Ovocné stromy

PŮVOD: Německo, Univerzita v Hohenheimu, vyšlechtil Dr. Walter Hartmann jako kříženec odrůd Jojo a Felsina.

RŮST: středně bujný.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

PLODY: středně velké (35-40 g), podlouhlé či oválné. Slupka je pod silným osříněním tmavě modrá až tmavě fialová. Dužina je pevná, zlatožlutá, středně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je sladkokyselá, vyvážená (cca 18°Brix), kořeněná a mimořádně aromatická, výborná .

Dozrávání: pozdní, zároveň s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

Stanoviště: slunečné, nejvíce jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná, úrodná půda. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, díky hypersenzitivitě rezistentní vůči šarce , málo náchylná na moniliózu.

PŮVOD: Německo, Lützelsachsen u Weinheimu, v roce 1914 ji objevil jako náhodný semenáč GP Nickel mezi jinými semenáči a odkopky.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří kulovité, řidší, později široce rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizooplivá, kvete skoro až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Bryská , Bühlská, Carská, Ontario , Ruth Gerstetter , Zimmerova .

PLODNOST: raná, vysoká , pravidelná, byť střídavá, co se týče objemu úrody.

PLODY: středně velké (20-22 g), podlouhlé, oválné, souměrné. Slupka je pod světle modrým osříněním tmavě fialově modrá až tmavě modrá, ve stínu načervenalá, tužší, tlustší, kyselkavá, dá se stáhnout z dužiny a téměř nevoní. Dužina je zelenožlutá až oranžovohnědá, středně šťavnatá, měkká . Chuť je sladkokyselá, aromatičtější jen na dobrém stanovišti a v teplém roce.

Dozrávání: ve druhé polovině července, patří mezi nejranější švestky . Plody dobře drží na stromě.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Daří se jí nejlépe v hlubší, hlinité, úrodné, středně vlhké půdě. Je vhodná jen do teplých poloh .

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě i květu, méně až středně tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči dalším chorobám, často ji napadají svilušky a obalovač švestkový ( Cydia funebrana ).

PŮVOD: Francie, Montfortin, ovocná školka paní Ebertové, na trh uvedena ve 2. půl. 19. stol.

RŮST: v mládí bujný růst, tvoří malé, řídké, široce kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá.

PLODNOST: raná, střídavá.

PLODY: velké, oválné, při stopce více baňaté. Slupka je tmavě fialová s modrým osříněním a řídkými tečkami nebo rezavými skvrnkami, pevná, dobře se stahuje. Dužina je velmi šťavnatá , jemná, tužší, zelenožlutá až zlatavá, chuť výborná, aromatická , kořeněná, sladká. Dužina se těžko odděluje od pecky.

Dozrávání: v polovině srpna, postupně po dobu 14 dnů

VYUŽITÍ: přímý konzum a výrobu džemů a destilátů.

STANOVIŠTE: teplé a chráněné polohy, živné a přiměřeně vlhké půdy.

ODOLNOST: silná odolnost vůči mrazu ve dřevě , slabší v květu, silná odolnost vůči suchu , tolerantní vůči šarku.

PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, vypěstoval ji Thomas Rivers ze známé školky Rivers jako semenáč neznámého původu. 1895 získala ocenění britské Královské zahradnické společnosti a v r. 1995 1901 ji uvedli na trh.

RŮST: slabý až středně bujný, polovzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: je cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Bystrická , Čačanská lepotica , Stanley .

PLODNOST: raná, vysoká, někdy mírně střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (65-85 g), podlouhlé, nesouměrné. Plodí ve shlucích . Slupka je pod světle modrým osříněním fialová. Dužina je žlutozelená až světle žlutá, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nasládlá až sladká , lepší z příznivých poloh a v dobré sezóně. Pec je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

Dozrávání: je pozdní až velmi pozdní, zároveň s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září, dozrává krátce , maximálně týden, je třeba vystihnout čas sklizně, aby plody neprohlédly a nesmoučnateli na stromě.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení, jen do švestkových koulí a buchet je příliš velká.

Stanoviště: slunečné, je náročná na půdu, vyžaduje hlubokou, úrodnou, zásobenou vláhou. Je vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh s ohledem na dobu zrání a náchylnost k monilióze při vysoké hustotě plodů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, tolerantní vůči šarce , projevuje se jen v malé míře na listech, středně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: Německo, Besigheim v regionu Württenberg, ve školce Gerstetter ji v r.. 1920 vypěstoval Adolf Gerstteter jako kříženec odrůd Bryské a Carské a v r. 2010 1932 ji uvedli na trh.

