Ovocné stromy

PÔVOD: Stredozemie od Libanonu a ázijskej časti Turecka až po Španielsko a Portugalsko, na juhu od Tuniska po Maroko. Pozdĺž Biskajského zálivu zasahuje až do západného Francúzska a prekvapivo rastie aj v juhozápadnom Írsku.

RAST: stredne bujný. Je to stálozelený krík alebo strom dosahujúci výšku 1–8 m (vo svojej domovine niekedy až 15 m) a šírku 1-8 m, u nás skôr nižší. Kmeň s červenohnedou borkou môže mať priemer až 80 cm, často je viackmenný. Listy sú neopadavé, stopkaté, s rozmermi 8x3 cm. Majú kopijovitý tvar, pripomínajúci listy vavrínu. Na lícnej strane sú lesklé, žiarivozelené, na rubovej matné. Okraj listovej čepele je zúbkovitý až pílkovitý.

OPEĽOVACIE POMERY: je samoopelivý, hmyzom opelivý s obojpohlavnými, bankovitými, voňavými kvetmi, kvitne v novembri až decembri.

PLODNOSŤ: je skorá (3-4 roky po výsadbe), vo svojej domovine dosahuje vo voľnej krajine (nie na plantáži) 2,8-10,4 kg na krík, 75-577 kg/ha.

PLODY: malé, variabilne veľké (od 1 g po 12,3 g, priemerne 3,7 g, 0,7-2 cm), guľaté, ježaté, červené bobule. Dužina je mäkká, žlto-oranžová s piatimi komorami s viacerými drobnými, hnedými, hranatými semenami. Chuť je pred dozretím trpkastá, pri plnom vyzretí veľmi sladká, menej výrazná s príjemnou vôňou. Plod obsahuje asi 20 % cukru a má veľmi vysoký obsah antioxidantov.

DOZRIEVANIE: podľa lokality od októbra po december.

VYUŽITIE: celá rastlina je celoročne veľmi dekoratívna, najmä na konci jesene, keď je sýtozelená a obsypaná kvetmi aj dozrievajúcimi plodmi. Kulinárne využitie: Plody sú vhodné na priamy konzum aj spracovanie, teda na výrobu kompótov, džemov, tzv. alicantského likéru, vína, brandy či destilátu. Liečivé využitie: Všetky časti rastliny obsahujú veľa ethyl galátu, ktorý má silné antibiotické účinky proti mykobaktériám. Listy, kôra a korene sú močopudné a pôsobia ako obličkové antiseptikum vhodné proti zápalu močových ciest. Technické využitie: Má veľmi tvrdé a husté drevo vhodné na rezbárstvo.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, chránené pred studeným vetrom a silnými mrazmi. Pôdu uprednostňuje kyslú, vlhkú, ale dobre odvodnenú, ale na rozdiel od ostatných druhov z čeľade vresovcovité dobre znáša aj vápnik v pôde. Dobre znáša aj suchšiu aj ťažkú ílovitú pôdu. Je vhodný do teplých polôh, do záhrad či parkov.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolný v dreve krátkodobo do -17,5 °C, menej v kvete.

RAST: stredne bujný, kompaktný, možno ho pestovať ako menší strom či väčší strom, dorastá do výšky asi 3-4 m, v priaznivých podmienkach až do 6 m. Listy má nepárnoperovité zložené, s kopijovitými až eliptickými lístkami, jemne zúbkatými, ktoré sa podobajú skôr na listy hlohu než jarabiny. Na jeseň sa vyfarbujú do rôznych odtieňov oranžovočervenej až purpurovej farby.

OPEĽOVACIE POMERY: čiastočne samoopelivý, hmyzom opelivý, kvitne v máji metlinami chocholíkov bielych kvetov. Prítomnosť ďalších odrôd zvyšuje úrodu. Vhodné opeľovače: Dezertnaja, Sorbinka a Vefed.

PLODNOSŤ: skorá, v 3.–4. roku po výsadbe, pravidelná, vysoká, v plnej plodnosti až 60–80 kg/ strom.

PLODY: guľaté, pri kalichu rebernaté, veľké (priemerne 1,2–1,6 g) malvice, dozrievajúce v chocholíkoch. Šupka je tmavočervená, pripomínajúca farbu granátového jablka. Dužina je žltá až oranžová a šťavnatá a obsahuje drobné semená. Chuť je sladkokyslá, mierne trpká, bez horkosti. Majú vysoký obsah vitamínu C.

DOZRIEVANIE: koncom augusta, plody po dozretí neopadávajú, zostávajú dlho na strome. Po zbere sa dobre skladujú v chlade.

