12% DPH

PŮVOD: Francie, Troyes, vypěstoval školkař Guéniot jako kříženec Dekanky zimní a Arenbergovy máslky, poprvé rodila v r. 2010. 1862

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený. Má zvláštní zdrsnění kůry i borky na starších větvích, které jsou ale naprosto zdravé. Koruna je řídká široce jehlanovitá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Drouardova , Guyotova , Madame Verté .

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná, nepřeplozuje.

PLODY: jsou velké a těžké (někdy až 350-450 g), válcovitého tvaru. Slupka je šedozelená až žlutá, hustě pokrytá světle rezavými lenticely. Dužina je téměř bílá, měkká, velmi šťavnatá . Chuť je polosladká, příjemně kořeněná a natrpklá, s osobitou příchutí.

Dozrávání: sklizeň koncem září až začátkem října, je třeba ji sbírat ještě v zeleném, tvrdším stavu, kdy zelená barva začíná blednout. Konzumně dozrává 10-14 dní po sklizni, vydrží do konce října i déle. Plody snadno padají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu džemů, ale také pro sušení, pečení, moštování a výrobu kompotů či destilátů.

Stanoviště: slunečné, daří se jí zejména v hlubokých a teplých půdách, v polohách chráněných před větrem. V nevhodných půdách špatně rodí, listy trpí chlorózou (žloutnutím) či zasychají.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květu, odolná vůči strupovitosti, může být napadena padlím jabloňovým. "

PŮVOD: Francie.

RŮST: strom roste slaběji, vytváří jehlanovitou, širokou korunu s řidšími hlavními větvemi, které směřují šikmo nahoru; postranní větve jsou v pozdějších letech mírně převislé, plodonosné dřevo je krátké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Charneuská , Williamsova , Lectierova , Madame Verté , Dekanka zimní .

PLODNOST: nastupuje brzy a je velmi dobrá , stálá a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (v závislosti na kvalitě půdy), tvar protáhlý, kuželovitý, nerovnoměrný až mírně hrbolatý. Slupka je hladká, zelená, po dozrání jasně žlutá , vzácně se objeví i načervenalé líčko, drobné lenticely jsou přítomny v blízkosti stopky. Dužina je bílá, rozplývavá , šťavnatá, chuť sladká až mírně nakyslá.

Dozrávání: sklizeň koncem srpna (sbíráme ještě tvrdé plody), konzumní zralost 8-10 dní po sklizni, skladovatelnost cca. 2 týdny.

VYUŽITÍ: přímý konzum a pro výrobu kompotů. Plody snášejí přepravu dobře jen těsně po sklizni, v tvrdém stavu.

Stanoviště: náročnější na stanoviště, vyžaduje nižší a střední polohy - do 400 mnm a živné půdy, chráněné před větry a mrazy. Vhodná především do zahrad.

ODOLNOST: dobrá odolnost vůči chorobám a škůdcům , netrpí chrastavitostí. Mladé stromy jsou méně odolné vůči mrazům.

Původ: Slovensko, náhodný semenáč v Bratislavě
Opylovací poměry: kvete v červnu, je samoopelivý
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4-5 ma plodnost 20 kg/strom/rok.
Plody: typu PCA = pollination constant astringent = trpké při sklizni, zralé po 2 týdnech skladování v pokojové teplotě; velké, kulovité se 4 jemnými drážkami
Zrání: pozdě: konec října-listopad, konzumní zralost: po 2 týdnech
Stanoviště: sluneční, teplé ve vinařských oblastech, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -20 °C

