Ovocné stromy

PŮVOD: zřejmě Rakousko, okolí Salcburku, je to velmi stará odrůda, známá již před rokem 1700. Synonyma: Salcburka, Cibulka, Cíkánka, Kysňačka, Braunrote Sommerrusselet, Rote Bergamotte, Zuckerbirne.

RŮST: velmi bujný, tvoří vysoké, jehlanovité, řídké koruny. Stromy jsou velmi dlouhověké .

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete brzy až středně brzy, údaje o tom, zda je dobrým nebo špatným opylovačem, se různí. Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení by jimi mohly být: Avranšská, Clappova maslovka, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Hardyho máslovka, Charneuská, Jakubka česká, Červencová, Konference, Křivice, Le Brunova, Lectierova, Naghinova, Trévouxská. Zřejmě tvoří část plodů i partenokarpicky, tedy bez opylení.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé (průměrně 100 g), cibulovité či bergamotkové se středně dlouhou, hrubou stopkou, často se závalem. Slupka je tenká, pevná, zelená, při zrání mírně žloutne a na sluneční straně má hnědočervené líčko, často je plošně či mramorovaně pokryta rzí, zejména u kalichu. Dužina je bílá až nažloutlá, jemná, velmi šťavnatá, kolem jádřince hrubozrná. Chuť je sladká, jemně kyselkavá, velmi příjemně kořeněná .

Dozrávání: sklizeň přibližně v polovině srpna ještě v tvrdé zralosti , konzumně dozrává při chladném uskladnění po 10-14 dnech, vydrží maximálně měsíc. Na stromě dozrávají najednou a při pozdním obratí rychle prozrávají a hniličí, napadají jejich vosy.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, sušení, výrobu džemů, marmelády, destilátů , ale i moštů či na pečení a přípravu výživ. Kvůli malé velikosti nejsou moc vhodné pro přípravu kompotů. Těsně po sklizni dobře snáší i přepravu.

STANOVISTE: sluneční. Je to odrůda vhodná do všech pěstitelských oblastí a je málo náročná na půdu, nejlépe ovoce rodí ale v teplejších polohách s úrodnou půdou, v horší půdě může být dužina zrnitější. Kvůli náchylnosti k strupovitosti nejsou vhodné jen uzavřené polohy se slabým prouděním vzduchu, upřednostňujeme vzdušnější, klidně i větrnější polohy a také korunu udržujeme vzdušnou.

ODOLNOST: v mládí je sice jen středně mrazuodolná, později však silně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná v květu, středně až méně odolná vůči strupovitosti, zejména v nevhodných, uzavřených polohách.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, známá zřejmě již před 17. stoletím. V 18. století se rozšířila z Francie jako Beurré gris. Je známá také jako Šedivka, Ošklivka, Smolnice.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, vznosné koruny. Listy jsou tmavozelené, miskovitě prohnuté.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Esperenova bergamotka , Hardyho máslovka , Madame Verté , Pařížanka .

PLODNOST: pozdější (po 10. roce po výsadbě), vysoká až po 15. roce, pravidelná.

PLODY: malé, kuželovité až baňaté, nesouměrné. Slupka je hrubá, kožovitá, žlutozelená až rezavá , pokrytá šedobílými lenticely, někdy s načervenalým líčkem. Dužina je matně bílá, pod slupkou nazelenalá, máslovitá, šťavnatá , v okolí jaderníku mírně zrnitá. Chuť je sladkokyselá, kořeněná, aromatická po pryskyřici, velmi příjemná, delikátní .

Dozrávání: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává po pár dnech, vdrží asi 2 týdny po sklizni.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu džemů, kompotů a destilátů, ale také pro pečení, sušení a moštování.

Stanoviště: slunečné, odrůda nenáročná na klima a kvalitu půdy, ačkoli preferuje hluboké a výživné, daří se jí i ve vyšších polohách . Pouze ve velmi jílovitých půdách plody praskají. Je vhodná do stromořadí, alejí, sadů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, ale náchylnější k deštivému počasí během květu. Odolná vůči chorobám a škůdcům .

PŮVOD: Francie, département Vendée, rozšiřovaná od třicátých let 19. století.

RŮST: slabý až střední. Koruna je řidší a pod váhou úrod převisle rozkleslá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Opylovači nejsou jednotlivě ověřeni, všude plodí spolehlivě a bohatě v přítomnosti obecně dobrých opylovačů: Hardyho máslovka , Charneuská , Křivice.

