Asijská hruška

PÔVOD: Japonsko, neďaleko obce Jacuhašira, ktorá je dnes súčasťou mesta Ohaši, Matsudo City, našiel ju v r. 1888 ako náhodný semenáč chlapec menom Kakunosuke Matsudo a presadil do rodinného ovocného sadu. V r. 1898 prýkrát rodila a pomenoval ju Shin Daihaku (= Nová veľká sladká). V r. 1904 ju šéfredaktor známeho záhradníckeho časopisu Kohnih Zasshi, v ktorom bola predstavená svetu, premenoval na Nijisseiki. Synonymá a cudzie názvy: 20th Century.

RAST: stredne bujný až bujný na ázijskú hrušku, vzpriamený, plodí v zhlukoch na krátkom dreve. Koruna je zahustená dlhými, hrubými letorastami. Na jar ju presvetľujeme a zakracujeme jednoročné výhony.

OPEĽOVACIE POMERY: cudzoopelivá, hmyzom opelivá, kvitne skoro. Vhodné opeľovače: Chojuro, Shinseiki, Kosui, Hosui, Shinsui, Olympic, Yongi, Shinko, Korean Giant, Konferencia a ďalšie skoro kvitnúce európske hrušky.

PLODNOSŤ: skorá, vysoká, s prebierkou pravidelná. Plodí najmä na jednoročných výhonoch.

PLODY: stredne veľké, plocho guľovité, súmerné. Šupka je tenká, hladká, bez osrienenia, s hrdzavými malými lenticelami, jemne mastná, zo zelenožltej dozrieva do zlatožltej. Dužina je žltkastá, veľmi šťavnatá, jemná, mäkká. Chuť je sladká. Tendencia k praskaniu plodov je nízka.

DOZRIEVANIE: zber koncom augusta, konzumne dozrieva hneď či začiatkom septembra, vydrží do novembra.

VYUŽITIE: vhodná na priamy konzum aj spracovanie na džemy, kompóty, mušty, šaláty či koláče.

STANOVIŠTE: slnečné, preferuje dobre odvodnené, úrodné, vlhké pôdy, ale znesie širšiu škálu pôd, ak nie sú premokrené. Vhodná do teplých, stredne teplých aj chladnejších polôh.

ODOLNOSŤ: silne mrazuodolná v dreve, stredne v kvete. Silne odolná voči európskej chrastavitosti (Venturia pyrina), stredne voči ázijskej chrastavitosti (Venturia nashicola) a menej voči alternárii (Alternaria alternata).

PŮVOD: Japonsko, Kawasaki, náhodný semenáč druhu Pyrus pyrifolia v sadě pana Tatsujiro Toma z roku 1895, pojmenovaná po rodinném sídle rodiny Toma

RŮST: středně bujný až bujný, velmi dobře se rozvětvuje. Habitus stromu je rozložitý až převislý, plodí na krátkém dřevě ve shlucích. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Tvaruje se jednoduše.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v první polovině dubna, je to převážně cizoopélivá odrůda, k opylení potřebuje jinou japonskou hrušku nebo brzy kvetoucí evropské hrušky (např. Konference, Blumenbachova , Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange , Charneuská, Koza Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská. Dobře ji opylují asijské odrůdy: Yakumo, Shinsui, Shinko, Shinseiki, Hosui, Nijisseiki, Olympic, Korean Giant, Kikusui, Yongi, Kosui.

PLODNOST: Plodnost je raná, vysoká as přejímkou ​​pravidelná, přibližně 20-30 kg za rok.

PLODY: pevné, středně velké až velké (6-7 cm, u nás průměr 130-150 g, v domovině i 200 g) plochokulovitého tvaru s dlouhou, tlustou a pevnou stopkou. Slupka je tenká, bronzovohnědá, pevná, drsná a suchá, rezavá, snadno se poškodí, při sklizni je třeba postupovat opatrně. Dužina je krémově bílá, nehnědne, je jemná, tužší a středně šťavnatá, ale velmi sladká as unikátní rumovo-karamelovou vůní i příchutí. Jako taková větší pralinka.

Dozrávání: Plody dozrávají středně brzy, postupně od září a nezvyknou praskat. Konzumně dozrává od listopadu. Při skladování v chladničce vydrží nepoškozené plody i 4-5 měsíců .

VYUŽITÍ: Jejich chuť a vůně nejlépe vynikne při jídle začerstva , ale jsou vhodné i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty nebo chutné zimní saláty či koláče.

Stanoviště: slunečné, půda vlhčí , dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušek s dostatkem vláhy.

ODOLNOST: vysoce mrazuodolná a odolná vůči evropské strupovitosti ( Venturia pyrina ), byť citlivá na asijskou strupovitost ( Venturia nashicola ), méně napadaná merami hruškovými. Náchylnější jen na bakteriální spálu ( Erwinia amylovara ).

PŮVOD: Čína, patří mezi takzvané čínské bílé hrušky, druh Pyrus x bretschneideri

RŮST: bujný na asijskou hrušku

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, opylují ji jiné asijské hrušky nebo brzy kvetoucí evropské hrušky ( např. Konference , Blumenbachova , Dekanka zimní , Giffardova , Grosdemange , Charneuská , Kozačka štuttgartská , Lectierova , zimní či Trévouxská ).

PLODNOST: raná, vysoká.

PLODY: středně velké až velké (150-200 g), podlouhlé až soudkovité . Slupka je hladká, zelená až zelenožlutá v plné zralosti s načervenalým líčkem. Dužina je krémově bílá, křupavá, šťavnatá, nasládlá a jen mírně kyselá. Někdy může být zrnitá. Má jemné muškátové , ale i medové aroma.

