Asijské hrušky jsou exotikou, které se u nás daří. Přestože ji tvoří pestrá směs botanických druhů, pěstitelsky je podobná hrušce obyčejné. Jejich specifiky jsou vysoká šťavnatost plodů, vysoká plodnost a zejména odolnost vůči evropské chrastavitosti a takzvaná neklimakteričnost mnoha odrůd. Díky ní v plodech po sklizni už nepokračuje proces zrání, proto i letní odrůdy dlouho vydrží.
Řadit podle:
5 produktů
5 produktů
PŮVOD: Čína, patří mezi takzvané čínské bílé hrušky, druh Pyrus x bretschneideri
RŮST: bujný na asijskou hrušku
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, opylují ji jiné asijské hrušky nebo brzy kvetoucí evropské hrušky ( např. Konference , Blumenbachova , Dekanka zimní , Giffardova , Grosdemange , Charneuská , Kozačka štuttgartská , Lectierova , zimní či Trévouxská ).
PLODNOST: raná, vysoká.
PLODY: středně velké až velké (150-200 g), podlouhlé až soudkovité . Slupka je hladká, zelená až zelenožlutá v plné zralosti s načervenalým líčkem. Dužina je krémově bílá, křupavá, šťavnatá, nasládlá a jen mírně kyselá. Někdy může být zrnitá. Má jemné muškátové , ale i medové aroma.
Dozrávání: Ke sklizni dozrává ve druhé polovině září, ke konzumaci po odležení.
VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum i pro zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.
Stanoviště: slunečné, snese i sušší půdy než asijské hrušky druhu Pyrus pyrifolia .
ODOLNOST: mrazuvzdorná do cca. -25 °C, rezistentní vůči houbovým chorobám asijské chrastavitosti ( Venturia nashicola ) i vůči alternárii proměnlivé ( Alternaria alternaria ).
PŮVOD: Japonsko, Kawasaki, náhodný semenáč druhu Pyrus pyrifolia v sadě pana Tatsujiro Toma z roku 1895, pojmenovaná po rodinném sídle rodiny Toma
RŮST: středně bujný až bujný, velmi dobře se rozvětvuje. Habitus stromu je rozložitý až převislý, plodí na krátkém dřevě ve shlucích. Koruna je zahuštěná dlouhými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Tvaruje se jednoduše.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v první polovině dubna, je to převážně cizoopélivá odrůda, k opylení potřebuje jinou japonskou hrušku nebo brzy kvetoucí evropské hrušky (např. Konference, Blumenbachova , Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange , Charneuská, Koza Předobrá, Sixova, Šedá zimní či Trévouxská. Dobře ji opylují asijské odrůdy: Yakumo, Shinsui, Shinko, Shinseiki, Hosui, Nijisseiki, Olympic, Korean Giant, Kikusui, Yongi, Kosui.
PLODNOST: Plodnost je raná, vysoká as přejímkou pravidelná, přibližně 20-30 kg za rok.
PLODY: pevné, středně velké až velké (6-7 cm, u nás průměr 130-150 g, v domovině i 200 g) plochokulovitého tvaru s dlouhou, tlustou a pevnou stopkou. Slupka je tenká, bronzovohnědá, pevná, drsná a suchá, rezavá, snadno se poškodí, při sklizni je třeba postupovat opatrně. Dužina je krémově bílá, nehnědne, je jemná, tužší a středně šťavnatá, ale velmi sladká as unikátní rumovo-karamelovou vůní i příchutí. Jako taková větší pralinka.
Dozrávání: Plody dozrávají středně brzy, postupně od září a nezvyknou praskat. Konzumně dozrává od listopadu. Při skladování v chladničce vydrží nepoškozené plody i 4-5 měsíců .
VYUŽITÍ: Jejich chuť a vůně nejlépe vynikne při jídle začerstva , ale jsou vhodné i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty nebo chutné zimní saláty či koláče.
Stanoviště: slunečné, půda vlhčí , dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny polohy vhodné pro pěstování hrušek s dostatkem vláhy.
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná a odolná vůči evropské strupovitosti ( Venturia pyrina ), byť citlivá na asijskou strupovitost ( Venturia nashicola ), méně napadaná merami hruškovými. Náchylnější jen na bakteriální spálu ( Erwinia amylovara ).
PŮVOD: Japonsko, výzkumný ústav v Okitsu, Pyrus pyrifolia , kříženec odrůd Ishiiwase a Yakumo zr. 1955
RŮST: středně bujný, habitus je rozložitý, plodí ve shlucích a krátkém dřevě. Koruna je zahuštěna středně hrubými letorosty, větve obrůstají nepravidelně. Koruna se lehce tvaruje.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete jako jedna z posledních asijských hrušek, špatný opylovač. Opylují ji jiné odrůdy asijských hrušek Nijisseiki, Chojuro a Shinseiki nebo brzy kvetoucí evropské hrušky (např. Konference , Blumenbachova , Dekanka zimní , Giffardova, Grosdemange , Charneuská , Kozačka štuttgartská , Lec Šedá zimní či Trévouxská).