RŮST: středně bujný, vytváří široce pyramidální, nepravidelnou, řidší a menší korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá, kvete je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Althanova ringlota , Čačanská lepotica , Čačanská raná , Hanita, Jojo, Katinka, Lützelsachsenská , Tragédie a někdy i Zimmerova . Dobře opyluje odrůdy: Jefferson, Lützelsachsenská , Tragédie, Presenta, Zimmerova .

PLODNOST: raná, středně vysoká až nižší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 35-40 g), kulovitě eliptické. Slupka je fialovočervená až černomodrá s modrošedým osříněním, je jemná a dá se stáhnout z plodu. Dužina je zelenožlutá až světle žlutá, pod slupkou načervenalá, kolem pecky bělavá, směrem ke stopce nahnědlá, tuhá, řídká a šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselkavá, aromatická, kořeněná, lepší při teplém počasí.

Dozrávání: velmi časné, kolem poloviny července, v teplejších polohách i na přelomu června a července, jedna z nejdříve dozrávajících odrůd . Zralé plody snadno opadávají, vyžadují sklizeň probírkou.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem. Nejlépe se jí daří v teplých, úrodných půdách, ale zvládne i hůře. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středních poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, citlivější v květních poupatách, středně až více tolerantní vůči šarce (projevuje se maximálně na listech), středně odolná vůči monilióze ( Monilinia spp. ).

PŮVOD: Německo, Lauf u města Bühl v Bádensku, objevil ji kolem r.. 1900 Leonhard Zimmer ve své vinici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý, vytváří menší, kulovité, kompaktní koruny. Je vhodná do menších zahrad . Kosterní větve rostou vzhůru a slaběji se rozvětvují. Postranní větve mají hustý plodný obrost. Vyžaduje dřívější zmlazování.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Bystrická , Carská, Esslingenská , Lucasova raná, Oullinská, Ruth Gerstetter , Tragédie, Viktorie, Wangenheimova .

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 25 g), oválné . Slupka je pod světle fialově modrým osřením tmavě fialová až tmavě modrá , místy rezavá, je středně hrubá, nakyslá, dá se stáhnout z plodu. Dužina je zelenožlutá až zlatožlutá, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, velmi dobrá , zejména z teplých stanovišť. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, v polovině srpna. Dobře se přepravuje a krátkodobě i skladuje. Přezrálé plody měknou a padají.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách . V suchých půdách jsou plody drobné, v chladných oblastech nejsou tak kvalitní. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, dobře mrazuodolná a odolná i vůči nepříznivému počasí v květu. Je náchylnější na šarku. Plody za dlouhotrvajících dešťů praskají a napadá jejich monilióza.

PŮVOD: Německo, Dessau-Dallnau, našel ji v r. 2010. 1930 učitel Ganzer na své zahradě jako náhodný semenáč a v r. 2010 1934 ji Heimann uvedl na trh v Blankenburg/Harz. Po něm má i svá alternativní jména Heimanns Konservenweichsel či Heimanns 23.

RŮST: středně bujný, vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá , kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,3 g), v mládí nebo po zmlazení až velmi velké, kulovité . Slupka je tenká, pevná, lesklá, tmavě červená či hnědočervená, je to typ kyselka . Dužina je tmavě červená se světlými žilkami, měkká až středně tuhá, (středně) šťavnatá, šťáva je tmavě červená, silně barví . Chuť je kyselá až kyselkavá, dobře aromatická, dobrá, typicky višňová . Pecka se dobře odděluje od dužniny. Po oddělení stopky od plodu z něj nevytéká šťáva.

Dozrávání: pozdní, v 6.-7. třešňovém týdnu, tedy ve 2. polovině července, asi týden před Morelou pozdní. Plody vydrží dlouho na stromě. Jsou středně vhodné pro přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména pro výrobu kompotů a další zpracování na džemy, sirupy a sušení, méně vhodná pro přímý konzum.

Stanoviště: slunečné, je nenáročné na stanoviště, ačkoli nejlépe se jí daří v teplejších polohách s hlinitou až hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě , středně až silně mrazuvzdorná v květu . Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a středně odolná vůči monilióze . Je náchylnější vůči skvrnitosti listů třešní a višní ( Blumeriella jaapii ) a vůči bakteriální spále ( Pseudomonas syringae pv. morsprunorum ).

