRIEVANIE: Medzi opelením a dozrievaním ubehne asi 12-18 mesiacov, potom sa šišky postupne rozpadávajú zhora dole.

VYUŽITIE: je to veľmi dekoratívny solitérny strom do veľkých záhrad a parkov, ale dá sa použiť aj do vetrolamov. Liečivé využitie: odvar z dreva sa používa proti horúčkam, ťažkostiam dýchacích a močových ciest, reumatizmu, obličkovým kameňom, nadúvaniu, nespavosti a cukrovke či ako protijed proti hadiemu jedu. Esenciálny olej získavaný z dreva sa používa proti bronchitíde, vyrážkam či nadmernému výtoku. Živica sa používa na ošetrenie povrchových rán, kožných ochorení či poškodeniach kĺbov. Kôra je astringentná a osvedčila sa pri horúčkach, hnačke či úplavici. Ihličie má antiseptické účinky a uľahčuje vykašliavanie. V podobe čaju alebo inhalovaného esenciálneho oleja (aj z dreva) sa používa pri ochoreniach dýchacích ciest. Olej zo semien má potopudné účinky a používa sa aj externe na kožné ochorenia. Technické využitie: veľmi voňavé a trvanlivé, stredne tvrdé, jemnozrnné drevo, ktoré odoláva aj termitom sa  používa v stavebníctve, nábytkárstve a pri stavbe lodí.

STANOVIŠTE: slnečné. Darí sa mu na väčšine pôd, veľmi dobre znáša vápenaté či suché pôdy po dobrom zakorenení, neznáša len dlhodobé zamokrenie. Darí sa mu v teplých suchých oblastiach so 400 mm zrážok ročne, ale aj v oblastiach s chladnejšími, daždivejšími letami a až 2000 mm zrážok. 

ODOLNOSŤ: veľmi odolný voči vysokým teplotám a suchu, mrazuodolný do -17,8 °C až -23,3 °C. Znáša dobre aj veternú lokalitu a znečistenie ovzdušia.

Foto zdroj: botany.cz

PŮVOD: V horách východního Středomoří od Turecka (pohoří Taurus, Antitaurus a Amanus) přes Sýrii až po Libanon, horské jehličnaté lesy: vyskytuje se přirozeně v nadmořských výškách 1000–2000m. V zimě jsou tato stanoviště dostatečně zásobena srážkami i sněhovými, v létě v nich je výrazný srážkový propad a horko.

RŮST: do 45-50 let poměrně rychlý, pak téměř ustává. Je to statný dlouhověký neopadavý jehličnatý strom dorůstající výšky 30-40 ma šířky 15 ms průměrem kmene až 2,5m. Borka je podélně rozpraskaná a větve jsou uspořádány horizontálně. Jehlice vyrůstají na dlouhých větvičkách jednotlivě, na krátkých větvičkách (brachyblastech) v přeslenech nebo svazcích, jsou dlouhé 1–4 cm, šedozelené, čtyřhranné, částečně zploštělé, se 4 kanálky s průduchy, na vrcholu tupo špičaté. Dožívá se 300-800 let , některé jedince ve své domovině mají odhadovaný věk i 2000 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, větrem opelivý. Kvete od října do listopadu. Samčí šištice jsou přímé, válcovité, vyrůstají na konci nižších krátkých větviček po jedné a měří asi 4-5 cm a při zrání mění barvu ze světle zelených na světle hnědé; samičí šištice jsou husté, také kvetou na konci výše položených krátkých větviček, mladé opylené šišky jsou přisedající, pryskyřičné, světle zelené.

PLODNOST: pozdní, vstupuje do plodnosti až kolem 40. roku života.

PLODY: Šišky jsou husté, při plné zralosti přímé, vejčité až elipsoidní, dlouhé 6–9 cm a široké 4–6 cm, jejich šupiny jsou dřevnaté, hnědorezové, pryskyřičné. Semena se tvoří po 2 na semenných šupinách, jsou dlouhá 15–18 mm a mají asymetrické, až 25 mm dlouhé blanité křídlo.

Dozrávání: Mezi opylením a oplodněním přejde asi 17 až 18 měsíců. Při zrání po 2-3 letech se koblihy postupně rozpadávají shora dolů.

VYUŽITÍ: Jehličí má antiseptické účinky a usnadňuje vykašlávání. V podobě čaje nebo inhalovaného esenciálního oleje (iz dřeva) se používá při onemocněních dýchacích cest . Pryskyřice se kdysi používala při mumifikaci nebo také při léčení dýchacích cest. Velmi voňavé a trvanlivé dřevo se kdysi používalo ve stavebnictví a zejména při stavbě lodí. Důsledkem toho je téměř vymizení tohoto stromu v jeho původním areálu.

STANOVISTE: sluneční. Daří se mu na většině půd, velmi dobře snáší vápenaté či suché půdy po dobrém zakořenění. Daří se mu v teplých suchých oblastech, ale také v oblastech s chladnějšími, deštivějšími léty. Nesnáší dobře silné znečištění ovzduší.

ODOLNOST: velmi odolný vůči vysokým teplotám a suchu , mrazuodolný do -28,9 °C až -30 °C.