Ovocné stromy

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč nalezený p. . Meurisem, ředitelem Van Monsových ovocných školek u Vilvoarden mezi Bruselem a Mechelenem, u dvora Dry Toreu kolem roku 1800. Je pojmenována po německém pomologovi Augustinovi Diealovi. Jiné názvy má „Kočičí hlava“, „Císařská“.

RŮST: bujný, ve školce křivý, koruna je charakteristicky vysoká a úzce pyramidální se spodními kosterními větvemi vodorovnými, pod váhou úrod postranní větve s krátkým plodonosným obrostem převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova, Guyotova, Hardyho, Charneuská, Júlová, Konference, Kozačka Stuttgartská, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Pařížanka, Poiteau, Williamsova.

PLODNOST: středně raná (asi po 6 letech), vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (11x9 cm, průměrně 180-250 g, ale také 600 g či více), baňatého, často hrbolatého tvaru, který je směrem ke stopce mírně zúžený. U velmi velkých plodů bývá jedna polovina plodu větší než druhá. Slupka je drsná, matná, světle zelená, po dozrání jemnější, lesklá, žlutá až zlatožlutá, pokrytá nápadnými hnědými lenticely, voní muškátově . Bílá dužina je jemná, šťavnatá, máslová . Chuť je vynikající, kořeněná, nakysle sladká , u plodů z vyšších a horších poloh však natrpklá a repovitá.

Dozrávání: sklizeň koncem září nebo začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, někdy už dříve, vydrží do Vánoc, případně až do ledna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro moštování, výrobu džemů, destilátů či další kuchyňské využití. Má sklon k otlačení a hnědnutí slupky, hůře snáší skladování v chladírně.

Stanoviště: vyžaduje hluboké, hlinité, dostatečně vlhké půdy, snese i vyšší polohy, ale musí být teplé a chráněné před větrem . Plody z mokrých a studených poloh bývají trpké, mokré a studené polohy podporují i ​​rozvoj strupovitosti. Je vhodná do zahrad, sadů či alejí.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu, středně odolná vůči strupovitosti, náchylnější k úpalu listů.

PŮVOD: Maďarsko, sikulský kraj, popsaná poprvé v roce 1875. Synonyma jsou: Sikulai alma, Sikulaer Apfel, Sikula, Székely alma, Seklerapfel, Pomme de Sikula.

RŮST: středně bujný až umírněný, se vzpřímenou až polorozložitou korunou.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a krátce, je špatným opylovačem. Vhodné opylovače: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Coxova reneta, Dukát, Florina, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Macoun, Melba, Míšeň jaroměřská, Ollen Stayman Winesap, Vejlímek červený, Zvonkové.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 220-260 g), ploše kulovité, pravidelné, nejširší uprostřed. Slupka je lesklá, hladká, silně voňavá, základní barvy zelenožluté až růžové, téměř celé rovnoměrně pokryté rozmytou červenou barvou ve které jsou husté, nepříliš nápadné, tmavě červené pruhy , na celém povrchu je množství nápadných světlých teček - lenticiel. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, řídká, kyprá, tuhá a šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, sladkokyselá, plná, s medovou příchutí .

Dozrávání: sklizeň koncem října, co nejpozději, dozrává v prosinci, vydrží do dubna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a moštování.

Stanoviště: sluneční, teplé s vlhčím ovzduším , dobře prospívá zejména v naplavených, úrodných půdách v nivách řek, snese i větrnější lokality . Nesnáší suchou půdu.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, nezvykne trpět chorobami, maximálně v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Spojené království, Anglie, Sawbridgeworth, vyšlechtil ji školkař Thomas Rivers jako křížence odrůd Prince Englebert a Early Prolific. Její název v angličtině zní (The) Czar, poprvé zarodila v roce 1874 a byla pojmenována po ruském carovi, který v témže roce navštívil Anglii.