PLODNOST: raná, vysoká, velmi pravidelná.

PLODY: středně velké, vejcového tvaru, tvarově i velikostně vyrovnané. Hladká, matná slupka je zelená, výrazně pokrytá světlou šedohnědou rzí. Dužina je bílá, při slupce nazelenalá, jemná, velmi šťavnatá . Chuť je sladká až sladkokyselkavá, kořeněná .

Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává od poloviny listopadu, vydrží do Vánoc, někdy až do února. Předčasně obratá a skladována v suchu vadně.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, výrobu destilátu, moštování, výrobu džemu.

Stanoviště: sluneční a teplé, hluboké hlinité a teplé půdy, do teplých a chráněných středně teplých poloh , je nevhodná do vyšších poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: ne přesně známý, ale zřejmě je to prastará odrůda z Peloponésského poloostrova, později rozšířená do starověkého Říma Appiem Claudiem. Poprvé ji popsal švýcarský botanik a pomolog Johann Bauhin v 17. století jako „pomum pentagonum“. Nejstarší německé pomologie zase tvrdí, že se pěstovala zejména v alpských oblastech Tyrolska, ve Švýcarsku a jižním Německu.

RŮST: bujný, tvoří rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: pozdní, vysoká, střídavá

PLODY: malé až střední (50-70 g), více či méně hvězdicovitého tvaru s 5 cípy. Slupka je tenká, pevná, lesklá, není mastná, světle žlutá až slámově žlutá s granátově červeným líčkem. Dužina je bílá až světle žlutá, tuhá, křupavá, na vzduchu málo hnědne . Chuť je sladkokyselá, průměrná osvěžující, bez zvláštního aroma či příchutě.

DOZŘÍVÁNÍ: Sklizeň ve 2. půl. října, konzumní zralost od 1. půl. prosince, skladovatelnost až do června .

VYUŽITÍ: vhodné především jako vánoční dekorace a ke zpracování na mošty a cider ak dlouhodobému uskladnění .

Stanoviště: sluneční, hluboké hlinité, spíše vlhčí půdy a slunné stanoviště, případně polostín, zejména středně teplé oblasti, ale i chráněné vyšší oblasti, vyhýbat se uzavřeným polohám s vysokou vlhkostí vzduchu a velmi teplým a suchým polohám.

ODOLNOST: středně až výše mrazuodolná ve dřevě, středně odolná vůči strupovitosti, náchylnější na padlí a bakteriální spálu. Plody jsou odolné vůči otiskování.

PŮVOD: Francie, Rouen, vznikla jako semenáč Hardenpontovy maslovky z roku 1852 ve školkách Boisbunnelových. V r. 1867 byla uvedena na trh se jménem prezidenta A. Masa v Bourg en Bresse. Synonyma: President Mass, Mas, Masova, Président Mas.

RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumaci zelenožlutá , jen někdy s nepatrně načervenalým líčkem, posetá rezavými tečkami, na některých plodech s rezavými skvrnami, zejména při kalichu a stopce. Dužina je žlutobílá, rozplývající se, šťavnatá, jemná , v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořeněná, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselkavá .

Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale také příjemná vůně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, džemů a povidlů, ale také pro sušení, moštování, pečení, výrobu destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužiny a ke kamínkovitosti.

Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody padají, ale neuzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých nejen plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, trpí často žloutenkou a špatně rodí. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuodolná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči popálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí žloutenkou listů."

PŮVOD: zřejmě už ze 17. století, původ neznámý, možná z Halle an der Saale z německého Saska.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, nepříliš hustou korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušky jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská , Esperenova maslovka, Guyotova , Lectierova , Trévouxská .
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5-8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při dozrání žlutá, na sluneční straně krásně karmínově červená , posetá nápadnými šedohnědými lenticelami vroubenými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha . Dužina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořeněná.
Dozrávání: sběr v 1. půl. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum, zavařování, výrobu destilátu, džemů, moštování.
Stanoviště: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuodolné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuodolná , v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: na Slovensku rozšířena v Bielokarpatském regionu ; Růžovka z Bošáce získala v r. 2010. 2015 titul “Strom roku” av roce 2016 se umístila jako třetí v celoevropské soutěži.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutný, majestátní strom.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. K dosažení úrody potřebuje hrušku jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu v blízkosti do cca. 60m.
PLODNOST: bohatá, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké plody nepravidelného tvaru. Stopka je dlouhá, hnědě zelená, dřevnatá. Slupka je zelenožlutá, na sluneční straně s karmínově červeným líčkem, posetá výraznými bledými lenticely. Dužina je šťavnatá , chuť sladká , vyvážená.
Dozrávání: sklizeň začátkem září, zrání v průběhu září .
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, sušení.
STANOVIŠTE: odrůda nenáročná na stanoviště, vhodná do všech pěstitelských oblastí na Slovensku.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám.

