Listnaté stromy

PŮVOD: Eurasie, na Z po Anglii, na S po jih Skandinávie, na V přes Ural až po Omsk, na J po severní Španělsko, jižní Farncouzsko, střední Itálii a severní Řecko.

RŮST: středně rychlý. Je to dlouhověký, mohutný listnatý strom s rozložitou, hustě rozvětvenou korunou, dorůstající výšky 20 až 40 ma šířky asi 12 metrů. Kůra je světle hnědá až šedá, borka tmavě šedá, mělce rozpukaná do podélných pásů. Sytě zelené listy jsou souměrné, široce srdeční, po okrajích pilovité, na spodní straně šedozelené, chlupaté. Dožije se i 1000 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: převážně samoopélivá. Žlutobílé květy jsou uspořádány ve vzpřímených vrcholících, kvetou v červnu a červenci , asi 2 týdny po květech lípy velkolisté, krásně voní.

PLODNOST: u volně stojících stromů středně raná, ve 12.-20. roku života, u stromů v lese pozdní, až ve 25.-30. roku života.

PLODY: oříšky oválného tvaru, nesoucí hnědá semena.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, krajinotvorný , vhodný pro výsadbu v zahradách, parcích a na veřejných prostranstvích, do alejí a stromořadí, jako solitéry či dvojice do země ke kapličkám atp. Je to významná medonosná dřevina . Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející či čerstvě rozvinuté, ještě poloprůsvitné listy – samotné či v salátech. Květy jsou jedlé i léčivé : mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody , ze kterých lze vyrobit falešnou čokoládu. Dřevo je měkké a velmi vhodné pro řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá ke kreslení.

STANOVISTE: slunečné až polostín, snese i větrná místa. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou půdu. Nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou půdu. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v suťových a lužních lesích, v dubohrabinách. Vhodná od nížin po vyšší polohy .

ODOLNOST: spolehlivě mrazuodolná ve dřevě do -34 °C až -40 °C, silně větruodolná .

PŮVOD: Z, střední a JV Evropa, na S po Dánsko, na V po Z Ukrajinu, na J končí S Španělskem a J Itálií. Izolované lokality jsou v J Švédsku a Malé Asii.

RŮST: středně rychlý. Je to mohutný, dlouhověký strom dorůstající výšky 30-40 metrů a šířky 20 m, dožívá se až 600 let. Koruna je široce vejčitá až kulovitá, rozložitá. Kůra červenohnědá až hnědošedá, borka šedá, rozpukaná. Listy jsou jednoduché, široce srdeční, s výrazně pilkovitým okrajem, na vrchní straně jsou tmavě zelené, lysé, na spodní straně nažloutle zelené, na žilkách hustě chlupaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: zřejmě samoopélivá, hmyzem opelivá. Žlutobílé květy jsou uspořádány v převislých vrcholících po 2-3, 7, kvetou v červnu , asi 2 týdny před l. malolistou.

PLODNOST: Plody spolehlivě dozrávají iv chladnějších polohách - na rozdíl od plodů l. malolisté.

PLODY: kulovité oříšky se 4-5 hranami o velikosti 0,6-1 cm, oplodí je v plné zralosti tvrdé, hustě plstnaté, nelze stlačit prsty.

Dozrávání: v září a říjnu, plody zůstávají na stromě přes zimu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní, krajinotvorná , významná medonosná dřevina vhodná do zahrad, parků, alejí a stromořadí, jako solitér či dvojice do země ke kaplím. Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející listy . Květy jsou jedlé i léčivé : mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody , ze kterých lze vyrobit falešnou čokoládu. Dřevo je měkké a velmi vhodné pro řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá ke kreslení.

Stanoviště: slunečné až polostín, snese i větrné. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, hlubokou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou, nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou. Přirozeně roste na humózních, vlhčích půdách, v suťových a roklinových lesích, v javorových a lipových bučinách. Dobře snáší zastínění a udrží se i pod jinými dřevinami alespoň jako keřík. Je náročná na vyšší vzdušnou vlhkost. Vhodná od nížin po vyšší polohy .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, je citlivější na pozdní jarní mrazy.

