Ovocné stromy

PŮVOD: Slovensko, šlechtitelská stanice Veselé u Piešťanů, pracoviště Borovce v letech 1964-1989 vyšlechtili Pavel Cifranič a Daniela Benediková jako křížence odrůdy Maďarská a směsi pylu odrůd Achrori, Arzami a Zard s následnou selekcí.

RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě, asi 2-4 dny po Velkopavlovické. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Lejuna, Veharda, Veselka, Vynoslivij.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 50-60 g), vejčité, ze stran mírně zploštělé, mírně nesouměrné, hladké. Slupka je středně hustě plstnatá, oranžová, s menším, ale výrazným purpurovým, rozmytým líčkem. Dužina je oranžová, středně tuhá, méně až středně šťavnatá. Chuť je nakysladká až nasládlá, mírně aromatická, příjemná . Dužina je velmi dobře odlučitelná od pecky.

Dozrávání: rané, 6-10 dní před odrůdou Velkopavlovická, přibližně od 2. týdne v červenci.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i všestranné zpracování na džemy, výživy, kompoty či sušení.

Stanoviště: slunečné, půda živná, dobře odvodněná. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí pro meruňky, do vyšších poloh na chráněné lokality.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je spolehlivě tolerantní vůči šarce .

PŮVOD: velmi stará odrůda, možná z Nizozemska, už k.o. 18. stol. rozšířena v Německu jako Große Prinzessin nebo Lauermanns Knorpelkirsche. Jméno Napoleonova získala ve Francii. Někteří pomologové ji ztotožňují s Büttnerovou červenou chrupavkou.

RŮST: v mládí bujný, v době plodnosti střední. Tvoří velké koruny, jejich tvar je polovzpřímený až rozložitý. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní jsou převislé.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizooplivá, kvete středně brzy až středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Burlat , Karešova , Kaštánka , Regina , Van, ale i Hedelfingenská , Troprichterova , Thurn Taxis (Schneiderova) , které ale mohou kvést později. Je nekompatibilní s odrůdami Lambert a Bing.

PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 7 g), tupě srdeční či kulaté, nepravidelné. Zadní strana je vypouklá, přední stlačená. Slupka je tenká až středně silná, lesklá, světle žlutá s červeným líčkem . Dužina je krémová až světle žlutá, tuhá, středně šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná , sladkokyselá, mírně nahořklá, velmi aromatická. Pec se středně dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, v 5. třešňovém týdnu, tedy během 1. poloviny července. Napadá ji vrtivka třešňová, bývá červivá. Na stromě se plody udrží až 3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a kompoty, ale také pro sušení a destiláty či džemy a marmelády. Plody jsou středně náchylné k otlakům.

STANOVISTE: sluneční. Preferuje středně těžké, hluboké půdy, v suchých půdách jsou plody drobnější, v příliš vlhkých jílovitých půdách může trpět klejotokem a moniliovou spálou ( Monilinia laxa ). Nejvíce jí vyhovují teplé a středně teplé polohy, kde dosahuje i nejlepší chuti, u kvalitní půdy může být i ve vyšších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná v květu. Náchylnější k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů, středně náchylná k monilii plodů a moniliové ložnici, zejména v příliš vlhkých půdách.

Středně bujný růst, později slabší. Plodnost 4./5. rok po výsadbě, při dobrém udržovacím řezu pravidelná, plody dobře drží na stromech. Plod krásný, velký, plochý, hranatý, slupka pevná, nejprve zelená, později světle žlutá, na sluneční straně s karmínovým líčkem a žíháním. Povrch hladký, lesklý, dužina velmi šťavnatá, jemná, nažloutlá, chuť jemně kyselkavá, lehce kořeněná. Vysoký obsah vitamínu C, odrůda vhodná na pečení (štroudle), zimní moštování, skladovatelnost ve vhodných podmínkách až do června. Při přepravě nutná opatrnost. Nenáročná odrůda, snese lehčí i těžší půdy, nejvíce jí vyhovují slunečné, teplé, chráněné střední polohy a lehčí, propustné půdy. Mrazuodolná. V mládí přiměřený řez koruny, později udržovací řez. Vhodné opylovače: Baumannova reneta, Jonathan, Gdaňský hranáč, Bernské růžové, Coxova reneta, Markino, Parména zlatá, Krasokvět, Hvězdnatá reneta, Parkerovo, Ušlechtilé žluté. Dobrý opylovač pro mnohé jiné odrůdy. Sklizeň od poloviny října, konzumní zralost koncem prosince až v lednu, skladovatelnost až do června. Původem z Kanady.

