Produkty

Zahradnické štítky pro označování stromů, rostlin, křovin,...atd. Popisují se ručně fixem . Rozměr štítku 22cm x 1,27cm. Počet: 30ks.

PŮVOD: Euroasie kromě Islandu, ve Skandinávii a Rusku po 65° severní šířky. Na jihu zasahuje areál na Azorské a Kanárské ostrovy, do S Afriky, Malé Asie, na V přes Kavkaz, Blízký východ, Írán, do nižších poloh Himálají, do J Číny a na Tchaj-wan.

RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 60–90 cm a široká asi 80 cm, s dřevnatějícími horizontálními oddenkami. Stonek je přímá, čtyřhranná, rozvětvuje se až v horní části. Na listech, listenech i kalichu jsou tmavé lesklé žlázky, vylučující silice. Listyjsou řapíkaté, vejčité, chlupaté. Na vrcholu hlavního stonku a horních větviček rostou krátké hlávky růžových květů.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý s oboupohlavnými, někdy funkčně samičími květy, hmyzem opelivý. Kvete v červnu až září.

PLODNOST: každoroční, bohatá.

PLODY: vejčité, podlouhlé tvrdky.

Dozrávání: v srpnu až říjnu.

VYUŽITÍ: listy se používají zejména jako koření – oregano – a kvetoucí nať zejména jako léčivá rostlina. Kulinární využití: listy čerstvé a sušené jako koření zejména do mediteránních jídel jako pizza, špagety apod. Používají se ik ochucení octů, olejů, dresinků, zeleninových či luštěninových jídel. Jedlé a podobně chutné jsou i květiny , které lze používat podobně. Léčivé využití: sušená kvetoucí vnat se používá externě do koupelí a jako kloktadlo při zánětech dásní, inhaluje při kašli. Vnitřně působí pozitivně na trávicí a dýchací systém . Působí proti křečím, zvyšuje vylučování žluči, upravuje činnost žaludku a podporuje trávení a chuť k jídlu. Používá se proti nachlazení, chřipce, horečce a bolestivé menstruaci. Je to významná nektarodajná rostlina.

Stanoviště: slunečné, se sušší, teplejší, dobře odvodněnou půdou, ale není náročný na úrodnost půdy, preferuje mírně zásaditou půdu.

ODOLNOST: silně mrazuodolný v kořeni do -29 °C až -34 °C.

PŮVOD: téměř v celé Evropě, v S Asii i na S Severní Ameriky, původně zřejmě na březích řek, horské populace byly až v prameništích v alpinském stupni. Dnes se ve velkém pěstuje v zahradách.

RŮST: rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 5–50 cm a široká do cca. 30 cm, s úzce kuželovitými přezimujícími cibulkami ve shluku na krátkém oddenku. Stvol je přímý, dutý. Listy jsou po 1-2, duté, hladké, s průměrem do 0,6 cm a délkou až 35 cm.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá s oboupohlavnými, růžovými až světle fialovými květy uspořádanými po 8-30 ks do polkulovitých okolíků o průměru až 5 cm, kvetoucími od května do října.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: tobolky, obsahující několik černých semen, v době plné zralosti puká a semena z ní vypadávají.

Dozrávání: od července do října.

VYUŽITÍ: po staletí pěstovaná v zahradách jako zelenina, bylinka či koření. Nektarodajná a pylodná rostlina atraktivní pro mnoho opylovačů. Kulinární využití: Jedlé jsou všechny části , ačkoli cibulky jsou příliš malé - málokdy přesáhnou průměr 1 cm. Nejčastěji se konzumují listy , syrové, tepelně upravené i sušené. Mají mírně cibulovou chuť a výborně dochucují saláty, pomazánky, dresinky, polévky, omáčky, vaječná jídla, atp. Podobně lze používat i květiny , které jsou pikantnější. Celá květenství lze obalit v řídkém těstíčku a vypražit. Léčivé využití: celá rostlina má pozitivní vliv na trávicí a oběhový systém . Zlepšuje chuť k jídlu a trávení, snižuje krevní tlak a podporuje činnost srdce. Má podobné účinky jako česnek, ale mnohem mírnější.

Stanoviště: nenáročná na pěstování, preferuje slunečné stanoviště s výživnou, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou, ale daří se jí ve většině půd včetně těžkých jílovitých a také v polostínu. Toleruje pH půdy od 5,2 do 8,3.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v cibuli do -23 °C až -29 °C. Obecně je dobře odolná vůči chorobám a škůdcům , potrápit ji mohou v nepříznivých podmínkách plíseň cibulová ( Perenospora destructor ), sklerociová hniloba ( Sclerotium cepivorum ) či ze škůdců mšice, roztoči a mínerka pórová ( Napomyza gymnostoma ).