PŮVOD: prastará dřevina Dálného východu, tzn. živá fosilie , patří mezi nahosemenné rostliny podobně jako jehličnaté dřeviny, je jediným druhem ve svém oddělení ginkorasty, třídě jinana. Do Evropy byl přivezen v r. 2010. 1727. V Japonsku a Číně považována za posvátný strom, symbolizující dlouhověkost, sílu, vytrvalost .

RŮST: růst je pomalý , vytváří strom dorůstající výšky 30m v případě samčích stromů, samičí jedinci jsou obvykle nižší s širokou korunou. Kůra je hladká, borka tmavě šedá, rozpukaná do nepravidelných plotének. Listy jsou 4-10 cm velké, vějířovité, dvoulaločné, opadavé, na podzim se zbarvují do jasnožluta.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v březnu až květnu, samčí květy tvoří žluté, jehňadovité šištice, samičí vyrůstají z paží listů na 3-4cm dlouhé stopce.

PLODNOST: pozdní, začíná po 20-30 letech , do plné plodnosti vstupuje asi ve 40 letech a může se udržet do 150 - 200 let (v Číně jsou i 500leté rodící stromy). Plodnost je různě vysoká a různě pravidelná v závislosti na kvalitách semenáče, vzdálenosti od opylovače a podmínkách prostředí. Ve své domovině může dospělý strom produkovat také 200-400 kg semen ročně.

PLODY: semeno obalené dužinatým šourkem, zpočátku zeleným, po dozrání žlutým, nepříjemně zapáchajícím. Semeno je jedlé v malém množství za syrova, ve velkém po tepelné úpravě - obvykle opečení, osmažení či uvaření.

Dozrávání: koncem léta, na podzim po opadnutí.

VYUŽITÍ: v Číně se ginko pěstuje ve velkém kvůli semenům , existuje minimálně 44 odrůd. Jinak je to krásná parková dřevina nebo strom do velkých zahrad. Listy podporují krevní oběh a mají tonizující efekt na mozek, paměť, periferní cévy, pomáhají při diagnózách jako tinnitus uší či glaukom očí. Obsahují gingkolidy, které inhibují alergické reakce, takže se používají při astmatu.

Stanoviště: dřevina je světlomilná , nenáročná na půdu.

ODOLNOST: odolná a adaptabilní dřevina , v dospělosti dobře snáší mrazy do -34,4 °C až -40 °C, odolává znečištění, zasolení půdy posypovou solí, vysokým teplotám, suchu, větru, škůdcům a chorobám.

PŮVOD: velká část Evropy a Asie , vystupuje vysoko na sever, ve Skandinávii až po 71° s šířky a na východ zasahuje až po povodí řeky Leny. Na Slovensku roste hlavně ve vyšších polohách od 700 do 1670 m nm, v ČR od nížin až po hory. V nižších polohách roste na bažinách a rašeliništích, v horských polohách většinou v pásmu kosodřeviny.

RŮST: bujný, je to opadavý strom dorůstající výšky 20–25 ma šířky 10 m, ale někdy v extrémních polohách roste jako keř. Koruna je vejčitá, větve - na rozdíl od břízy převislé - jsou vzpřímené pod ostrým úhlem, tedy nepřevislé . Borka je bílá, hladká i ve vyšším věku , odlupuje se v příčných plátech. Listy jsou široce vejčité až kulaté, po okraji jednoduše pilkaté, mladé plstnaté, později z vrchu lysající a chloupky zůstávají jen na rubu na žilkách.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomá, částečně samosprašná , větrem opělivá, květy jsou různopohlavní, samčí jehnědy se zakládají již na podzim, v době kvetení jsou 30–60 mm dlouhé, převislé, samičí jehnědy jsou vzpřímené, 10–15 cm. Kvete od března do dubna.

PLODNOST: pozdní (ve věku 10-15 let v zápoji, spíše u solitérů v parku apod.), velmi vysoká během semenných let, které jsou každých 2-4 let, v mezičase nižší.

PLODY: křídlaté nažky (1–2 mm), křidélko je široké jako nažka, nažky jsou uspořádány do šišticovitého souplodí.