PŮVOD: neznámý, velmi starý, pravděpodobně Anglie (King of Pippins) nebo Francie (La reine des reinettes) ve 13. století, možná s normandskými dobyvateli z Francie do Anglie.

RŮST: v mládí bujný, po 25. roce kvůli bohatým úrodám zpomaluje až ustává - odrůda rychlého vývoje . Tvoří krásně rovné kmeny. Koruna je úzká, vysoká, nejprve jehlanovitá, později vysokokulovitá, vytváří jen krátký bohatě rozvětvený plodonosný obrost. Potřebuje kvalitní výchovný řez, aby nezababčila a udržovací a zmlazovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy a dlouho , je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Baumannova reneta , Coxova reneta , Krasokvět žlutý , Gdaňský hranáč , Landsberská reneta , Ontario , Charlamowski , Zuccalmagliova reneta , Boikovo, Croncelské , Průsvitné letní .

PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká , střídavá.

PLODY: středně velké (80-170 g), úhledné, kuželovité až kulovité. Slupka je sytě žlutá, zlatožlutá až oranžová, karmínově pruhovaná. Dužina je žlutobílá, tuhá, šťavnatá, na vzduchu hnědne, je výborné, sladkokyselé, kořeněné, aromatické, renetovité chuti .

DOZRÁVÁNÍ: sběr koncem září a v 1. půl. října, konzumně dozrává na přelomu října a listopadu, skladovatelná je do února, Max. března.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro sušení , výrobu vína či moštování; dobře snáší přepravu.

Stanoviště: slunečné, půdy hlubší, přiměřeně vlhké, výživné , v suchých jsou plody drobné, v příliš vlhkých trpí rakovinou. Polohy libovolné, s výjimkou drsných, mrazových a uzavřených.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v květech, středně ve dřevě, středně až silně odolná vůči padlí, méně vůči strupovitosti a rakovině; v suchých oblastech jsou plody náchylné k napadení zavíječem jablečným a vlnačkou krvavou.

PŮVOD: Kanada, kříženec odrůd Cherry Red a (Jerseyland x May Flower).

RŮST: slabší až středně bujný, habitus polovzpřímený až rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete velmi brzy, dlouho.

PLODNOST: středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až středně velké, kulovité, nesouměrné. Slupka je hrubá, hustě plstnatá, slabě až středně silně přiléhá k dužině. Základní barva je zelenožlutá, na více než polovině plodu překrytá tmavě červeným pruhovaným líčkem. Dužina je žlutá, měkká až středně tuhá, vláknitá, nakysladké, středně aromatické, dobré chuti . Pecka je kruhovitá, středně velká až velká, dužina je od ní středně až slabě odlučitelná. Náchylnost k praskání pecky je střední. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné k praskání za deště.

Dozrávání: velmi časné, v 1. polovině července, 22 dní před odrůdou Redhaven. Náchylnost na předčasný opad plodů před sklizní není nebo jen velmi slabá.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum

Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné, s propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou ve všech pěstitelských oblastech pro broskve.

ODOLNOST: ve dřevě i květních poupat silně mrazuodolná . Málo náchylná na bakteriální skvrnitost peckovin ( Xanthomonas arboricola pv. pruni ), ale slabě tolerantní vůči kadeřavosti listů ( Taphrina deformans ).

PŮVOD: ČR, Praha, vyselektoval ji v r. 2010. 1857 Mathias Tatar v Pražské botanické zahradě ze semen "šípové hrušky" - jeřabinohrušky lachté ( Sorbopyrus auricularis či Sorbopyrus bollvylleriana ), tedy spontánního mezirodového křížence hrušky a jeřabiny, pravděpodobně jeřabiny mukyňové. Původní spontánní kříženec byl zaznamenán v Alsasku již v roce. 1599 a popsaný Jeanem Bauhinem v Historia plantarum universalis z r. 1599 1650. Botanický název má Sorbopyrus auricularis var. bulbiformis .

