Hlošina

PŮVOD: původní areál se táhne himalájským obloukem od Afghánistánu a S Indie přes Bhútán a J Tibet až do provincie S'-čchuan v JV Číně až k Pekingu a do severočínské provincie Liao-ning, zasahuje i na Tchaj-wan, Korejský poloostrov a do Japonska 100 až do 3000 m nm Je příbuzná rakytníkem.

RŮST: středně rychlý. Tento opadavý keř dosahuje výšky až 4 m, s letorosty má stříbřitě šupinaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, elipsovité, na líci řídce bíle šupinaté, na rubu hustě bíle šupinaté, působí stříbřitým dojmem. Řez jen pro usměrnění růstu, příp. vyřazení suchých větví.

OPELOVACÍ POMĚRY: s různou mírou samoopylosti, některé jedince jsou plně samoopylivé, některé částečně, jiné cizoopylivé. Doporučujeme vysazovat alespoň 2 rostliny vedle sebe, alespoň 2, lépe 4 m od sebe. Kvete koncem dubna až v květnu, většinou uniká mrazem. Květy jsou oboupohlavní, bílé, silně voňavé , vyrůstají po 1-7.

PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.

PLODY: kulovité peckovice velikosti menšího červeného rybízu (6–9 mm), červené s lenticemi a jednou peckou. Před dozráním trpkokyselé, po dozrání šťavnaté, sladkokyselé (průměrně 8,3 % cukru) s příjemným aroma.

Dozrávání: od druhé poloviny září až do listopadu. Sklizené plody vydrží i 2 týdny při pokojové teplotě. Sbírají se třesením na plachtu nebo stažením zralých plodů z větviček.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná se hodí do živých plotů, větrolamů, zahrad, parků, mezí, dobře snáší i městské prostředí. Květy jsou medonosné , obsahují spoustu nektaru. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, výrobu džemů, sirupů či ovocné kůže.

Stanoviště: slunečné, daří se jí ve většině půd, které jsou dostatečně odvodněné, nemá ráda mělké, vápenité půdy. Vyžaduje zamulčování, ale není třeba ji hnojit, sama si váže vzdušný dusík pomocí symbiotických nitrifikačních bakterií, které má na kořenech.

ODOLNOST: odolná vůči mrazům, suchu, vysokým teplotám, větru, chorobám i znečištění ovzduší či zasolení půdy .