Permanentní popisovač vhodný pro značení a popisování téměř na všechny plochy (plast, sklo, kov, atd.). Vhodný na označovací štítky z naší nabídky. Má kulatý hrot a šířku stopy 1mm.

V této publikaci najdete vše potřebné, abyste se zorientovali mezi ovocnými druhy a odrůdami a ve své zahradě vypěstovali dostatek životaschopných stromků.

Pilka Silky ZÜBAT 330-7,5 je naše nejoblíbenější prořezávací pilka . Máme s ní odpracovaných tisíce hodin v korunách stromů a doporučujeme ji jako jednu z nejlepších pilek, jaké jsme kdy drželi v rukou. Vyniká v ergonomickém tvarování, je lehká, obratná, všestranná a ostří je přiměřeně agresivní – to znamená, že s ní lze řezat větve i tenčích průměrů, nejen ty hrubé.

Výborně se hodí pro řez dospělých stromů – pro udržovací i zmlazovací řez, a při dostatku šikovnosti s ní zvládnete i výchovný řez mladých stromů – i když zde jsou samozřejmě vhodnější modely s méně agresivním ostřím například Silky Gomboy 210/10 nebo Silky FIBO F180-1 .

Výhodou pilky Silky ZÜBAT 330-7,5 je možnost připnutí pouzdra pilky suchým zipem na lýtko. Díky tomu je pilka při práci v koruně opravdu „po ruce“.

Pokud to myslíte s řezem stromů opravdu vážně, tato pilka je pro vás 100% volba. Nás ještě nezklamala.

PŮVOD: původní druh Pistácie pravá ( Pistacia vera ) ze Střední Asie, zejména z Íránu, Iráku a Turkestánu. Tam v drsných a suchých horách, kde je v létě velmi horko a v zimě mrazivo a sucho, přežívá ve formě řídkých lesostepí. Semena této odrůdy byla is dalšími přivezena v roce 1929 z Íránu z města Kerman do USA, kde byla na malé experimentální farmě na Chico vybrána v roce 1952 jako perspektivní odrůda a v roce 1957 uvedena na trh.

RŮST: je slabší. Je to nižší, opadavý strom s rozložitou až mírně převislou korunou, dosahující u nás výšky asi 4 až 6 ma šířky 3 až 5m. Ve Středomoří se zvykne sázet ve sponě 5x6m až 7x7m. Pistácie jsou ve své domovině velmi dlouhověké stromy, mohou se dožít i několik staletí.

OPELOVACÍ POMĚRY: pistácie je dvoudomá, větrem opelivá rostlina, Kerman samčí odrůda , na tvorbu plodů vyžaduje opylení samičí odrůdou Peters . Vrcholíkovitá soukvětí kvetou pozdě v rámci pistácií, asi v polovině dubna. Její soukvětí jsou velká, volnější. K vyvolání kvetení je zapotřebí dostatečně dlouhé chladné období, přibližně 800-1000 hodin při teplotě nižší než 7,2 °C.

PLODNOST: raná (do 5-6 let po výsadbě), vysoká, někdy střídavá, dost závislá na průběhu počasí, vyžaduje hodně tepla.

PLODY: velké trsy oválných až kulatých plodů - peckovic, které jsou středně velké až větší (průměrně asi 2 cm). Slupka s tenkou dužinou voní živičně a po úplném dozrání se zbarví do zářivě čevené barvy. Hladká krémově zbarvená pecka, která při správném dozrání ztvrdne a otevře se, ukrývá velké, zelené, sladké, výživné a chutné jádro . Část plodů se nevyvine správně a pecky jsou buď prázdné, nebo neprasknou a neotevře se.

DOZŘÍVÁNÍ: pozdní, koncem září až začátkem října . Potřebuje přibližně 180-190 dní při sumě aktivních teplot 2010 °C.

VYUŽITÍ: strom působí velmi exoticky a okrasně a hodí se ke zpestření chráněné zahrady, terasy či střešní zahrady. Jádra plodů zejména pro přímý konzum, případně výrobu cukrovinek a zmrzliny.

Stanoviště: sluneční, teplé, s dobře odvodněnou půdou jen mírně kyselou, neutrální nebo zásaditou do pH maximálně 8, optimálně mezi 6-8. Vyvarovat se je třeba přílišnému přehnojení půdy. Vhodná do nejteplejších oblastí Slovenska, případně do velkých květináčů jako přenosná rostlina, ani ne kvůli mrazu, ale kvůli riziku přemokření půdy během zimy.

ODOLNOST: mrazuodolná ve dřevě do přibližně -15 °C, ale vyžaduje sušší, dobře odvodněnou půdu během zimy. Na použitém podnoži UCB1 je odolnější vůči verticiliovému vadnutí.

