Ostatní podnože

PŮVOD: Evropa, Malá Asie. Druh hloh jednosemenný ( Crataegus monogyna ).

RŮST: pomalý. Tvoří trnitý, rozložitý keř nebo strom dorůstající výšky 2-10m. Kůra kmene je šedá až šedočerná, listy jsou tmavozelené, střídavé, kulatě vejčité, vícelaločnaté s hlubokými zářezy. Dobře snáší řez a tvarování, iv živých plotech, ale bez řezu v nich umí být plodnější (až cca. 300 g/2,5 m2).

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivý, hmyzem opylovaný. Kvete v květnu a červnu, květenství s 10-20 bílými květy jsou uspořádána do vzpřímených vrcholíků.

PLODNOST: raná (5-8 let po výsevu), v přítomnosti opylovače vysoká, květiny nezvyknou vymrzat.

PLODY: malé (5-11 x 4-7 mm), elipsovité až kulovité šarlatově červené malvice na krátké stopce, se suchou, moučnou, chuťově mírně nahořklou dužninou a jedním tvrdým semenem uprostřed.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: Často se vysazuje do neproniknutelných živých plotů, mezí , ale je krásný i jako solitér v zahradě či parku. Je na něj navázáno velké množství domácího hmyzu. Květy mají na začátku kvetení příjemnou vůni, která se ale později stává pro mnohé lidi nepříjemnou. Komu nevadí, může květiny použít do sirupu či pudinku. Plody jsou důležitou potravou pro ptactvo. Syrové nejsou moc chutné, ale dají se zpracovat na džemy, ovocné kůže , vysušit a pomlít a přidat k mouce či použít do čaje. Obsahují mnoho bioflavonoidů a působí pozitivně na krevní oběh, snižují krevní tlak a pomáhají obnovit normální rytmus srdce , v kombinaci s ginkem zlepšují prokrvení mozku. Rozšiřují cévy, působí jako proti křečím a uklidňujícím dojmem. Podobně působí i květiny a spolu s plody se používají v podobě čajů nebo tinktur. Velmi chutné jsou čerstě rozvité lístky s oříškovou příchutí v salátu. Sušené listy se dají použít jako náhražka čínského čaje, osmažená semínka jako náhražka kávy.

Stanoviště: světlomilná a teplomilná dřevina, poroste iv polostínu, ale tam nebude tak plodná. Má v oblibě sice hlinito písčité, odvodněné půdy, ale není vůbec náročný na půdu . Po dobrém zakořenění se mu daří iv těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně suchuvzdorný po dobrém zakořenění. Náchylný na bakteriální spálu, strupovitost.

Dlouhověký strom s plody, které jsou šťavňaté, sladké, aromatické, vhodné pro přímý konzum, ale také ke zpracování. Mrazuvzdorná, odolná vůči chorobám. Dozrává v červnu až v červenci.

Mohutný, dlouhověký strom dorůstající výšky 15 - 30 metrů a dožívající se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě solitérního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené z 6-10 párů jednotlivých lístků se zoubkovitým okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světle zelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta - oranžova-červena. Strom kvete v květnu až červnu a květiny jsou oboupohlavní, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v chocholících. Plodnost je pozdní (ve věku 10-20 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300-1200 kg plodů). Plod je kulovitá až hruškovitá malvice (velikost 2-4cm, v jižní Evropě až 5cm), v době zralosti žlutá - červenožlutá - zelenavě hnědá, tečkovaná. Plod zraje až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou, aromatickou. Plody jsou po uhniličkování vhodné k přímému konzumu a jinak se používají k výrobě marmelád, kompotů a velmi jemné a kvalitní kořalky - "oskorušovice", dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování. Dřevo oskoruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, nábytku (intarzie). Známé je i několik léčivých účinků plodů a květin. Teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných, spíše sušších půdách, ve slunečných oblastech a tam, kde se pěstuje réva. Vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), smogu a exhalacím. Samoopelivá. Dozrává koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality. Oskoruše byly v minulosti využívány jako stromy určující hranici pozemků. Dnes je jejich výskyt ojedinělý, stávají se symbolem kulturního dědictví a díky své dlouhověkosti naším odkazem pro další generace.