Dozrávání: Ke sklizni dozrává ve druhé polovině září, ke konzumaci po odležení.

VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum i pro zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

Stanoviště: slunečné, snese i sušší půdy než asijské hrušky druhu Pyrus pyrifolia .

ODOLNOST: mrazuvzdorná do cca. -25 °C, rezistentní vůči houbovým chorobám asijské chrastavitosti ( Venturia nashicola ) i vůči alternárii proměnlivé ( Alternaria alternaria ).

PŮVOD: Japonsko, výzkumný ústav v Okitsu, Pyrus pyrifolia , kříženec odrůd Ishiiwase a Yakumo zr. 1955

RŮST: středně bujný, habitus je rozložitý, plodí ve shlucích a krátkém dřevě. Koruna je zahuštěna středně hrubými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Koruna se lehce tvaruje.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete jako jedna z posledních asijských hrušek, špatný opylovač. Opylují ji jiné odrůdy asijských hrušek Nijisseiki, Chojuro a Shinseiki nebo brzy kvetoucí evropské hrušky (např. Konference , Blumenbachova , Dekanka zimní , Giffardova, Grosdemange , Charneuská , Kozačka štuttgartská , Lec Šedá zimní či Trévouxská).

PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 170 g), kulovitého , souměrného tvaru. Slupka je středně hrubá, drsná, suchá, rezavá, žlutá až oranžová v plné zralosti. Dužina je krémově bílá, sladká, aromatická , svěží, středně šťavnatá, hrubé a tuhé konzistence, ale jemnější než Chojuro a Hosui. Po rozkrojení nehnědne . Tendence k praskání plodů je střední.

Dozrávání: Ke sklizni dozrává od poloviny září nebo až v říjnu, konzumně koncem října, uskladnit se dá do konce ledna.

VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum i pro zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

Stanoviště: slunečné, půda vlhčí , dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny pěstitelské polohy vhodné pro hrušky s dostatkem vláhy.

ODOLNOST: vysoce mrazuodolná a odolná proti evropské strupovitosti ( Venturia pyrina ).

PŮVOD: Japonsko, Pyrus pyrifolia , 1927, kříženec odrůd Amanogawa x Imamuraaki, podle novějšího výzkumu je druhým rodičem zřejmě Chojuro

RŮST: slabý až středně bujný, koruna je velmi vzpřímená. Dosahuje výšky přibližně 3-4,5m.

OPELOVACÍ POMĚRY: silně cizoopélivá odrůda, má téměř sterilní pyl. Dobře ji opylují odrůdy asijských hrušek Seuri, Ya Li, Tsu Li, Oympic, Korean Giant, Chojuro , Shinseiki, Shinsui, Yongi, Kikusui, Nijiiseiki, Kosui, Shinko, Hwa Hong nebo brzy kvetoucí evropské hrušky (např. Konference Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka štuttgartská , Lectierova, Pařížanka, Předobrá , Sixova, Šedá zimní či Trévouxská ). Ne zcela vhodné k opylení jsou odrůdy Imamuraaki, Okusanian (zmenšují plody a počet semen v nich). Kvete brzy, na začátku dubna.

PLODNOST: raná, vysoká, potřebuje probírku.

PLODY: zvyknou být velmi velké (ve své domovině prům. 450-500 g, někdy až 1 kg, u nás spíše kolem 200 g), kulovité. Povrch plodu je zlatavý až rezavě hnědý, pokrytý výraznými lenticely. Dužina je krémově bílá, křehká, šťavnatá, velmi sladké , málo kyselé chuti bez příchuti.

Dozrávání: Dozrávají ke sklizni koncem srpna až koncem první dekády září. Konzumně dozrávají od září a vydrží do listopadu, při velmi dobrých skladovacích podmínkách až do února.

VYUŽITÍ: Jsou vhodné pro přímý konzum i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVISTE: slunečné, všechny polohy vhodné pro pěstování hrušek s dostatkem vláhy.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -29 °C. Rezistentní vůči alternárii proměnlivé ( Alternaria alternata ), náchylná k asijské strupovitosti ( Venturia nashicola ) a rez ( Gymnosporangium asiaticum ), středně citlivá na bakteriální spálu ( Erwinia amylovara ).

PŮVOD: neznámý, tzn. čínská bílá hruška, zřejmě Pyrus pyrifolia

RŮST: slabší, brzy vstupuje do plodnosti.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete v první polovině dubna. Opylují ji jiné odrůdy asijských hrušek nebo brzy kvetoucí evropské hrušky (např. Konference , Blumenbachova , Dekanka zimní , Giffardova , Grosdemange , Charneuská , Kozačka Stuttgartská , Lectierova , Pařížanka , Predábrá.

PLODNOST: raná, vysoká. Vyžaduje probírku plodů, neboť má sklon k přeplozování.

PLODY: středně velké (prům. 155 g), kulovité až zploštělé. Slupka plodu je hladká bez rzi a výrazných lenticel, její základní barva je zelená, v plné zralosti žlutá až krémová. Dužina je tužší, bílá až krémově bílá, po rozkrojení hnědne. Je středně sladká s vyváženým poměrem cukrů a kyselin .

Dozrávání: Zraje ke sklizni středně brzy, od poloviny do konce září. Konzumně dozrává koncem září, skladovatelná je do prosince.

VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum i pro zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.

STANOVISTE : sluneční, teplé v rámci teplých a středně teplých poloh s dostatečnou vláhou (v domovině 400 - 1200 mm ročně)

ODOLNOST: dobře mrazuodolná .