RŮST: bujný, vyrovnaný, zdravý a štíhlý růst, vytváří krásný kompaktní strom s kuželovitou korunou, vhodný i jako okrasný prvek do zahrady.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: nebyly prověřeny, ale opylují ji zřejmě jiné hrušky kvetoucí v podobný čas. Amanliská , Avranšská , Anglická bergamotka , Drouardova , Hardyho máslovka , Koporečka , Mechelenská , Pstružka , Salisburyova.

PLODNOST: středně raná (asi 8. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: na hrušku malé, na křížence velké (průměrně 50 g, 4 cm), tvarově podobné zploštělému jablíčku. Slupka je zelená, ve zralosti zlatožlutá s červeným líčkem , poseta četnými lenticely. Dužina je žlutá, máslovitá, měkká, šťavnatá . Chuť je výborná, sladká, kořeněná, jemně připomínající exotické ovoce .

Dozrávání: sklizeň koncem srpna a začátkem září, ještě ve světle zeleném stavu, neboť v plné zralosti je velmi atraktivní pro vosy a sršně a po plném vyzrání na stromě rychle ztrácí kvalitu. Dozrává velmi rychle po sklizni a není třeba otálet s jejím konzumem a zpracováním.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, výrobu džemů, destilátů, kompotů.

STANOVISTE: sluneční. Je nenáročná na kvalitu půdy, ale preferuje propustnou a dostatečně vlhkou, nikoli zamokřenou půdu. Daří se jí i ve vyšších chladnějších polohách s drsnějším klimatem.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, netrpí rzí hruškovou ( Gymnosporangium sabinae ) ani merami hruškovými ( Psylla pyri ).

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, kde ji kolem r.. 1960 získala od Dr. Döneše ovocná školka v Galantě. Synonyma: Dönešova, Demešova.

RŮST: bujný až středně bujný, po vstupu do plodnosti středně bujný až umírněný, tvoří menší až středně velké pyramidální koruny. Má sklon vyholovat, proto během období plodnosti vyžaduje občasné zmlazení.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivá, hmyzem opělivá, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, středně vysoká, jen někdy vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 5 g), kulatého nebo až srdečního tvaru. Slupka je pevná, lesklá, tmavě červená, v plné zralosti téměř černá . Dužina je středně tuhá - nejtužší ze známých višní, tmavě červená se světle červeným žilkováním, velmi šťavnatá, šťáva silně barví . Chuť je nakyslá až sladkokyselá, aromatická, se zvláštní příchutí, jemně natrpklá, velmi dobrá až výborná . Dužina se dobře odděluje od pecky. Je to kyselka .

Dozrávání: středně časné, v 5. třešňovém týdnu, obvykle v 1. polovině července . Plody dobře drží na stromě po dozrání.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum i pro všestranné zpracování pro výrobu kompotů, džemů, sirupů, likérů, vína, destilátu či k sušení. Velmi dobře snáší přepravu a skladování i v plné zralosti.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Na půdu není příliš náročná, ale upřednostňuje dobře odvodněnou, ale dostatečně vlhkou, hlinitopísčitou až hlinitou půdu. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody. V příliš suché půdě jsou plody drobné. Je vhodná do teplých a středně teplých, ale chráněných oblastí .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu , silně odolná vůči praskání plodů při dlouhotrvajících deštích. Silně odolná vůči moniliové hnilobě plodů ( Monilinia fructigena ). Napadá ji vrtivka třešňová.