PŮVOD: jižní Francie, departament Rhône, buď ji našel pan Morel či Jean Collaud v roce 1864 jako náhodný semenáč ve městě Vienne nebo ji vypěstoval Claude Blanchet, který ji dal Morelovi, vlastníkovi ovocných školek ve Vaise-Lyonu, který ji v roce 1874 začal šířit. V roce. 1879 byla předložena na Pomologickém kongresu, kde ji doporučili k šíření.
RŮST: v mládí velmi bujný, rovný, později středně bujný. Kvůli vysoké plodnosti vytváří jen středně velké, jehlanovité koruny se vzpřímeně rostoucími větvemi, které se pod úrodou sklánějí.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka, Esperenova bergamotka , Dekanka zimní , Madame Verté , Guyotova , Pařížanka , Poiteau, Thirriotova, Tongréská, Trévouxská a Williamsova.
PLODNOST: velmi raná, střídavě vysoká a velmi vysoká .
PLODY: velké až obrovské (průměrně 380 g, ale i 600 g), lahvovité, většinou zhrbolené, ke kalichu i zhranatělé. Slupka je hladká, jemná, nelesklá, při sklizni zelenožlutá, pak žlutá, na sluneční straně načervenalá, s velkými lenticely, většinou alespoň kolem kalichu rezavá. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, velmi šťavnatá, rozplývavá , na vzduchu hnědne. Chuť je velmi dobrá až výborná, kořeněně sladká, aromatická .
Dozrávání: sklizeň na začátku září nárazově, konzumně dozrává 10-14 dní po sklizni, vydrží do října. Plody ve větru padají.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, moštování, pečení, výrobu džemů, ale také výrobu kompotů či destilátů.
STANOVIŠTE: slunečné, chráněné před větrem. Není náročná na půdu, plody dobré kvality a velikosti přináší na propustných, úrodných půdách. Snese i vyšší polohy, ale jen s lehčími půdami a vně mrazových kotlin. Z těžších půd bývá vodnatá.
ODOLNOST: méně mrazuodolná v mládí a v letorostech, později je středně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná je iv květu. Nemocmi ani škůdci netrpí , vyhledává ji jen méra hrušková ( Psylla pyri ).

PŮVOD: na Slovensku rozšířena v Bielokarpatském regionu ; Růžovka z Bošáce získala v r. 2010. 2015 titul “Strom roku” av roce 2016 se umístila jako třetí v celoevropské soutěži.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutný, majestátní strom.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. K dosažení úrody potřebuje hrušku jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu v blízkosti do cca. 60m.
PLODNOST: bohatá, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké plody nepravidelného tvaru. Stopka je dlouhá, hnědě zelená, dřevnatá. Slupka je zelenožlutá, na sluneční straně s karmínově červeným líčkem, posetá výraznými bledými lenticely. Dužina je šťavnatá , chuť sladká , vyvážená.
Dozrávání: sklizeň začátkem září, zrání v průběhu září .
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, sušení.
STANOVIŠTE: odrůda nenáročná na stanoviště, vhodná do všech pěstitelských oblastí na Slovensku.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám.

PŮVOD: zřejmě už ze 17. století, původ neznámý, možná z Halle an der Saale z německého Saska.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, nepříliš hustou korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušky jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská , Esperenova maslovka, Guyotova , Lectierova , Trévouxská .
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5-8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při dozrání žlutá, na sluneční straně krásně karmínově červená , posetá nápadnými šedohnědými lenticelami vroubenými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha . Dužina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořeněná.
Dozrávání: sběr v 1. půl. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum, zavařování, výrobu destilátu, džemů, moštování.
Stanoviště: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuodolné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuodolná , v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Francie, Rouen, vznikla jako semenáč Hardenpontovy maslovky z roku 1852 ve školkách Boisbunnelových. V r. 1867 byla uvedena na trh se jménem prezidenta A. Masa v Bourg en Bresse. Synonyma: President Mass, Mas, Masova, Président Mas.

RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumaci zelenožlutá , jen někdy s nepatrně načervenalým líčkem, posetá rezavými tečkami, na některých plodech s rezavými skvrnami, zejména při kalichu a stopce. Dužina je žlutobílá, rozplývající se, šťavnatá, jemná , v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořeněná, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselkavá .

Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale také příjemná vůně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, džemů a povidlů, ale také pro sušení, moštování, pečení, výrobu destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužiny a ke kamínkovitosti.

Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody padají, ale neuzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých nejen plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, trpí často žloutenkou a špatně rodí. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuodolná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči popálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí žloutenkou listů."

PŮVOD: pravděpodobně jihovýchodní Evropa a Malá Asie.

