Airpoty

PŮVOD: neznámý, asi velmi stará odrůda, zřejmě již ze 17. století, možná z Bulharska, uváděný také jako Flava, Xanthocarpa, Luteocarpa, Fructu Luteo.

RŮST: jednodomý, oboupohlavný, cizoopelivý, hmyzem opelivý, kvete v únoru až březnu. K opylení potřebuje jinou odrůdu dříně.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivý.

PLODNOST: středně velká.

PLODY: menší až středně velké, oválné, jantarově žluté, velmi dobré sladkokyselé chuti (cukernatost 9%) s ananasovou příchutí . Pecka je špatně oddělitelná od dužniny.

Dozrávání: rané až středně rané, od začátku srpna postupně dozrává.

VYUŽITÍ: vhodný pro přímý konzum i ke zpracování, např. na želé, džem, ovocné šťávy, sirupy, kompoty, destiláty, kandované ovoce, nakládání nezralých plodů jako nepravých oliv.

STANOVIŠTE: nenáročný na pěstování. Preferuje slunečná místa s dobře propustnou půdou, snáší i vápenité, zásadité půdy. Vhodnější do teplých a středně teplých oblastí, kde stihne vyzrát.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě, náchylnější k vymrznutí květů, odolný vůči chorobám , po dobrém zakořenění dobře odolný vůči suchu .

PŮVOD: Belgie, v r. 1825 v klášteře v Leuvenu objevena jako náhodný semenáč, v Belgii se nazývá také Pastorale.

RŮST: v mládí silný, později poměrně slabý, koruna je široce jehlanovitá, později vysoce kulovitá a menší.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Drouardova , Hardyho máslovka , Charneuská , Červencová, Křivice, Mechelenská , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 450 g), široce vejčité, zboku stlačené, ploše zhrbolené. Slupka je hrubá, většinou drsná, málo lesklá, zelená až zelenožlutá , hustě posetá rezavými tečkami či až skvrnami, na sluneční straně nahnědlá. Dužina je bílá, v dobře vyvinutých plodech nažloutlá, jemná, jen kolem jádřince zrnitá, ve zralosti velmi šťavnatá, rozplývavá . Chuť je u plodů z vhodných poloh sladkokyselá, příjemně muškátově kořeněná, výborná .

Dozrávání: sběr ve 2. půl. října, konzumně dozrává v prosinci až lednu a vydrží velmi dlouho , do března, případně až dubna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako jedna z nejpozději dozrávajících hrušek, ale také pro výrobu džemů.

STANOVISTE: sluneční, velmi teplé, chráněné, ale s dostatečným prouděním vzduchu. Vyžaduje hluboké, živné, teplé půdy. Ve studených, mokrých půdách se jí nedaří, plody jsou malé, kamínkovité a praskají. Je vhodná pro teplé polohy , nehodí se pro chladná místa, kde plody nemohou pořádně vyzrát.

ODOLNOST: středně mrazuodolná, málo odolná vůči strupovitosti, vyžaduje otevřenou polohu a udržování vzdušné koruny.

PŮVOD: Maďarsko.

RŮST: je slabší , vytváří vzdušnou, řidší korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá odrůda, kvete skoro až středně brzy. Vhodné opylovače: Tétényi bötermö , Buda Tétényi , Tétényi Rekord .

PLODNOST: vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké plody (průměrně 2,9 g) válcovitého, baculatého tvaru. Skořepina je polopapírová, měkčí než má Tétényi Rekord, snadno se louská louskáčkem . Podíl jádra je 42-50 % (průměrně 1,3 g). Jádro je světle žluté barvy, příjemně sladké .

Dozrávání: velmi časné, v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, pražení, výroba cukrovinek, marcipánu.

Stanoviště: ideální je slunné stanoviště, středně těžká půda bohatá na humus a živiny . Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně až výše mrazuodolná v květních poupatách a květinách.

PŮVOD: SR/ČR, náhodný semenáč ze silnice mezi Sencem a Sládkovičově objevený ovocinářem Josefem Svobodou v r. 1950 a došlechtěný pracovníky VŠÚO Holovousy a ÚKZÚZ Želešice v r. 1950 1967, registrován v r. 1967 1976.

RŮST: slabší až středně bujný, tvoří širší, středně husté, polovzpřímené koruny. Raší pozdě až velmi pozdě .