Zimní odrůda jabloní. Zpočátku bujný, později středně bujný růst, vytváří vznosnou kulovitou, středně zahuštěnou korunu s kratším plodonosným dřevem. Plodnost pravidelná, střední. Středně velký plod vyrovnaného, ​​kulovitého tvaru. Slupka je pevná, silná, pololesklá, základní barva - žlutá - je překryta červení s charakteristickým rezavým mramorováním a nenápadnými lenticely. Dužina je pevná, tuhá, později křehká, barvou bělavě nažloutlá, na vzduchu nehnědne. Chuť je sladce kyselkavá, jemná. Přímý konzum, zpracování, skladování. Odrůda vhodná i do vyšších, chladnějších poloh. Vyžaduje hluboké, úrodné, vlhčí půdy a slunné stanoviště, příp. polostín. Vysoká odolnost vůči strupovitosti a mrazu. Plody při předčasné sklizni vadnou, při přepravě jsou odolné vůči otlačení. V prvních letech - hlubší výchovný řez, v letech s velkou násadou květních pupenů - zmlazovací řez obrostu. Korunu je třeba udržovat řidší. Původ obec Watervliet, Belgie, půl. 19.st. Vhodné opylovače: Hájkova muškátová reneta, James Grieve, Lord Lambourne, Parména zlatá. Dobrý opylovač, kvete středně pozdě. Sklizeň ve 2. půl. října, konzumní zralost: prosinec - leden, skladovatelnost do dubna.

PŮVOD: Kanada, Vineland, vyšlechtěná OA Bradtom jako kříženec odrůd (Halehaven x Vedette) x Vesper, na trh uvedena v roce 1965.

RŮST: středně bujný.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: středně vysoká.

PLODY: středně velké až menší, kulaté, žluté s červeným líčkem. Dužina je šťavnatá a nevláknitá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je výborná, sladká s jemnou kyselinkou a aromatická.

Dozrávání: středně časné až pozdní, asi 6-7 dní po Redhaven, tedy ve 2. polovině srpna.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i všestranné zpracování na kompoty, džemy, džusy, destiláty či na pečení.

STANOVISTE: slunečné, teplé, chráněné, s dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou v teplých oblastech

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a středně až méně v květních poupatách. Středně až méně tolerantní vůči jarní infekci kadeřavosti ( Taphrina deformans ), silně tolerantní vůči letní infekci kadeřavosti.

PŮVOD: Francie, Avranches, semenáč neznámého původu vypěstovaný ve školce pí. Longueavala. 1780 poprvé rodila, nejprve pojmenovaná jako Bonne de Longueval, ale ujalo se až jméno Louise Bonne d'Avranches, známá také jako Gute Luise.
RŮST: bujný v mládí, s vyšší plodností se zpomaluje až ustává, ve 20 letech je třeba ji zmladit. Tvoří vysoké jehlanovité koruny, ne příliš široké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy a je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Clappova máslovka , Dekanka Robertova , Guyotova , Hardyho máslovka , Červencová, Charneuská , Konference , Trévouxská . Je nekompatibilní s Esperenovou máslkou a Williamsovou.

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: střední velikosti (120-180 g) hruškovitého či vejčitého, úhledného tvaru. Slupka je hladká a lesklá, zelenožlutá, v plné zralosti žlutá s červeným líčkem a výraznými lenticely jako tečky pstruha . Dužina je jemná, žlutě bělavá, velmi šťavnatá, rozplývavá, máslovitá , bez zrnitosti. Chuť má vynikající, sladkou, jen mírně nakyslou, kořeněnou a jemně natrpklou .

Dozrávání: sklizeň během září, konzumně dozrává po 1 týdnu, vydrží 2-3 týdny, do října. Nepadá předčasně kvůli větru, ale je třeba vystihnout správný čas sklizně - předčasně obratá nedosáhne plné chuti, při pozdní sklizni plody hromadně padají.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, zavařování, džemy, mošty, destiláty, sušení . Přepravu zvládá jen krátce po sklizni.

STANOVISTE: slunečné, není náročná na půdu, ale v úrodných půdách dosahuje velké a kvalitní úrody. V suchých půdách jsou plody drobnější. Vhodná i do vyšších poloh , ale nemá ráda mrazové kotliny a uzavřené polohy. Kvůli úzkému tvaru koruny je vhodná do zahrad, sadů, alejí, stromořadí.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě mládí, později silně mrazuodolná . V uzavřených polohách náchylnější k strupovitosti, vybíráme raději polohy otevřené , byť větrné a udržujeme vzdušnou korunu.

