Hloh

PŮVOD: Východní Asie - S Čína, Korea.

RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky i šířky asi 7 m, velmi málo trnitý . Všechny části jsou na hloh velké, listy, květiny i plody. Listy jsou široce vejčité s 3-5 hlubokými zářezy na každé polovině listu.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, s oboupohlavními květy, zřejmě částečně samoopelivý jako jiné hlohy, dobře ho opylují i ​​jiné hlohy, je hmyzem opělivý. Kvete pozdě , v květnu až červnu, květy jsou silně mrazuodolné až do -5 °C .

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká (od asi 6 let po výsadbě), spolehlivá.

PLODY: jsou na hloh velmi velké (3-4,5 cm), zploštěle kulaté, s výraznými žebry a kalichem, červené až bordó v plné zralosti, s výraznými světlými lenticely. Dužina je na hloh šťavnatá, tužší, obsahuje 4-5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a dají se snadno vyplivnout. Chuť je spíše kyselejší, velmi osvěžující , lépe vynikne při tepelném zpracování.

Dozrávání: pozdní, v průběhu října až listopadu, po plném dozrání opadávají. Plody jsou dobře trvanlivé při chladném skladování.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní strom listy, květinami i plody, vhodný do zahrad, parků, jedlých živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, ale zejména ke zpracování na džemy, ovocné kůže, limonády, sušené do čajů , ale například i na obalení v cukrovém sirupu a následnou konzumaci za syrova či po promrznutí. Podobně jako další druhy hlohů má pozitivní účinky na srdce, cévy a krevní oběh . Snižuje cholesterol, krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum, podporuje chuť k jídlu. Také listy snižují cholesterol v krvi a působí pozitivně na krevní oběh.

Stanoviště: světlomilný a teplomilný, poroste sice i v polostínu, ale tam nebude tak plodný. Má v oblibě sice hlinito písčité, odvodněné půdy, ale není vůbec náročný na půdu . Po dobrém zakořenění se mu daří iv těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité. Kvůli pozdnímu času zrání plodů vhodnější spíše do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě minimálně do -23 °C až -29 °C, v květu do -5 °C, po zakořenění dobře suchuvzdorný .

PŮVOD: Ukrajina, Krym, druh Crataegus orientalis subsp. pojarkovae .

RŮST: tvoří keře či stromy s rozložitou korunou, které v jeho domovině dosahují i ​​10 m, ale u nás spíše dorůstá do 4 m .

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivý , kvete v červnu, opylují ho mouchy. Snadno se kříží s jinými druhy rodu hloh.

PLODNOST: nastupuje ve 3. roce po výsadbě, je vysoká a pravidelná .

PLODY: malvice kulovitého tvaru a zářivé citrónově žluté barvy s výraznými tečkami (lenticelami) a průměrem cca. 2,5 cm. Mají vzhled a konzistenci malého jablíčka, uprostřed je 4-5 větších jadérek, která jsou často tak pevně spojena, že vyvolávají dojem jedné pecky. Dužina je šťavnatá až kašovitá, chuťově jsou výborné , připomínají azarolky (tj. plody hlohu C. azarolus) nebo šípky.

Dozrávání: od poloviny září do začátku října.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, kandování, výroba želé, džemů či kompotů.

Stanoviště: velmi nenáročný druh, preferuje slunečné stanoviště, ale zvládne i polostín, jen tam je třeba počítat s nižší plodností. Preferuje dobře odvodněnou , ale vlhkou hlinitou půdu, ale poradí si po zakořenění se širokou škálou půd - is velmi těžkými jílovitými is prosychavými či vápenitými půdami. Dobře zvládá i znečištěné ovzduší a jelikož je celoročně velmi dekorativní a neláká bodavý hmyz, je vhodný i do městské výsadby .

ODOLNOST: plně mrazuodolný a odolný vůči škůdcům a chorobám. Dobře suchuvzdorný .