Dozrávání: podle lokality v červenci až v září, později než plody břízy převislé ve stejné lokalitě.

VYUŽITÍ: strom je vhodný jako pionýrský druh pro výsadbu do podmáčených ploch , pro zpevnění břehů , do parků a větších zahrad s dostatečně vlhkou půdou, k vodním prvkům . Vytváří příznivé ekologické podmínky pro ostatní rostliny a svými opadlými listy také zajišťuje zvýšení mikrobiální aktivity. Léčivé využití: Mladé listy a poupata se využívají ve formě čaje močopudně , k bezpečnému rozpuštění ledvinových kamenů, proti dně a revmatismu, snižují cholesterol, esenciální olej získaný z vnitřní kůry na různé kožní problémy (zejména na ekzémy a psoriázu) či vracející se. Kulinární využití: Na jaře se ze starších stromů může získávat navrtáním kmene v přiměřeném množství míza, tedy tvz. březová voda , která se může dále povařit na sirup nebo se z ní dělá i pivo. Technické využití: Dřevo je měkké a lehké a používá se zejména na výrobu papíru a jako palivové, ale také v řezbářství či výrobě hraček. Kůra se používala k výrobě nádob, kánoí či desek na střechu. Mladé větvičky lze použít k výrobě košťat . Ze dřeva se získává velmi kvalitní dřevní uhlí použitelné jako umělecký uhlík .

Stanoviště: slunečné, je výrazně světlomilná. Může růst v jílovitých, hlinitých i písčitých půdách, ale je náročná na půdní vlhkost, nesnáší suché půdy.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuodolná ve dřevě do - 40 °C až - 45,6 °C, snáší velké výkyvy teplot . Je silně odolná vůči zamokření půdy i krátkodobému zaplavení , toleruje i zasolení půdy posypovou solí.

Dlouhověký, opadavý listnatý strom s kuželovitou korunou, dorůstající v našich podmínkách do výšky až 25m. a šířky 10-15m. Zajímavě tvarované, čtyřlaločné zelené listy se na podzim zbarvují do žluta. Strom v květnu až červenci vyniká velkými, kalíškovitými, žlutozelenými květy s oranžovým pruhováním, uvnitř s četnými světle žlutými tyčinkami. Květy připomínají tvar tulipánu. Plod je jednosemenná křídlatá nažka. Semena dozrávají od srpna do října, podle lokality. Slunečné stanoviště. Půdy hluboké, propustné, mírně kyselé, vyváženě vlhké. Mrazuvzdornost do - 30℃. Velmi stará dřevina pocházející z východu USA.

PŮVOD: téměř celá Evropa po Ural a Kavkaz. Na Slovensku rozšířen zejména v nížinách (tvrdé lužní lesy) a pahorkatinách, výše jen vtroušené v porostech jiných dřevin.

RŮST: pomalý, dorůstá výšky 30-50 ma šířky 30m. Kmen je v mládí zakřivený, později vzpřímený, v zápoji rovný, koruna je nepravidelná, hustá, široká. Borka je olivově hnědá, nejprve hladká, poté popraskaná a hrubá až do 10 cm. Listy jsou řapíkaté, čepel podlouhle až obráceně vejčitá, na bázi s výraznými oušky , pravidelně perovitě laločnatá se 6–8 tupými laloky. Kořenový systém je kolovitý a velmi hluboký. Majestátní, dlouhověký strom , dožívá se 500, výjimečně i 1000 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, cizoopelivý, kvete v květnu, lehce ho opelí i jiné druhy dubů.

PLODNOST: pozdní, po asi 70-100 letech. Velmi variabilní v závislosti na genetických predispozicích semenáčů a na počasí. Vyšší je v případě suchého, chladného počasí během kvetení a suššího léta.