PŮVOD: jižní Francie, departament Rhône, buď ji našel pan Morel či Jean Collaud v roce 1864 jako náhodný semenáč ve městě Vienne nebo ji vypěstoval Claude Blanchet, který ji dal Morelovi, vlastníkovi ovocných školek ve Vaise-Lyonu, který ji v roce 1874 začal šířit. V roce. 1879 byla předložena na Pomologickém kongresu, kde ji doporučili k šíření.
RŮST: v mládí velmi bujný, rovný, později středně bujný. Kvůli vysoké plodnosti vytváří jen středně velké, jehlanovité koruny se vzpřímeně rostoucími větvemi, které se pod úrodou sklánějí.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka, Esperenova bergamotka , Dekanka zimní , Madame Verté , Guyotova , Pařížanka , Poiteau, Thirriotova, Tongréská, Trévouxská a Williamsova.
PLODNOST: velmi raná, střídavě vysoká a velmi vysoká .
PLODY: velké až obrovské (průměrně 380 g, ale i 600 g), lahvovité, většinou zhrbolené, ke kalichu i zhranatělé. Slupka je hladká, jemná, nelesklá, při sklizni zelenožlutá, pak žlutá, na sluneční straně načervenalá, s velkými lenticely, většinou alespoň kolem kalichu rezavá. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, velmi šťavnatá, rozplývavá , na vzduchu hnědne. Chuť je velmi dobrá až výborná, kořeněně sladká, aromatická .
Dozrávání: sklizeň na začátku září nárazově, konzumně dozrává 10-14 dní po sklizni, vydrží do října. Plody ve větru padají.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, moštování, pečení, výrobu džemů, ale také výrobu kompotů či destilátů.
STANOVIŠTE: slunečné, chráněné před větrem. Není náročná na půdu, plody dobré kvality a velikosti přináší na propustných, úrodných půdách. Snese i vyšší polohy, ale jen s lehčími půdami a vně mrazových kotlin. Z těžších půd bývá vodnatá.
ODOLNOST: méně mrazuodolná v mládí a v letorostech, později je středně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná je iv květu. Nemocmi ani škůdci netrpí , vyhledává ji jen méra hrušková ( Psylla pyri ).

Původ: Slovensko, náhodný semenáč v Bratislavě
Opylovací poměry: kvete v červnu, je samoopelivý
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4-5 ma plodnost 20 kg/strom/rok.
Plody: typu PCA = pollination constant astringent = trpké při sklizni, zralé po 2 týdnech skladování v pokojové teplotě; velké, kulovité se 4 jemnými drážkami
Zrání: pozdě: konec října-listopad, konzumní zralost: po 2 týdnech
Stanoviště: sluneční, teplé ve vinařských oblastech, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -20 °C

Původ: Japonsko
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4-5 ma úrodnost 20 kg/strom/rok.
Plody: typu PVA = pollination varianta astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (když jsou, tak jen dužina s hnědými fleky kolem semen je netrpká), partenokarpické plody jsou velké, ploché, se 4 stranami a 4 mělkými drážkami, s tvrdou, dužinou.
Zrání: středně časné, sklizeň: konec října, konzumní zralost: po 2 týdnech skladování v pokojové teplotě
Stanoviště: sluneční, teplé ve vinařských oblastech; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -18 °C"

PŮVOD: v Nikitském botanickém sadu v Jaltě v bývalém SSSR jej v roce 1980 vyšlechtil AN Kazas volným opylením Rosseyanky neznámou odrůdou druhu Diospyros - představuje druhou generaci křížení. Jako synonymum se používá název Nikitska Bordovaja podle barvy zralých plodů.
RŮST: slabší až středně silný. V 10 letech dosáhne výšky 3-3,5 m, koruna má kulato-pyramidální tvar.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická , tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda než opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.
PLODNOST: pravidelná a vysoká i v suchých letech, z dospělého stromu získáme až 70 kg plodů ročně.
PLODY: středně velké, od 60 do 120 g, kulovité, oranžovočervené, po dozrání a změknutí bordó . Dužina má po dozrání konzistenci džemu, je bordově červená, sladká a velmi chutná .
Dozrávání: plody dozrávají na stromě postupně , první už koncem září a poslední v prosinci. Jedná se o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, džemy apod.
STANOVISTE: sluneční, teplé ; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy. Dá se pěstovat i mimo vinařských oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolný do -24 °C až -25 °C , první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze jej pěstovat zcela bez postřiků .

