Mahalebka

PŮVOD: jižní Evropa, Španělsko, jihozápadní Ukrajina až Střední Asie. Ve střední Evropě roste hlavně v teplejších oblastech, na Slovensku na karbonátech v teplejších oblastech, nejvýše položené výskyty jsou zaznamenány z Muránské planiny.
RŮST: středně bujný, tvoří vyšší vícekmenný keř až strom dorůstající do 9–13 m výšky a 9 m šířky, často se zakřiveným kmenem. Koruna je široká, kulovitá až nepravidelná. Listy jsou široce vejčité až kulaté, krátce hrotité, po okraji vroubkovaně zubaté, na vrchní straně tmavě zelené lesklé, lysé, na spodní světle zelené.
OPELOVACÍ POMĚRY: variabilně samoopelivá i cizoopelivá se stromy s oboupohlavními květy i se stromy jen s funkčně samičími voňavými květy opylovanými hmyzem, kvete v květnu.
PLODNOST: raná (ve 3-6 letech), vyšší v případě stromů s funkčně samičími květy.
PLODY: malé (6–7 mm), kulovité, tmavě červené až černé peckovice hořké chuti. Pecka je asi 4 mm velká, vejčitá se dvěma žebry, nažloutlá až světle šedá, hladká.
Dozrávání: koncem června a v červenci.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi ozdobný, tvarem koruny, listy, voňavými květy i plody, vhodný do parků a zahrad, alejí či mezí a volné krajiny. Používá se jako suchuvzdorný a vzrůst oslabující podnož pro třešně a višně . Pomletá jádra pecek se v Řecku, Egyptě a v Malé Asii používají v malých množstvích jako koření "mahleb" / "mahlepi" s chutí a vůní kombinující hořké mandle a třešně či marcipán do pečiva či sýrů. Má tvrdé a těžké dřevo vhodné pro řezbářství .
Stanoviště: slunečné, preferuje vlhké, ale dobře odvodněné, hlinité, chudší půdy, ale je odolná vůči suchu, roste v lesostepných společenstvích spolu s dubem plstnatým a jasanem mannovým a jinými teplo a suchomilnými dřevinami, hlavně na výhřevných, vysychavých, vápenatých. Je vhodná i do tepelných ostrovů měst.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná do -29 °C až -34 °C, silně suchuvzdorná a dobře odolná vůči znečištění ovzduší .