RŮST: na Slovensku zákonem chráněný druh. V přírodě se běžně vyskytující druh hrušky už jen v nízké četnosti a na pár místech jižní hranice. Hruška sněžná (Pyrus nivalis) je jiný druh než hruška obyčejná. Strom dorůstá výšky 6-10 ma šířky 5-7 metrů. Mladé větvičky jsou stříbrnobílé s chloupky. Starší tmavnou do šedé až černé barvy, stejně tak kmen. Na podzim se listí zbarví do tmavočervena, jako ostatní druhy hrušek.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete brzy na jaře velkým množstvím velkých bílých květů (v průměru 2,5-3 cm), kvůli čemuž dostala druhový název sněžná/nivalis. Je cizoopelivá ak dosažení úrody potřebuje propelení geneticky odlišným jedincem svého druhu ( Pyrus nivalis ) nebo nějakou hruškou domácí (Pyrus communis) či hruškou planou ( Pyrus pyraster ) kvetoucí v podobný čas ve vzdálenosti do cca. 60m.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovače vysoká.

PLODY: malé kulovité až hruškovité, zelenožluté barvy , jemné, nakyslé chuti po uhniličení.

Dozrávání: na sklizeň dozrává koncem října, konzumně až koncem listopadu, vydrží do března.

VYUŽITÍ: strom je velmi dekorativní , zejména v květu, vhodný do velkých zahrad, parků a alejí a větrolamů . Plody jsou vhodné pro pálení a sušení nebo výrobu perry , tedy hruškového cideru.

Stanoviště: slunečné, je nenáročná na polohu a půdu, dobře snáší sucho, ale i těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: je mrazuodolná ve dřevě do -23,3 °C až -28,9 °C, odolná vůči suchu, větru a zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Belgie, Jodoigne, vypěstoval ji Simon Bouvier jako semenáč neznámého původu a v r. 2010. 1843 poprvé rodila. Leroy ji popsal dvakrát, jednou se domníval, že to je hruška totožná s tou, kterou vypěstoval van Mons v r. 2012. 1823 jako jednu ze svých semenáčů a pojmenoval po svém příteli, řediteli královských zahrad v Paříži, Poiteauovi. Proto dostala pojmenování Poiteau nouveau, tedy nová Poiteauova hruška, u nás zdomácněl název z němčiny: Neue Poiteau.

RŮST: je bujný, tvoří vysokopyramidální koruny, s kosterními větvemi rostoucími vzpřímeně as dobře rozvětvenými postranními větvemi a plodonosným obrostem. Má tlusté, zdravé listy.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Lectierova, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), úroda je každoroční, vysoká až velmi vysoká.

PLODY: Velké až velmi velké , nepravidelného tvaru, buď hruškovitého nebo hranatého, na povrchu mírně zhrbolené. Slupka je hladká až drsná, na stromě tmavozelená až trávově zelená , později sotva znatelně světlejší žlutozelená , jen velmi vzácně s načervenalým líčkem, po celém povrchu pokrytá jemnými šedými lenticelami, mohou se vyskytovat rezavé skvrny a rezavé pruhy, větší kalicha. Dužina je žlutavě bílá, pod slupkou nazelenalá, středně tuhá, jemná, jen kolem jádřince jemně zrnitá, máslová až zcela rozplývavá, středně šťavnatá . Chuť je sladkokyselkavá, jemně muškátově kořeněná .

Dozrávání: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává koncem října a vydrží do konce listopadu . Při konzumním dozrávání téměř nemění barvu, snadno lze přehlédnout dozrání a hrozí zhlédnutí a zmoučnatění.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, sušení, moštování a výrobu kompotů.

Stanoviště: slunečné, je relativně nenáročné na polohu a půdu, ale k dosažení kvalitních plodů a bohaté úrody je vhodná zejména hluboká, výživná, dostatečně vlhká a teplá půda. Snese i větrnější a chladnější polohy .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květu a květiny dobře odolávají i nepřízni počasí, silně větruodolná, dobře odolná vůči chorobám, jen v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Francie, konec 19. st.
RŮST: střední růst, vytváří jehlanovitou/ kuželovitou korunu. Listy se na podzim v horní části koruny zbarvují do červena, ve spodní žlutě.
OPELOVACÍ POMĚRY: obecně dobrý opylovač. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka , Hardyho , Drouardova .
PLODNOST: pozdější, pravidelná, středně vysoká.
PLODY: velké, baňaté, směrem ke stopce zúžené, na povrchu nerovné, ploše zhrbolené. Slupka je hladká, spíše matná, světle žlutozelená , pokrytá velmi jemnými hnědými tečkami. Dužina je bělavá, později nažloutlá, jemná, v okolí jádřince zrnitá, šťavnatá, chuťově sladká až sladko-kyselkavá, kořeněná .
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až lednu, skladovatelnost do ledna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, moštování, sušení.
STANOVIŠTE: teplé, chráněné polohy a úrodné půdy.
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu, netrpí chrastavitostí ani moniliózou.