VYUŽITIE: strom je takmer celoročne dekoratívny: v máji kvetmi, vo vegetácii vykrajovanými listami, na jeseň pekne vyfarbenými, dopĺňajúcimi granátovočervené plody. Je vhodný aj do menších záhrad, ale aj do parkov, medzí, jedlého lesa. Plody sa dajú jesť surové alebo použiť na výrobu džemu, marmelády a želé. Môžu sa použiť na prípravu čaju alebo sa marinujú. Prášok zo sušených plodov sa pridáva do koláčov. Môžu sa pridávať do jablkového pyré alebo ovocných kompótov.

STANOVIŠTE: slnečné až polotieň. Je nenáročná na pôdu a polohu, ale preferuje dobre odvodnenú pôdu, od mierne kyslej po mierne zásaditú. Je vhodná aj do vyšších polôh.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolný v dreve do asi -34 °C, nezvykne zmrznúť ani v kvete. Nezvykne trpieť chorobami.

PÔVOD: medzidruhový kríženec medzi gaštanom jedlým (Castanea sativa) a gaštanom vrúbkovaným (Castanea crenata), ľudovo nazývaným gaštan japonský. Konkrétne ide o semenáče odrody Bouche de Betizac (C. sativa x C. Crenata) pravdepodobne opelené odrodou Brunella (C. sativa x C. crenata), tj. 50 % crenata. Semená boli získané zo stromov rastúcich v ČR a vysiate a dopestované u nás v škôlke v Moravskom Lieskovom.

RAST: bujný, väčšinou bujnejší než v prípade gaštana jedlého, ale väčšinou nedorastá takej výšky ako gaštan jedlý, lebo veľmi skoro vstupuje do plodnosti, skôr do 8-10 m.

OPEĽOVACIE POMERY: jednodomý, cudzoopelivý, hmyzom opelivý, vyžaduje prítomnosť druhého geneticky odlišného jedinca, či už semenáča alebo kultúrnej odrody. Kvitne v máji. Samčie kvety sú zoskupené na dlhých, vzpriamených jahňadách, samičie kvety sú v dolnej časti samičích.

PLODNOSŤ: skorá v rámci gaštanov (prvé plody už v 3. roku života), obvykle veľmi vysoká.

PLODY: tmavohnedé, guľovité nažky široko vajcovitého tvaru a veľkosti 3-4 cm, nažka je pri vrchole hrotitá a jemne chlpatá, uložená je v silne ostnatej čiaške. Semenáče sa medzi sebou odlišujú v ľahkosti olúpania. Chuť plodu v surovom stave je mierne trpkastá, po tepelnej úprave (upečení či uvarení) sladká, plná, medzi jednotlivými semenáčmi sú chuťové rozdiely. Plody sú nutrične bohaté (vitamín B, C, E, esenciálne mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálnych látok).

DOZRIEVANIE: v priebehu októbra.

VYUŽITIE: do sadov, parkov, alejí a veľkých záhrad. Výborná medonosná rastlina: kvety sú veľmi nektárodajné s kvalitným peľom a dáva aj medovicu. Plody sú po uvarení alebo upečení veľmi chutné. Využívajú sa v cukrárstve, pri výrobe gaštanového pyré alebo gaštanovej múky. Skladovateľnosť plodov pri nízkej teplote a primeranej vlhkosti je až 6 mesiacov, v domácich podmienkach si treba dať pozor na plesne.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, chránené, pôda ľahšia, hlboká, preferuje slabo až stredne kyslú, ale zvládne aj kyslejšie a piesčitú. Dôležité je, aby bola nevápnitá. Je vhodný do teplých a stredne teplých aj chránených vyšších polôh do približne 600 m n.m.

ODOLNOSŤ: dobre mrazuodolný v dreve do cca. -23 °C. Jednotlivé semenáče často rašia skôr než gaštan jedlý (C. Sativa) a preto sú často náchylnejšie na poškodenie letorastov neskorými jarnými mrazmi. Často však lepšie znášajú chladné a vlhké počasie počas kvitnutia a často lepšie dozrievajú v chladnejších rokoch. Je vyššie odolný voči poškodeniu parazitickou hubou Phytophthora spp. spôsobujúcej atramentovú škvrnitosť a náhle odumieranie a vyššie tolerantný voči rakovine kôry gaštanov (Cryphonectria parasitica). Po dobrom zakorenení je silne suchuvzdorný.

PÔVOD: druh pochádza pravdepodobne z JV Európy a na Zakaukazska, kde je najrozšírenější. Rastie aj v S Afrike a v Z Ázii. Už v staroveku ho vysádzali aj v ďalších oblastiach južnej Európy a čoskoro sa dostal aj do zaalpského priestoru. Markus je veľkoplodá selekcia neznámeho pôvodu, zrejme slovenského.

RAST: stredne rýchly. Je to mohutný a dlhoveký strom, je kompaktnejší než semenáče, dorastá do výšky aj 20 m a šírky 10-15 m a tvorí veľké, rozložité koruny. Borka je tmavohnedá alebo hnedosivá, v dospelosti popraskaná, listy sú jednoduché, podlhovasto kopijovité, lesklé, s pílkovitým okrajom. Koreňový systém je mohutný, kolovitý.

