Ovocné stromy

PŮVOD: Francie.

RŮST: strom roste slaběji, vytváří jehlanovitou, širokou korunu s řidšími hlavními větvemi, které směřují šikmo nahoru; postranní větve jsou v pozdějších letech mírně převislé, plodonosné dřevo je krátké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Charneuská , Williamsova , Lectierova , Madame Verté , Dekanka zimní .

PLODNOST: nastupuje brzy a je velmi dobrá , stálá a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (v závislosti na kvalitě půdy), tvar protáhlý, kuželovitý, nerovnoměrný až mírně hrbolatý. Slupka je hladká, zelená, po dozrání jasně žlutá , vzácně se objeví i načervenalé líčko, drobné lenticely jsou přítomny v blízkosti stopky. Dužina je bílá, rozplývavá , šťavnatá, chuť sladká až mírně nakyslá.

Dozrávání: sklizeň koncem srpna (sbíráme ještě tvrdé plody), konzumní zralost 8-10 dní po sklizni, skladovatelnost cca. 2 týdny.

VYUŽITÍ: přímý konzum a pro výrobu kompotů. Plody snášejí přepravu dobře jen těsně po sklizni, v tvrdém stavu.

Stanoviště: náročnější na stanoviště, vyžaduje nižší a střední polohy - do 400 mnm a živné půdy, chráněné před větry a mrazy. Vhodná především do zahrad.

ODOLNOST: dobrá odolnost vůči chorobám a škůdcům , netrpí chrastavitostí. Mladé stromy jsou méně odolné vůči mrazům.

PŮVOD: Francie, Troyes, vypěstoval školkař Guéniot jako kříženec Dekanky zimní a Arenbergovy máslky, poprvé rodila v r. 2010. 1862

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený. Má zvláštní zdrsnění kůry i borky na starších větvích, které jsou ale naprosto zdravé. Koruna je řídká široce jehlanovitá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Drouardova , Guyotova , Madame Verté .

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná, nepřeplozuje.

PLODY: jsou velké a těžké (někdy až 350-450 g), válcovitého tvaru. Slupka je šedozelená až žlutá, hustě pokrytá světle rezavými lenticely. Dužina je téměř bílá, měkká, velmi šťavnatá . Chuť je polosladká, příjemně kořeněná a natrpklá, s osobitou příchutí.

Dozrávání: sklizeň koncem září až začátkem října, je třeba ji sbírat ještě v zeleném, tvrdším stavu, kdy zelená barva začíná blednout. Konzumně dozrává 10-14 dní po sklizni, vydrží do konce října i déle. Plody snadno padají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu džemů, ale také pro sušení, pečení, moštování a výrobu kompotů či destilátů.

Stanoviště: slunečné, daří se jí zejména v hlubokých a teplých půdách, v polohách chráněných před větrem. V nevhodných půdách špatně rodí, listy trpí chlorózou (žloutnutím) či zasychají.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květu, odolná vůči strupovitosti, může být napadena padlím jabloňovým. "

PŮVOD: nejistý, zřejmě z ČR, ale možná iz Německa. Už začátkem 19. století ji měl ve sbírce v Poděbradech pomolog děkan Matěj Rössler. V němčině se jmenuje Troprichters schwarze Knorpelkirsche, což poukazuje i na její černou barvu v plné zralosti.
RŮST: nejprve středně bujný, potom slabší. Vytváří vysokokuželovité, středně velké, řidší koruny. Postranní větve se sklánějí.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě . Vhodné opylovače: Thurn-Taxis (Schneiderova) , Hedelfingenská . Je nekompatibilní s Karešovou.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), srdeční, velikost závisí velmi na stanovišti a péči. Zadní strana je vypouklá, přední zploštělá. Slupka je středně hrubá, tmavě červená , v plné zralosti až červenohnědá , téměř černá, místy se světlejšími tečkami. Dužina je středně tuhá (polochrupka), v plné zralosti až měkká, tmavě červená, šťavnatá, šťáva silně barví . Chuť je kyselosladká, v plné zralosti výborná, aromatická .
Dozrávání: středně časné, koncem 3. a začátkem 4. třešňového týdne, v závislosti na lokalitě a průběhu počasí někdy koncem června. Plody už napadá vrtevka třešňová, tedy bývají červivé.
VYUŽITÍ: Velmi vhodná pro přímý konzum, ale také pro kompoty, džemy, marmelády, sirupy, ale i destiláty ak sušení. Plody jsou středně dobře až dobře skladovatelné a přepravitelné.
Stanoviště: sluneční, teplé s písčitohlinitou nebo hlinitou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou, v suchých půdách jsou plody malé.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu. Náchylnější k praskání plodů během déletrvajících dešťů, ale odolná vůči monilióze.