PLODY: žaludy jsou uspořádány po 2–5, jsou řapíkaté , číšky jsou miskovité až polokulovité. Žaludy jsou podlouhle elipsoidní, 15–30 mm dlouhé, nezralé často po délce nevýrazně pruhované.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: kromě toho, že je významnou lesní dřevinou, je vhodný také jako okrasná dřevina do parků, alejí, mezí, velkých zahrad, jako solitér či ve skupince ve volné krajině. Plody jsou významným zdrojem potravy pro zvěř a ptactvo. Po důkladném vymytí taninů z plodů (sušených a pomletých) se tyto dají použít jako přídavek k mouce, osmažené žaludy jako náhrada kávy. Odvar z kůry se používá při léčbě chronického průjmu, dysenterie, horeček, krvácení. Zevně se používá k vymývání ran, vyrážek, potících se nohou, hemoroidů, při zánětech a výtocích z pohlavních orgánů i jako výplach při infekcích hrdla a úst. Kůra se sklízí z větví starých 5-12 let a suší se na později. Dřevo je tvrdé, velmi kvalitní a voděodolné.

Stanoviště: sluneční, ale snáší i mírné zastínění. Je to druh se širokou ekologickou amplitudou, snáší kontinentální i oceánické klima. Nejlépe se mu daří na hlubokých půdách, snáší však i chudší.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, citlivější jsou květy na pozdní mrazy. Starší stromy jsou dobře odolné vůči suchu . Je silně větruodolný, dobře snáší znečištění ovzduší či zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Téměř celá Evropa, S Írán, S Turecko až po Kavkaz. Na Slovensku se vyskytuje v nížinách a pahorkatinách, v polohách od 200 do 800 mnm

RŮST: středně rychlý. Je to statný strom dorůstající výšky 10-25 metrů a šířky 20 m, někdy roste i jako keř. Vytváří hustou, mohutnou korunu, kůra je hladká, červenohnědá až tmavě šedá, borka světle až tmavě šedá, pruhovaná. Listy jsou svěže zelené, oválné, s dvojitě pilkovitým okrajem a výrazně vystupující žilnatinou. Na podzim se zbarvují do zlatožluta.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, opylovaný větrem. Kvete v dubnu a květnu, samčí květiny tvoří válcovité, visící, asi 3-6 cm dlouhé, volné jehnědy, samičí květiny tvoří jehnědy asi 5-15 cm dlouhé, vyrůstající ze smíšených pupenů na konci letorostů.

PLODNOST: pozdní (10-20 let od výsevu).

PLODY: vejčité oříšky dlouhé 5-9 mm, uložené na bázi trojlaločnatého křídla. Křídla jsou uspořádána do 10-12 cm dlouhých souplodí. Oříšek je nejprve zelený, po dozrání hnědý.

Dozrávání: v říjnu.

VYUŽITÍ: velmi dobře snášející řez a tvarování, je ideální na živý plot , ale krásně se vyjímá i jako solitér v parcích, zahradách či ve skupině v alejích a větrolamech . Hraje důležitou roli jako výplňová dřevina v dubinách – pomáhá u dubů vytvářet přímé průběžné kmeny. Opadem zlepšuje vlastnosti půdy. Jeho dřevo je velmi tvrdé, mechanicky pevné, těžké, využívalo se k výrobě nástrojů. Kůra v minulosti sloužila k barvení vlny. Listy lze použít externě do obvazu k hojení ran , zastavují krvácení.

Stanoviště: nenáročný na světelné podmínky, vyhovuje mu slunečné stanoviště, polostín i stín. Nenáročný i na půdu, nejlépe se mu daří na hlinité neutrální půdě, ale zvládne i vápenitou či mírně kyselou. Nemá rád jen vysloveně zamokřené půdy, velmi kyselou rašelinu.
ODOLNOST: mrazuodolný do -26 °C až -29 °C, dobře větruodolný , dobře zakořeněný snáší sucho či vyšší teploty .