OPEĽOVACIE POMERY: jednodomý, cudzoopelivý, vyžaduje prítomnosť druhého geneticky odlišného jedinca, či už semenáča alebo kultúrnej odrody. Kvitne v máji. Samčie kvety sú zoskupené na dlhých, vzpriamených jahňadách, samičie kvety sú v dolnej časti samičích.

PLODNOSŤ: stredne skorá, po 5-7 rokoch, vysoká.

PLODY: tmavohnedé, guľovité nažky široko vajcovitého tvaru a veľkosti do 3,5-4 cm, nažka je pri vrchole hrotitá a jemne chlpatá, uložená je v silne ostnatej čiaške. Chuť plodu v surovom stave je mierne trpkastá, po tepelnej úprave (upečení či uvarení) sladká, plná. Plody sú nutrične bohaté (vitamín B, C, E, esenciálne mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálnych látok).

DOZRIEVANIE: v priebehu októbra.

VYUŽITIE: do sadov, parkov, alejí a veľkých záhrad. Výborná medonosná rastlina: kvety sú veľmi nektárodajné s kvalitným peľom a dáva aj medovicu. Plody sú po uvarení alebo upečení veľmi chutné. Využívajú sa v cukrárstve, pri výrobe gaštanového pyré alebo gaštanovej múky. Skladovateľnosť plodov pri nízkej teplote a primeranej vlhkosti je až 6 mesiacov, v domácich podmienkach si treba dať pozor na plesne.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, chránené, pôda ľahšia, hlboká, preferuje slabo až stredne kyslú, ale zvládne aj kyslejšie a piesčitú. Dôležité je, aby bola nevápnitá. Je vhodný do teplých a stredne teplých aj chránených vyšších polôh do približne 600 m n.m.

ODOLNOSŤ: dobre mrazuodolný v dreve do -23 °C až -29 °C, náchylný na poškodenie výhonov a kvetov neskorými jarnými mrazmi. Náchylný na poškodenie parazitickou hubou Phytophthora spp. spôsobujúcej atramentovú škvrnitosť a náhle odumieranie a na rakovinu kôry gaštanov (Cryphonectria parasitica). Po dobrom zakorenení je silne suchuvzdorný.

PŮVOD: Itálie, Kampánie, bližší původ není znám.

RŮST: středně bujný, rozložitý.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, opylení jinou odrůdou zvyšuje úrodu, ale i počet semen. Je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Kvete středně brzy, přibližně v první polovině června. Vhodní opylovači: Tipo, Fuyu.

PLODNOST: při nepřítomnosti opylovače středně vysoká, s přítomností vysoká; tvoří také partenokarpické plody bez opylení, které jsou bezsemenné.

PLODY: na druh Diospyros kaki spíše menší (průměrně 95 g), široce vejčité, pevnější. Slupka je v plné zralosti výrazně oranžová. Dužnina se zejména u opylených plodů zbarvuje do čokoládově hněda, a odtud je odvozen název odrůdy. Opylené plody obsahují semena. Chuť je velmi sladká s vysokým obsahem cukrů (průměrně 17,5 °Brix) a nízkým obsahem kyselin. Jedná se o typ PVNA (Pollination-Variant Non-Astringent), tedy bez opylení při sklizni trpký, s opylením jinou odrůdou sladký.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu. Trpké plody potřebují ke zrání asi 2 týdny při pokojové teplotě, netrpké jsou konzumovatelné ihned.

VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování, sušení, do džemů, na víno apod.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese téměř jakékoli. Vhodné pouze do vinařských oblastí.

ODOLNOST: mrazuvzdorné přibližně do −15 °C, první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze pěstovat zcela bez postřiků.

PŮVOD: Starý kulturní strom pěstovaný po celém Středomoří a v Makaronésii, dnes se pěstuje v mnoha odrůdách i v Americe a Austrálii. Pravděpodobně vznikl z planého olivovníku, který je někdy klasifikován jako samostatná varianta Olea europaea var. sylvestris asi před 6000–7000 lety.

RŮST: pomalejší, umírněný, tvoří dlouhověké stromy vysoké ve své domovině 8–15 m, u nás podstatně nižší, do 2,5–3 m. Listy mají krátké řapíky, jsou vstřícné, kopinaté, kožovité, dlouhé až 8 cm, šedozelené, na rubu stříbřitě lesklé.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samosprašný, převážně opylován větrem, ale i hmyzem, kvete u nás v červnu. Přítomnost jiné odrůdy nebo semenáče zvyšuje úrodu.

PLODNOST: středně raná (3–7 let po výsadbě), středně vysoká, závislá na průběhu počasí.