PŮVOD: neznámý
RŮST: středně silný. Habitus je vzpřímený, široký. Listy jsou tmavozelené, na spodní straně stříbrno-plstnaté. Vyžaduje výchovný řez k zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.
OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete velkými, jemně růžovými květy v květnu až červnu. Pro zajištění vysoké úrody je vhodné vysadit při ní další/e odrůdu/y kdoule, například tyto: Konstantinopolská , Muškatnaja , Vranja , Bereczki bőtermő .
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké , hruškovitého tvaru, ale menší než u Portugalské, citrónově žluté, plstnaté. Dužina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, voňavá. Chuť je výrazná, aromatická . Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek.
DOZŘÍVÁNÍ: středně časné, v průběhu října ke sklizni, od listopadu ke konzumaci. Při dobrém skladování vydrží i do začátku dalšího kalendářního roku.
VYUŽITÍ: plody jsou v syrovém stavu hůře stravitelné, natrpklé, vynikající jsou k tepelnému zpracování: výroba džemů, pyré, kdoulového "sýra" nebo k moštování, sušení, výrobě destilátu či likérů. Třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě. Plody odpuzují moly.
STANOVISTE: nejlépe chráněné sluneční . Půda vlhká, dobře odvodněná , hlinitá, hlinito-písčitá, dostatečně zásobená živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná, vůči chorobám dobře odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: Vranja, Srbsko, v roce 1898 ji vyšlechtil Nenadovič.

RŮST: keřový, silný , vzpřímený, středně rozvětvený. Má velmi dlouhou vegetační dobu, raší relativně brzy a listy jí opadávají jako jedné z posledních odrůd.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá .

PLODNOST: pravidelná a velmi vysoká.

PLODY: velké až velmi velké (250 – 300 g, některé až 1 kg). Tvar je dost nepravidelný - od kulatého po hruškovitý s pevnou, sytě žlutou, silně oplstěnou slupkou, která ale během zrání mizí. Dužina je světle žlutá, kolem jádřince se vyskytují drobné kamínkovité buňky. Chuť je sladkokyselá, aromatická, jemná. Její silné aroma a kyselost rychle degradují.

DOZŘÍVÁNÍ: časné, postupně od začátku září až po pozdější termíny během října.

VYUŽITÍ: vhodná k výrobě dulového moštu a ostatních dulových výrobků (dulový sýr, marmeláda, výživa, likér, pálenka atd.). Dobře snáší přepravu a je relativně dobře skladovatelná.

STANOVIŠTE: chráněné slunečné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinito-písčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: ve dřevě i poupatách mrazuodolná , ale méně než Muškatnaja. Je mírně náchylná na padlí a náchylnější k napadení bakteriální spálou.

PŮVOD: Francie, registrovaný v roce 1962, kříženec odrůd Bouche Rouge ( Castanea sativa ) x CA 04 ( Castanea crenata ).

RŮST: středně silný, kompaktní, vzpřímený. Dospělý strom dosahuje výšky 8 m . Koruna je hustá, kulovitá . Raší brzy.

OPELOVACÍ POMĚRY: jeho pyl je sterilní, proto vyžaduje opylovače ve svém okolí. různé odrůdy Castanea sativa nebo hybridy C.sativa x C.crenata Brunella nebo i Marigoule, Maraval, Belle Epine, Marron de Goujounac, atp.

PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), vysoká.

PLODY: velké, lesklé, mahagonově červené, dobře se vylupují, jsou sladké, velmi chutné .

Dozrávání: brzy, v září , stíhá dozrát i během chladnějšího podzimu. Skladovat lze v chladu do konce února.

VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů.

STANOVISTE: slunečné, teplé , chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá , nevápnitá, do 400 m nm

ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophthora spp. způsobující inkoustovou skvrnitost a náhlé odumírání a zejména vysoce tolerantní vůči rakovině kůry kaštanů ( Cryphonectria parasitica). Je vysoce odolný vůči chrastírce kaštanové ( Dryocosmus kuriphilus ) - nejvíce z odrůd pěstovaných v Evropě. Je dobře mrazuvzdorný ve dřevě do asi -21 °C.