PŮVOD: Německo.
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří velké jehlanovité zaoblené koruny.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. K dosažení úrody potřebuje hrušku jiné odrůdy k přepelení v blízkosti do cca. 60m. Vhodné opylovače : Avranšská , Williamsova .
PLODNOST: poměrně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé plody, slupka je velmi jemná, šedo zeleně nažloutlá, kolem kalichu a stopky jemně rezavá, s karmínově červeným líčkem. Dužina zelenavě bílá, pod slupkou nápadně zelená, jemně zrnitá, rozplývavá až máslová a velmi šťavnatá . Chuť velmi dobrá, sladká, jemně kořeněná .
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v polovině srpna , vhodná ke konzumaci za 10-14 dní.
VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.
Stanoviště: daří se jí v hlubokých a teplých půdách, vyžaduje chráněné polohy .
ODOLNOST: odrůda je velmi odolná vůči mrazům (ve dřevě i v květu), také dobře odolná vůči škůdcům , netrpí chrastavitostí ani monilií.

PŮVOD: Belgie, zač. 19. st.

RŮST: bujný růst, vytváří kulovitou, poměrně hustou korunu. Plodí ve shlucích po 3 - 12 ks.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá; dobrý opylovač pro jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Williamsova .

PLODNOST: poměrně raná (6.-8. rok), stálá, středně vysoká.

PLODY: středně velké až velké (hmotnost 100-120 až 200-250 g). Povrch větších plodů je nepravidelný, zhrbolený až shranělý. Slupka drsná i hladká, málo lesklá, světle zelená, později žlutá a na sluneční straně zlatožlutá a někdy načervenalá, po celém povrchu pokrytá nápadnými lenticely, někdy i rezavými skvrnami/ pruhy. Dužina je žlutá, jemná , hustá, šťavnatá , máslovitá, chuťově kyselkavě sladká, v jižních oblastech sladší, příjemně kořenitá , rozplývavá.

Dozrávání: sklizeň koncem října, konzumní zralost: ovoce z jižních oblastí v prosinci , ostatní později.

VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, sušení, výroba destilátu a džemů; skladovatelnost bez ztráty chuti do února.

STANOVISTE: odrůda vyžaduje teplé , chráněné stanoviště a kvalitní , živnou půdu. V chladných oblastech roste, ale plody nedozrávají, praskají, mají řepovitou chuť.

ODOLNOST: odrůda středně odolná vůči mrazu a plísním. V nevhodných podmínkách náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Begicko, Mechelen, náhodný semenáč, který objevil hrabě Coloma ve své klášterní zahradě a který v r. 2010 1808 poprvé zarodil.
RŮST: středně bujný až slabší, ale zdraví, tvoří širokou, hustou, jehlanovitou korunu, v dobrých podmínkách velkou, v horších jen středně velkou. Větve se pod váhou úrod sklánějí a tato odrůda není vhodná do alejí.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Giffardova , Hardyho máslovka , Křivice, Magdalénka , Nagevicova, Předobrá .
PLODNOST: podmíněná polohou, v teplých, chráněných polohách plodí brzy a bohatě, v drsných polohách pozdě a málo.
PLODY: středně velké (průměrně 170 g), hruškovité či baňaté, velké plody bývají mírně zhrbolené. Slupka je hladká, mastná, posetá lenticelami, zelenožlutá, na slunci je více nažloutlá. Dužina je žlutobílá, jemná, velmi šťavnatá, sladkokyselá a kořeněná, výborná .
Dozrávání: sklizeň na od poloviny do konce září, konzumní zralost kolem 10. října, vydrží do konce října.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, moštů. Přepravu snese jen těsně po sklizni, později se otiskuje.
Stanoviště: sluneční, vyžaduje úrodné, hluboké a teplé půdy a chráněné polohy. Nesnáší jílovité a suché písčité či štěrkovité půdy, plody jsou na nich malé a natrpklé a špičky letorostů usychají.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, náchylnější jen k strupovitosti v nižších a uzavřených polohách, je třeba ji sázet na otevřené polohy a udržovat vzdušnou korunu .