PŮVOD: Španělsko, pohoří Sierra Morena, odkud byla převezena do Ostheimu v Německu na začátku 18. stol.

RŮST: bujný, hustý, ale nevadí to plodům ani plodnosti, tvoří úhledné, kulovité až převislé koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: pozdě kvetoucí, cizoopelivá.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité, od stopky k temeni mírně zploštělé, lesklé, tmavě červené až hnědé. Dužina je řídká, rosolovitá, tmavě červená, velmi šťavnatá , barvící, s příjemně sladkokyselkavou chutí s výraznou višňovou příchutí .

Dozrávání: v polovině července.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, pečení, sušení, výrobu kompotů, džemů, sirupů, destilátů či likérů.

Stanoviště: nenáročná na teplo, vhodná i do vyšších poloh, toleruje vlhčí půdy, na suchých bývají drobnější plody.

ODOLNOST: silně mrazuodolná , odolná vůči praskání plodů , středně odolná vůči monilióze, vrtevka třešňová ji napadá.

PŮVOD: neznámý, zřejmě z Francie, je to velmi stará odrůda, minimálně 300 let stará. Synonyma: Raná královská amarelka, Amrhele, Hamrle, Špunky, Zvonky, Amarelle, Königliche Amarelle, Cerise de Montmorency, Royale, Amarelle Royale Hative, Coularde a Longue Queue, Sussex, Kentish, Virginian May.

RŮST: v mládí velmi bujný, po vstupu do časné plodnosti ustává, kosterní větve je třeba přiměřeně (ani příliš mnoho, ani příliš málo) zakrátit, aby zmocněly a nevyholovaly. Tvoří menší, kulovité, řidší koruny. Dožívá se vysokého věku.

OPELOVACÍ POMĚRY: zřejmě samoopelivá nebo částečně samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Morela pozdní, Ostheimská, Španělská.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 3-4,5 g, někdy až 5,5 g), kulovité až ploše kulovité. Slupka je krásně červená , průsvitná, s zráním tmavne a ztrácí průsvitnost. Dužina je měkká, velmi jemná, nažloutlá, šťavnatá, s nebarvivou šťávou , je to amarelka . Chuť je kyselkavá, v plné zralosti příjemně sladkokyselá, pikantní, velmi dobrá . Dužina se dobře odděluje od pecky.

Dozrávání: rané až středně rané, ve 2.-4. třešňovém týdnu, obvykle ve 2. polovině června . Plody na stromě vydrží bez poškození asi 3-4 týdny.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a pro sušení, výrobu kompotů, destilátů či světlejších džemů. Jen ještě tvrdé plody dobře snášejí dopravu.

Stanoviště: sluneční, není náročná na půdu, její propustnost, teplota i vlhkost se však projevují na kvalitě i velikosti plodů, ba i úrodnosti. V úrodných, dostatečně vlhkých půdách se jí nejlépe daří na višni, v suchých, kamenitých naopak na ptáčnici, na mahalebce se jí daří ve všech půdách, které nejsou příliš mokré. Vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu, náchylnější jen k poškození deštěm během kvetení, středně odolná vůči moniliové ložnici ( Monilinia laxa ) a dobře odolná vůči praskání plodů a moniliové hnilobě plodů ( Monilinia fructigena ).

PŮVOD: Německo, Guben an der Neiße, nalezená jako náhodný semenáč panem Droganem.

RŮST: středně bujný až bujný růst. Vytváří středně velké stromy s vyššími, kulovitými, řidšími, kulovitými korunami.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě. Vhodné opylovače: Napoleonova , Hedelfingenská .

PLODNOST: raná a pravidelná.

PLODY: středně velké (4,8-5,6 g), srdeční, nejširší uprostřed. Slupka se nápadně leskne, je světle žluté voskové barvy, na sluneční straně i trochu načervenalá, je pevná a dá se stáhnout. Dužina je středně tuhá, šťavnatá, sladké chuti. Pravděpodobně díky žluté barvě jsou plody mnohem méně napadány ptáky.

Dozrávání: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července. Plody už napadá vrtevka třešňová, tedy bývají červivé.

VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum, kuchyňské zpracování, konzervování.

Stanoviště: sluneční, nemá speciální požadavky na půdu, ale není vhodná jen těžká jílovitá a přemokřená. Vhodná i do vyšších poloh. Celkově nenáročná odrůda.

ODOLNOST: odolná vůči mrazu ve dřevě i květu, odolnější vůči monilióze , ale za přílišného vlhka praská a hnije.