PŮVOD: Francie, registrovaný INRA v r. 1986, region Ardèche, vznikl výběrem z hybridních rostlin z volného opylení japonského kaštana ( Castanea crenata ) a evropského kaštana ( Castanea sativa ).
RŮST: středně silný, kompaktní, vzpřímený, dospělé stromy dosahují výšky 11-20 m . Raší brzy.
OPELOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopelivý , produkuje hodně pylu, takže umí opylit další stromy i do vzdálenosti 70m.
PLODNOST: raná (4-5 let po výsadbě), středně vysoká až vysoká.
PLODY: velké až velmi velké (skoro 4 cm), lesklé, mahagonově červené barvy, středně dobře loupatelné, méně sladké.
DOZŘÍVÁNÍ: středně brzy až středně pozdě, v říjnu .
VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů.
STANOVISTE: sluneční, teplé , chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá , nevápnitá, je méně náročný na její kvalitu, do přibližně 600 m nm
ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophtora spp. , vysoce tolerantní vůči rakovině kůry kaštanů ( Cryphonectria parasitica ). Je dobře mrazuvzdorný ve dřevě do asi -21 °C.

PŮVOD: Francie, registrovaná v r. 1986, odrůda vznikla selekcí hybridních semenáčů ze sadu Migoule ve vesnici Ussac v regionu Corréze, které pocházely z volného opylení japonského kaštanu ( Castanea crenata ) a evropského kaštanu ( Castanea sativa ). Původní název byl Marron de Migoule.

RŮST: silný, polovzpřímený, doroste do 13-20m , doporučený spon výsadby je 10-15m.

OPELOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopelivý , dobře opyluje většinu jedlých kaštanů se sterilním pylem, kvete středně brzy. Přítomnost další odrůdy zvýší úrodnost.

PLODNOST: raná (do 4-5 let po výsadbě), vysoká.

PLODY: velké až velmi velké , pevné, lesklé, mahagonově červené ukryté ve velkých, krátce a málo trnitých číškách. Jsou sladké, chuťově dobré .

Dozrávání: středně časné, od konce září do října. Skladovat v chladu lze do února.

VYUŽITÍ: na pečení, výrobu kaštanového pyré a dezertů, dobře se loupe.

STANOVISTE: slunečné, teplé , chráněné, půda lehčí, hluboká, slabě až středně kyselá , nevápnitá, do 400 m nm

ODOLNOST: odolný vůči parazitické houbě Phytophthora spp. způsobující inkoustovou skvrnitost a náhlé odumírání, výše odolný vůči rakovině kůry kaštanů ( Cryphonectria parasitica) než většina kříženců C. crenata x C. sativa . Je dobře mrazuvzdorný do -26 °C .

PŮVOD: severovýchodní část Severní Ameriky, od Connecticutu po Ontario, Illinois a Pennsylvánii. Je to druh Crataegus pedicellata , se spoustou vědeckých synonym, například i Crataegus coccinea .

RŮST: poměrně pomalý. Je to listnatý, opadavý, trnitý keř nebo menší strom, dosahuje výšky i šířky do 7m. Přirozeně tvoří obvykle trs kmenů, ale lze jej pěstovat i jako strom s jedním kmenem. Koruna je široká, volná a kulatá. Kůra je šedohnědá, hladká, borka síťovitě rozpraskaná, šedá. Výhonky jsou tenké, šedohnědé a trnité, s ostrými, špičatými trny dlouhými až 5 cm. Listy jsou střídavé, jednoduché, špičaté, velké až 10x5 cm (větší než u jiných hlohů). Mají dvojitě pilkovitý okraj, jsou ostře laločnaté. Podobají se listům javoru nebo ještě dříve brekyně (český název je hlh břekolistý). Vrchní strana listu je drsná tmavě zelená, lesklá, rub je světlejší. Na podzim se listy přebarvují do žlutooranžova.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, samoopelivý, kvete v květnu. Květy se podobají květům jiných růžovitých dřevin, okvětní lístky jsou bílé.

PLODNOST: raná a vysoká a pravidelná, do 4-7 let od výsadby.

PLODY: červené, lesklé nebo osříněné malvice na dlouhé stopce elipsovitého, někdy hruškovitého tvaru s dlouhými vzpřímenými kališními lístky. Na hlohy jsou relativně velké (kolem 1-2 cm). Dužina je na hloh velmi šťavnatá, má výbornou, sladkokyselou chuť s téměř nepatrnou hořkostí před plným dozráním, připomíná chuť šipek, je i aromatická, voní po růžích. Obsahuje do 5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a tak se dají i vyplivnout. Stopka plodu je chlupatá.

