Ovocné stromy

PŮVOD: Východní Asie - S Čína, Korea.

RŮST: středně rychlý, dorůstá do výšky i šířky asi 7 m, velmi málo trnitý . Všechny části jsou na hloh velké, listy, květiny i plody. Listy jsou široce vejčité s 3-5 hlubokými zářezy na každé polovině listu.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, s oboupohlavními květy, zřejmě částečně samoopelivý jako jiné hlohy, dobře ho opylují i ​​jiné hlohy, je hmyzem opělivý. Kvete pozdě , v květnu až červnu, květy jsou silně mrazuodolné až do -5 °C .

PLODNOST: raná (do 3 let po výsadbě), vysoká (od asi 6 let po výsadbě), spolehlivá.

PLODY: jsou na hloh velmi velké (3-4,5 cm), zploštěle kulaté, s výraznými žebry a kalichem, červené až bordó v plné zralosti, s výraznými světlými lenticely. Dužina je na hloh šťavnatá, tužší, obsahuje 4-5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a dají se snadno vyplivnout. Chuť je spíše kyselejší, velmi osvěžující , lépe vynikne při tepelném zpracování.

Dozrávání: pozdní, v průběhu října až listopadu, po plném dozrání opadávají. Plody jsou dobře trvanlivé při chladném skladování.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní strom listy, květinami i plody, vhodný do zahrad, parků, jedlých živých plotů. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, ale zejména ke zpracování na džemy, ovocné kůže, limonády, sušené do čajů , ale například i na obalení v cukrovém sirupu a následnou konzumaci za syrova či po promrznutí. Podobně jako další druhy hlohů má pozitivní účinky na srdce, cévy a krevní oběh . Snižuje cholesterol, krevní tlak, působí jako mírné srdeční tonikum, podporuje chuť k jídlu. Také listy snižují cholesterol v krvi a působí pozitivně na krevní oběh.

Stanoviště: světlomilný a teplomilný, poroste sice i v polostínu, ale tam nebude tak plodný. Má v oblibě sice hlinito písčité, odvodněné půdy, ale není vůbec náročný na půdu . Po dobrém zakořenění se mu daří iv těžké, mokré, jílovité či sušší půdě, kyselé či zásadité. Kvůli pozdnímu času zrání plodů vhodnější spíše do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě minimálně do -23 °C až -29 °C, v květu do -5 °C, po zakořenění dobře suchuvzdorný .

PŮVOD: ČR, na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici v roce 2000 vznikla z volného opylení odrůdy Růžová raná.

RŮST: středně bujný až bujný, rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete pozdě .

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká a pravidelná, při přeplození je následující rok násada nižší.

PLODY: malé až středně velké, vejčité, slabě nesouměrné, hladké. Slupka je slabě až středně plstnatá, světle oranžová jen s osamocenými červenými skvrnami. Dužina je oranžová, středně tuhá a středně tlustá, velmi šťavnatá , rozplývavá, většinou dobře odlučitelná od pecky, někdy na jejích žebrech může držet. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá . Jádro pecky je sladké.

Dozrávání: pozdní, ve 2. polovině července, 7 dní po Velkopavlovické.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, destilátů či džemů.

Stanoviště: slunečné, topné stanoviště, půdy živné, propustné, přiměřeně vlhké. Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, včetně těch okrajových, kde je třeba sázet na chráněné stanoviště. Velmi dobře přizpůsobivá různým klimatickým podmínkám.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, v květních poupatách, květu i v mladých plůdcích, středně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: Bulharsko, Drjanovo, vyšlechtěná v r. 1951 jako kříženec odrůd Kjustendilská sliva (=klon Domácí švestky podobně jako Bystrická) x Montfortská.

RŮST: středně bujný až slabší, polovzpřímený, vytváří téměř kulovitou, středně hustou korunu. Je vhodná i do menších zahrad .

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě. Vhodné opylovače: pravděpodobně Stanley , Althanova ringlota , Zelená ringlota .

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 25 g), široce eliptické, nesouměrné. Slupka je pod hrubým osřiněním tmavě modrá se světle šedými tečkami čárkami, pevná, hrubá, matná. Dužina je pevná, tuhá, žlutozelená až zlatožlutá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je sladká, při plném vyzrání až velmi sladká, dobře až velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající , nejvíce z odrůd připomíná chuť Bystrické . Pec je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

Dozrávání: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či koulí.