PLODNOST: raná, vysoká, s probírkou pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 170 g), kulovitého , souměrného tvaru. Slupka je středně hrubá, drsná, suchá, rezavá, žlutá až oranžová v plné zralosti. Dužina je krémově bílá, sladká, aromatická , svěží, středně šťavnatá, hrubé a tuhé konzistence, ale jemnější než Chojuro a Hosui. Po rozkrojení nehnědne . Tendence k praskání plodů je střední.
Dozrávání: Ke sklizni dozrává od poloviny září nebo až v říjnu, konzumně koncem října, uskladnit se dá do konce ledna.
VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum i pro zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.
Stanoviště: slunečné, půda vlhčí , dobře snáší i jílovitou, vyhovují jí všechny pěstitelské polohy vhodné pro hrušky s dostatkem vláhy.
ODOLNOST: vysoce mrazuodolná a odolná proti evropské strupovitosti ( Venturia pyrina ).
PŮVOD: Japonsko, Pyrus pyrifolia , 1927, kříženec odrůd Amanogawa x Imamuraaki, podle novějšího výzkumu je druhým rodičem zřejmě Chojuro
RŮST: slabý až středně bujný, koruna je velmi vzpřímená. Dosahuje výšky přibližně 3-4,5m.
OPELOVACÍ POMĚRY: silně cizoopélivá odrůda, má téměř sterilní pyl. Dobře ji opylují odrůdy asijských hrušek Seuri, Ya Li, Tsu Li, Oympic, Korean Giant, Chojuro , Shinseiki, Shinsui, Yongi, Kikusui, Nijiiseiki, Kosui, Shinko, Hwa Hong nebo brzy kvetoucí evropské hrušky (např. Konference Giffardova, Grosdemange, Charneuská, Kozačka štuttgartská , Lectierova, Pařížanka, Předobrá , Sixova, Šedá zimní či Trévouxská ). Ne zcela vhodné k opylení jsou odrůdy Imamuraaki, Okusanian (zmenšují plody a počet semen v nich). Kvete brzy, na začátku dubna.
PLODNOST: raná, vysoká, potřebuje probírku.
PLODY: zvyknou být velmi velké (ve své domovině prům. 450-500 g, někdy až 1 kg, u nás spíše kolem 200 g), kulovité. Povrch plodu je zlatavý až rezavě hnědý, pokrytý výraznými lenticely. Dužina je krémově bílá, křehká, šťavnatá, velmi sladké , málo kyselé chuti bez příchuti.
Dozrávání: Dozrávají ke sklizni koncem srpna až koncem první dekády září. Konzumně dozrávají od září a vydrží do listopadu, při velmi dobrých skladovacích podmínkách až do února.
VYUŽITÍ: Jsou vhodné pro přímý konzum i ke zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.
STANOVISTE: slunečné, všechny polohy vhodné pro pěstování hrušek s dostatkem vláhy.
ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě do -29 °C. Rezistentní vůči alternárii proměnlivé ( Alternaria alternata ), náchylná k asijské strupovitosti ( Venturia nashicola ) a rez ( Gymnosporangium asiaticum ), středně citlivá na bakteriální spálu ( Erwinia amylovara ).
PŮVOD: neznámý, tzn. čínská bílá hruška, zřejmě Pyrus pyrifolia
RŮST: slabší, brzy vstupuje do plodnosti.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete v první polovině dubna. Opylují ji jiné odrůdy asijských hrušek nebo brzy kvetoucí evropské hrušky (např. Konference , Blumenbachova , Dekanka zimní , Giffardova , Grosdemange , Charneuská , Kozačka Stuttgartská , Lectierova , Pařížanka , Predábrá.
PLODNOST: raná, vysoká. Vyžaduje probírku plodů, neboť má sklon k přeplozování.
PLODY: středně velké (prům. 155 g), kulovité až zploštělé. Slupka plodu je hladká bez rzi a výrazných lenticel, její základní barva je zelená, v plné zralosti žlutá až krémová. Dužina je tužší, bílá až krémově bílá, po rozkrojení hnědne. Je středně sladká s vyváženým poměrem cukrů a kyselin .
Dozrávání: Zraje ke sklizni středně brzy, od poloviny do konce září. Konzumně dozrává koncem září, skladovatelná je do prosince.
VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum i pro zpracování na džemy, kompoty, mošty, saláty či koláče.
STANOVISTE : sluneční, teplé v rámci teplých a středně teplých poloh s dostatečnou vláhou (v domovině 400 - 1200 mm ročně)
ODOLNOST: dobře mrazuodolná .