PŮVOD: světlé háje teplých oblastí jihovýchodní Evropy a Malá Asie, od roku 1759 v západní Evropě.
RŮST: středně bujný, tvoří nízký, obvykle křovitý strom dorůstající do 7 až 10m. Asi 4cm velké listy jsou málo laločnaté, někdy téměř jednoduché, jen u báze bývají naznačeny dva laloky. Jsou kulatě vejčité a hrubě dvakrát pilovité. Na podzim se pěkně vybarvují do žluta nebo dočervena .
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu až červnu ve visících stopkatých metlinách s bělavými korunními lupínky.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: dvojnažky, nejdříve zelené, poté horní hrany s karmínově červenou konturou.
Dozrávání: v září.
VYUŽITÍ: jako celoročně okrasný strom do parků a zahrad, dobře snáší městské prostředí.
Stanoviště: upřednostňuje kvalitní, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu na slunném stanovišti, ale roste dobře i v těžkých jílovitých půdách. Půdy mu vyhovují od mírně kyselých po mírně zásadité.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C, odolný vůči suchu, znečištění ovzduší a vůči zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: není zcela jasný, zřejmě jde o kříženec druhů Platanus occidentalis a P. orientalis. U nás byl poprvé vysazen zřejmě v 1. polovině 19. století. V současnosti jde ov Evropě nejčastěji vysazovaný platan.
RŮST: opadavý strom dorůstající výšky až kolem 40 m, se širokou korunou a hrubým kmenem. Borku starších stromů tvoří několik vrstev s různou barvou a postupně se odlupuje, čímž kmen získává velmi charakteristický a dekorativní vzhled. Listy jsou středně hluboce dlaňovitě laločnaté, listová čepel je 3-7-klanná.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu, současně s rašením listů. Květy jsou jednopohlavné a strom je jednodomý.
PLODNOST: raná (do 10 let), pravidelná.
PLODY: kulovité souplodí nažek je výrazně štětinovité, dosahuje průměru 2,5–3,5 cm, vyrůstá na stopkách po 1–3 kusech.
Dozrávání: v listopadu až prosinci.
VYUŽITÍ: vhodný do parků, velkých zahrad či alejí.
Stanoviště: ideální sluneční , teplé, s dostatečně vlhkou půdou, namrzá jen velmi výjimečně. Dobře snáší vysokou hladinu podzemní vody. U nás je dřevinou nížin a pahorkatin, ale ve Švýcarsku roste až do 800 m nm
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -23 °C, je vhodný i do půd s vyšším obsahem vápníku, je odolný proti znečištění městského prostředí.

PŮVOD: Evropa až po západní Sibiř a Střední Asii, Přední Asie a SZ Afriky.

RŮST: bujný růst, vytváří stromy vysoké 25 ma široké 10m.

OPELOVACÍ POMĚRY: dvoudomá, tvoří samčí a samičí stromy, květiny jsou opylovány hmyzem. Významný zdroj pylu pro hmyz v dubnu a květnu.

PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: tobolky.

Dozrávání: po 5 týdnech od oplodnění.

VYUŽITÍ: ikonická dřevina vodních ploch a toků, kde zpevňuje břehy. Strom je hostitelem více než 200 hmyzích druhů, mimo jiné je významnou potravou pro mnohé housenky motýlů. Loňské výhony se používají v košikářství. Léčivé využití: vrbová kůra se používá vnitřně proti horečkám, revmatismu a neuralgiím. Dřevo se používá k výrobě držadel a násad, ale i dřevního uhlí pro vnitřní použití při průjmech apod.

STANOVISTE: nesnáší zastínění, vyžaduje slunečné stanoviště . Preferuje hluboké, písčitohlinité až hlinité, na živiny bohaté půdy, ale snese i chudší půdy. Je součástí lužních lesů, břehových porostů, neodmyslitelně patří k vodním plochám i tokům.

ODOLNOST: silně mrazuodolná , snáší dlouhotrvající záplavy, znečištění ovzduší .

PŮVOD: zřejmě v západním Středomoří, dnes se vyskytuje na Kanárských ostrovech, v celém Středomoří, směrem na východ až po Turecko však vzácněji.

RŮST: pomalý. Je to stálozelený mohutný strom dorůstající výšky 25 ma šířky 20 m, v suchých podmínkách jen několik metrů. Má širokou, rozložitou korunu s tlustými větvemi.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy, opylovaný větrem, dobře ho opylují i ​​duby jiných druhů.

PLODNOST: středně raná (vyšší po 6-8 letech po vysazení), vysoká.