RŮST: v mládí a zejména ve školce bujný, později zpomaluje. Vytváří jen středně velké stromy zpočátku se štíhlými, vznosnými korunami, které jsou ale později kulovité, jelikož se rozpadají pod váhou plodů. Plodonosné větvičky jsou krátké a dosti křehké.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, vysoká až nadměrná, pravidelná, v domácích podmínkách je vhodné dělat probírku.

PLODY: středně velké (průměrně 20 g), tvarově nepravidelné, některé podlouhlé, jiné kulatější, ke koncům buď zúžené nebo zakulacené. Slupka je jemná, kyselá, těžko se stahuje, je krásně osříněná, pod osříněním je černomodrá, při nadměrné úrodě a horším vyzrávání zůstává načervenalá. Dužina je zelenožlutá až žlutá, místy průhledná, méně šťavnatá. Chuť je dobrá, nasládlá, podobná švestkové, ale méně výrazná . Pec se od dužiny odděluje většinou dobře, jen při velkých úrodách a horším zrání hůře. Je to sliva .

DOZŘÍVÁNÍ: časné, v 1. polovině srpna , někdy najednou, jindy postupně, sbírá se probírkou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ke zpracování tam, kde nevadí kyselejší chuť slupky, tedy např. do džemů a povidlů.

Stanoviště: slunečné, kvůli vysoké plodosti upřednostňujeme úrodné hlinité a přiměřeně vlhké půdy, v sušší půdě stromy předčasně stárnou a plody jsou horší kvality. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu. Je středně tolerantní vůči šarce, tedy projevuje se jen na listech.

PŮVOD: Kanada, Vineland, Horticultural Research Institute of Ontario, vyšlechtěná v roce 1967 jako kříženec odrůd Imperial Epineuse a Grand Duke.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus vzpřímený až polovzpřímený, později až rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: Stanley, Opal, Carská, Čačanská rodná, Duranzia, Hamanova.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké, eliptické, nesouměrné. Slupka je tenká, osříněná, pod ní fialovomodrá. Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající . Dužina může v horších letech na pecce částečně držet. Je to pološvestka .

Dozrávání: pozdní, asi 7 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září .

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, marmelády, destiláty, na pečení či sušení.

Stanoviště: slunečné, preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou, hlinitou půdu. Vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu, méně tolerantní vůči šarce, na listech má málo projevů, na plodech více, je náchylnější k poškození plodů moniliovou hnilobou ( Monilinia fructigena ), je třeba je při vyšší úrodě přetrhat, neboť rod.

PŮVOD: Německo, klášter Adersleben, v r. 1839 vyšlechtil zahradník Lichthardt na základě pověření úředníkem Meyerem jako křížence Kalvily bílého zimního a zřejmě Cara Alexandra, přestože se uvádělo, že jedním z rodičů je Grávštýnské (to má ale velmi špatnou klíčivost pylu). Synonyma: Aderslebener Calville, Aderslebener Kalvill, Aderslebener Kalvill-Samling, Adersleber Calvil, Adersleber Calvill, Adersleber Kalvil, Adersleber Kalvill, Calville d'Adersleben, Kalvil Aderslebenskii.

RŮST: středně bujný, vytváří rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivý, hmyzem opelivý, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Coxova reneta, Croncelské, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, vysoká, téměř pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 250 g), kalvilovitého tvaru, žebrovité. Slupka je žlutá s hnědočerveným líčkem. Dužina je žlutobílá, středně tuhá, velmi křehká, jemná, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselkavá, kořeněná, dobrá až výborná.

Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrávají v prosinci, vydrží do března. Vyžadují vlhčí uskladnění, jinak vadnou.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a pečení či výrobu pyré.

Stanoviště: sluneční i otevřené, dobře snáší větrné polohy. Upřednostňuje hluboké, výživné, spíše lehčí, písčitohlinité půdy. V nepříznivých, jílovitých, těžkých půdách předčasně opadávají listy a plody se nevyvíjejí dobře a je náchylnější k rakovině. Snese také chladnější polohy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti a padlí, méně odolná vůči spále růžokvětých ( Erwinia amylovora ).