OPELOVACÍ POMĚRY: (částečně) samoopelivý , samičí květy sice začínají kvést dříve než samčí, ale po většinu času se jejich kvetení překrývá. Kvete velmi pozdě , jedobrým opylovačem pro odrůdu Jupiter . Vhodné opylovače pro zvýšení úrody: Jupiter , Franquette , Lake.

PLODNOST: raná (ve 2. až 3. roce po výsadbě), vysoká, pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.

PLODY: velké (průměrně 13,1 g, 45x36x38 mm), velikostně mírně nevyrované, široce vejčité s nevýraznou špičkou. Rubina je hrubá, tmavozelená se žlutohnědými tečkami, ve zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořepina je středně hrubá, polopapírová, mírně zvrásněná, téměř hladká, pevná, pískovožlutá, dobře luskatelná . Jádro je velké , velmi dobře vyplňuje skořápku (52 % hmotnosti plodu), je světle hnědé. Chuť je velmi dobrá, nasládlá, příjemně aromatická, bez hořkosti v čerstvém i suchém stavu.

Dozrávání: středně časné až pozdní, koncem 3. dekády září, dozrává rovnoměrně.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a pro cukrárenské využití (nejen mleté ​​ořechy, ale i vcelku). Při skladování nesesychá ani neztrácí chuť .

STANOVIŠTE: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazové kotliny, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, hlubší, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké či příliš těžké a zamokřené půdy. Nesnáší příliš vysokou hladinu podzemní vody. Vhodný zejména do všech pěstitelských oblastí. Při velké násadě plodů a sušší půdě mohou být plody menší. V chladnějších oblastech může docházet k horšímu uzavření skořápky.

ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě a díky pozdnímu až velmi pozdnímu rašení a kvetení většinou uniká pozdním jarním mrazem . Je náchylnější k antraknóze, hnědnutí jader a jejich následnému vysychání.

PŮVOD: ČR, jako náhodný semenáč ho našli a vybrali pracovníci VŠÚO Holovousy, registrován byl v roce 1971.

RŮST: v mládí bujný až velmi bujný, později bujný až středně bujný. Vytváří vznosné, kulovité, polovzpřímené, řídké až středně husté koruny. Raší brzy.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivý , kvete středně brzy. Samičí květiny začínají kvést před samčími, ale doba kvetení se částečně překrývá. Pro zvýšení úrody je nutná přítomnost jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodné opylovače: Apollo , Jupiter .

PLODNOST: středně raná (ve 4. roce po výsadbě), středně vysoká, téměř pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 12-12,5 g, 13x34,5x32 mm), elipsovité, s nepatrnou až středně výraznou špičkou. Rubina je hrubá, tmavě zelená s tmavě hnědými i světlými tečkami, ve zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořepina je polopapírová, pevná, skoro hladká, světle hnědá, dobře luskatelná i louskáčkem , soudržnost polovin je střední až silná. Jádro je středně velké až velké , vyplňuje celou skořápku (45-47% celkové hmotnosti plodu), je světle hnědé , někdy bývá mírně zaschlé. Chuť je poměrně aromatická, nasládlá, dobrá, méně výrazná, ani v suchém stavu není výrazně nahořklá .

Dozrávání: středně časné až pozdní, koncem 3. dekády září, rovnoměrné.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a pro cukrárenské využití (nejen mleté ​​ořechy, ale i vcelku). Při skladování jádra mírně sesychají.

STANOVIŠTE: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazové kotliny, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody přihluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých pěstitelských oblastí. V chladnějších oblastech může dojít k horšímu uzavření skořápky.

ODOLNOST: dobře mrazuodolný ve dřevě a jelikož brzy až středně brzy raší, je náchylnější k poškození pozdními jarními mrazy. Celkově je dobře odolný vůči chorobám, více náchylný je jen na bakteriózu ( Xanthomonas campestris ).

PŮVOD: ČR, Kostelec u Heřmanova Městce, jako náhodný semenáč ji našel učitel a pomolog Karel Hájek kolem r. 2010. 1885.

RŮST: v mládí středně bujný, později až slabší, koruna je kulovitá, rozložitá, hustá, později převislá. Vyžaduje častější proředění a zmlazování koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Golden delicious, James Grieve, Oldenburgovo, Ontario, Watervlétské mramorované. Neopyluje se s Parménou zlatou zimní.