PLODY: vejcovité peckovice, dozrávající ze zelené do tmavohnědé až černé barvy, hořké chuti.

DOZRÁVÁNÍ: pozdní, ve druhé polovině října, případně až v listopadu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní kompaktní strom, který dodává místu středomořský nádech. Kulinářské využití: plody v zelené i černé zralosti se nakládají do slaného nálevu. Ze většího množství, které je u nás obtížně dosažitelné, se lisuje olej. Léčivé využití: listy mají antiseptické účinky, snižují horečku, krevní tlak i hladinu cukru v krvi, uklidňují nervový systém. Z listů lze získat žluté či zelené přírodní barvivo.

STANOVIŠTĚ: slunné, teplé, chráněné s dobře propustnou, výživnou, hlinitou či hlinitopísčitou půdou. Vhodný do nejteplejších lokalit Slovenska k výsadbě do země do chráněných dvorů, u zdí budov a plotů, nebo jako přenosná rostlina na terasy, střešní zahrady, balkóny, s přezimováním ve sklenících či zimních zahradách. Pro dobré přezimování v zemi je důležitá propustnost půdy.

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě do asi −7 °C až −10 °C, v květu odolává pozdním jarním mrazům, květní pupeny jsou poškozeny již při teplotě pod −2 °C. V klimatu střední Evropy nemá škůdce. Výskytu houbových chorob způsobených houbami Spilocaea oleagina a Pseudocercospora cladosporioides předcházíme výsadbou na místo chráněné před nadměrnými srážkami a vlhkostí půdy. Po zakořenění je dobře suchuvzdorný a odolný vůči vysokým teplotám.

PŮVOD: Francie, Seine-et-Oise, Arboretum de Segrez nedaleko Paříže, objevil jej Pierre Alphonse Martin Lavallée v roce 1870 – mezidruhový kříženec mateřského druhu hlohu mexického (Crataegus mexicana syn. C. stipulacea) a otcovského druhu hlohu pozdního (C. calpodendron). Správně by se měl podle objevitele nazývat hloh Lavalléeův (podle latinského Crataegus × lavalleei), ale v češtině se běžně používá název hloh Lavallův (Crataegus × lavallei).

RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá do výšky 3–9 m a šířky 3–7,5 m, vytváří oválnou až kulovitou, kompaktní korunu. Větve jsou méně trnité než u jiných druhů hlohu, s trny dlouhými do 5 cm. Oválné, nepravidelně zubaté listy jsou kožovité, tmavozelené, na podzim se zbarvují do bronzova až vínově červené a zůstávají velmi dlouho na stromě, plody ještě déle.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylován hmyzem, s oboupohlavními květy uspořádanými v chocholících, které kvetou u nás v květnu až červnu.

PLODNOST: velmi raná, pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je vhodné oddálit vstup do plodnosti, aby strom nejprve rostl.

PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžovočervené, pevné. Dužnina je polotuhá, šťavnatější, méně moučnatá než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje asi 4 semena, která jsou seskupena tak, že připomínají pecku. Chuťově se výrazně liší – chybí typická hořkost našich hlohů, převládá sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky, zejména později během zimy.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozvolné – v teplých oblastech začínají plody dozrávat zhruba v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho až do zimy, v některých letech dokonce až do začátku února, aniž by opadávaly. Pouze při náhlých změnách vlhkosti půdy může část z nich popraskat. Plody neměknou ani působením mrazu. Konzumně zralé jsou ihned po utržení ze stromu a v chladu vydrží asi týden až dva.

VYUŽITÍ: strom vhodný do parků, menších i větších zahrad, ale také do mezí, větrolamů a živých plotů, je velmi dekorativní po celý rok: bez listí stříbřitě zbarvenou borkou, v době vegetace tmavozelenými zdravými listy a bílými květenstvími, i později chocholíky zrajících plodů, které na stromě vydrží až do zimy. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci samotné nebo jako atraktivní ozdoba dezertů, k výrobě džemů, přesnídávek, pyré či k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy – čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo mírně polostinné, ideálně teplé a prosluněné místo, aby stihlo dozrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, preferuje dobře propustnou, ale snese i jílovitou. Nejlépe se mu daří v teplých a středně teplých oblastech.

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě do asi –25 °C, kvete pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné, nebývají poškozovány pozdními jarními mrazíky. Po zakořenění je suchovzdorný, ale snese i dočasné zamokření půdy, větrné lokality i znečištěné ovzduší. Na rozdíl od jiných hlohů netrpí bakteriální spálou ani rzí (Gymnosporangium globosum).

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil ji Gustav Čejka zkřížením odrůd Cresthaven a Luna, registrována byla v r. 2010. 1993.