PŮVOD: Francie, Seine-et-Oise, Arboretum de Segrez nedaleko Paříže, objevil jej Pierre Alphonse Martin Lavallée v roce 1870 – mezidruhový kříženec mateřského druhu hlohu mexického (Crataegus mexicana syn. C. stipulacea) a otcovského druhu hlohu pozdního (C. calpodendron). Správně by se měl podle objevitele nazývat hloh Lavalléeův (podle latinského Crataegus × lavalleei), ale v češtině se běžně používá název hloh Lavallův (Crataegus × lavallei).

RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá do výšky 3–9 m a šířky 3–7,5 m, vytváří oválnou až kulovitou, kompaktní korunu. Větve jsou méně trnité než u jiných druhů hlohu, s trny dlouhými do 5 cm. Oválné, nepravidelně zubaté listy jsou kožovité, tmavozelené, na podzim se zbarvují do bronzova až vínově červené a zůstávají velmi dlouho na stromě, plody ještě déle.

OPYLOVACÍ POMĚRY: samosprašný, opylován hmyzem, s oboupohlavními květy uspořádanými v chocholících, které kvetou u nás v květnu až červnu.

PLODNOST: velmi raná, pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je vhodné oddálit vstup do plodnosti, aby strom nejprve rostl.

PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžovočervené, pevné. Dužnina je polotuhá, šťavnatější, méně moučnatá než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje asi 4 semena, která jsou seskupena tak, že připomínají pecku. Chuťově se výrazně liší – chybí typická hořkost našich hlohů, převládá sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky, zejména později během zimy.

DOZRÁVÁNÍ: velmi pozvolné – v teplých oblastech začínají plody dozrávat zhruba v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho až do zimy, v některých letech dokonce až do začátku února, aniž by opadávaly. Pouze při náhlých změnách vlhkosti půdy může část z nich popraskat. Plody neměknou ani působením mrazu. Konzumně zralé jsou ihned po utržení ze stromu a v chladu vydrží asi týden až dva.

VYUŽITÍ: strom vhodný do parků, menších i větších zahrad, ale také do mezí, větrolamů a živých plotů, je velmi dekorativní po celý rok: bez listí stříbřitě zbarvenou borkou, v době vegetace tmavozelenými zdravými listy a bílými květenstvími, i později chocholíky zrajících plodů, které na stromě vydrží až do zimy. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci samotné nebo jako atraktivní ozdoba dezertů, k výrobě džemů, přesnídávek, pyré či k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají i květy – čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo mírně polostinné, ideálně teplé a prosluněné místo, aby stihlo dozrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, preferuje dobře propustnou, ale snese i jílovitou. Nejlépe se mu daří v teplých a středně teplých oblastech.

ODOLNOST: mrazuvzdorný ve dřevě do asi –25 °C, kvete pozdě a květy jsou dobře mrazuvzdorné, nebývají poškozovány pozdními jarními mrazíky. Po zakořenění je suchovzdorný, ale snese i dočasné zamokření půdy, větrné lokality i znečištěné ovzduší. Na rozdíl od jiných hlohů netrpí bakteriální spálou ani rzí (Gymnosporangium globosum).

PŮVOD: Evropa, Malá Asie.

RŮST: pomalý. Tvoří trnitý, rozložitý keř nebo strom dorůstající výšky 2-10m. Kůra kmene je šedá až šedočerná, listy jsou tmavozelené, střídavé, kulatě vejčité, vícelaločnaté s hlubokými zářezy. Dobře snáší řez a tvarování, iv živých plotech, ale bez řezu v nich umí být plodnější (až cca. 300 g/2,5 m2).

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivý, hmyzem opylovaný. Kvete v květnu a červnu, květenství s 10-20 bílými květy jsou uspořádána do vzpřímených vrcholíků.

PLODNOST: raná (5-8 let po výsevu), v případě přítomnosti geneticky odlišného jedince v dosahu opylovačů vysoká, květiny nezvyknou vymrzat.