PŮVOD: Anglie, Bedford, v roce. 1907 byl vyšlechtil ve školce Laxton Bros. jako křížence odrůd Worcesterská parména a James Grieve. Je pojmenována po Ameliusovi Lockwoodovi, prvním baronu Lambournu (1847–1928), bývalém prezidentovi Královské zahradnické společnosti (Royal Horticultural Society).

RŮST: v mládí bujný až středně bujný, později středně bujný až mírnější. Vytváří středně velké a středně husté, kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opělivá, kvete brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Alkmeny, Banánové zimní, Carola, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, James Grieve, Oldenburgovo, Wagenerovo. Neopyluje se s odrůdou Šampion.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 120-140 g), kulovité či ploše kulovité, pravidelné, souměrné, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, pololesklá, mastná, tenčí, středně pevná, zelenožlutá až žlutá, překrytá tmavě červeným pruhovaným či rozmytým líčkem na 1/2 až 2/3 plodu, na horších stanovištích is mramorovanou rzí. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, rozplývavá, velmi šťavnatá, jemná, hustá, po rozkrojení nehnědne. Chuť je aromatická, sladká, lahodně kyselkavá, jemně kořeněná, výborná .

Dozrávání: sklizeň kolem poloviny září, sklizňové období je relativně krátké, plody rychle opadávají. Konzumně dozrávají brzy po sklizni a vydrží uskladněné přibližně do konce prosince. Plody lze skladovat v chladírnách při teplotě kolem 0 °C.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro moštování, pečení či výrobu jablečného pyré. Kvůli souměrnému tvaru plodů z nich bývá málo odpadu.

STANOVISTE: slunečné, chráněné, ale dostatečně vzdušné, není velmi náročná na stanoviště a půdu, ale vyžaduje úrodnou půdu kvůli vysoké plodnosti a umístění mimo mrazových kotlin a suchých půd . Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu. Je středně až silně odolná vůči padlí, středně vůči strupovitosti, méně vůči viróze gumovitosti. Plody moc nepadají ve větru.

PŮVOD: Francie, Montfortin, ovocná školka paní Ebertové, na trh uvedena ve 2. půl. 19. stol.

RŮST: v mládí bujný růst, tvoří malé, řídké, široce kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá.

PLODNOST: raná, střídavá.

PLODY: velké, oválné, při stopce více baňaté. Slupka je tmavě fialová s modrým osříněním a řídkými tečkami nebo rezavými skvrnkami, pevná, dobře se stahuje. Dužina je velmi šťavnatá , jemná, tužší, zelenožlutá až zlatavá, chuť výborná, aromatická , kořeněná, sladká. Dužina se těžko odděluje od pecky.

Dozrávání: v polovině srpna, postupně po dobu 14 dnů

VYUŽITÍ: přímý konzum a výrobu džemů a destilátů.

STANOVIŠTE: teplé a chráněné polohy, živné a přiměřeně vlhké půdy.

ODOLNOST: silná odolnost vůči mrazu ve dřevě , slabší v květu, silná odolnost vůči suchu , tolerantní vůči šarku.

PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, vypěstoval ji Thomas Rivers ze známé školky Rivers jako semenáč neznámého původu. 1895 získala ocenění britské Královské zahradnické společnosti a v r. 1995 1901 ji uvedli na trh.

RŮST: slabý až středně bujný, polovzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: je cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Bystrická , Čačanská lepotica , Stanley .

PLODNOST: raná, vysoká, někdy mírně střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (65-85 g), podlouhlé, nesouměrné. Plodí ve shlucích . Slupka je pod světle modrým osříněním fialová. Dužina je žlutozelená až světle žlutá, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nasládlá až sladká , lepší z příznivých poloh a v dobré sezóně. Pec je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

Dozrávání: je pozdní až velmi pozdní, zároveň s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září, dozrává krátce , maximálně týden, je třeba vystihnout čas sklizně, aby plody neprohlédly a nesmoučnateli na stromě.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení, jen do švestkových koulí a buchet je příliš velká.