PLODNOST: raná a pravidelná.

PLODY: středně velké, ploše kulovité, ploše shranělé, nesouměrné. Slupka je suchá, kožená , drsná, slámově žlutá s oranžovým pruhovaným líčkem, rezavá. Dužina je bílá až nažloutlá, na vzduchu málo hnědne, je křehká, v optimální zralosti šťavnatá, později sušší. Chuť je výborná, sladkokyselá, s aromatickou muškátovou příchutí.

Dozrávání: sklizeň v polovině října, zraje v polovině listopadu, vydrží do února až března.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a sušení, ale také pro moštování. Dobře snáší přepravu, neotiskuje se. Vyžaduje vyšší vlhkost ovzduší při skladování, jinak vadne. Vědnou i předčasně otrhané plody.

Stanoviště: slunečné, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou. V suchých, ale i těžkých půdách jsou plody jen malé a nevyvinuté. Nejvhodnější je do středně teplých, chráněných oblastí , snese i výše chráněné polohy s kvalitní půdou .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Silně odolná vůči strupovitosti a málo náchylná vůči monilióze , středně odolná vůči padlí, středně až méně odolná vůči rakovině v těžké, mokré, studené půdě.

PŮVOD: Ukrajina, Krym, druh Crataegus orientalis subsp. pojarkovae .

RŮST: tvoří keře či stromy s rozložitou korunou, které v jeho domovině dosahují i ​​10 m, ale u nás spíše dorůstá do 4 m .

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivý , kvete v červnu, opylují ho mouchy. Snadno se kříží s jinými druhy rodu hloh.

PLODNOST: nastupuje ve 3. roce po výsadbě, je vysoká a pravidelná .

PLODY: malvice kulovitého tvaru a zářivé citrónově žluté barvy s výraznými tečkami (lenticelami) a průměrem cca. 2,5 cm. Mají vzhled a konzistenci malého jablíčka, uprostřed je 4-5 větších jadérek, která jsou často tak pevně spojena, že vyvolávají dojem jedné pecky. Dužina je šťavnatá až kašovitá, chuťově jsou výborné , připomínají azarolky (tj. plody hlohu C. azarolus) nebo šípky.

Dozrávání: od poloviny září do začátku října.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, kandování, výroba želé, džemů či kompotů.

Stanoviště: velmi nenáročný druh, preferuje slunečné stanoviště, ale zvládne i polostín, jen tam je třeba počítat s nižší plodností. Preferuje dobře odvodněnou , ale vlhkou hlinitou půdu, ale poradí si po zakořenění se širokou škálou půd - is velmi těžkými jílovitými is prosychavými či vápenitými půdami. Dobře zvládá i znečištěné ovzduší a jelikož je celoročně velmi dekorativní a neláká bodavý hmyz, je vhodný i do městské výsadby .

ODOLNOST: plně mrazuodolný a odolný vůči škůdcům a chorobám. Dobře suchuvzdorný .

PŮVOD: Belgie, okolí Charneux, jako náhodný semenáč ji začátkem 19. století objevil M. Legipont. Nazývá se také Fíkovka, Fondante de Charneux, Désirée, Waterloo, Legipont.

RŮST: v mládí bujný, šlehounovitý, později středně bujný, vytváří úzkou a řídce větvenou, jehlanovitou korunu s téměř kolmo nasazenými větvemi, které se pod váhou úrody ohýbají. Letorosty se charakteristicky ohýbají směrem nahoru.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Eliška, Hardyho máslovka , Červencová, Konference , Křivice, Lectierova , Magdalénka , Pařížanka , Poiteau, Tongréská, Williamsova .

PLODNOST: středně raná, (4.-6. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná, po přeplození střídavá.

PLODY: středně velké (průměrně 150-165 g), tvarově velmi nepravidelné , lahvovité, asymetrické se zhrboleným povrchem, při kalichu i shranatelým. Slupka je jemná, hladká, pololesklá, zelená, později zelenožlutá, s mramorovaným či pruhovaným červeným líčkem. Dužina je žlutobílá až nažloutlá, rozplývavá, jemná, šťavnatá, málo hnědne, nebývá oblázková . Chuť má sladkou až velmi sladkou, mírně aromatickou, velmi dobrou .