STANOVISTE: slunečné, preferuje dostatečně vlhkou půdu. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, tolerantní vůči šarce a dobře odolná vůči monilióze ( Monilinia laxa i Monilinia fructigena ), středně odolná vůči červené skvrnitosti švestek ( Polystigma rubrum ), napadá ji pilařská slivka.

PŮVOD: Francie, obec Aprémont v departementu Haute-Saône, v regionu Franche-Comté, nalezená jako náhodný semenáč kolem roku 1826, pojmenovaná po pomologovi Boscovi.

RŮST: středně bujný, později mírný. Vytváří středně velkou, řídkou, tupě jehlanovitou či kulovitou až široce kulovitou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, sama je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Angoulemská, Avranšská , Clappova máslovka , Dekanka Robertova , Drouardova , Hardenpontova , Hardyho máslovka , Konference , Madame Verté , Magdalénka , Pařížanka , Williamsova .

PLODNOST: středně raná (cca 5-8 let po výsadbě), vysoká, pravidelná
PLODY: velké, typického lahvovitého vzhledu, slupka má základní barvu světle zelenou, překrytou jemnou rzí , ve zralosti má zlatožlutou až hnědopomarančovou barvu. Bílá až žlutobílá dužina je měkká, jemná, silně šťavnatá, máslovitá . Chuť je polosladká, výborná, kořeněná . Považuje se za jednu z nejchutnějších hrušek .

Dozrávání: sklizeň ve druhé polovině září, konzumní zralost první polovina října, vydrží do listopadu. Plody větrem nepadají.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i džemy, mošty či kompoty. V době sklizně snáší velmi dobře přepravu.

Stanoviště: slunečné, chráněné, vyžaduje hluboké, dobře propustné a přiměřeně vlhké, teplé půdy. V nepropustných a studených půdách je dužina oblázková a plody jsou malé. Je vhodná do teplých až středně teplých poloh.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná v květech. V teplejších polohách ji napadá obalovač jablečný, ve vlhkých, uzavřených může trpět strupovitostí, tak jí vybíráme otevřené polohy a udržujeme vzdušnou korunu.

PŮVOD: zřejmě ČR, Polabí, starší odrůda.

RŮST: bujný, později mírný. Tvoří širokou, kulovitou korunu. Dobře obrostá krátkým plodonosným obrostem. Po zmlazení silně zahušťuje.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opělivá, kvete středně brzy, sama je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Coxova reneta, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, symetrické, mírně žebrovité. Slupka je pevná, hladká, lesklá, žlutozelená, později světle žlutá s načervenalým líčkem. Dužina je bílá, šťavnatá, jemná. Chuť je příjemně punčově kořeněná, nasládlá .

Dozrávání: sklizeň od září, konzumně dozrává v říjnu, vydrží do prosince, případně až do února.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a sušení.

Stanoviště: slunečné, není náročná na půdu, ale více se jí daří ve vlhčích a dobře úrodných půdách.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Dobře odolná vůči rakovině , středně vůči monilióze a padlí, méně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocinářský, vznikla v r. 2010. 1975 jako kříženec odrůd Wangenheimova a Stanley.

RŮST: slabý až středně bujný, vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete středně brzy až pozdě

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, eliptické , nesouměrné. Slupka je pod osříněním tmavě modrá . Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá . Chuť je kyselosladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající, připomíná chuť Bystrické švestky . Pec se velmi dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, 12 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: výborná pro přímý konzum a všestranné zpracování pro sušení, pečení, výrobu džemů, marmelády, kompotů či destilátů.

Stanoviště: slunečné, je nenáročná na půdu, ale podobně jako ostatní švestky ocení vlhčí, ale dobře propustnou půdu. Je vhodná do teplých, středně teplých i chráněných vyšších poloh .

ODOLNOST: je středně až silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květních poupatách a květu, středně až výše tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: Anglie, Colnbrook Lawn u Londýna, v r. 2010 1830 ji získal MR Cox z výsevu semen Ribstonského.

RŮST: nejprve bujný, později pomalejší, v plné plodnosti slabý, koruna je menší, kulovitá až ploše kulovitá a hustá. Při výchovném řezu zejména prořezáváme, přílišné zkracování výhonů přehušťuje korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Astrachán červený , Bernské růžové, Breuhahnovo, Croncelské , Golden Delicious, James Grieve Red , Jonathan, Kalvil bílý zimní , Krasokvět žlutý , Laxton's Superb, McIntosh Red, Oldenburgovo, Ontá Spartan, Starking Delicious, Starkrimson, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové .

PLODNOST: středně raná, nejprve pravidelná, později mírně střídavá, menší až střední.

PLODY: menší až střední, kulaté až ploše kulaté, velikostně i tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, tenčí, středně pevná, zelenožlutá až zlatožlutá, překrytá jasně červeným pruhovaným líčkem. Dužina je nažloutlá, nejprve křehká a křupavá, později měkká a šťavnatá . Chuť je vynikající, vyrovnaně sladkokyselkavá, velmi aromatická, kořeněná . Bývá považována za nejchutnější jablko vůbec.

Dozrávání: sběr ve 2. půl. září, konzumně dozrává v listopadu, vydrží do února. Dobře se přepravuje i skladuje, při teplotě pod 2 °C dužina hnědne.

VYUŽITÍ: výborná pro přímý konzum, ale i pro sušení, pečení a další zpracování, na vzduchu téměř nehnědne.

Stanoviště: slunečné, chráněné, s dostatečně vlhkou, ale dobře odvozenou, úrodnou půdou s dostatkem vápníku. Nesnáší příliš suché, ani studené a příliš vlhké půdy. Nejvhodnější je do středních poloh .

ODOLNOST: středně až méně mrazuodolná ve dřevě, květních poupatách a květu, středně odolná vůči strupovitosti a rakovině, méně vůči padlí, náchylná k poškození vlnačkou krvavou a červivost, praskání plodů a na hořkou skvrnitost při skladování. Plody nepadají ve větru .

PŮVOD: Pobaltí, 18./19. stol.

RŮST: středně bujný, později slabý. Koruna je vznosná, nevelká, kuželovitá až kulovitá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy a krátce, je dobrým opylovačem pro jiné odrůdy. Vhodní opylovači: Astrachán červený , Baumannova reneta , Bernské růžové, Charlamowski , Coxova reneta , Croncelská , James Grieve, Landsberská reneta , Hvězdnatá reneta , Harbertova reneta , Lebelovo, Melba, McIntosh , Oldenburg Albert, Ušlechtilé žluté, Vilémovo, Wealthy.

PLODNOST: raná (již ve 2.-3. roce po výsadbě), vysoká, střídavá.

PLODY: středně velké až malé, dosti variabilní, nesouměrné, tupě kuželovité až kulovité, často s ostrým švem procházejícím podél celého jablka. Slupka je hladká, lesklá, zelenobílá až žlutobílá. Dužina je křehká, jemná, měkká, šťavnatá, chuť dobrá, nakyslá až sladkokyselá, jemně aromatická, osvěžující.

Dozrávání: na konci července až začátkem srpna, ovoce ihned vhodné ke konzumaci, rychle začne moučnatět.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, koláče, zavařování, výrobu výživ. Vyžadují zvýšenou opatrnost při sklizni (při otlačení hnědnou), nevhodné pro delší přepravu.

Stanoviště: slunečné, půdy spíše lehčí, vlhké, ale ne příliš, hnojené. Vhodná pro všechny pěstitelské oblasti, i výše, před větrem chráněné polohy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, náchylná na rakovinu v příliš vlhkých půdách (je třeba ji zásobit vápníkem), méně na padlí v příliš suchých polohách a na strupovitost ve velmi vlhkých, uzavřených polohách.

RŮST: středně bujný, vytváří vysoce kulovité až rozložité koruny, větve obrůstají středně hustě.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy až středně pozdě, opylovačem. Vhodní opylovači: Batul, Čistecké lahůdkové, Hájkova muškátová reneta, Hammerstein, Jadernička moravská, Kandil Sinap, Krasokvět žlutý, Londýnské, Orleánská reneta, Solivarské ušlechtilé, Spartan, Šampaňská reneta, Šampion, Švýcarské.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké, ploše kulovité. Slupka je zelenožlutá, překrytá téměř na celém plodu pruhovanou červení . Dužina je nažloutlá, pevná, křehká, velmi šťavnatá. Chuť je nakysladká, výrazně aromatická, výborná .

Dozrávání: sklizeň začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, uskladněná vydrží do března až dubna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také ke zpracování na kompoty, mošty, výživy, pečení či sušení.