RŮST: bujný, vytváří mohutné a dlouhověké stromy.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, podlouhlé, bílé. Chuť je výrazně sladká.

Dozrávání: rané, v průběhu června.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a mrazení, sušení, pečení či výrobu destilátů.

Stanoviště: slunečné, s dostatečně vlhkou, hlinitou či hlinito-jílovitou, výživnou půdou, v sušších půdách hůře roste a ani plody nedosahují takové velikosti a kvality. Je vhodná do teplých, středně teplých a chráněných chladnějších poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě v rámci moruší, podobně jako jiné moruše náchylná ke zmrznutí poupat, květů a letorostů během pozdních jarních mrazů. Dobře odolná vůči antraknóze.

PŮVOD: Maďarsko, Budínské vrchy, krajová odrůda neznámého původu, její zařazení do pěstování navrhl József Főző a na trh byla uvedena v roce 1960.

RŮST: bujný, tvoří rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, poupata se po zimě probouzejí pozdě a také kvete pozdě .

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké, mírně zploštělé kulovité plody. Slupka je mírně plstnatá, žlutozelená, na větší části plodu má červené, pruhované, případně rozmyté líčko . Dužina je světle zelenobílá, středně vláknitá, silně šťavnatá, dobře oddělitelná od pecky. Chuť je příjemná, sladkokyselkavá, aromatická .

Dozrávání: středně časné, v polovině července až začátkem srpna . Špatně snášejí přepavu.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, ale také pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, džusy, výživy či destilát.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Ideální je hluboká, dobře odvodněná a provzdušněná, ale dostatečně vlhká půda bohatá na živiny, středně těžká. Je vhodná i do vyšších poloh pěstování broskví .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, kvůli pozdější tvorbě pylu a pozdějšímu kvetení lépe uniká jarním mrazem. Výše tolerantní vůči kadeřavosti ( Taphrina deformans ).

PÔVOD: Poľsko, vyšľachtená v roku 1972 v Inštitúte záhradníctva a kvetinárstva v Skierniewiciach z voľného opelenia genotypu 622485/CIRI 5t77, registrovaná v r. 1994.

RAST: bujný, vytvára guľovité, zvyčajne pravidelné koruny s konármi vyrastajúcimi pod tupým uhlom.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivá, hmyzom opelivá, kvitne stredne skoro veľkým množstvom veľkých ružových kvetov.

PLODNOSŤ: skorá (v 2.-3. roku po výsadbe), vysoká, vyžaduje prebierku.

PLODY: veľké až veľmi veľké (priemerne 90-160 g, po prebierke až 200-300 g), oválne. Šupka je mierne plstnatá, tmavožltá, z 30-50 % pokrytá intenzívne červeným, rozmytým či bodkovaným líčkom. Dužina je stredne tuhá, krémovožltá, v okolí kôstky mierne červenajúca, veľmi šťavnatá, dobre sa oddeľuje od kôstky. Chuť je sladkokyslá až sladká, aromatická.

DOZRIEVANIE: neskoré, v 2. polovici augusta, 10-15 dní po odrode Redhaven.

VYUŽITIE: na priamy konzum aj všestranné využitie na kompóty, džemy, výživy, džúsy, destiláty.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé. Pôdu vyžaduje dobre zásobenú vlahou aj živinami. Vhodná do teplých, stredne teplých aj chladnejších polôh.

ODOLNOSŤ: stredne až silne mrazuodolná v dreve a kvetných pukoch (podobne či viac než Redhaven, podobne ako Harco, menej než Reliance), stredne tolerantná voči kučeravosti listov (Taphrina deformans) a ďalším chorobám.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, možná z Německa z okolí řeky Odra. Má mnohá alternativní pojmenování jako "Šálové", "Strúdlák" či "Funtové".

RŮST: velmi bujný a neuspořádaný, na semenných podnožích vytváří obrovské stromy se širokými korunami a převislými větvemi, ve vhodných podmínkách i 16-20 m široké. Jsou velmi dlouhověké .