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumně dozrává během 2 týdnů po sklizni, vydrží do poloviny listopadu. Plody snášejí přepravu jen hned po sklizni, v konzumní zralosti se značně otlačují.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro výrobu pyré, džemů, kompotů, destilátů či na sušení a pečení. Dobře se skladuje.

Stanoviště: slunečné, je dost náročná na půdu i polohu. Kvalitní a pěkné plody přináší jen na úrodných, písčitohlinitých, hlubokých půdách dobře zásobených vláhou a v teplých, před větrem chráněných polohách . Nesnáší mrazové kotliny a studené, jílovité půdy.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, zejména mladé stromy, silně mrazuodolná v květu . Je středně až silně odolná vůči strupovitosti a škůdcům .

PŮVOD: Francie, našel ji Alexander Lucas v lese nedaleko Blois, zahradnictví Franson Freres v Orléansu ji uvedlo na trh v letech 1874-75.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný. Vytváří vysoce jehlanovité, široké koruny, se spodními kosterními větvemi téměř vodorovnými, postranní větve vlivem úrod časem převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská , Blumenbachova , Boscova láhev , Clappova máslovka, Crassanská, Drouardova , Esperenova bergamotka , Esperenova máslovka, Giffardova máslovka, Guyotova , Hardyho máslovka , Charneuská , Meďarská , Solanka , Williamsova.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (200 g, ale i 400 g), tupě kuželovité , baňaté, pravidelné. Slupka je hladká, jemná, při sklizni světle zelená, zralá světle žlutá až zlatožlutá s množstvím velkých lenticel. Dužina je bělavá, jemně nažloutlá, nepatrně zrnitá, měkká, velmi šťavnatá, rozplývavá . Chuť je sladká, jemně kořenitá, silně aromatická, příjemně pikantně natrpklá .

DOZŘÍVÁNÍ: sběr kdysi v 1. půl. října, dnes často již v září, konzumně dozrává postupně od října, vydrží do listopadu až února. Přepravu zvládá jen hned po sklizni.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, pro sušení, pečení, výrobu džemů a destilátů. Po rozkrojení dužina nehnědne. Dobře se skladuje, zejména v chladírnách, kde vydrží i 6 měsíců.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Vyžaduje úrodné, hlinité, přiměřeně vlhké půdy. Ve studené jílovité půdě je dužina repovitá a bez chuti. Vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: málo mrazuodolná ve dřevě v mládí, později středně, málo v květu, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Německo, nalezený jako náhodný semenáč v r. 1949 v obci Seifersdorf u Drážďanů. Registrován v r. 1954.

RŮST: bujný až velmi bujný, vytváří husté až velmi husté, kulovité až rozložité, pravidelně stavěné, velké koruny. Raší brzy až středně brzy. Na podzim ukončuje vegetaci dříve než ostatní odrůdy, dobře mu vyzrává dřevo, nenamrzá.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivý , samčí i samičí květiny kvetou ve stejnou dobu, kvete středně brzy.

PLODNOST: raná (ve 3.-4. roce po výsadbě), vysoká , téměř pravidelná. Plodí zejména na koncích jednoletých výhonů.

PLODY: velké (průměrně 14 g, 42x35x32 mm), kulovité až mírně oválné, se středně výraznou špičkou. Rubina je středně hrubá, zelená, s malým množstvím světlých teček, ve zralosti se otevírá, ořechy se dobře vylupují. Skořepina je středně hrubá až hrubší, polopapírová, mírně rýhovaná, světle až středně hnědá, soudržnost jejích polovin je střední, je dobře až středně dobře luskatelná. Jádro je velké, vyplňuje téměř celou skořápku (48 % z celkové hmotnosti plodu), je slámově žluté. Chuť je typicky ořechová, velmi dobrá, sladká, příjemně lahodná, zejména v čerstvém stavu , v suchém stavu je středně nahořklá.

Dozrávání: středně časné, na začátku 3. dekády září, relativně rovnoměrně.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a pro cukrárenské využití (nejen mleté ​​ořechy, ale i vcelku). Při skladování jádra nesesychají.