STANOVISTE: slunečné, s dostatečně vlhkou půdou . Nemá ráda suché polohy a půdy. Je vhodná do teplých, středně teplých i chladnějších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, rezistentní k běžným rasám strupovitosti (5-7 bodů z 9), obsahuje gen rezistence Vf, středně odolná vůči padlí, mírně náchylná na bakteriální spálu.

PŮVOD: USA, rozšiřovala ji od r.. 1874 školka Ellwanger Barry v Rochesteru ve státě New York.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří vznosnou korunu, později se kosterní větve pod úrodami rozkládají a koruna je kulovitá, postranní větve ve spodní části se zahušťují, vyžadují pravidelné přeředění.

OPELOVACÍ POMĚRY: je spolehlivě samoopélivá , kvete středně brzy a je dobrým opylovačem například pro odrůdy Katalonský špendlík či Lützelsachsenská .

PLODNOST: raná, vysoká až obrovská, ještě vyšší než u Oullinské, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 50-70 g), vyrovnané, kulaté až oválné, asymetrické. Slupka je zelenožlutá, v plné plodnosti pokrytá bělavožlutými pruhy, celá jemně bíle osříněná, s malými lenticemi a někdy i rzí, je jemná, mírně kyselá a dá se stáhnout v době zralosti. Dužina je žlutozelená, velmi jemná, měkká, velmi šťavnatá . Chuť je sladká, aromatická, kořeněná, velmi dobrá . Pec se dobře odděluje od dužniny, dužina na ní zůstává jen během velmi deštivého či studeného léta, kdy je i chuť dužniny mdlejší.

Dozrávání: rané, v první dekádě srpna, vydrží na stromě 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum. Je citlivá na otlačení při přepravě.

Stanoviště: slunečné, kvůli vysoké plodnosti vyžaduje hlubokou, úrodnou, vlhčí půdu . V suchých a chudých půdách stromy skoro chřadnou a trpí klejotokem. Ve studených půdách a v zastínění jsou plody bez chuti. Vhodná také do vyšších poloh s kvalitní půdou.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, odolná vůči moniliové ložnici ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: Slovensko, šlechtitelská stanice Veselé u Piešťanů, pracoviště Borovce v r. 1964 vyšlechtěna jako kříženec odrůd Julskij a Maďarská, registrována byla v r. 1964. 1991, udržovatelem jsou ŠVS Veselé u Piešťanů a SEVA-FLORA Valtice.

RŮST: středně bujný, koruna je vznosná, široce rozložitá, středně hustá až hustší s množstvím krátkého plodonosného obrůstku. Letorosty jsou středně dlouhé, červenohnědé s menším množstvím lenticel.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete pozdě.

PLODNOST: vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 40-50 g, 49 mm), oválné, středně dobře tvarově a velikostně vyrovnané, téměř souměrné, s hlubokým a širokým břišním švem. Slupka je středně pevná, žlutá s tmavším červeným, pruhovaným nebo tečkovaným líčkem. Dužina je měkká, rozplývavá, oranžová, středně šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselá až kyselejší (obsah cukrů průměrně 10,65 g/100 g, kyselin 1,36 g/100 g). Pecka je středně dobře odlučitelná od dužiny.

Dozrávání: pozdní, asi 2 týdny po odrůdě Velkopavlovická, tedy během 1.-2. týdne srpna.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i všestrané zpracování, ale zejména pro džemy. Dobře snášejí přepravu.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Je středně náročná na stanoviště. Dá se pěstovat ve všech oblastech vhodných pro meruňky, v těch vyšších na chráněných stanovištích.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květních poupatách. Je středně až silně odolná vůči moniliové ložnici ( Monilinia laxa ), silně odolná vůči moniliové hnilobě plodů ( Monilinia fructigena ). Je spolehlivě tolerantní vůči šarce.

PŮVOD: Slovensko, velkoplodý černoplodý genotyp ze středního a dolního Pováží.

RŮST: bujný, ale slabší než běloplodý genotyp, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, podlouhlé, černé. Chuť je sladká až jemně sladkokyselkavá, vyváženější, osvěžující . Plody obsahují mnohé zdraví prospěšné látky, jsou bohaté na železo, vitamíny C, E a B a antioxidanty.

Dozrávání: středně časné až pozdní, dlouhé, od konce června do srpna. Plody po dozrání opadávají. Plody sbíráme ručně nebo setřásáním na plachty.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a mrazení, sušení, pečení, či výrobu džemů, sirupů, zmrzlin či destilátů či krmení drůbeže.