RŮST: středně silný až silný. Habitus je polovzpřímený až mírně rozložitý, koruna středně zahuštěná.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete skoro až středně brzy, kvetení trvá středně dlouho, je samoopelivá.

PLODNOST: střední, pravidelná. Pro dobrou kvalitu plodů vyžaduje kvalitní řez a probírku plodů.

PLODY: středně velké, mírně ploché, kulovité. Slupka je středně hrubá až hrubá, středně silně až silně přiléhavá k dužině, středně až hustě plstnatá, světle zelená s tmavě červeným líčkem. Dužina je zelenobílá, měkká až středně pevná, šťavnatá, nevláknitá, nakysladká až sladká, aromatická, velmi dobrá . Dužina je středně až hůře oddělitelná od středně velké pecky. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou výrazně náchylné k praskání pecky ani k praskání plodů během dešťů.

Dozrávání: koncem července, 8 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné na předčasný opad před sklizní.

VYUŽITÍ: vhodná především pro přímý konzum.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Půdu vyžaduje dobře zásobenou vláhou i živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách. Středně tolerantní vůči kadeřavosti.

PŮVOD: USA, semenáč odrůdy Halehaven

RŮST: bujný růst, vytváří středně husté, polovzpřímené až rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete středně brzy až pozdě a trvá středně dlouho.

PLODNOST: raná, střední, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné, s výrazným švem. Slupka je středně pevná, středně silně přiléhá k dužině, je středně silně plstnatá. Základní barva je žlutá až žlutooranžová, na sluneční straně překrytá červeným líčkem, pruhovaná. Dužina je žlutooranžová, měkká až středně tuhá, nevláknitá, sladká až sladkokyselkavá , šťavnatá, jemně kořeněná, velmi dobrá . Hůře se odděluje od pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká až střední. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

Dozrávání: Raná odrůda, dozrává ve 2. půl. července - 14 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné na předčasný opad před sklizní nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum. Je dobře skladovatelná a vhodná pro přepravu.

Stanoviště: sluneční a teplé, úrodné půdy v chráněných, teplých polohách.

ODOLNOST: Méně odolná vůči mrazu ve dřevě i květních poupatách, zejména dojde-li k rychlému střídání vyšších a nižších teplot. Je sice náchylná na klejotok, ale málo náchylná na bakteriální skvrnitost listů ( Xanthomonas arboricola pv. pruni ). Vůči kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ) je středně tolerantní.

PŮVOD: Itálie, kříženec odrůd Gialla di Firenze a Fertilia Morettini, vyšlechtil Alessandro Morettini.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý. Velmi dobře roste a dobře se tvaruje .

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké kulovitého tvaru, souměrné. Slupka je tenká až středně hrubá, slabě až středně silně přiléhá k dužině, je mírně až hustě plstnatá, žlutozelená, z větší části překrytá karmínově červeným, rozmytým líčkem; dužina je žlutá až oranžově žlutá, měkká až středně pevná, nevláknitá, aromatická, sladce kyselkavá , v plné zralosti dobře oddělitelná od středně velké pecky. Náchylnost k praskání pecky je nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

Dozrávání: rané, dozrává kolem 25. července, 15 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné na předčasný opad před sklizní nebo jen velmi slabě.

VYUŽITÍ: vhodná zejména pro přímý konzum, ale i pro zavařování .

Stanoviště: středně náročná na stanoviště, vyžaduje slunečné místo a výživné půdy, vhodná je i do okrajových pěstitelských oblastí .

ODOLNOST: ve dřevě iv květních poupatách vysoce odolná vůči mrazu a středně odolná vůči kadeřavosti, tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Německo, objevená kolem r.. 1870 jako náhodný semenáč.

RŮST: bujný.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: vysoká a pravidelná.

PLODY: menší až středně velké; slupka je sytě červená až fialovobordová, dužina je bílá, kolem pecky načervenalá, šťavnatá, voňavá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladká a aromatická .

Dozrávání: v polovině září.

VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum, zavařování.

STANOVISTE: odrůda nenáročná na stanoviště, ale kvůli času zrání vhodnější do nižších poloh, dobře snáší i sucho a všechny typy půd kromě těžkých jílovitých.

ODOLNOST: vysoce odolná vůči mrazu, kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ) a padlí broskví ( Sphaerotheca pannosa var. persicae ), vhodná pro ekologické pěstování.

PÔVOD: Japonsko, neďaleko obce Jacuhašira, ktorá je dnes súčasťou mesta Ohaši, Matsudo City, našiel ju v r. 1888 ako náhodný semenáč chlapec menom Kakunosuke Matsudo a presadil do rodinného ovocného sadu. V r. 1898 prýkrát rodila a pomenoval ju Shin Daihaku (= Nová veľká sladká). V r. 1904 ju šéfredaktor známeho záhradníckeho časopisu Kohnih Zasshi, v ktorom bola predstavená svetu, premenoval na Nijisseiki. Synonymá a cudzie názvy: 20th Century.