Dozrávání: během září. Po plném dozrání plody opadávají.

VYUŽITÍ: je celoročně velmi dekorativní dřevinou vhodnou do parků, zahrad či mezí. Plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum , ale i pro zpracování na džemy, želé, víno, ovocné kůže atp. Dají se také sušit a kandovat, po vysušení použít jako čaj. Podobně jako u jiných hlohů květy i plody snižují krvý tlak a podporují srdeční činnost .

Stanoviště: sluneční až polostín, na slunečním bude plodnější. Velmi nenáročný na půdu, nejlépe se mu daří v hlinité neutrální půdě, ale snáší i velmi vlhké, těžké jílovité půdy a také lehké či vápenité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný do -29 °C až -34 °C. Po dobrém zakořenění dobře snáší sucho .

PŮVOD: Belgie, 19.st.
RŮST: středně silný, jehlanovitý růst; koruna je malá, vysoká, slabě rozvětvená, pod vahou ovoce později rozprostřená.
OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Avranšská .
PLODNOST: v 5.-6 let. po výsadbě, pravidelná, hojná.
PLODY: středně velké plody úhledného hruškovitého, kuželovitého i zvonovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později citrónově žlutá, středně tvrdá, drsná, pokrytá rezavými tečkami. Dužina je bělavá až žlutá, máslová , kolem jádřince zrnitá, tuhá, chuťově příjemně sladká, kořeněná, s jemným aroma skořice .
Dozrávání: sklizeň začátkem října, konzumní zralost: listopad , skladovatelnost do prosince až ledna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, moštování, výrobu destilátů, kompotů, povidlů. Při skladování dozrává postupně, chuť a kvalitu si v dobrých podmínkách udrží do prosince/ledna.
Stanoviště: odrůdě se daří i ve vyšších a drsnějších polohách; preferuje slunečné a teplé stanoviště chráněné před větrem a středně těžkou, úrodnou, propustnou půdu.
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu a chorobám. V uzavřených polohách náchylnost ke strupovitosti.

PŮVOD: Křesetice, ČR, zač. 19. stol., náhodný semenáč.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutnou, vysokou a širokou korunu s odstávajícími větvemi.
OPELOVACÍ POMĚRY: nevhodný opylovač pro jiné odrůdy.
PLODNOST: pozdější (v 8. až 10. roce), střídavá, hojná.
PLODY: středně velké až velké plody (váha 120-150 až 200 gr). Povrch je mírně hrbolatý, pokrytý šedými lenticely a na některých plodech i drobnou rzí v okolí kalicha. Slupka je tvrdá, hladká, méně lesklá a zelená, později mastná a žluto-zelená, na sluneční straně žlutá, výjimečně načervenalá i pruhovaná. Dužina je bělavá, jemná (v okolí jádřince zrnitější), rozplývavá, šťavnatá , chuťově jemně kořeněná , kyselkavě sladká, osvěžující . Příjemně voní.
Dozrávání: sklizeň od poloviny října, konzumní zralost: postupná, od poloviny listopadu . Plody dobře snášejí transport a jsou skladovatelné do ledna až února.
VYUŽITÍ: výborná stolní odrůda.
STANOVIŠTE: preferuje otevřené polohy (polní sady, stromořadí při cestách), v uzavřených polohách trpí plísněmi; odrůda nenáročná na půdu .
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči mrazu.

PŮVOD: Begicko, Mechelen, náhodný semenáč, který objevil hrabě Coloma ve své klášterní zahradě a který v r. 2010 1808 poprvé zarodil.
RŮST: středně bujný až slabší, ale zdraví, tvoří širokou, hustou, jehlanovitou korunu, v dobrých podmínkách velkou, v horších jen středně velkou. Větve se pod váhou úrod sklánějí a tato odrůda není vhodná do alejí.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Giffardova , Hardyho máslovka , Křivice, Magdalénka , Nagevicova, Předobrá .
PLODNOST: podmíněná polohou, v teplých, chráněných polohách plodí brzy a bohatě, v drsných polohách pozdě a málo.
PLODY: středně velké (průměrně 170 g), hruškovité či baňaté, velké plody bývají mírně zhrbolené. Slupka je hladká, mastná, posetá lenticelami, zelenožlutá, na slunci je více nažloutlá. Dužina je žlutobílá, jemná, velmi šťavnatá, sladkokyselá a kořeněná, výborná .
Dozrávání: sklizeň na od poloviny do konce září, konzumní zralost kolem 10. října, vydrží do konce října.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, moštů. Přepravu snese jen těsně po sklizni, později se otiskuje.
Stanoviště: sluneční, vyžaduje úrodné, hluboké a teplé půdy a chráněné polohy. Nesnáší jílovité a suché písčité či štěrkovité půdy, plody jsou na nich malé a natrpklé a špičky letorostů usychají.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, náchylnější jen k strupovitosti v nižších a uzavřených polohách, je třeba ji sázet na otevřené polohy a udržovat vzdušnou korunu .