STANOVIŠTE: slunné, chráněné ze severní strany před studeným větrem, mimo mrazové kotliny, ideální mírný svah s J a JV expozicí. Půda mu vyhovuje středně těžká, dostatečně vlhká, ale dobře odvodněná, nemá rád příliš lehké půdy (zejména pokud je hladina podzemní vody přihluboko) či příliš těžké a zamokřené půdy. Vhodný zejména do teplých a středních pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: je velmi silně mrazuodolný ve dřevě , ale kvůli brzkému rašení a kvetení je náchylnější k poškození květů pozdními jarními mrazy. Vůči nemocem je poměrně odolný.

PŮVOD: Belgie, Mechelen (Malines); 1830 ji vypěstoval major Esperén jako semenáč neznámého původu a nazval ji podle své ženy Josephine, poprvé byla popsána v r. 1830. 1856. Synonyma: Mechellenská, Mechelenská Malinská, Malinská zimní, Josefiny, Malinská zimní maslovka, Canella Josephina, Joséphine, Joséphine de Malines, Josephine von Mecheln, Josefinga, Poire de Malines, Pucelle de Malines.

RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst, vytváří široce kulovité, středně velké koruny s kosterními větvemi rostoucími šikmo nahoru as postranními větvemi šlahounovitými, převislými, s krátkým, poměrně hustým plodonosným obrostem.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova láhev, Júlová, Trévouxská, Viennská, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná v dobrých lokalitách, jinak má tendenci ke střídání.

PLODY: menší (průměrně 90 g), pravidelné, široce kuželovité či vejčité, větší plody mírně zhrbolené. Slupka je pevná, hladká, málo lesklá, šedozelená až zelenožlutá, s tmavožlutým až hnědavým líčkem , po celém povrchu posetá lenticelami nebo drobnou rzí, zejména v okolí stopky a kalichu. Dužina je bělavá až nažloutlá, kolem jádřince až lososová, měkká, velmi šťavnatá, velmi jemná, rozplývavá. Chuť z dobrých poloh je výborná, jemně aromatická, muškátově kořeněná, pikantně sladkokyselkavá. Dužina na vzduchu hnědne.

Dozrávání: sklizeň asi polovině října, konzumně dozrává od 1. poloviny prosince, někdy až v lednu, vydrží bez ztráty chuti do února, někdy až do března. Je třeba vhodně naplánovat sklizeň, neboť předčasně obraté plody vadnou, příliš pozdě obraté zase ztrácejí chuť. Dobře snáší uskladnění v chladírnách.

VYUŽITÍ: výborná stolní hruška pro přímý konzum , moštování, sušení, výrobu džemů, marmelády, pyré a destilátů, v domácích podmínkách i pro výrobu kompotů, ačkoli má měkčí a hnědnoucí dužinu.

STANOVISTE: sluneční, i otevřené, pokud jsou dost teplé. Vyžaduje hlubké, úrodné a teplé půdy, zejména hlinité či hlinitopísčité s dostatečnou vlhkostí. Ve studených půdách velmi trpí kvalita plodů, v suchých stromech ani plody nedorostou do pořádné velikosti. V chráněných polohách s vlhčím vzduchem může trpět strupovitostí, která se projevuje zejména na listech. Vhodná je zejména do teplých poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květu, středně odolná vůči strupovitosti, málo náchylná k monilióze. Plody nepadají ve větru.

PŮVOD: pravděpodobně Turecko, kde se jmenuje Misk Armudi.

RŮST: zdravý růst, vytváří nejprve přímé a štíhlé koruny, později se pod váhou plodů rozkládají.

OPELOVACÍ POMĚRY: neověřené, kvete brzy, ale květiny jsou dobře mrazuodolné a je jich mnoho.

PLODNOST: raná, pravidelná, stálá.

PLODY: malé (40-75 g), s vejčitým, mírně baňatým tvarem; stopka je oproti ostatním muškatelkám hrubší a kratší. Slupka je hladká, mírně hrbolatá, poněkud drsná, málo lesklá, barva slupky nazelenalá a na sluneční straně temně načervenalá, celá pokrytá drobnými lenticely. Dužnina je bílá až nažloutlá, velmi šťavnatá , jemná,/b>máslovité konzistence, někdy zrnitá. Chuť a vůně velmi dobrá, muškátově aromatická , sladká.

Dozrávání: sbírá se začátkem srpna , ještě za zelena, za 3-5 dní plody zežloutnou a změknou.