PŮVOD: Křesetice, ČR, zač. 19. stol., náhodný semenáč.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutnou, vysokou a širokou korunu s odstávajícími větvemi.
OPELOVACÍ POMĚRY: nevhodný opylovač pro jiné odrůdy.
PLODNOST: pozdější (v 8. až 10. roce), střídavá, hojná.
PLODY: středně velké až velké plody (váha 120-150 až 200 gr). Povrch je mírně hrbolatý, pokrytý šedými lenticely a na některých plodech i drobnou rzí v okolí kalicha. Slupka je tvrdá, hladká, méně lesklá a zelená, později mastná a žluto-zelená, na sluneční straně žlutá, výjimečně načervenalá i pruhovaná. Dužina je bělavá, jemná (v okolí jádřince zrnitější), rozplývavá, šťavnatá , chuťově jemně kořeněná , kyselkavě sladká, osvěžující . Příjemně voní.
Dozrávání: sklizeň od poloviny října, konzumní zralost: postupná, od poloviny listopadu . Plody dobře snášejí transport a jsou skladovatelné do ledna až února.
VYUŽITÍ: výborná stolní odrůda.
STANOVIŠTE: preferuje otevřené polohy (polní sady, stromořadí při cestách), v uzavřených polohách trpí plísněmi; odrůda nenáročná na půdu .
ODOLNOST: dobrá odolnost vůči mrazu.

PŮVOD: Belgie, 19.st.
RŮST: středně silný, jehlanovitý růst; koruna je malá, vysoká, slabě rozvětvená, pod vahou ovoce později rozprostřená.
OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Avranšská .
PLODNOST: v 5.-6 let. po výsadbě, pravidelná, hojná.
PLODY: středně velké plody úhledného hruškovitého, kuželovitého i zvonovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později citrónově žlutá, středně tvrdá, drsná, pokrytá rezavými tečkami. Dužina je bělavá až žlutá, máslová , kolem jádřince zrnitá, tuhá, chuťově příjemně sladká, kořeněná, s jemným aroma skořice .
Dozrávání: sklizeň začátkem října, konzumní zralost: listopad , skladovatelnost do prosince až ledna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, moštování, výrobu destilátů, kompotů, povidlů. Při skladování dozrává postupně, chuť a kvalitu si v dobrých podmínkách udrží do prosince/ledna.
Stanoviště: odrůdě se daří i ve vyšších a drsnějších polohách; preferuje slunečné a teplé stanoviště chráněné před větrem a středně těžkou, úrodnou, propustnou půdu.
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu a chorobám. V uzavřených polohách náchylnost ke strupovitosti.

PŮVOD: původní areál se táhne himalájským obloukem od Afghánistánu a S Indie přes Bhútán a J Tibet až do provincie S'-čchuan v JV Číně až k Pekingu a do severočínské provincie Liao-ning, zasahuje i na Tchaj-wan, Korejský poloostrov a do Japonska 100 až do 3000 m nm Je příbuzná rakytníkem.

RŮST: středně rychlý. Tento opadavý keř dosahuje výšky až 4 m, s letorosty má stříbřitě šupinaté. Listy jsou střídavé, řapíkaté, elipsovité, na líci řídce bíle šupinaté, na rubu hustě bíle šupinaté, působí stříbřitým dojmem. Řez jen pro usměrnění růstu, příp. vyřazení suchých větví.

OPELOVACÍ POMĚRY: s různou mírou samoopylosti, některé jedince jsou plně samoopylivé, některé částečně, jiné cizoopylivé. Doporučujeme vysazovat alespoň 2 rostliny vedle sebe, alespoň 2, lépe 4 m od sebe. Kvete koncem dubna až v květnu, většinou uniká mrazem. Květy jsou oboupohlavní, bílé, silně voňavé , vyrůstají po 1-7.

PLODNOST: raná, vysoká, spolehlivá.

PLODY: kulovité peckovice velikosti menšího červeného rybízu (6–9 mm), červené s lenticemi a jednou peckou. Před dozráním trpkokyselé, po dozrání šťavnaté, sladkokyselé (průměrně 8,3 % cukru) s příjemným aroma.

Dozrávání: od druhé poloviny září až do listopadu. Sklizené plody vydrží i 2 týdny při pokojové teplotě. Sbírají se třesením na plachtu nebo stažením zralých plodů z větviček.