Stanoviště: slunečné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinito-jílovitou, výživnou půdou, v sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná ke zmrznutí poupat, květů a letorostů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: strom má slabší růst, dorůstá do výšky přibližně 6m a vytváří kulovitou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopélivá odrůda, vhodně ji opylují jiné maďarské odrůdy. Kvete skoro až středně brzy. Vhodné opylovače: Tétényi Kedvenc , Buda Tétényi .

PLODNOST: pravidelná, velká, spolehlivá.

PLODY: velké (asi 4 cm) s tlustou zelenou slupkou a polopapírovou skořepinou. Jádro je velké , chuť velmi jemná, sladká .

Dozrávání: středně časné, koncem září.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a pro výrobu cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atp.

Stanoviště: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách.

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: je slabší , vytváří vzdušnou, řidší korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá odrůda, kvete skoro až středně brzy. Vhodné opylovače: Tétényi bötermö , Buda Tétényi , Tétényi Rekord .

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké plody (průměrně 2,9 g) válcovitého, baculatého tvaru. Skořepina je polopapírová, měkčí než má Tétényi Rekord, snadno se louská louskáčkem . Podíl jádra je 42-50 % (průměrně 1,3 g). Jádro je světle žluté barvy, příjemně sladké .

Dozrávání: velmi časné, v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, pražení, výroba cukrovinek, marcipánu.

Stanoviště: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny . Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně až výše mrazuodolná v květních poupatách a květinách.

PŮVOD: Česká republika, Bludov, vyšlechtil ji koncem 19. století zahradník Jan Marek pro hraběte Žerotína jako křížence (Ananasová reneta x Kanadská reneta) s Gdaňským hranáčem. Synonyma: Jesenická reneta, Sudeten Renette, Reinette de Sudetes, Reneta Soudecka.

RŮST: v mládí bujný, se vstupem do plodnosti se zpomaluje až téměř zastavuje. Tvoří menší, husté, uzavřené koruny, s větvemi hustě obrůstajícími krátkým plodonosným dřevem, na letorastech tvoří velmi často předčasný obrost. Má krátké a hrubé letorosty. Odvděčí se za zmlazování.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Coxova reneta, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá zimní, Průsvitné letní a Wagenerovo.

PLODNOST: velmi raná, často již ve školce, velmi vysoká a při správném řezu pravidelná. Často kvete už na jednoletém dřevě. Při velké úrodě se vyplatí probírka.

PLODY: středně velké (průměrně 120-150 g), kulovité, zdánlivě vysoce kulovité až tupě kuželovité, 5-hranně žebrovité. Slupka je polodrsná, suchá, později mastná až velmi mastná, v době sklizně žlutozelená, překrytá oranžovočervenou krycí barvou s velkým, výrazně cihlově červeným, nepravidelně pruhovaným líčkem a výraznými lenticely, místy s rzí. Dužina je žlutozelená až žlutobílá, zrnitá, velmi šťavnatá, křehká, po rozkrojení jen málo hnědne. Chuť je sladkokyselkavá s kořeněnou příchutí, výborná .

Dozrávání: sklizeň podle průběhu počasí začátkem října či dříve, konzumně dozrává v listopadu či prosinci, vydrží do února, z vyšších poloh do března.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také sušení a moštování.

Stanoviště: slunečné, nejlépe s výživnou, hlinitou půdou, zvládá i těžší půdy . Nejlépe se jí daří ve středních a vyšších polohách s dostatečnou vlhkostí vzduchu , v teplých suchých polohách mívá více nekvalitních plodů a plody více opadávají.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, květiny netrpí ani nepřízní počasí. Je dobře odolná vůči strupovitosti a padlí, méně vůči monilii po napadení obalovačem v teplých, suchých oblastech.

PŮVOD: 2. půl. 18. století, původ neznámý.
RŮST: bujný, vytváří mohutný strom se silným kmenem a kuželovitou korunu se silnou, řídkou kostrou. Jedna z nejlepších kmenotvorných odrůd, roste rovně a má tvrdé dřevo.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem a dobře mrazuodolná v květu. Zřejmě vhodné opylovače: Amanliská , Angoulemská, Avranšská , Anglická bergamotka , Drouardova , Hardyho máslovka , Koporečka , Mechelenská , Pstružka , Salisburyova.
PLODNOST: nastupuje po 5-8 letech po výsadbě a je pravidelná, vysoká.
PLODY: středně velké, hruškovitého tvaru. Slupka je hrubá, hladká, po utření nápadně lesklá, po úplném dozrání žlutá až zlatožlutá , na slunné straně karmínově červená, na některých plodech je tato červeň páskavá nebo tmavohnědočervená. Bílá dužina je jemnozrnná, křehká, máslová, s výbornou , jemně kořeněnou, sladkou a voňavou, muškátovou chutí.