PLODY: žaludy (velké až 3 cm) na krátkých stopkách, na bázi s miskovitou číškou pokrytou plochými šupinami. Mohou být hořké nebo sladké.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: celý strom je celoročně velmi dekorativní , vhodný do parků a městské zeleně . Plody některých stromů jsou sladké, bez hořkosti. Plody jsou jedlé sladké i ty hořké po odstranění hořkosti promýváním po usušení a pomletí, používají se v podobě mouky přidávané při pečení do jiných mouk či opražné jako náhrada kávy . Používají se také jako výživné krmivo , zejména pro prasata. Kůra je zdrojem taninu.

Stanoviště: slunečné, mladé rostliny snášejí i polostín. Daří se mu ve všech půdách kromě studených a podmáčených. Snáší dobře i vápenité, sušší, písčité či mělké půdy. Vhodný do nejteplejších poloh městských tepelných ostrovů .

ODOLNOST: mrazuodolný do -12 °C až -17 °C, po zakořenění silně suchuvzdorný , dobře snáší zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Japonsko, střední a Z Čína, kde roste v horských lesích od 600 do 2700 m nm Do Evropy introdukován v r. 2010. 1865.

RŮST: středně bujný, později slabší. Je to často vícekmenný strom s oválným původním areálem dorůstá do výšky 30–40 ma šířky 15 m, u nás jen asi do 20 m. Kmen má šedohnědou a hluboce rýhovanou borku. Dekorativní listy má vejčité až srdeční, dlouhé 4–7 cm. Dlouhá stopka je načervenalá. Spadané listy při vadnutí charakteristicky pronikavě voní - jako perník, karamel či čerstvé pečivo nebo buchty. Stromy jsou velmi dlouhověké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivý, dvoudomý, větrem opelivý. Jednotlivé stromy mají buď samčí nebo samičí květiny, k získání plodů jsou potřeba oba. Samčí květiny mají nápadně červené tyčinky, samičí dlouhé pestíky. Kvete v dubnu a květnu před olistěním nenápadnými květy.

PLODNOST: pozdní (v porostu i po 100 letech, při pěstování po 15-20 letech).

PLODY: měchýřek dlouhý 1,5-2 cm s hnědavými semeny s jednostranným křídlem.

Dozrávání: v srpnu.

VYUŽITÍ: je to okrasný strom , který zejména na podzim zpestří větší zahradu či park nejen srdcovitými, pěkně žlutě až červeně zbarvenými, ale také příjemně voňavými listy .

Stanoviště: polostín až přímé slunce, vlhčí, výživná, hluboká půda. Snese i mírně zásaditou, ale preferuje spíše kyselejší půdu. Vhodný do teplých i chladnějších poloh, ale chráněných před pozdními jarními mrazy.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do asi -34 °C, náchylnější ke zmrznutí květů a rašících poupat a letorostů během pozdních jarních mrazů. Kvůli mělčímu kořenovému systému hůře snáší sucho, ale také utužení půdy. Silně větruodolný. Dobře odolný vůči chorobám a škůdcům.

PŮVOD: Vyskytuje se ve střední a východní Evropě, u nás převážně v tvrdých lužních lesích.

RŮST: Až 35 m vysoký, dlouhověký strom se štíhlým kmenem a často s hrčatými výrůstky a dobře rozvinutou, nepravidelnou korunou a hrubými větvemi odkloněnými pod ostrým úhlem. Kůra je šedohnědá, hladká, borka se odlupuje v tenkých plochých šupinách. Listy jsou jednoduché, střídavé, s asymetrickou čepelí, po okrajích pilovité. Na vrchní straně je list tmavozelený, lesklý, na spodní šedozelený a mírně chlupatý.

OPELOVACÍ POMĚRY: Drobné, oboupohlavné červenohnědé květy v řídkých svazcích kvetou v březnu až dubnu, jsou větrem opělivé. I když kvetou protandricky, tedy samčí květiny vzkvétají dříve než samičí, míra samoopelivosti může být vysoká.

PLODNOST: vysoká, zejména v přítomnosti opylovače.

PLODY: světle hnědé, elipsovité nažky se zeleným, širokým a kulatým křídlem.

Dozrávání: v květnu.