RAST: stredne bujný až bujný na ázijskú hrušku, vzpriamený, plodí v zhlukoch na krátkom dreve. Koruna je zahustená dlhými, hrubými letorastami. Na jar ju presvetľujeme a zakracujeme jednoročné výhony.

OPEĽOVACIE POMERY: cudzoopelivá, hmyzom opelivá, kvitne skoro. Vhodné opeľovače: Chojuro, Shinseiki, Kosui, Hosui, Shinsui, Olympic, Yongi, Shinko, Korean Giant, Konferencia a ďalšie skoro kvitnúce európske hrušky.

PLODNOSŤ: skorá, vysoká, s prebierkou pravidelná. Plodí najmä na jednoročných výhonoch.

PLODY: stredne veľké, plocho guľovité, súmerné. Šupka je tenká, hladká, bez osrienenia, s hrdzavými malými lenticelami, jemne mastná, zo zelenožltej dozrieva do zlatožltej. Dužina je žltkastá, veľmi šťavnatá, jemná, mäkká. Chuť je sladká. Tendencia k praskaniu plodov je nízka.

DOZRIEVANIE: zber koncom augusta, konzumne dozrieva hneď či začiatkom septembra, vydrží do novembra.

VYUŽITIE: vhodná na priamy konzum aj spracovanie na džemy, kompóty, mušty, šaláty či koláče.

STANOVIŠTE: slnečné, preferuje dobre odvodnené, úrodné, vlhké pôdy, ale znesie širšiu škálu pôd, ak nie sú premokrené. Vhodná do teplých, stredne teplých aj chladnejších polôh.

ODOLNOSŤ: silne mrazuodolná v dreve, stredne v kvete. Silne odolná voči európskej chrastavitosti (Venturia pyrina), stredne voči ázijskej chrastavitosti (Venturia nashicola) a menej voči alternárii (Alternaria alternata).

PÔVOD: Poľsko, vyšľachtená v roku 1972 v Inštitúte záhradníctva a kvetinárstva v Skierniewiciach z voľného opelenia genotypu 622485/CIRI 5t77, registrovaná v r. 1994.

RAST: bujný, vytvára guľovité, zvyčajne pravidelné koruny s konármi vyrastajúcimi pod tupým uhlom.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá, hmyzom opelivá, kvitne stredne skoro veľkým množstvom veľkých ružových kvetov.

PLODNOSŤ: skorá (v 2.-3. roku po výsadbe), vysoká, vyžaduje prebierku.

PLODY: veľké až veľmi veľké (priemerne 90-160 g, po prebierke až 200-300 g), oválne. Šupka je mierne plstnatá, tmavožltá, z 30-50 % pokrytá intenzívne červeným, rozmytým či bodkovaným líčkom. Dužina je stredne tuhá, krémovožltá, v okolí kôstky mierne červenajúca, veľmi šťavnatá, dobre sa oddeľuje od kôstky. Chuť je sladkokyslá až sladká, aromatická.

DOZRIEVANIE: neskoré, v 2. polovici augusta, 10-15 dní po odrode Redhaven.

VYUŽITIE: na priamy konzum aj všestranné využitie na kompóty, džemy, výživy, džúsy, destiláty.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé. Pôdu vyžaduje dobre zásobenú vlahou aj živinami. Vhodná do teplých, stredne teplých aj chladnejších polôh.

ODOLNOSŤ: stredne až silne mrazuodolná v dreve a kvetných pukoch (podobne či viac než Redhaven, podobne ako Harco, menej než Reliance), stredne tolerantná voči kučeravosti listov (Taphrina deformans) a ďalším chorobám.

PŮVOD: druh pochází z Číny, kde se pěstuje více než 7000 let. Odrůda Li pochází z výběru 67 odrůd, které do USA z provincie Shanxi přivezl v roce 1908 Frank Meyers ve spolupráci s USDA. Po testování na Plant Introduction Station v Chico v Kalifornii a dalších pokusných stanicích USDA na Floridě, v Novém Mexiku, Oklahomě, Texasu a v Georgii byly k pěstování v USA vybrány 4 odrůdy, včetně odrůdy Li.

RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý. Jedná se o menší opadavý strom až keř dorůstající do výšky 3–4 m a šířky 2,5–3 m. Doporučujeme sázet s rozestupy alespoň 4x3 m. Výhony jsou jemně trnité. Listy jsou lesklé, oválné.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samoopylná, pro dosažení vyšší úrody doporučujeme přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodní opylovači: Lang, pravděpodobně i Honey Jar, Sherwood. Květy se tvoří na letorostech a kvetou v červnu a červenci.