Dozrávání: sběr ve 2. půl. srpna (asi 10 dní před úplným dozráním), konzumní zralost: postupná, ve 2. polovině srpna, skladovatelnost cca. 14 dní.

VYUŽITÍ: vhodná k přímé konzumaci , velmi krátká skladovatelnost (10-14 dní, pak ovoce moučnatí).

STANOVIŠTE: odrůda nenáročná na teplo, daří se jí i ve vyšších polohách s chladnějším podnebím, ale lépe v chráněných před větrem; vyžaduje hluboké hlinité, nepříliš vlhké půdy.

ODOLNOST: vysoce odolná vůči mrazu , odolná vůči houbovým chorobám , jen v nepříznivém počasí a příliš vlhké poloze náchylná na strupovitost.

PŮVOD: stará odrůda, zřejmě z obce Solivar, která je dnes součástí Prešova, byla šířena již před rokem 1880, má i další názvy: Solnohradské ušlechtilé, Borka či Šovari

RŮST: v mládí bujný, později střední. Vytváří středně velké, zahuštěnější, rozložité koruny. Je dlouhověká , ale ve vyšším věku potřebuje při slábnoucím růstu zmlazení.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Parména zlatá zimní , Landsberská reneta , Ontario .

PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká , při dobrém řezu pravidelná a rovnoměrně rozložená po celé koruně. Plodí na kratších plodonosných větvičkách.

PLODY: střední až velké (160 až 320 g), variabilního tvaru, mírně kuželovité, ke kalichu se sbíhají, nejširší jsou uprostřed. Slupka lesklá, mastná, velmi hrubá a hladká. Zelenožlutá až žlutá barva plodu je překryta načervenalým pruhovaným líčkem. Dužina je téměř bílá, někdy pod slupkou narůžovělá, jindy nazelenalá, velmi šťavnatá , na vzduchu jen málo hnědne . Chuť je sladká s mírnou kyselostí , jemně kořeněná, téměř bez aroma, dobrá.

DOZŘÍVÁNÍ: Sbírá se v říjnu, konzumní zralosti dosahuje v listopadu, vydrží do března, pak rychle moučnatí, z teplejších poloh při skladování i trpí pěhovitostí. Dobře snáší přepravu, neotlačuje se.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, ale zejména pro moštování , kuchyňské využití či sušení.

STANOVISTE: sluneční. Je méně náročná na kvalitu půdy, ale nejlépe se jí daří v hlubších a vlhčích půdách. V suchých půdách může trpět červivostí. Je vhodná i do vyšších poloh , ale je třeba se vyhnout uzavřeným polohám, kde by trpěla strupovitostí.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuvzdorná ve dřevě i květech, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti. Je náchylná i na hnití jádřince a červivost v suchých polohách.

PŮVOD: Německo, Freinsheim, v roce 2005 vybrána z potomstva 70letého mandlového stromu a množena Ovocnou školkou Oberholz.

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený až mírně rozložitý. Má střední tendenci k vyholování větví.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete brzy až středně brzy (v první třetině období kvetení mandlí). Vhodné opylovače: Tétényi Kedvenc , Buda Tétényi , Szigetcsépi 55.

PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.

PLODY: středně velké (průměrně 4,1-5 g, jádra 1,3 g, 4 x 2,5 cm), dlouhá, užší, zakončená méně výraznou špičkou. Skořepina je polopapírová, lehce luskatelná v ruce i louskáčkem . Chuť je lahodná, sladká, kvalita jader vysoká.

Dozrávání: rané, v polovině až koncem září.

VYUŽITÍ: ke konzumaci v čerstvém stavu ak výrobě cukrovinek, pečených a obalovaných mandlí, marcipánu atp.

Stanoviště: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny . Vhodná pro teplé a středně teplé oblasti .

ODOLNOST: Silně mrazuodolná v květu. Středně odolná vůči monilióze ( Monilinia spp. ), málo náchylná na suchou skvrnitost listů a plodů ( Stigmina carpophila ).