PŮVOD: Belgie, zač. 19. st.

RŮST: bujný růst, vytváří kulovitou, poměrně hustou korunu. Plodí ve shlucích po 3 - 12 ks.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá; dobrý opylovač pro jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Williamsova .

PLODNOST: poměrně raná (6.-8. rok), stálá, středně vysoká.

PLODY: středně velké až velké (hmotnost 100-120 až 200-250 g). Povrch větších plodů je nepravidelný, zhrbolený až shranělý. Slupka drsná i hladká, málo lesklá, světle zelená, později žlutá a na sluneční straně zlatožlutá a někdy načervenalá, po celém povrchu pokrytá nápadnými lenticely, někdy i rezavými skvrnami/ pruhy. Dužina je žlutá, jemná , hustá, šťavnatá , máslovitá, chuťově kyselkavě sladká, v jižních oblastech sladší, příjemně kořenitá , rozplývavá.

Dozrávání: sklizeň koncem října, konzumní zralost: ovoce z jižních oblastí v prosinci , ostatní později.

VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, sušení, výroba destilátu a džemů; skladovatelnost bez ztráty chuti do února.

STANOVISTE: odrůda vyžaduje teplé , chráněné stanoviště a kvalitní , živnou půdu. V chladných oblastech roste, ale plody nedozrávají, praskají, mají řepovitou chuť.

ODOLNOST: odrůda středně odolná vůči mrazu a plísním. V nevhodných podmínkách náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Německo.
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří velké jehlanovité zaoblené koruny.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. K dosažení úrody potřebuje hrušku jiné odrůdy k přepelení v blízkosti do cca. 60m. Vhodné opylovače : Avranšská , Williamsova .
PLODNOST: poměrně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé plody, slupka je velmi jemná, šedo zeleně nažloutlá, kolem kalichu a stopky jemně rezavá, s karmínově červeným líčkem. Dužina zelenavě bílá, pod slupkou nápadně zelená, jemně zrnitá, rozplývavá až máslová a velmi šťavnatá . Chuť velmi dobrá, sladká, jemně kořeněná .
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v polovině srpna , vhodná ke konzumaci za 10-14 dní.
VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.
Stanoviště: daří se jí v hlubokých a teplých půdách, vyžaduje chráněné polohy .
ODOLNOST: odrůda je velmi odolná vůči mrazům (ve dřevě i v květu), také dobře odolná vůči škůdcům , netrpí chrastavitostí ani monilií.

PŮVOD: Francie, konec 19. st.
RŮST: střední růst, vytváří jehlanovitou/ kuželovitou korunu. Listy se na podzim v horní části koruny zbarvují do červena, ve spodní žlutě.
OPELOVACÍ POMĚRY: obecně dobrý opylovač. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka , Hardyho , Drouardova .
PLODNOST: pozdější, pravidelná, středně vysoká.
PLODY: velké, baňaté, směrem ke stopce zúžené, na povrchu nerovné, ploše zhrbolené. Slupka je hladká, spíše matná, světle žlutozelená , pokrytá velmi jemnými hnědými tečkami. Dužina je bělavá, později nažloutlá, jemná, v okolí jádřince zrnitá, šťavnatá, chuťově sladká až sladko-kyselkavá, kořeněná .
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až lednu, skladovatelnost do ledna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, moštování, sušení.
STANOVIŠTE: teplé, chráněné polohy a úrodné půdy.
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu, netrpí chrastavitostí ani moniliózou.

PŮVOD: Belgie, Jodoigne, vypěstoval ji Simon Bouvier jako semenáč neznámého původu a v r. 2010. 1843 poprvé rodila. Leroy ji popsal dvakrát, jednou se domníval, že to je hruška totožná s tou, kterou vypěstoval van Mons v r. 2012. 1823 jako jednu ze svých semenáčů a pojmenoval po svém příteli, řediteli královských zahrad v Paříži, Poiteauovi. Proto dostala pojmenování Poiteau nouveau, tedy nová Poiteauova hruška, u nás zdomácněl název z němčiny: Neue Poiteau.

