Listnaté stromy

PŮVOD: jižní Evropa, Malá Asie.
RŮST: strom je pomalu rostoucí , dosahuje výšky 9-20 ma šířky 6 m, má kulovitou korunu, na suchých stanovištích je pouze ve formě keře.
OPELOVACÍ POMĚRY: převážně dvoudomý, resp. existují samčí stromy a oboupohlavní stromy, které jsou ale většinou funkčně samičí, neboť samčí květiny na nich jsou nedostatečně vyvinuty. Kvetou na konci května a vytvářejí nápadná květenství , takže kvetoucí strom vypadá jako bílý, silně voňavý oblak.
PLODNOST: středně raná, v přítomnosti stromů obou pohlaví vysoká.
PLODY: podlouhlé křídlaté nažky 2-3 cm dlouhé.
Dozrávání: během října.
VYUŽITÍ: je vhodný pro výsadbu do parků, zahrad či jiných částí tepelných ostrovů měst, zejména do suchých svahů . Manna ze stromu získávaná nařezáním kmene je zdrojem cukru - tzv. mannový cukr nebo mannitol , který se využívá jako diabetické sladidlo a jako léčivo.
Stanoviště: sluneční, teplé, jen v mládí snáší částečné zastínění, snese i vysychající skalní podklady s nepatrnou vrstvou zeminy, preferuje výživné a zásadité půdy, optimum je na vápencích.
ODOLNOST: velmi dobře zvládá extrémně sucho , horší mrazy.

PŮVOD: Severní a střední Čína, Tchaj-wan, Japonsko, vzácněji i Korea. Z Číny byl do Evropy přivezen v roce 1763 a byl nazván podle botanika Josefa Gottlieba Kölreutera, který se začal zabývat rozmnožováním cévnatých rostlin a založil moderní pěstování rostlin. Ve své domovině roste v suchých údolích a vysýchavých říčních korytech i na březích vodních toků, často se tam vysazuje i ve městech, parcích, v okolí chrámů.
RŮST: je rychlý, ale celkově doroste jen asi do 10 m výšky a šířky, zřídkakdy až do 15 m, u nás průměrně jen 8 m. Má perovitě složené až 35 cm dlouhé listy se 7-15 lístky končistými, ozdobně zářezovými. Vyžaduje povýsadbový řez, ale po něm potřebuje jen minimální péči .
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete pozdě, v červnu až v červenci , případně iv srpnu oboupohlavnými souměrnými drobnými kvítky zlatožluté barvy. Květy vyrůstají ve vzpřímené nebo převislé metlině, celé květenství je čtvrt až půl metru dlouhé a při dobrém osvětlení se zdá, že samo svítí. Květy jsou oboupohlavní a opylované hmyzem.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.
PLODY: neobvyklé, nafouklé tobolky v bočním průřezu vypadající jako vejce. Mají tři papírové chlopně a obsahují tři jedlá semena . Zelené tobolky zráním hnědnou ai po opadu listí působí dekorativně. Navíc v podzimních větrech o sebe šoupou a upozorňují na sebe.
Dozrávání: semena v tobolkách dozrávají v září až říjnu.
VYUŽITÍ: okrasný i užitečný strom vhodný zejména do městských parků či okrasných zahrad. Poskytuje pozdní pastvu pro včely a jiné opylovače. Mladé listy a výhony jsou jedlé po uvaření. Semena jsou jedlá po osmažení a mohou se použít jako korálky. Květy se používají při zánětu očních spojivek a slzení očí (epifore). Lze z nich získat i žluté barvivo az listů černé.
Stanoviště: Ideální jako solitér do parků a městského prostředí, nenáročný na půdu, ale lépe se mu daří na slunečných místech a v teplejších oblastech s dlouhými, teplými léty.
ODOLNOST: mrazuodolný od -23 °C do -29 °C, odolný vůči znečištění ovzduší a vůči větru .