Stanoviště: slunečné, je náročná na půdu, vyžaduje hlubokou, úrodnou, zásobenou vláhou. Je vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh s ohledem na dobu zrání a náchylnost k monilióze při vysoké hustotě plodů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, tolerantní vůči šarce , projevuje se jen v malé míře na listech, středně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: Německo, Besigheim v regionu Württenberg, ve školce Gerstetter ji v r.. 1920 vypěstoval Adolf Gerstteter jako kříženec odrůd Bryské a Carské a v r. 2010 1932 ji uvedli na trh.

RŮST: středně bujný, vytváří široce pyramidální, nepravidelnou, řidší a menší korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá, kvete je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Althanova ringlota , Čačanská lepotica , Čačanská raná , Hanita, Jojo, Katinka, Lützelsachsenská , Tragédie a někdy i Zimmerova . Dobře opyluje odrůdy: Jefferson, Lützelsachsenská , Tragédie, Presenta, Zimmerova .

PLODNOST: raná, středně vysoká až nižší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 35-40 g), kulovitě eliptické. Slupka je fialovočervená až černomodrá s modrošedým osříněním, je jemná a dá se stáhnout z plodu. Dužina je zelenožlutá až světle žlutá, pod slupkou načervenalá, kolem pecky bělavá, směrem ke stopce nahnědlá, tuhá, řídká a šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselkavá, aromatická, kořeněná, lepší při teplém počasí.

Dozrávání: velmi časné, kolem poloviny července, v teplejších polohách i na přelomu června a července, jedna z nejdříve dozrávajících odrůd . Zralé plody snadno opadávají, vyžadují sklizeň probírkou.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem. Nejlépe se jí daří v teplých, úrodných půdách, ale zvládne i hůře. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středních poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, citlivější v květních poupatách, středně až více tolerantní vůči šarce (projevuje se maximálně na listech), středně odolná vůči monilióze ( Monilinia spp. ).

PŮVOD: Německo, Lauf u města Bühl v Bádensku, objevil ji kolem r.. 1900 Leonhard Zimmer ve své vinici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý, vytváří menší, kulovité, kompaktní koruny. Je vhodná do menších zahrad . Kosterní větve rostou vzhůru a slaběji se rozvětvují. Postranní větve mají hustý plodný obrost. Vyžaduje dřívější zmlazování.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Bystrická , Carská, Esslingenská , Lucasova raná, Oullinská, Ruth Gerstetter , Tragédie, Viktorie, Wangenheimova .

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 25 g), oválné . Slupka je pod světle fialově modrým osřením tmavě fialová až tmavě modrá , místy rezavá, je středně hrubá, nakyslá, dá se stáhnout z plodu. Dužina je zelenožlutá až zlatožlutá, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, velmi dobrá , zejména z teplých stanovišť. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, v polovině srpna. Dobře se přepravuje a krátkodobě i skladuje. Přezrálé plody měknou a padají.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách . V suchých půdách jsou plody drobné, v chladných oblastech nejsou tak kvalitní. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, dobře mrazuodolná a odolná i vůči nepříznivému počasí v květu. Je náchylnější na šarku. Plody za dlouhotrvajících dešťů praskají a napadá jejich monilióza.

PŮVOD: Německo, Dessau-Dallnau, našel ji v r. 2010. 1930 učitel Ganzer na své zahradě jako náhodný semenáč a v r. 2010 1934 ji Heimann uvedl na trh v Blankenburg/Harz. Po něm má i svá alternativní jména Heimanns Konservenweichsel či Heimanns 23.

RŮST: středně bujný, vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá , kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,3 g), v mládí nebo po zmlazení až velmi velké, kulovité . Slupka je tenká, pevná, lesklá, tmavě červená či hnědočervená, je to typ kyselka . Dužina je tmavě červená se světlými žilkami, měkká až středně tuhá, (středně) šťavnatá, šťáva je tmavě červená, silně barví . Chuť je kyselá až kyselkavá, dobře aromatická, dobrá, typicky višňová . Pecka se dobře odděluje od dužniny. Po oddělení stopky od plodu z něj nevytéká šťáva.

