Olše jsou významnými krajinotvornými stromy břehových porostů. Umí si poradit is velmi kolísavou hladinou podzemní vody, dokonce tvoří adventivní kořeny podobné barlovitým kořenům tropických dřevin, takže umí působit i dosti exoticky. Jejich dřevo je sice na vzduchu křehké a lámavé a lehce zpráchniví, ale trvale pod vodou se stává téměř nezničitelným podobně jako dubové dřevo. Listy i kůra obsahují třísloviny a další látky, díky nimž se používaly v lidovém léčitelství.
Řadit podle:
2 produktů
2 produktů
Mohutný strom s přímým kmenem, dorůstající výšky 20-30 metrů a dožívající se přes 100 let. Koruna je vejčitého, později válcovitého tvaru, větve jsou poměrně tenké. Kůra je zelenohnědá, s četnými příčnými lenticely na letorostech. Borka je tmavě šedá až černá, v mládí hladká, později rozpukaná. Pupeny jsou velmi lepkavé, fialovo-hnědé. Listy jsou jednoduché, tvarem obráceně vejčité, na vrcholu oblé, okraj je dvojitě pilkovitý. Vrchní strana listů je lesklá, tmavozelená, spodní strana světle zelená, s rezavými chloupky, v mládí lepkavá. Listy se na podzim nezbarvují, opadávají zelené. Jehnědy se začínají tvořit už na podzim a kvetou v březnu a dubnu. Samčí květiny tvoří visící, 4-7 cm dlouhé jehnědy. Samičí jehnědy (dlouhé 5-7 mm) jsou vejčité, vzpřímené, fialovo-hnědé, v době kvetení s červenými bliznami. Vejčité šištičky na delší stopce, ve stavu zralosti tmavě hnědé, zdřevnatělé, dozrávají v září až říjnu. Semenem je kulatá až pětihranná semenná nažka (velká 2-4 mm), která je lesklá, hnědá, s úzkým oboustranným křídlem. Světlomilná břehová dřevina, na Slovensku se vyskytuje v lužních lesích, kolem řek a potoků, v polohách do 750 mnm Preferuje hluboké půdy se stálou hladinou podzemní vody, má v oblibě slunné stanoviště a je poměrně odolná vůči mrazu.
PŮVOD: Korsika, jižní Itálie a Sardinie, severozápadní Albánie, kde roste v údolích podél vodních toků a na svazích kopců v rozmezí 100–1400 m n. m.
RŮST: bujný. Je to opadavý strom dorůstající výšky 10–15, zřídka až 28 m a šířky 8 m, s průměrem kmene 60–100 cm. Vejčité až eliptické listy v příhodných lokalitách zůstávají na stromě velmi dlouho – od března do prosince, před opadem se zbarvují dožluta.
OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy opylovanými větrem, převážně cizosprašný. Samčí jehnědy se tvoří již během léta, u nás kvete v březnu.
PLODNOST: pozdní (v 10.–12. roce života), v teplých oblastech vysoká.
PLODY: hnědé nažky s neprůsvitným kožovitým lemem uložené v 1,5–3 cm velké dřevnaté šištici.
DOZRÁVÁNÍ: během podzimu až do prosince.
VYUŽITÍ: celý strom lze využít jako přípravnou a meliorační dřevinu na neplodných půdách a ke zpevňování svahů. Díky symbióze s nitrifikačními bakteriemi Actinomyces alni vážícími dusík a opadu listí obohacuje půdu o živiny a humus. Výborně se hodí do větrolamů. Velmi dobře snáší městské prostředí, je vhodným stromem do alejí. Suché šištice lze využít do (vánočních) dekorací. Jeho červeno-oranžové dřevo je velmi trvanlivé ve vodě, používá se v řezbářství a soustružnictví i na výrobu nábytku, obkladů a překližky.
STANOVIŠTĚ: slunné nebo jen slabý polostín. Roste na široké škále půd: v hlinitých, jílovitých i písčitých, kyselých až zásaditých. Preferuje vlhčí půdu, ale toleruje i sušší stanoviště.
ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě do −23,3 °C až −28,9 °C, silně odolný vůči větru, zamokření i suchu, toleruje i zasolení půdy posypovou solí.