PŮVOD: v Nikitském botanickém sadu v Jaltě v bývalém SSSR jej v roce 1959 vyšlechtil AV Pasenkov jako kříženec amerického kaki Diospyros virginiana a japonského Diospyros kaki , představuje první generaci křížení.
RŮST: středně silný, v 10 letech dosáhne výšky 4 m, koruna je mírně převislá. Dosahuje plodnosti 70-80 kg ročně z dospělého stromu.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická , tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda než opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.
PLODNOST: vysoká, až 70-80 kg za rok z dospělého stromu.
PLODY: malé až středně velké, od 50 do 60 g, zploštěle kulovité, žlutooranžové barvy. Dužina je po plném dozrání oranžová, sladká a velmi chutná .
Dozrávání: plody dozrávají obvykle na konci října . Jedná se o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: vhodné pro přímý konzum i zpracování sušením či na džemy, víno apod.
STANOVISTE: sluneční, teplé ; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy. Dá se pěstovat i mimo vinařských oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolné do -23 °C , první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze jej pěstovat zcela bez postřiků .

Původ: Izrael
Opylovací poměry: kvete v červnu, je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení, po opylení jinou odrůdou se vytvoří v plodu semena
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4-5 m, tvoří kulovité, kompaktní koruny; středně úrodná odrůda
Plody: typu PVA = pollination varianta astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (když jsou, tak jen dužina s hnědými fleky kolem semen je netrpká). Plod středně velký (140 až 180 g), zploštělého tvaru, na průřezu čtvercový, slupka je při dozrání tmavě oranžová, dužina žlutooranžová jemné a velmi sladké chuti
Zrání: středně brzy, konec října, konzumně zralé po 2 týdnech skladování v pokojové teplotě.
Stanoviště: sluneční, teplé ve vinařských oblastech; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -16 °C, při nižších teplotách doporučujeme rostliny chránit"

PŮVOD: Itálie.
RŮST: středně bujný, vytváří středně velké koruny, s celkovou výškou kolem 3-4m.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu po dlouhou dobu (až 3 týdny), tvoří i partenokarpické, nejprve trpké plody, i opylené netrpké plody.
PLODNOST: vysoká, při suchu může být střídavá.
PLODY: velké až velmi velké , v průměru 215 g až 260 g, kulatého tvaru, slupka je žlutooranžová , dužina oranžová, měkká, velmi sladká . Patří do skupiny PVNA, tedy Pollination Variant Non Astringent, tedy bez opylení jsou plody při sklizni trpké, po opylení netrpké.
Dozrávání: středně pozdě, ve druhé polovině října, trpké plody potřebují k dozrání 2 týdny v pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování, sušení, do džemů, na víno apod.
STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy. Vhodný pouze do vinařských oblastí .
ODOLNOST: mrazuodolné do -18 až -20 °C , první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze jej pěstovat zcela bez postřiků .

PŮVOD: Rusko, Povolží, 18. st.
RŮST: středně bujný růst, vytváří široce kulovitou, rozložitější korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete skoro až středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné jabloně. Vhodné opylovače: Charlamowski , Coxova reneta , Parména zlatá zimní , Průsvitné letní .
PLODNOST: pravidelná, ale střídavá, co se týče objemu, nezvykne přeplozovat.
PLODY: středně velké plody kulovitého až ploše kulovitého tvaru. Hladká slupka je osřeněná, bělavě žlutá, téměř celá překrytá rozmytou karmínově červenou barvou s nápadnými bílými lenticely a modravým osříněním. Bílá dužina, pod slupkou někdy růžové, je křehká, šťavnatá, jemně voňavá, po řezu na vzduchu hnědne; chuť je dobrá, sladkokyselá.
Dozrávání: koncem července až začátkem srpna, vydrží asi 14 dní, poté moučnatí. Dozrává nerovnoměrně, je třeba provádět postupnou probírku a trefit správný čas sklizně, aby plody nebyly příliš kyselé, ale ani moučnaté.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a kuchyňské použití (k pečení, kompoty apod.). Má málo odpadu při zpracování.
STANOVISTE: sluneční. Odrůda nenáročná na půdu, skromná na živiny a hnojení. Nemá ráda suché půdy (padají plody a trpí padlí a červivostí) ani mokré, jílovité (tam trpí rakovinou). Daří se jí i ve vyšších polohách , ale chráněných před větrem.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti (více než Astrachán bílý) a vůči padlí, málo k monilióze.