VYUŽITÍ: pro své jemně šťavnaté, sladké a muškátově aromatické plody je vyhledávanou stolní hruškou a využívá se také k výrobě džemů a marmelád, moštování a sušení. V nezralém stavu plody dobře snášejí přepravu, zralé vydrží jen pár dní.

STANOVIŠTE: odrůda nenáročná na půdu, snáší i vyšší polohy.

ODOLNOST: dobře odolná vůči chorobám , vysoce odolná vůči mrazu , v nevhodných, příliš vlhkých podmínkách náchylná k strupovitosti, která se ale projevuje jen na listech.

PŮVOD: Belgie, 1. půl. 19. st., ovocnář Courtray

RŮST: střední růst, vytváří vysoce jehlanovitou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka , Madame Verté , Pařížanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: do 5 let po výsadbě, úrodnost velká, každoroční.

PLODY: velké plody hruškovitého tvaru (někdy více kulovitý, někdy více zúžený). Hladká a lesklá slupka je zelená, hustě pokrytá světle rezavými tečkami a při kalichu hnědošedou rzí. Bílá, pod slupkou nazelenalá dužina je silně šťavnatá , máslová, chuťově výborná , polosladká, kořeněná s jemně pikantní natrpkastou příchutí.

Dozrávání: sběr v 1. půl. října, konzumní zralost: postupná, od 2. půl. listopadu ; skladovatelnost do ledna až března.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu, džemů, zavařování.

Stanoviště: odrůdě se daří na chráněném stanovišti a v hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé živné půdě, nesnáší suché, či naopak příliš mokré, studené půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květu, v nevhodných podmínkách náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Bělokarpatská krajová odrůda.

RŮST: mohutný, dlouhověký strom dorůstající výšky 15-30 metrů a dožívající se několik set let. Koruna je široce rozložitá, její velikost závisí na stanovišti (v případě soliterního stromu je její šířka až 20 metrů, u stromu rostoucího v lese je koruna menší). Kůra je šedá, v mládí hladká, borka tmavohnědá a rozpukaná. Listy jsou 15-20 cm dlouhé, složené z 6-10 párů jednotlivých lístků se zoubkovitým okrajem, které jsou v mládí jemně chlupaté. Vrchní strana listů je tmavozelená, spodní světle zelená, na podzim se krásně zbarvují do žluta - oranžova-červena.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samoopélivá , hmyzem opělivá. Kvete v květnu až červnu a květiny jsou oboupohlavní, bílé, výjimečně i růžové, seskupené v okolících.

PLODNOST: raná (ve věku 5-7 let), úrodnost bohatá (dospělý strom plodí až 300-1200 kg plodů).

PLODY: středně velké až velké, kulovité , jablíčkového tvaru, v době zralosti převážně červené . Plod zraje až po uhniličení, kdy se původní trpká chuť mění na příjemně sladkou , aromatickou. .

Dozrávání: koncem srpna až začátkem listopadu, podle lokality.

VYUŽITÍ: plody jsou po uhniličkování vhodné k přímému konzumu a jinak se používají k výrobě marmelád , kompotů a velmi jemné a kvalitní pálenky - "oskorušovice" , dále k sušení (sušené plody lze pomlít a používat k dochucování), moštování . Dřevo oskoruše je velmi pevné, těžké, kvalitní a tvrdé, má krásnou kresbu a barvu, používalo se k výrobě hudebních nástrojů, vinných lisů, při výrobě nábytku (intarzie).

Stanoviště: teplomilná a světlomilná dřevina, dobře se jí daří v úrodných , spíše sušších půdách, ve slunných oblastech a tam, kde se pěstuje réva. Dobře adaptovaná na bílokarpatské místní klimatické poměry.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu (do -30 stupňů), vysoká odolnost vůči smogu a exhalacím .

PŮVOD: Evropa po Malou Asii, Sýrii a Kavkaz. Největší zachovalá lokalita ve střední Evropě je právě na Slovensku - v Harmanecké dolině - NPR Harmanecká tisina . V nejrozsáhlejší lokalitě celkově (cca. 700 ha) ve V Gruzii v soutěsce Bacara tisy staré 400–600 let tvoří převládající dřevinu porostů.