PLODNOST: raná, středně vysoká, spolehlivě pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 3–5 cm, 25 g), sudovité až oválné, hladké. Tenká slupka dozrává ze zelenožluté barvy do mahagonově hnědé, lesklé. Dužnina je nejdříve svěží, zelenkavá, středně šťavnatá a křupavá, při dozrávání po sklizni krémově bílá, sušší, houbovitá. Její chuť je čerstvá (v zelenožluté zralosti) podobná jablku, při dozrávání dohněda a ztrátě vlhkosti se mění na sladkou, podobnou chuti datlí, s jemnou kyselinkou. Obsahuje úzkou, vřetenovitou pecku.

DOZRÁVÁNÍ: rané, od konce září do října. Plody mohou dlouho zůstat na stromě, při suchém počasí pomalu vysychají a sladnou. K dozrání do sladké suché podoby mohou i po sklizni být uloženy v jedné vrstvě na sítech. Po usušení vydrží skladované ve vzduchotěsných nádobách i několik měsíců.

VYUŽITÍ: okrasná i ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména k přímé konzumaci v zelenožluté zralosti, ale také k sušení, kandování a dalšímu využití. Při sušení získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají i "čínské datle", lze je i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek apod. Nezralé plody se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost – po požití na chvíli blokují receptory sladké chuti, takže bílý cukr chutná jako písek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě do cca −25 °C až −28 °C. Raší a kvete pozdě, takže nebývá ohrožena pozdními jarními mrazy. Silně odolná proti zasolení půdy, vápenité půdě a vysokým teplotám vzduchu. U nás ji netrápí choroby ani škůdci.

PŮVOD: Francie, oblast Languedoc-Roussillon ve východních Pyrenejích, objevila se kolem roku 1830 jako náhodný semenáč.

RŮST: středně bujný, středně vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete skoro až středně brzy.

PLODNOST: raná (ve 3. roce po výsadbě), vysoká, relativně pravidelná.

PLODY: středně velké, kulaté. Slupka je světle oranžová s karmínově červeným líčkem . Dužina je oranžová, středně tuhá až měkká, šťavnatá . Chuť je vynikající, sladká, výjimečně aromatická .

Dozrávání: pozdní, koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: vynikající pro přímý konzum, výrobu džemů, výživ, destilátů, v ne zcela zralém stavu i kompotů.

Stanoviště: slunečné, s výživnou, dobře odvodněnou půdou. Vhodná spíše do teplých oblastí .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, středně až méně tolerantní vůči šarce, středně až silněji odolná vůči houbovým chorobám, silně odolná vůči bakteriální skvrnitosti listů způsobované bakterií Pseudomonas syringae .

PŮVOD: USA, náhodný semenáč v roce 1865 nalezen panem Amsdenem.

RŮST: středně bujný až bujný, koruna menší, vzpřímená až polovzpřímená.

OPELOVACÍ POMĚRY: Kvete brzy a dlouho, je samoopelivá.

PLODNOST: vysoká, pravidelná. Pro udržení dobré velikosti a kvality plodů je nutný hlubší řez a případně i probírka plodů.

PLODY: menší, při nižší násadě až středně velké, nepravidelně kulovité. Slupka je středně hrubá, slabě až středně silně přiléhá k dužině, je středně až silně plstnatá, základní barva slámově žlutozelená s jasně červenou krycí barvou a rozmytým žilkovaným líčkem. Dužina je jemná, měkká, vláknitá, šťavnatá, zelenobílé až krémově bílé barvy, pod slupkou mírně načervenalá, chuť sladkokyselkavá, aromatická, velmi dobrá . Pecka je těžko odlučitelná od dužniny. Plody jsou středně až velmi dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou náchylné k praskání pecky.

Dozrávání: v červenci až na začátku srpna, 15-20 dní před odrůdou Redhaven, dozrává postupně. Plody nejsou náchylné na předčasný opad před sklizní.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum.

Stanoviště: slunečné, chráněné, vyžaduje úrodné půdy s dostatkem vláhy. Odrůda méně náročná na polohu, vhodná do všech poloh pro pěstování broskví.

ODOLNOST: vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních poupatách a vysoce tolerantní vůči kudrnatosti .

PŮVOD: Francie, vyšlechtěná v r. 1988 M. Meynaudem v Bouches du Rhône

RŮST: velmi silný, koruna polovzpřímená.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá

PLODNOST: vysoká a stabilní

PLODY: jsou velké (150-200 g), kulaté, slupka je pevná, slabě plstnatá, žlutozelená s krycí barvou růžovočervenou, atraktivní mramorovaná. Dužina je bílokrémová, dobře oddělitelná od pecky , šťavnatá, chuť aromatická, kořeněná, výborná .

Dozrávání: středně pozdní odrůda, dozrává od 2. poloviny srpna.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum i zpracování, plody se dobře skladují a přepravují.