VYUŽITÍ: Velmi atraktivní krajinotvorný prvek, vysazuje se jako okrasný strom, je vhodný do míst i alejí . V nezralé, zelené podobě jsou plody velmi chutné , chutnají po oříšcích. Dřevo je velmi pevné a hojně se používalo v nábytkářství.

Stanoviště: vyhovuje mu polostín, úrodné a dostatečně hluboké půdy, snese i sezónní záplavy.

ODOLNOST: Dobře mrazuodolný do -23 až -29 °C, odolný vůči vysoké hladině podzemní vody i sezónním záplavám . Z jilmů je nejméně preferovaným druhem pro druhy brouků přenášející houbové onemocnění grafióza kvůli obsahu triterpenu alnulinu v kůře, který je odpuzuje.

Velký, rychle rostoucí strom s krásnou, široce rozloženou korunou. V dobrých podmínkách dorůstá výšky 30 - 40m. a šířky 15m. a dožívá se i 400 let. Kůra stromu je šedá až hnědošedá, v mládí hladká, později rozpukaná, odlupuje se. Listy na dlouhých načervenalých stopkách jsou pěti-laločnaté, velké 10-15 cm, po okraji silně pilovité. Žlutozelené květy jsou soustředěny do 5 -15 cm dlouhých visacích třásní (metlin), v jejich spodní části zpravidla převládají samčí květiny, ve střední a horní části samičí květiny. Strom kvete v květnu, po rozvití listů. Plod je řídlatá dvojnažka, přičemž vnitřní okraj křídel svírá ostrý úhel. Křídla jsou lysá nebo chlupatá, nazelenalá až načervenalá, při dozrání hnědá. Nažky jsou vypouklé až kulaté, dozrávají v září až říjnu. Polostínná dřevina, má v oblibě hluboké humózní půdy vlhkého horského klimatu a chladnějších údolí kolem vodních toků. Dobře odolává mrazu.

Mohutný strom s přímým kmenem, dorůstající výšky 20-30 metrů a dožívající se přes 100 let. Koruna je vejčitého, později válcovitého tvaru, větve jsou poměrně tenké. Kůra je zelenohnědá, s četnými příčnými lenticely na letorostech. Borka je tmavě šedá až černá, v mládí hladká, později rozpukaná. Pupeny jsou velmi lepkavé, fialovo-hnědé. Listy jsou jednoduché, tvarem obráceně vejčité, na vrcholu oblé, okraj je dvojitě pilkovitý. Vrchní strana listů je lesklá, tmavozelená, spodní strana světle zelená, s rezavými chloupky, v mládí lepkavá. Listy se na podzim nezbarvují, opadávají zelené. Jehnědy se začínají tvořit už na podzim a kvetou v březnu a dubnu. Samčí květiny tvoří visící, 4-7 cm dlouhé jehnědy. Samičí jehnědy (dlouhé 5-7 mm) jsou vejčité, vzpřímené, fialovo-hnědé, v době kvetení s červenými bliznami. Vejčité šištičky na delší stopce, ve stavu zralosti tmavě hnědé, zdřevnatělé, dozrávají v září až říjnu. Semenem je kulatá až pětihranná semenná nažka (velká 2-4 mm), která je lesklá, hnědá, s úzkým oboustranným křídlem. Světlomilná břehová dřevina, na Slovensku se vyskytuje v lužních lesích, kolem řek a potoků, v polohách do 750 mnm Preferuje hluboké půdy se stálou hladinou podzemní vody, má v oblibě slunné stanoviště a je poměrně odolná vůči mrazu.

PŮVOD: Evropa, Malá Asie.

RŮST: pomalý. Tvoří trnitý, rozložitý keř nebo strom dorůstající výšky 2-10m. Kůra kmene je šedá až šedočerná, listy jsou tmavozelené, střídavé, kulatě vejčité, vícelaločnaté s hlubokými zářezy. Dobře snáší řez a tvarování, iv živých plotech, ale bez řezu v nich umí být plodnější (až cca. 300 g/2,5 m2).

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivý, hmyzem opylovaný. Kvete v květnu a červnu, květenství s 10-20 bílými květy jsou uspořádána do vzpřímených vrcholíků.