PŮVOD: Severní Amerika, Spojené státy americké od východního Texasu po jižní Georgii.
RŮST: roste bujně, dorůstá výšky 15-20 m, šířky kolem 12 m. Má velké dekorativní chlupaté listy a velmi nápadné bílé až světle růžové květy.
OPELOVACÍ POMĚRY: má oboupohlavní květiny, je samoopélivá.
PLODNOST: středně raná, začíná ve věku 6-8 let a větší úrody produkuje od 10. roku života, střídavá, dobré úrody každé 2-3 roky. Jen malé procento z květin vytvoří plody.
PLODY: válcovité tobolky (20-30 cm dlouhá, 6-8 mm široká) světle hnědé barvy, která puká dvěma chlopněmi. Plody vyrůstají v metlinách na 20-40 mm dlouhých stopkách. Semeno je dvoustranně blanitě lemované, stříbřitě šedé. Semena jsou seskupena ve větším počtu kolem středního sloupku.
Dozrávání: během září.
VYUŽITÍ: alejový a parkový strom, dekorativní celoročně.
Stanoviště: slunečné až polostín, živná, nejlépe vlhčí půda v teplých nížinách a středně teplých pahorkatinách, ale snese i sucho.
ODOLNOST: mrazuvzdorná do -23 °C až -29 °C .

PŮVOD: Evropa od Islandu až po S Afriky, Asie mírného pásma až po Japonsko.

RŮST: rychlý, dosahuje výšky 15-30 ma šířky 10 ms nepravidelnou, řídkou korunou, dožívá se i 150, maximálně 200 let. Vytváří část rozlehlé polykormony, tedy výmladky, kterými se šíří na co nejsvětlejší místo.

OPELOVACÍ POMĚRY: dvoudomý, opylovaný větrem, kvete od konce března do dubna, nejpozději z evropských topolů, před vyrašením listů. Jehnědy jsou dlouhé 5–10 cm, samčí jsou delší s červenými tyčinkami, samičí jsou zelené a menší.

PLODNOST: raná (již 5. rok od výsevu), vysoká, ale v různých oblastech různě pravidelná as malou úspěšností klíčení. Nejvyšší úspěšnost je na shořeništích, jinak se rozmnožuje zejména kořenovými výmladkami.

PLODY: tobolky v jehňadách s chmýřím.

Dozrávání: v květnu a červnu.

VYUŽITÍ: Vhodný do mezí a větrolamů jako rychle rostoucí výplňová dřevina, do alejí při vodních tocích a břehových porostů , do brownfieldů, do agrolesnických systémů . Z topolů má nejkvalitnější dřevo , které se používá k výrobě zápalek, dýh a celulózy. Kůra a listy jsou mírně močopudné a podporují vykašlávání. Podobně jako jiné druhy topolů kůra z mladých větviček obsahuje glykosidy salicin a populin, které se používají proti horečce a při onemocněních močového měchýře .

Stanoviště: slunečné od nížin po hory, nejčastěji v pahorkatinách. Je tolerantní k široké škále pH a vlhkosti půdy, nejlépe se jí daří na písčitohlinitých, živných půdách. Spolu s březou rychle obsazuje obnažené půdy, čistinky, opuštěné pastviny.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuodolný do -40 °C až -45 °C, tolerantní k široké škále pH a vlhkosti půdy .

Krásný, dekorativní, dlouhověký strom, roste do výšky 20-25 metrů, vytváří široce rozloženou korunu, borka je u mladých stromů šedo-hnědě hladká, u starších stromů šupinovitá, listy jednoduché, perovitě laločnaté s 3-4 páry laloků (zářezů), na podzim. Kvete v květnu. Plod je elipsoidní až hruškovitá malvice s velikostí do 1.5cm, slupka je žlutohnědá až hnědá, tečkovaná, kožovitá. Plod je v přezrálém stavu jedlý, chuť připomíná datle. Teplé, suché, slunečné stanoviště, odrůda vhodná do krajinných výsadeb. Není citlivá na mrazy ani na vysoké teploty. Plody vhodné pro výrobu džemů, likéru, sušení i pro přímý konzum dobrý zdroj potravy pro ptactvo. V prvních 2-3 letech formativní řez, později stromu ponecháme volný růst, v případě potřeby odstraňujeme ostré větvení. Původem ze Slovenska.