VYUŽITÍ: jako velmi okrasná se hodí do živých plotů, větrolamů, zahrad, parků, mezí, dobře snáší i městské prostředí. Květy jsou medonosné , obsahují spoustu nektaru. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, výrobu džemů, sirupů či ovocné kůže.

Stanoviště: slunečné, daří se jí ve většině půd, které jsou dostatečně odvodněné, nemá ráda mělké, vápenité půdy. Vyžaduje zamulčování, ale není třeba ji hnojit, sama si váže vzdušný dusík pomocí symbiotických nitrifikačních bakterií, které má na kořenech.

ODOLNOST: odolná vůči mrazům, suchu, vysokým teplotám, větru, chorobám i znečištění ovzduší či zasolení půdy .

PŮVOD: severovýchodní část Severní Ameriky, od Connecticutu po Ontario, Illinois a Pennsylvánii. Je to druh Crataegus pedicellata , se spoustou vědeckých synonym, například i Crataegus coccinea .

RŮST: poměrně pomalý. Je to listnatý, opadavý, trnitý keř nebo menší strom, dosahuje výšky i šířky do 7m. Přirozeně tvoří obvykle trs kmenů, ale lze jej pěstovat i jako strom s jedním kmenem. Koruna je široká, volná a kulatá. Kůra je šedohnědá, hladká, borka síťovitě rozpraskaná, šedá. Výhonky jsou tenké, šedohnědé a trnité, s ostrými, špičatými trny dlouhými až 5 cm. Listy jsou střídavé, jednoduché, špičaté, velké až 10x5 cm (větší než u jiných hlohů). Mají dvojitě pilkovitý okraj, jsou ostře laločnaté. Podobají se listům javoru nebo ještě dříve brekyně (český název je hlh břekolistý). Vrchní strana listu je drsná tmavě zelená, lesklá, rub je světlejší. Na podzim se listy přebarvují do žlutooranžova.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, samoopelivý, kvete v květnu. Květy se podobají květům jiných růžovitých dřevin, okvětní lístky jsou bílé.

PLODNOST: raná a vysoká a pravidelná, do 4-7 let od výsadby.

PLODY: červené, lesklé nebo osříněné malvice na dlouhé stopce elipsovitého, někdy hruškovitého tvaru s dlouhými vzpřímenými kališními lístky. Na hlohy jsou relativně velké (kolem 1-2 cm). Dužina je na hloh velmi šťavnatá, má výbornou, sladkokyselou chuť s téměř nepatrnou hořkostí před plným dozráním, připomíná chuť šipek, je i aromatická, voní po růžích. Obsahuje do 5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a tak se dají i vyplivnout. Stopka plodu je chlupatá.

Dozrávání: během září. Po plném dozrání plody opadávají.

VYUŽITÍ: je celoročně velmi dekorativní dřevinou vhodnou do parků, zahrad či mezí. Plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum , ale i pro zpracování na džemy, želé, víno, ovocné kůže atp. Dají se také sušit a kandovat, po vysušení použít jako čaj. Podobně jako u jiných hlohů květy i plody snižují krvý tlak a podporují srdeční činnost .

Stanoviště: sluneční až polostín, na slunečním bude plodnější. Velmi nenáročný na půdu, nejlépe se mu daří v hlinité neutrální půdě, ale snáší i velmi vlhké, těžké jílovité půdy a také lehké či vápenité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný do -29 °C až -34 °C. Po dobrém zakořenění dobře snáší sucho .

PŮVOD: Turkmenistán.
RŮST: vzpřímeně rostoucí dekorativní keř/strom, dorůstající do 2-3 m, nenáročný, lehce tvarovatelný , vhodný i pro pěstování ve velkém kontejneru .
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá odrůda.
PLODNOST: nastupuje ve 3.-4. roku po výsadbě.
PLODY: červené, středně velké až velké plody s menšími semeny uvnitř. Chuťově sladkokyselkavé až sladké , šťavnaté. Plody jsou bohaté na vitamin C, železo, draslík a antioxidanty . Jedna z nejchutnějších odrůd granátovníku.
Dozrávání: září až říjen.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba šťáv, vína, sirupu, dezertů.
STANOVISTE: slunné, chráněné stanoviště.
ODOLNOST: v dospělosti mrazuvzdorný do -15 °C , odolný vůči chorobám a suchu. V mládí rostliny chráníme před mrazem.