PLODY: malé (5-11 x 4-7 mm), elipsovité až kulovité šarlatově červené malvice na krátké stopce, se suchou, moučnou, chuťově mírně nahořklou dužninou a jedním tvrdým semenem uprostřed.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: Často se vysazuje do neproniknutelných živých plotů, mezí , ale je krásný i jako solitér v zahradě či parku. Je na něj navázáno velké množství domácího hmyzu. Květy mají na začátku kvetení příjemnou vůni, která se ale později stává pro mnohé lidi nepříjemnou. Komu nevadí, může květiny použít do sirupu či pudinku. Plody jsou důležitou potravou pro ptactvo. Syrové nejsou moc chutné, ale dají se zpracovat na džemy, ovocné kůže , vysušit a pomlít a přidat k mouce či použít do čaje. Obsahují mnoho bioflavonoidů a působí pozitivně na krevní oběh, snižují krevní tlak a pomáhají obnovit normální rytmus srdce , v kombinaci s ginkem zlepšují prokrvení mozku. Rozšiřují cévy, působí jako proti křečím a uklidňujícím dojmem. Podobně působí i květiny a spolu s plody se používají v podobě čajů nebo tinktur. Velmi chutné jsou čerstvě rozvité lístky s oříškovou příchutí v salátu. Sušené listy se dají použít jako náhražka čínského čaje, osmažená semínka jako náhražka kávy.

Stanoviště: světlomilná a teplomilná dřevina, poroste iv polostínu, ale tam nebude tak plodná. Má v oblibě sice hlinito písčité, odvodněné půdy, ale není vůbec náročný na půdu . Po dobrém zakořenění se mu daří iv těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě do -29 °C až -34 °C, silně suchuvzdorný po dobrém zakořenění. Náchylný na bakteriální spálu, strupovitost.

PŮVOD: severovýchodní část Severní Ameriky, od Connecticutu po Ontario, Illinois a Pennsylvánii. Je to druh Crataegus pedicellata , se spoustou vědeckých synonym, například i Crataegus coccinea .

RŮST: poměrně pomalý. Je to listnatý, opadavý, trnitý keř nebo menší strom, dosahuje výšky i šířky do 7m. Přirozeně tvoří obvykle trs kmenů, ale lze jej pěstovat i jako strom s jedním kmenem. Koruna je široká, volná a kulatá. Kůra je šedohnědá, hladká, borka síťovitě rozpraskaná, šedá. Výhonky jsou tenké, šedohnědé a trnité, s ostrými, špičatými trny dlouhými až 5 cm. Listy jsou střídavé, jednoduché, špičaté, velké až 10x5 cm (větší než u jiných hlohů). Mají dvojitě pilkovitý okraj, jsou ostře laločnaté. Podobají se listům javoru nebo ještě dříve brekyně (český název je hlh břekolistý). Vrchní strana listu je drsná tmavě zelená, lesklá, rub je světlejší. Na podzim se listy přebarvují do žlutooranžova.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, samoopelivý, kvete v květnu. Květy se podobají květům jiných růžovitých dřevin, okvětní lístky jsou bílé.

PLODNOST: raná a vysoká a pravidelná, do 4-7 let od výsadby.

PLODY: červené, lesklé nebo osříněné malvice na dlouhé stopce elipsovitého, někdy hruškovitého tvaru s dlouhými vzpřímenými kališními lístky. Na hlohy jsou relativně velké (kolem 1-2 cm). Dužina je na hloh velmi šťavnatá, má výbornou, sladkokyselou chuť s téměř nepatrnou hořkostí před plným dozráním, připomíná chuť šipek, je i aromatická, voní po růžích. Obsahuje do 5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a tak se dají i vyplivnout. Stopka plodu je chlupatá.

Dozrávání: během září. Po plném dozrání plody opadávají.

VYUŽITÍ: je celoročně velmi dekorativní dřevinou vhodnou do parků, zahrad či mezí. Plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum , ale i pro zpracování na džemy, želé, víno, ovocné kůže atp. Dají se také sušit a kandovat, po vysušení použít jako čaj. Podobně jako u jiných hlohů květy i plody snižují krvý tlak a podporují srdeční činnost .

Stanoviště: sluneční až polostín, na slunečním bude plodnější. Velmi nenáročný na půdu, nejlépe se mu daří v hlinité neutrální půdě, ale snáší i velmi vlhké, těžké jílovité půdy a také lehké či vápenité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný do -29 °C až -34 °C. Po dobrém zakořenění dobře snáší sucho .