Štíhlý listnatý strom může růst do výšky 20m. Květy rostou v bohatých květenstvích a jsou krémově bílé. Plody - malvice, kulaté a rostou v převislých trsech, když dozrají jsou jasně červené. Obsahují vysoké množství vitamínu C. Sbíráme když jsou měkké případně necháme projít prvními mrazy. Čerstvé plody ve větším množství mohou způsobit otravu. V lesnictví je průkopnickou, pionýrskou dřevinou, která okamžitě zaroste rubaniště a vývratiště. Plody se živí ptáci. Slouží k výrobě kompotů, sirupů, likérů a používá se v lidovém léčitelství. Nemáletá, světlomilá dřevina, které se daří na suchých, ale i vlhkých a kamenitých půdách. Používá se k výsadbě vkusných alejí. Je vhodná pro výsadbu i do horských oblastí.

PŮVOD: jižní Evropa, Španělsko, jihozápadní Ukrajina až Střední Asie. Ve střední Evropě roste hlavně v teplejších oblastech, na Slovensku na karbonátech v teplejších oblastech, nejvýše položené výskyty jsou zaznamenány z Muránské planiny.
RŮST: středně bujný, tvoří vyšší vícekmenný keř až strom dorůstající do 9–13 m výšky a 9 m šířky, často se zakřiveným kmenem. Koruna je široká, kulovitá až nepravidelná. Listy jsou široce vejčité až kulaté, krátce hrotité, po okraji vroubkovaně zubaté, na vrchní straně tmavě zelené lesklé, lysé, na spodní světle zelené.
OPELOVACÍ POMĚRY: variabilně samoopelivá i cizoopelivá se stromy s oboupohlavními květy i se stromy jen s funkčně samičími voňavými květy opylovanými hmyzem, kvete v květnu.
PLODNOST: raná (ve 3-6 letech), vyšší v případě stromů s funkčně samičími květy.
PLODY: malé (6–7 mm), kulovité, tmavě červené až černé peckovice hořké chuti. Pecka je asi 4 mm velká, vejčitá se dvěma žebry, nažloutlá až světle šedá, hladká.
Dozrávání: koncem června a v červenci.
VYUŽITÍ: celý strom je velmi ozdobný, tvarem koruny, listy, voňavými květy i plody, vhodný do parků a zahrad, alejí či mezí a volné krajiny. Používá se jako suchuvzdorný a vzrůst oslabující podnož pro třešně a višně . Pomletá jádra pecek se v Řecku, Egyptě a v Malé Asii používají v malých množstvích jako koření "mahleb" / "mahlepi" s chutí a vůní kombinující hořké mandle a třešně či marcipán do pečiva či sýrů. Má tvrdé a těžké dřevo vhodné pro řezbářství .
Stanoviště: slunečné, preferuje vlhké, ale dobře odvodněné, hlinité, chudší půdy, ale je odolná vůči suchu, roste v lesostepných společenstvích spolu s dubem plstnatým a jasanem mannovým a jinými teplo a suchomilnými dřevinami, hlavně na výhřevných, vysychavých, vápenatých. Je vhodná i do tepelných ostrovů měst.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná do -29 °C až -34 °C, silně suchuvzdorná a dobře odolná vůči znečištění ovzduší .

PŮVOD: původně jen v horách centrální části Balkánského poloostrova, v Makedonii, severním Řecku, Bulharsku, Albánii. V Albánii pravděpodobně již původní populace tohoto druhu zanikly. Ve 2. půl. 16. století se dostal do Istanbulu a odtud ho zaslali botanikovi Clusiovi do Vídně. Zejména během 17. století se dostal do zámeckých parků, alejí, zahradních restaurací. Dnes je rozšířen skoro po celé Evropě kromě severních částí, sekundárně iv mírném pásmu Severní Ameriky, v Asii na Dálném východě a na Novém Zélandu.
RŮST: rychlý, v dospělosti dosáhne 15 až 30 m, korunu má mohutnou, kulovitou, ve starším věku s převislými větvemi. Borka je hladká, víkem drsní a částečně se odlupuje v malých šupinách. Pupeny jsou silně lepkavé , červenohnědé. Dlaňovitě složené listy bývají pětičetné až sedmičetné na (až 27 cm) dlouhé stopce, na okraji nepravidelně dvojitě pilovité, svěže zelené, lysé. Jizva po opadnutí listu se nápadně podobá koňskému kopytu , z toho pohchází i jeho druhové jméno.
OPELOVACÍ POMĚRY: květiny jsou oboupohlavné, uspořádané až po 90 kusech do vzpřímených kuželovitých třásní, které připomínají svíčku. Kvetou během května a jsou opylovány i hmyzem i větrem.
PLODNOST: pozdní (20 let po výsevu, cca. 16-17 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.
PLODY: zelené kulovité ostnaté tobolky s tmavě hnědými semeny velkými 1 až 3 cm.
Dozrávání: obvykle během října.
VYUŽITÍ: významná medonosná, parková a alejová dřevina. Plody se používají k výrobě mastí, balzámů či gelů proti křečovým žilám .
Stanoviště: slunečné až polostín, preferuje hluboké a humózní půdy, ale snese i hůře. S výjimkou horských oblastí lze u nás pěstovat všude.
ODOLNOST: toleruje exponované lokality a znečištění ovzduší . Je velmi mrazuodolný ve dřevě (do -29 °C až -34 °C), ale mladé výhony mohou poškodit pozdní jarní mrazy. Od konce 20. století ho napadá ploskáček jírovec ( Cameraria ohridella ), který způsobuje tvorbu velkých zaschlých skvrn na listech, případně jejich předčasný opad.

PŮVOD: střední a jižní Evropa, střední Asie, severozápadní Afrika, Severní Amerika. Někdy je považován za kultivar, jindy za přirozenou mutaci evropského druhu, možná ze severoitalského Lombardie, kde byl pěstován již v 18. století. Jeho atraktivní a zejména nezaměnitelný habitus mu zajistil rychlé rozšíření do všech klimaticky vhodných oblastí světa, vysazuje se v Evropě, Severní Americe i ve východní Asii.
RŮST: v mládí pozvolný, poté rychlejší, dožívá se zhruba 150 let. Vytváří mohutné stromy s úzkou, vřetenovitě válcovitou korunou , dorůstá výšky 30-40 m, šířky a kmenem v průměru 1-2 ms výraznými kořenovými náběhy. Borka je černavá, podélně rozpukaná. Větve vyrůstají z kmene pod úhlem asi 20 stupňů a směřují svisle nahoru. Listy jsou střídavé, s dlouhými stopkami, kosočtverečné až vejčité, dlouhé 4-10 cm, obykle širší než delší, lysé.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v březnu až dubnu, vytváří jen samčí květenství - jehnědy.
PLODNOST: jelikož tvoří jen samčí jehnědy, netvoří plody. Rozmnožujeme ho řízky, které výborně zakořeňují.
PLODY: netvoří plody.
Dozrávání: netvoří plody.
VYUŽITÍ: vhodný pro výsadby podél vodních toků a nádrží , snáší však i sušší podmínky, vhodný i do alejí či stromořadí, parků, při sportovních hřištích . Pupeny jsou léčivé a využívají se v tzv. gemmoterapii. Působí proti kurději, antisepticky, podpůrně, močopudně, potopudně, podporují vykašlávání, působí proti bolesti. Spolu s kůrou mladých větviček bsahují i ​​salicin, který se v těle rozkládá na kyselinu salicylovou, tedy acylpyrin, který snižuje horečku .
STANOVISTE: sluneční. Jeho nominátní druh, topol černý, přirozeně roste v lužních lesích. Je dominantou na písčitých březích řek nebo na štěrkovitých podložích. Dobře snáší suché podmínky v horní části půdy, ale potřebuje vyšší stav hladiny podzemní vody. Jako jeden z mála druhů stromů je schopen kolonizovat štěrkové půdy. Je výrazně světlomilný. Preferuje dobře odvodněné, ale vlhké půdy, ale zvládne širokou škálu půd od písčitých až po velmi těžké jílovité. Půdu preferuje od mírně kyselé až po mírně zásaditou.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C.