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete skoro až středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Baumannova reneta, Boikovo, Croncelská, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: středně raná (5.-6. rok po výsadbě) vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 200-240 g), velmi nepravidelné tvarem, buď vysoké, kuželovité nebo i zploštělé, široce žebrovité, většinou pětihranné či trojhranné. Slupka je hladká, lesklá, později mastná, žlutá a červeně pruhovaná. Dužina je žlutobílá, kyprá, měkká, šťavnatá. Plody po dozrání silně voní po víně . Chuť je příjemně sladkokyselá směrem ke kyselejší chuti , velmi jemně kořeněná.

Dozrávání: sklizeň v závislosti na oblasti a roku od začátku do konce září, konzumně dozrává po 2-3 týdnech, vydrží do listopadu až do konce roku, případně až do února při velmi dobrém skladování. Plody z vlhčích oblastí mají při skladování tendenci zevnitř hnít.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a pro kuchyňské využití, například. na štrúdlu či na sušení , ale také na výrobu vína či povidlů. Plody se velmi lehce otisknou.

STANOVISTE: slunečné, pokud možno před silným větrem chráněné. Je velmi nenáročná na půdu , daří se jí iv sušší a méně výživné. Nevyhovuje jí jen těžká, jílovitá, kde může trpět rakovinou. Velmi vhodná i do vyšších poloh , kde se jiným odrůdám nedaří. Vhodná do velkých zahrad a sadů, do volné krajiny. Do alejí se moc nehodí kvůli příliš široké koruně.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je dobře odolná vůči chorobám a škůdcům . Jen v těžké, jílovité půdě je náchylná k rakovině.

PŮVOD: neznámý, možná Německo, je to stará, velmi rozšířená odrůda. Synonyma: Ostružina, Uherka tvrdá, Grosse Schwarze Knorpelkirsche, Bigarreau Gros Noir, Czarna požna.

RŮST: velmi bujný, zdravý, tvoří vysoké a široce rozložité koruny, kosterní větve jsou mohutné.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Büttnerova červená, Germersdorfská, Hedelfingenská, Kassinova raná, Napoleonova, Regina, Sunburst, Thurn Taxis (Schneiderova).

PLODNOST: pozdější, pravidelná, z dobrých poloh vysoká.

PLODY: velmi velké (průměrně 7,5-9 g), většinou tupě srdeční, z horších poloh tvarově i velikostně různorodé. Slupka je jemná, pevná, hrubá, těžko se stahuje, je tmavě hnědá až černá. Dužina je tuhá, křupavá, tmavě červená, protkaná bělavými vlákny, velmi šťavnatá, šťáva silně barví. Chuť je sladká, mírně kyselkavá, aromatická, velmi dobrá až výborná . Dužina se někdy obtížněji odděluje od pecky.

Dozrávání: pozdní, v 5.-6. třešňovém týdnu, většinou v polovině července, vydrží dlouho na stromě.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale i pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, pečení, sirupy, likéry či destiláty s mírně mandlovým aroma .

Stanoviště: slunečné, vyžaduje kvalitní, propustnou, dostatečně vlhkou, teplou půdu s dostatkem vápníku . Vhodná do teplých a středně teplých poloh s kvalitní půdou. Z horších poloh a zejména půd mohou být plody nahořklé.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě , středně v květu. Během dlouhotrvajících dešťů je středně až výše náchylná k praskání plodů. Je výše odolná vůči monilióze plodů (Monilinia fructigena). Napadá ji vrtivka třešňová i píďalka podzimní.

PŮVOD: ČR, Holovousy, vyšlechtil ji pravděpodobně FJ z Leveneurů a Grünwallu ve 2. půl. 18. stol.

RŮST: zdravý bujný růst, později roste středně intenzivně, vytváří velké, rozložité až převislé koruny. Odrůda nevhodná pro nízké tvary.

OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač se střední dobou květu. Vhodné opylovače: Baumannova reneta, Ontario , Hammersteinovo , Matkino , Panenské české, Parména zlatá zimní, Wealthy.

PLODNOST: pozdější, každý 2.-3.rok vysoká.

