Ptačí zob

PŮVOD: jižní, západní, střední Evropa, na západ do Irska a Anglie, východně až po Ukrajinu po Don. Izolovaná lokalita v severní Africe. Teplomilné doubravy, lesostepi, křoviny, lesní lemy.
RŮST: poloopadavý až opadavý keř, doroste do 2–5 m . Letorosty jsou lysé nebo krátce chlupaté, pupeny jsou vejčité. Listy má podlouhlé až podlouhle kopinaté, na vrchní straně tmavě zelené, na rubu žlutozelené, slabě kožovité, protistojné nebo po 3 v přeslenech. Velmi dobře snáší řez do živých plotů. Z listů či kůry lze získat žluté barvivo.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu až v červenci, má oboupohlavní květy opylované hmyzem. Je samoopelivý. Květy jsou čtyřčetné, bílé až zelenavě bílé, uspořádané v malých metlinách, kalich je zvonkovitý, koruna trychtýřovitá.
PLODNOST: raná, vysoká v případě ponechání květin a vyvíjejících se plodů při řezu.
PLODY: kulovité až vejčité bobule, černé, lesklé , pro nás nejedlé, ale jedlé pro ptáky, se dvěma fialově hnědými semeny. Jsou uspořádány v metlinách. Získává se z nich modrozelené barvivo , stálejší než většina jiných zelených přírodních barviv.
Dozrávání: v září až říjnu.
VYUŽITÍ: dekorativní dřevina, vhodná do živých plotů. Plody jsou jedlé pro ptáky.
STANOVISTE: slunečné až polostín, od vlhčí až po sušší půdu. Velmi vhodný jako dřevina do živého plotu.
ODOLNOST: mrazuodolný do -29 °C až -34 °C , odolný vůči suchu , dobře snáší znečištění ovzduší.