RŮST: pomalý. Vytváří dlouhověké , stálezelené stromy nebo keře vysoké 3–20(–37) m vysoké, 10 m široké, o průměru kmene 0,75–1,3 m, často vícekmenné, se srůstajícími kmínky. Koruna je široce kuželovitá až kulovitá. Hladká hnědočervená borka se odlupuje v tenkých plátech. Velmi tvrdé, těžké a pružné dřevo má červenohnědé jádro, světlejší běl, balzámové kanálky mu chybí. Jehličí je na větvičkách uspořádáno ve dvou řadách, na vzpřímených výhonech radiální. Velmi dobře snáší řez , dobře se tvaruje a tvar si dlouho drží. Umí se dožít 2000, údajně až 3000 let .

OPELOVACÍ POMĚRY: je dvoudomý , jeden jedinec má vždy buď jen samčí nebo jen samičí květiny. Pro tvorbu koblih musí být v dostatečné vzdálenosti (70-250 m) od samičího stromu i samčí strom. Kvete v březnu až dubnu.

PLODNOST: středně raná (po 10-15 letech od výsevu), v případě dostatečné blízkosti opylovače vysoká, rodí na spodní straně jednoletých výhonů.

PLODY: samičí šištice jsou jednotlivá vrcholová vajíčka podepřena jedním nebo více páry listenů. Prstencový val pod vajíčkem se v době zrání mění na červený dužinatý šourek , který je jedinou jedlou částí z celého silně jedovatého stromu. Chuť má sladkou, konzistenci slizovitou.

Dozrávání: v září až listopadu.

VYUŽITÍ: Umí být krásným solitérem i stálezeleným živým plotem do parků i zahrad, jelikož velmi dobře snáší řez. Celý strom až na sladký červený šourek je prudce jedovatý , včetně semínka uprostřed toho šourku. Kdysi se ze dřeva tisů vyráběly luky , dnes je tis chráněnou dřevinou .

STANOVISTE: toleruje nejvíce ze všech evropských dřevin zastínění . Optimálně roste na úživných, hlinitopísčitých až hlinitých půdách, dostatečně vlhkých a provzdušněných, preferuje půdu bohatou na vápník, ale roste i na půdách kyselejších. Vyžaduje dostatečnou vlhkost vzduchu .

ODOLNOST: toleruje znečištěné ovzduší , stín. Je mrazuodolný do -23 °C až -29 °C.

PŮVOD: původní druh Pistácie pravá ( Pistacia vera ) ze Střední Asie, zejména z Íránu, Iráku a Turkestánu. Tam v drsných a suchých horách, kde je v létě velmi horko a v zimě mrazivo a sucho, přežívá ve formě řídkých lesostepí. Semena této odrůdy byla is dalšími přivezena v roce 1929 z Íránu z města Kerman do USA, kde byla na malé experimentální farmě na Chico vybrána v roce 1952 jako perspektivní odrůda a v roce 1957 uvedena na trh.

RŮST: je slabší. Je to nižší, opadavý strom s rozložitou až mírně převislou korunou, dosahující u nás výšky asi 4 až 6 ma šířky 3 až 5m. Ve Středomoří se zvykne sázet ve sponě 5x6m až 7x7m. Pistácie jsou ve své domovině velmi dlouhověké stromy, mohou se dožít i několik staletí.

OPELOVACÍ POMĚRY: pistácie je dvoudomá, větrem opelivá rostlina, Kerman samčí odrůda , na tvorbu plodů vyžaduje opylení samičí odrůdou Peters . Vrcholíkovitá soukvětí kvetou pozdě v rámci pistácií, asi v polovině dubna. Její soukvětí jsou velká, volnější. K vyvolání kvetení je zapotřebí dostatečně dlouhé chladné období, přibližně 800-1000 hodin při teplotě nižší než 7,2 °C.

PLODNOST: raná (do 5-6 let po výsadbě), vysoká, někdy střídavá, dost závislá na průběhu počasí, vyžaduje hodně tepla.

PLODY: velké trsy oválných až kulatých plodů - peckovic, které jsou středně velké až větší (průměrně asi 2 cm). Slupka s tenkou dužinou voní živičně a po úplném dozrání se zbarví do zářivě čevené barvy. Hladká krémově zbarvená pecka, která při správném dozrání ztvrdne a otevře se, ukrývá velké, zelené, sladké, výživné a chutné jádro . Část plodů se nevyvine správně a pecky jsou buď prázdné, nebo neprasknou a neotevře se.