PLODY: středně velké, kulovité, mírně zploštělé, s charakteristickým svalcem (“pupkem”) při stopce. Povrch lesklý, základní barva žlutá , víceméně překrytá temnou karmínovou červení , sluneční strana bývá temněji pruhovaná . Slupka je tuhá, dužina s malinovou vůní je někdy zcela bílá, jindy červenavá nebo žluto-zelenkavá, křehká, na vzduchu mírně hnědne; chuť výborná , sladká až mírně sladkokyselá.

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň začátkem října, zralost říjen/listopad , vydrží do prosince, plody z vyšších poloh až do února.

VYUŽITÍ: výborná, chutná odrůda s výraznou malinovou vůní, vhodná pro přímý konzum, mošty .

STANOVIŠTE: živné půdy, spíše vyšší a vlhčí polohy, chráněné před větrem.

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu, odolná vůči mrazu a rakovině , dobře vzdoruje vlnatce, málo trpí padlím, v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti. Někdy jí v létě předčasně opadávají listy a následně i plody.

PŮVOD: Německo, obec Germersdorf u Guben an der Neiße, odrůda objevená asi v polovině 19. století jako náhodný semenáč.

RŮST: nejprve velmi bujný, pak se zpomaluje. Vytváří koruny středních rozměrů, široce rozložité.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě. Vhodné opylovače: Např. Hedelfingenská , Kaštánka , Karešova , Napoleonova , Thurn-Taxis (Schneiderova) , Ramon Oliva, Frommova černá srdcovka, Srdcovka královská, Büttnerova, Ostheimská višeň .

PLODNOST: raná (do 3-5 let po výsadbě), ale vyšší nastupuje až později, pak je vysoká a pravidelná

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 8 g), tmavě červenohnědé plody s aromatickou, kořeněnou, sladkokyselou, mírně nahořklou, vynikající chutí , dužina je u této chrupavky křupavá, tuhá, šťavnatá, šťáva dobře barví. Pecka je v poměru k plodu velká a středně dobře se odlučuje od dužniny.

Dozrávání: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, tedy od poloviny července, na stromech se plody udrží 2-3 týdny , pokud nejsou silné nebo dlouhotrvající deště, při kterých praskají a napadá je monilióza. Jelikož dozrávají pozdě, napadá je vrtivka třešňová způsobující červivost.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i zpracování, zejména na sirupy, ale také kompoty, džemy a marmelády, sušení a destiláty. Při sklizni v červené zralosti dobře snáší přepravu.

STANOVISTE: sluneční, teplé, byť i ve vyšších polohách. Půdy nejlépe lehčí, výživné a propustné, na kterých dosahuje nejlepší chuti, v hlinitých dosahuje nejvyššího výnosu, nesnáší těžké jílovité.

ODOLNOST: ve dřevě silně mrazuodolná, květiny středně mrazuodolné, ale odolávají mrazu lépe než u odrůdy Hedelfingenská.

PŮVOD: ČR, v r. 2010 1892 vybrán náhodný semenáč ve školce Vlk ve Vanovicích a pojmenován jako Vlkova obrovská.

RŮST: bujný, vytváří vysoké, široce rozvětvené, kuželovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě. Vhodné opylovače: Thurn-Taxis (Schneiderova) , Karešova .

PLODNOST: velmi raná, velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 6,5 g), široce tupě srdeční. Slupka je žlutočervená, pestře zbarvená , tenká. Dužina je měkká , žlutorůžová se žlutými žilkami, šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná , sladká, příjemně kyselkavá, kořeněná. Pecka je středně velká, dobře lze oddělit od dužniny.

DOZŘÍVÁNÍ: časné až středně časné, 3. a 4. třešňový týden, podle lokality a průběhu počasí někdy ve 2. polovině června, dozrává najednou.

VYUŽITÍ: velmi vhodná zejména pro přímý konzum, ale i další zpracování.

Stanoviště: sluneční, i ve vyšších polohách , je to přizpůsobivá odrůda, daří se jí i na svazích. Má ráda půdy s dostatkem vláhy, jinak jsou plody pouze středně velké až malé. Netrpí klejotokem ani v jílovitých půdách.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, zvykne unikat vrtulce třešňové, ale může ji už napadat. Je málo náchylná k praskání plodů a středně náchylná k monilióze plodů.