PŮVOD: USA, Cayuga County ve státě New York na začátku 19. století, tam získala také jméno Cayuga Redstreak. Synonymum v německy mluvících zemích je Morgenröte, tedy Ranní zore podle výrazného červeného zabarvení.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, kulovité koruny, později mírně převislé.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, krátce, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, podle času kvetení by to mohly být: Batul , Baumannova reneta , Čistecké lahůdkové , Gascoyneho šarlatové , Hammersteinovo , Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská , Kalvil bílý zimní , Krasokvět žlutý , , Švýcarské oranžové , Wesenerovo , Zuccalmagliova reneta , Zvonkové .
PLODNOST: pozdější, střední, střídavá.
PLODY: střední až velmi velké (150-250 g), ploše kulovité, nepravidelné, hranaté. Slupka je hrubá, mdle lesklá, později mastná, žlutá, na sluneční straně rozmytě karmínově červená , s pruhováním či mramorováním a světlými lenticely, na stromě silně osříněná. Dužina je žlutobílá, pevná, tuhá, později křehká a šťavnatá, sladkokyselá až nasládlá , méně výrazná.
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumní zralost od prosince, uskladnění do konce března.
VYUŽITÍ: vhodná spíše pro zpracovatelské využití, zejména pečení než pro přímý konzum.
Stanoviště: slunečné, vyžaduje dostatečně vlhké, úrodné půdy , spíše teplejší polohy, z drsných poloh nebývá chutná.
ODOLNOST: silně mrazuodolná , středně odolná vůči padlí , málo odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: z jihu středního a ze západního Slovenska kolem Prievidze a Trenčína, nazývaná tam také "Bocmanka" či "Bosvanka".
RŮST: bujný, vytváří mohutnou korunu . V mládí vyžaduje výchovný řez, později není na řez náročná.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká.
PLODY: ploše kulovité, zelenožluté s červeným líčkem, dužina je sladkokyselá, šťavnatá .
Dozrávání: sklizeň v říjnu, vydrží do Vánoc.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum i zpracování na mošty, sušení apod.
Stanoviště: slunečné, nejlépe jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná půda, ale celkově je nenáročná, vhodná i do chráněných vyšších poloh .
ODOLNOST: silně mrazuodolná , odolná vůči strupovitosti .

PŮVOD: Belgie, vypěstoval ji školkař L. Coulon v Liège, první plody dozrály v r. 2010. 1856.
RŮST: velmi bujný, vytváří jedny z největších stromů s mohutnou, široce kulovitou až rozložitou korunou a krátkým plodonosným obrostem.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: například Baumannova reneta , Dülmener Herbstrosenapfel, Carpentin.
PLODNOST: pozdní, mezi 10.-12. rokem po výsadbě, střídavá, středně velká až velká.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 180-200 g, ale také 400 g) zhruba pravidelného, ​​ploše kulatého tvaru. Slupka je hladká, částečně zdrsněná rzí, tvrdá, málo lesklá, v základu zelená, později žlutá a na sluneční straně pruhovaně načervenalá, pokrytá rezavými tečkami nebo skvrnami. Dužina je bělavě nažloutlá, jemná, hustá, nejprve křupavá, později měkne. Chuť velmi dobrá, sladkokyselá, jemně kořeněná, renetovitá, ušlechtilá.
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumní zralost v listopadu až v 1. polovině prosince, skladovatelnost do února až dubna. Plody dobře drží na stromě a neotláčejí se při přepravě. Během skladování ale mohou vadnout nebo zevnitř hnít.
VYUŽITÍ: výborná pro přímý konzum a moštování, vhodná i pro sušení a další kuchyňské zpracování. Vhodná pro vzrůst zejména do sadů a velkých zahrad, méně do alejí.
Stanoviště: slunečné, preferuje hluboké, živné půdy, ale spokojí se is horšími, pokud nejsou příliš suché nebo příliš mokré. Vhodné jsou polohy chráněné před pozdními jarními mrazy.
ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, málo v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti, rakovině a padlí, méně vůči monilióze.