DOZŘÍVÁNÍ: pozdní, koncem září až začátkem října . Potřebuje přibližně 180-190 dní při sumě aktivních teplot 2010 °C.

VYUŽITÍ: strom působí velmi exoticky a okrasně a hodí se ke zpestření chráněné zahrady, terasy či střešní zahrady. Jádra plodů zejména pro přímý konzum, případně výrobu cukrovinek a zmrzliny.

Stanoviště: sluneční, teplé, s dobře odvodněnou půdou jen mírně kyselou, neutrální nebo zásaditou do pH maximálně 8, optimálně mezi 6-8. Vyvarovat se je třeba přílišnému přehnojení půdy. Vhodná do nejteplejších oblastí Slovenska, případně do velkých květináčů jako přenosná rostlina, ani ne kvůli mrazu, ale kvůli riziku přemokření půdy během zimy.

ODOLNOST: mrazuodolná ve dřevě do přibližně -15 °C, ale vyžaduje sušší, dobře odvodněnou půdu během zimy. Na použitém podnoži UCB1 je odolnější vůči verticiliovému vadnutí.

PŮVOD: původní druh Pistácie pravá ( Pistacia vera ) ze Střední Asie, zejména z Íránu, Iráku a Turkestánu. Tam v drsných a suchých horách, kde je v létě velmi horko a v zimě mrazivo a sucho, přežívá ve formě řídkých lesostepí. Tato samčí odrůda byla vybrána ve Fresnu v USA kolem poloviny 20. století jako perspektivní odrůda pro opylování samičí odrůdy Kerman.

OPELOVACÍ POMĚRY: pistácie je dvoudomá rostlina, Peters je samčí rostlina potřebná k opylení samičí odrůdy Kerman. Kvete bohatě přibližně 2 týdny v době překrývající se s kvetením odrůdy Kerman. Abyste dosáhli dobrého opylení, vysazujte samce tak, aby pyl z něj letěl ve směru převládajícího větru k samici(ám). Jeden samec opelí 4-7 samic.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netovří plody.

Dozrávání: netvoří plody.

VYUŽITÍ: strom působí velmi exoticky a okrasně a hodí se ke zpestření chráněné zahrady, terasy či střešní zahrady. Je opylovačem pro odrůdu Kerman.

Stanoviště: sluneční, teplé, s dobře odvodněnou půdou jen mírně kyselou, neutrální nebo zásaditou do pH maximálně 8, optimálně mezi 6-8. Vyvarovat se je třeba přílišnému přehnojení půdy. Vhodná do nejteplejších oblastí Slovenska, případně do velkých květináčů jako přenosná rostlina, ani ne kvůli mrazu, ale kvůli riziku přemokření půdy během zimy.

ODOLNOST: mrazuodolná ve dřevě do přibližně -15 °C, ale vyžaduje sušší, dobře odvodněnou půdu během zimy. Na použitém podnoži UCB1 je odolnější vůči verticiliovému vadnutí.

PŮVOD: Slovensko, vyšlechtil ji Gustav Čejka zkřížením odrůd Cresthaven a Luna, registrována byla v r. 2010. 1993.

RŮST: středně silný až silný. Habitus je polovzpřímený až mírně rozložitý, koruna středně zahuštěná.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete skoro až středně brzy, kvetení trvá středně dlouho, je samoopelivá.

PLODNOST: střední, pravidelná. Pro dobrou kvalitu plodů vyžaduje kvalitní řez a probírku plodů.

PLODY: středně velké, mírně ploché, kulovité. Slupka je středně hrubá až hrubá, středně silně až silně přiléhavá k dužině, středně až hustě plstnatá, světle zelená s tmavě červeným líčkem. Dužina je zelenobílá, měkká až středně pevná, šťavnatá, nevláknitá, nakysladká až sladká, aromatická, velmi dobrá . Dužina je středně až hůře oddělitelná od středně velké pecky. Plody jsou středně dobře velikostně vyrovnané. Plody nejsou výrazně náchylné k praskání pecky ani k praskání plodů během dešťů.

Dozrávání: koncem července, 8 dní před odrůdou Redhaven. Plody nejsou náchylné na předčasný opad před sklizní.

VYUŽITÍ: vhodná především pro přímý konzum.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Půdu vyžaduje dobře zásobenou vláhou i živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách. Středně tolerantní vůči kadeřavosti.