Dozrávání: pozdní, v 6.-7. třešňovém týdnu, tedy ve 2. polovině července, asi týden před Morelou pozdní. Plody vydrží dlouho na stromě. Jsou středně vhodné pro přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména pro výrobu kompotů a další zpracování na džemy, sirupy a sušení, méně vhodná pro přímý konzum.

Stanoviště: slunečné, je nenáročné na stanoviště, ačkoli nejlépe se jí daří v teplejších polohách s hlinitou až hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě , středně až silně mrazuvzdorná v květu . Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a středně odolná vůči monilióze . Je náchylnější vůči skvrnitosti listů třešní a višní ( Blumeriella jaapii ) a vůči bakteriální spále ( Pseudomonas syringae pv. morsprunorum ).

PŮVOD: Francie, velmi stará odrůda vypěstovaná zřejmě v zámeckých zahradách zámku Château de Moreilles.
RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Vytváří malé, kulovité, převislé koruny. Je vhodná do menších zahrad .
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete středně pozdě až velmi pozdě, je dobrým opylovačem.
PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká , pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 5,5-5,7 g), kulaté až tupě vejčité. Slupka je tenká, matně lesklá, tmavě hnědočervená až černohnědá , dá se snadno stáhnout. Dužina je tmavě červená až kalně červená, měkká, šťavnatá, šťáva je silně barvicí . Chuť je trpkokyselkavá až kyselá, aromatická se slabou vůní hořkých mandlí, typicky višňová, dobrá , pro přímý konzum ale příliš kyselá. Pecka se dobře odděluje od dužniny. Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.
Dozrávání: pozdní, v 8. třešňovém týdnu, koncem července až začátkem srpna. Dobře drží na stromě, hodí se i na mechanizovanou sklizeň. Dobře snáší přepravu a skladování v nepřezrálém stavu.
VYUŽITÍ: zejména pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.
STANOVISTE: sluneční i polostín . Nejlépe se jí daří v teplých polohách s hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy, roste však i na dostatečně vlhkých lehčích či těžších půdách. Je vhodná i do vyšších poloh .
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě a květu, silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů. Náchylnější k monilióze.

PŮVOD: Španělsko, pohoří Sierra Morena, odkud byla převezena do Ostheimu v Německu na začátku 18. stol.

RŮST: bujný, hustý, ale nevadí to plodům ani plodnosti, tvoří úhledné, kulovité až převislé koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: pozdě kvetoucí, cizoopelivá.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité, od stopky k temeni mírně zploštělé, lesklé, tmavě červené až hnědé. Dužina je řídká, rosolovitá, tmavě červená, velmi šťavnatá , barvící, s příjemně sladkokyselkavou chutí s výraznou višňovou příchutí .

Dozrávání: v polovině července.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, pečení, sušení, výrobu kompotů, džemů, sirupů, destilátů či likérů.

Stanoviště: nenáročná na teplo, vhodná i do vyšších poloh, toleruje vlhčí půdy, na suchých bývají drobnější plody.

ODOLNOST: silně mrazuodolná , odolná vůči praskání plodů , středně odolná vůči monilióze, vrtevka třešňová ji napadá.

PŮVOD: kyselka z Maďarska.

RŮST: roste středně bujně až bujně, polovzpřímeně. Vytváří kulovité až pyramidální koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opělivá, kvete pozdě až velmi pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká až vysoká a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, zploštělé. Slupka je jemná, lesklá, tmavě červená . Dužina jemná, měkká, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání až nakysladká, velmi aromatická, výborná . Šťáva středně barví.

Dozrávání: pozdní, v 7. třešňovém týdnu, takže koncem července až začátkem srpna.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, výrobu džemů, sirupů, kompotů, likérů.

STANOVISTE: slunečné, pro pěstování vhodnější teplejší lokality , kde dosahují plody lepší kvality.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě i květu, plody jsou odolné vůči praskání během dlouhotrvajících dešťů.