RŮST: je bujný, tvoří vysokopyramidální koruny, s kosterními větvemi rostoucími vzpřímeně as dobře rozvětvenými postranními větvemi a plodonosným obrostem. Má tlusté, zdravé listy.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Lectierova, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), úroda je každoroční, vysoká až velmi vysoká.

PLODY: Velké až velmi velké , nepravidelného tvaru, buď hruškovitého nebo hranatého, na povrchu mírně zhrbolené. Slupka je hladká až drsná, na stromě tmavozelená až trávově zelená , později sotva znatelně světlejší žlutozelená , jen velmi vzácně s načervenalým líčkem, po celém povrchu pokrytá jemnými šedými lenticelami, mohou se vyskytovat rezavé skvrny a rezavé pruhy, větší kalicha. Dužina je žlutavě bílá, pod slupkou nazelenalá, středně tuhá, jemná, jen kolem jádřince jemně zrnitá, máslová až zcela rozplývavá, středně šťavnatá . Chuť je sladkokyselkavá, jemně muškátově kořeněná .

Dozrávání: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává koncem října a vydrží do konce listopadu . Při konzumním dozrávání téměř nemění barvu, snadno lze přehlédnout dozrání a hrozí zhlédnutí a zmoučnatění.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, sušení, moštování a výrobu kompotů.

Stanoviště: slunečné, je relativně nenáročné na polohu a půdu, ale k dosažení kvalitních plodů a bohaté úrody je vhodná zejména hluboká, výživná, dostatečně vlhká a teplá půda. Snese i větrnější a chladnější polohy .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květu a květiny dobře odolávají i nepřízni počasí, silně větruodolná, dobře odolná vůči chorobám, jen v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: pravděpodobně jihovýchodní Evropa a Malá Asie.

RŮST: na Slovensku zákonem chráněný druh. V přírodě se běžně vyskytující druh hrušky už jen v nízké četnosti a na pár místech jižní hranice. Hruška sněžná (Pyrus nivalis) je jiný druh než hruška obyčejná. Strom dorůstá výšky 6-10 ma šířky 5-7 metrů. Mladé větvičky jsou stříbrnobílé s chloupky. Starší tmavnou do šedé až černé barvy, stejně tak kmen. Na podzim se listí zbarví do tmavočervena, jako ostatní druhy hrušek.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete brzy na jaře velkým množstvím velkých bílých květů (v průměru 2,5-3 cm), kvůli čemuž dostala druhový název sněžná/nivalis. Je cizoopelivá ak dosažení úrody potřebuje propelení geneticky odlišným jedincem svého druhu ( Pyrus nivalis ) nebo nějakou hruškou domácí (Pyrus communis) či hruškou planou ( Pyrus pyraster ) kvetoucí v podobný čas ve vzdálenosti do cca. 60m.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovače vysoká.

PLODY: malé kulovité až hruškovité, zelenožluté barvy , jemné, nakyslé chuti po uhniličení.

Dozrávání: na sklizeň dozrává koncem října, konzumně až koncem listopadu, vydrží do března.

VYUŽITÍ: strom je velmi dekorativní , zejména v květu, vhodný do velkých zahrad, parků a alejí a větrolamů . Plody jsou vhodné pro pálení a sušení nebo výrobu perry , tedy hruškového cideru.

Stanoviště: slunečné, je nenáročná na polohu a půdu, dobře snáší sucho, ale i těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: je mrazuodolná ve dřevě do -23,3 °C až -28,9 °C, odolná vůči suchu, větru a zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Francie, Rouen, vznikla jako semenáč Hardenpontovy maslovky z roku 1852 ve školkách Boisbunnelových. V r. 1867 byla uvedena na trh se jménem prezidenta A. Masa v Bourg en Bresse. Synonyma: President Mass, Mas, Masova, Président Mas.

RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumaci zelenožlutá , jen někdy s nepatrně načervenalým líčkem, posetá rezavými tečkami, na některých plodech s rezavými skvrnami, zejména při kalichu a stopce. Dužina je žlutobílá, rozplývající se, šťavnatá, jemná , v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořeněná, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselkavá .

Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale také příjemná vůně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, džemů a povidlů, ale také pro sušení, moštování, pečení, výrobu destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužiny a ke kamínkovitosti.

Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody padají, ale neuzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých nejen plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, trpí často žloutenkou a špatně rodí. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuodolná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči popálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí žloutenkou listů."