PLODNOST: raná (5-8 let po výsevu), v případě přítomnosti geneticky odlišného jedince v dosahu opylovačů vysoká, květiny nezvyknou vymrzat.

PLODY: malé (5-11 x 4-7 mm), elipsovité až kulovité šarlatově červené malvice na krátké stopce, se suchou, moučnou, chuťově mírně nahořklou dužninou a jedním tvrdým semenem uprostřed.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: Často se vysazuje do neproniknutelných živých plotů, mezí , ale je krásný i jako solitér v zahradě či parku. Je na něj navázáno velké množství domácího hmyzu. Květy mají na začátku kvetení příjemnou vůni, která se ale později stává pro mnohé lidi nepříjemnou. Komu nevadí, může květiny použít do sirupu či pudinku. Plody jsou důležitou potravou pro ptactvo. Syrové nejsou moc chutné, ale dají se zpracovat na džemy, ovocné kůže , vysušit a pomlít a přidat k mouce či použít do čaje. Obsahují mnoho bioflavonoidů a působí pozitivně na krevní oběh, snižují krevní tlak a pomáhají obnovit normální rytmus srdce , v kombinaci s ginkem zlepšují prokrvení mozku. Rozšiřují cévy, působí jako proti křečím a uklidňujícím dojmem. Podobně působí i květiny a spolu s plody se používají v podobě čajů nebo tinktur. Velmi chutné jsou čerstvě rozvité lístky s oříškovou příchutí v salátu. Sušené listy se dají použít jako náhražka čínského čaje, osmažená semínka jako náhražka kávy.

Stanoviště: světlomilná a teplomilná dřevina, poroste iv polostínu, ale tam nebude tak plodná. Má v oblibě sice hlinito písčité, odvodněné půdy, ale není vůbec náročný na půdu . Po dobrém zakořenění se mu daří iv těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně suchuvzdorný po dobrém zakořenění. Náchylný na bakteriální spálu, strupovitost.

PŮVOD: jihozápadní a jižní Evropa, dnes se vyskytuje v celém Středomoří, na ostrovech Tenerife a Gran Canaria, pěstuje se iv Severní Americe.

RŮST: pomalý. Je to stálozelený strom dorůstající ve své domovině do výšky 20 ma šířky 15m. Borka je velmi hrubá (až 13 cm), pórovitá, zvrásněná. Listy jsou proměnlivého tvaru, vejčité, dlouhé 3–7 cm, celokrajové nebo zubaté, na líci lesklé, na rubu hustě šedo chlupaté. Dožívá se i 500 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy na stejném stromě, větrem opelivý, dobře ho opylují i ​​duby jiných druhů.

PLODNOST: pozdní (ve věku 15-20 let), střídavá.

PLODY: žaludy (dlouhé 2-4,5 cm, široké 1-1,8 cm) umístěné v šedých, drsných číškách. Oplodí je holé, hladké a lesklé, hnědočervené barvy. Plody jsou hořké.

Dozrávání: v říjnu téhož roku (menší žaludy) a někdy i po 18 měsících od opylení (větší žaludy).

VYUŽITÍ: velmi dekorativní dřevina vhodná do parků a velkých zahrad v městských tepelných ostrovech . Ve Středomoří se od 25. roku z dubu opakovaně po 9-12 letech sbírá borka - korek , který má mnohočetné využití díky jeho jedinečným vlastnostem (pružnost, stlačitelnost, voděodolnost, tepelná, zvuková a elektrická izolace), nejčastěji na výrobu zátek, jako izolační materiál a podlahová krytina. Plody jsou jedlé jako mouka po odstranění hořkosti promýváním po vysušení a rozemletí či použitelné jako náhrada kávy po osmažení.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Snese širokou škálu půdu, ale upřednostňuje písečné, lehčí půdy. Vhodný do volné půdy do nejteplejších poloh měst a do přenosných velkých květináčů.

ODOLNOST: mrazuvzdorný jen asi do -10 °C, po zakořenění silně suchuvzdorný , ale snese i množství srážek (i 2400 mm ročně na SZ Portugalska), dobře snáší zasolení půdy posypovou solí.