Stanoviště: slunečné, chráněné, půda dobře zásobená vláhou, ale ne těžká a zamokřená, vhodná i do okrajových oblastí.

ODOLNOST: je vysoce mrazuodolná ve dřevě i květních poupatách a vysoce tolerantní vůči kadeřavosti ( Taphrina deformans ). Středně náchylná k monilióze ( Monilia laxa, Monilia fructigena ).

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Kalhaven a South Haven 309.

RŮST: roste bujně, habitus má polovzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, rozkvétá středně brzy až pozdě, kvete středně dlouho.

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké , kulaté, souměrné. Slupka je zelenožlutá, z větší části překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužina je žlutá, místy s červenými žilkami, kolem pecky načervenalá, tuhá, nevláknitá s kyselosladkou, aromatickou, velmi dobrou až výbornou chutí . Pecka je středně velká a dužina se od ní dobře odděluje .

Dozrávání: velmi pozdě, 30 dní po Redhaven, tedy přibližně v první dekádě září.

VYUŽITÍ: výborná pro přímý konzum, ale i pro konzervování.

Stanoviště: slunné, teplé, chráněné, půda propustná, ale dobře zásobená vláhou v teplých a středně teplých pěstitelských oblastech pro broskve.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách. Středně tolerantní vůči kadeřavosti ( Taphrina infestans ). Velmi málo až málo náchylná k praskání pecek a plodů, málo náchylná k předčasnému opadu plodů.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil v r. 2010 1991 Gustav Čejka ve Stupavě jako kříženec odrůd Cresthaven a Luna

RŮST: středně bujný, habitus polovzpřímený

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete středně brzy, středně dlouho až dlouho.
PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná. Kvalitu plodů zvýší probírka při vyšší násadě.

PLODY: středně velké, kulaté, souměrné. Slupka je hrubá, středně hustě plstnatá, k dužině silně přiléhá. Základní barva je světle žlutá, osluněnou polovinu pokrývá tmavě červené rozmyté líčko. Dužina je světle žlutá, středně tuhá až tuhá, vláknitá. Chuť je dobrá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin . Pecka je kruhovitá a středně velká, k dužině silně přiléhá. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během dešťů.

Dozrávání: velmi časné, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Není náchylná na předčasný opad plodů před sklizní nebo jen velmi málo.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu kvůli těžké odlučitelnosti dužiny od pecky.

STANOVISTE: slunečné, teplé, půda spíše propustná, odrůda málo náročná na podmínky, vhodná k pěstování i v okrajových oblastech .

ODOLNOST: ve dřevě i květních poupatách silně mrazuodolná , středně tolerantní vůči kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ).

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil Gustav Čejka ve Stupavě v r. 2010 1991 jako kříženec odrůd Cresthaven a Burbank July Elberta.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, středně dlouho.

PLODNOST: vysoká a pravidelná

PLODY: středně velké až velké, kulovité, souměrné. Slupka je hrubá, hustě plstnatá, silně přiléhá k dužině. Základní barva je zelenožlutá, na osluněné polovině plodu překrytá tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužina je žlutá, místy s červenými žilkami, kolem pecky je také mírně načervenalá, středně tuhá, nevláknitá. Chuť je nakysladká, aromatická, velmi dobrá až výborná . Pecka je kruhovitá, středně velká a dobře oddělitelná od dužniny. Náchylnost k praskání pecky je velmi nízká až nízká. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání během deště.

Dozrávání: pozdní, dozrává ve 2. polovině srpna, 11 dní po odrůdě Redhaven. Náchylnost na předčasný opad plodů před sklizní není nebo jen velmi slabá.

VYUŽITÍ: přímý, konzum, konzervování a další zpracování

Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech pro broskve.

ODOLNOST: ve dřevě i květních poupat silně mrazuodolná . Středně až výše tolerantní vůči kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ).

PŮVOD: Kanada, kříženec odrůd Cherry Red a (Jerseyland x May Flower).

RŮST: slabší až středně bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete velmi brzy, dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až středně velké, kulovité, nesouměrné. Slupka je hrubá, hustě plstnatá, slabě až středně silně přiléhá k dužině. Základní barva je zelenožlutá, na více než polovině plodu překrytá tmavě červeným pruhovaným líčkem. Dužina je žlutá, měkká až středně tuhá, vláknitá, nakysladké, středně aromatické, dobré chuti . Pecka je kruhovitá, středně velká až velká, dužina je od ní středně až slabě odlučitelná. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání za deště.

Dozrávání: velmi časné, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Náchylnost na předčasný opad plodů před sklizní není nebo jen velmi slabá.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum

Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech pro broskve.

ODOLNOST: ve dřevě i květních poupat silně mrazuodolná . Málo náchylná na bakteriální skvrnitost peckovin ( Xanthomonas arboricola pv. pruni ), ale slabě tolerantní vůči kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ).