Zemolez kamčatský Jugana

PŮVOD: Rusko, Tomská oblast, FGUP Bakczarskoje Rosselhozakademii, jako mezidruhový hybrid Lonicera kamtschatica х Lonicera Turczaninowii 1-39-23 vyšlechtili šlechtitelé IK Gidzjuk, NV Savinkova, AP Pavlovskaja. Na trh byl uveden v roce 2010.

RŮST: středně bujný, kompaktní, kosterní větve rostou vzpřímeně, vytváří kulovité až rozložité keře o výšce průměrně 1,5 ma šířce až 1,9m. Řez do 5 let jen sanitární (poškozené nebo vylomené výhony), poté i zmlazovací či prosvětlovací řez v předjaří.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá odrůda, pro zajištění lepšího opylení je při výsadbě vhodné kombinovat více odrůd zimolezu. Vhodné opylovače: Bakčarskij Velikan, Doč Velikana, Streževčanka, Vostorg.

PLODNOST: raná (od 2. roku po výsadbě), středně vysoká až vysoká, pravidelná, průměrně 3,5 kg z keře (maximálně 6,5 kg/křik), 11,5 t/ha (maximálně až 21,5 t/ha).

PLODY: středně velké až velké (průměrně 1,4 g, max. 1,8 g), džbánovitého tvaru s tupým koncem, pravidelné ve velikosti i tvaru, pevné. Slupka je tmavě fialová až téměř černá se silným osříněním, poměrně tenká. Chuť je sladká, dezertní, je to jedna z nejchutnějších ruských odrůd s vysokým obsahem cukru (13-21°Brix).

Dozrávání: středně časné, ve 2. polovině května . Plody nepadají. Jsou vhodné pro ruční i mechanizovaný sběr. Odtrh je suchý a lehký. Plody dobře snášejí přepravu.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i ke zpracování na džemy, šťávy, sirupy, kompoty, do koláčů, na mrazení.

Stanoviště: sluneční či slabý polostín, nenáročný na výběr stanoviště. Daří se mu v široké škále půd. Nevyžaduje kyselé půdy jako borůvky. Snese i mírné sucho, ale odvděčí se za dostatečnou vláhu většími plody. Vyžaduje okopávku nebo zamulčování . Vhodný do všech, i chladnějších poloh .

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný ve dřevě i v květu, silně odolný vůči padlí jabloňové ( Podosphaera leucotricha ) a vůči plísni šedé ( Botrytis cinerea ), velmi silně odolný vůči mšicím ( Semiaphis lonicerae ).