Lípa

PŮVOD: Eurasie, na Z po Anglii, na S po jih Skandinávie, na V přes Ural až po Omsk, na J po severní Španělsko, jižní Farncouzsko, střední Itálii a severní Řecko.

RŮST: středně rychlý. Je to dlouhověký, mohutný listnatý strom s rozložitou, hustě rozvětvenou korunou, dorůstající výšky 20 až 40 ma šířky asi 12 metrů. Kůra je světle hnědá až šedá, borka tmavě šedá, mělce rozpukaná do podélných pásů. Sytě zelené listy jsou souměrné, široce srdeční, po okrajích pilovité, na spodní straně šedozelené, chlupaté. Dožije se i 1000 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: převážně samoopélivá. Žlutobílé květy jsou uspořádány ve vzpřímených vrcholících, kvetou v červnu a červenci , asi 2 týdny po květech lípy velkolisté, krásně voní.

PLODNOST: u volně stojících stromů středně raná, ve 12.-20. roku života, u stromů v lese pozdní, až ve 25.-30. roku života.

PLODY: oříšky oválného tvaru, nesoucí hnědá semena.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, krajinotvorný , vhodný pro výsadbu v zahradách, parcích a na veřejných prostranstvích, do alejí a stromořadí, jako solitéry či dvojice do země ke kapličkám atp. Je to významná medonosná dřevina . Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející či čerstvě rozvinuté, ještě poloprůsvitné listy – samotné či v salátech. Květy jsou jedlé i léčivé : mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody , ze kterých lze vyrobit falešnou čokoládu. Dřevo je měkké a velmi vhodné pro řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá ke kreslení.

STANOVISTE: slunečné až polostín, snese i větrná místa. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou půdu. Nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou půdu. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v suťových a lužních lesích, v dubohrabinách. Vhodná od nížin po vyšší polohy .

ODOLNOST: spolehlivě mrazuodolná ve dřevě do -34 °C až -40 °C, silně větruodolná .

PŮVOD: Z, střední a JV Evropa, na S po Dánsko, na V po Z Ukrajinu, na J končí S Španělskem a J Itálií. Izolované lokality jsou v J Švédsku a Malé Asii.

RŮST: středně rychlý. Je to mohutný, dlouhověký strom dorůstající výšky 30-40 metrů a šířky 20 m, dožívá se až 600 let. Koruna je široce vejčitá až kulovitá, rozložitá. Kůra červenohnědá až hnědošedá, borka šedá, rozpukaná. Listy jsou jednoduché, široce srdeční, s výrazně pilkovitým okrajem, na vrchní straně jsou tmavě zelené, lysé, na spodní straně nažloutle zelené, na žilkách hustě chlupaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: zřejmě samoopélivá, hmyzem opelivá. Žlutobílé květy jsou uspořádány v převislých vrcholících po 2-3, 7, kvetou v červnu , asi 2 týdny před l. malolistou.

PLODNOST: Plody spolehlivě dozrávají iv chladnějších polohách - na rozdíl od plodů l. malolisté.

PLODY: kulovité oříšky se 4-5 hranami o velikosti 0,6-1 cm, oplodí je v plné zralosti tvrdé, hustě plstnaté, nelze stlačit prsty.

Dozrávání: v září a říjnu, plody zůstávají na stromě přes zimu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní, krajinotvorná , významná medonosná dřevina vhodná do zahrad, parků, alejí a stromořadí, jako solitér či dvojice do země ke kaplím. Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející listy . Květy jsou jedlé i léčivé : mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody , ze kterých lze vyrobit falešnou čokoládu. Dřevo je měkké a velmi vhodné pro řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá ke kreslení.

Stanoviště: slunečné až polostín, snese i větrné. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, hlubokou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou, nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou. Přirozeně roste na humózních, vlhčích půdách, v suťových a roklinových lesích, v javorových a lipových bučinách. Dobře snáší zastínění a udrží se i pod jinými dřevinami alespoň jako keřík. Je náročná na vyšší vzdušnou vlhkost. Vhodná od nížin po vyšší polohy .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, je citlivější na pozdní jarní mrazy.