PŮVOD: původní druh Pistácie pravá ( Pistacia vera ) ze Střední Asie, zejména z Íránu, Iráku a Turkestánu. Tam v drsných a suchých horách, kde je v létě velmi horko a v zimě mrazivo a sucho, přežívá ve formě řídkých lesostepí. Tato samčí odrůda byla vybrána ve Fresnu v USA kolem poloviny 20. století jako perspektivní odrůda pro opylování samičí odrůdy Kerman.

OPELOVACÍ POMĚRY: pistácie je dvoudomá rostlina, Peters je samčí rostlina potřebná k opylení samičí odrůdy Kerman. Kvete bohatě přibližně 2 týdny v době překrývající se s kvetením odrůdy Kerman. Abyste dosáhli dobrého opylení, vysazujte samce tak, aby pyl z něj letěl ve směru převládajícího větru k samici(ám). Jeden samec opelí 4-7 samic.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netovří plody.

Dozrávání: netvoří plody.

VYUŽITÍ: strom působí velmi exoticky a okrasně a hodí se ke zpestření chráněné zahrady, terasy či střešní zahrady. Je opylovačem pro odrůdu Kerman.

Stanoviště: sluneční, teplé, s dobře odvodněnou půdou jen mírně kyselou, neutrální nebo zásaditou do pH maximálně 8, optimálně mezi 6-8. Vyvarovat se je třeba přílišnému přehnojení půdy. Vhodná do nejteplejších oblastí Slovenska, případně do velkých květináčů jako přenosná rostlina, ani ne kvůli mrazu, ale kvůli riziku přemokření půdy během zimy.

ODOLNOST: mrazuodolná ve dřevě do přibližně -15 °C, ale vyžaduje sušší, dobře odvodněnou půdu během zimy. Na použitém podnoži UCB1 je odolnější vůči verticiliovému vadnutí.

Pítko je vyrobeno z kameniny a ošetřeno nezávadnou glazurou , která je vhodná pro styk s potravinami – tedy bezpečná nejen pro ptactvo, ale i jiné drobné živočichy, které si přijdou uhasit žízeň.

Díky závěsnému systému můžete pítko snadno zavěsit na strom, pergolu, verandu nebo jej jednoduše položit na zem. Pro přirozenější vzhled můžete dno vysypat drobnými kamínky, mušlemi či sklíčky, aby si ptáčci mohli pohodlně přisednout.

Každý kus se liší strukturou, barevným odstínem i tvarem – právě v tom spočívá jeho kouzlo. Tip na zimu: Aby pítko přežilo mrazivé období bez újmy, doporučujeme jej během zimy zazimovat v interiéru .

Průměr: 21,5 cm.

PŮVOD: není zcela jasný, zřejmě jde o kříženec druhů Platanus occidentalis a P. orientalis. U nás byl poprvé vysazen zřejmě v 1. polovině 19. století. V současnosti jde ov Evropě nejčastěji vysazovaný platan.
RŮST: opadavý strom dorůstající výšky až kolem 40 m, se širokou korunou a hrubým kmenem. Borku starších stromů tvoří několik vrstev s různou barvou a postupně se odlupuje, čímž kmen získává velmi charakteristický a dekorativní vzhled. Listy jsou středně hluboce dlaňovitě laločnaté, listová čepel je 3-7-klanná.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v dubnu až květnu, současně s rašením listů. Květy jsou jednopohlavné a strom je jednodomý.
PLODNOST: raná (do 10 let), pravidelná.
PLODY: kulovité souplodí nažek je výrazně štětinovité, dosahuje průměru 2,5–3,5 cm, vyrůstá na stopkách po 1–3 kusech.
Dozrávání: v listopadu až prosinci.
VYUŽITÍ: vhodný do parků, velkých zahrad či alejí.
Stanoviště: ideální sluneční , teplé, s dostatečně vlhkou půdou, namrzá jen velmi výjimečně. Dobře snáší vysokou hladinu podzemní vody. U nás je dřevinou nížin a pahorkatin, ale ve Švýcarsku roste až do 800 m nm
ODOLNOST: mrazuvzdorný do -23 °C, je vhodný i do půd s vyšším obsahem vápníku, je odolný proti znečištění městského prostředí.

PŮVOD: původně jen v horách centrální části Balkánského poloostrova, v Makedonii, severním Řecku, Bulharsku, Albánii. V Albánii pravděpodobně již původní populace tohoto druhu zanikly. Ve 2. půl. 16. století se dostal do Istanbulu a odtud ho zaslali botanikovi Clusiovi do Vídně. Zejména během 17. století se dostal do zámeckých parků, alejí, zahradních restaurací. Dnes je rozšířen skoro po celé Evropě kromě severních částí, sekundárně iv mírném pásmu Severní Ameriky, v Asii na Dálném východě a na Novém Zélandu.
RŮST: rychlý, v dospělosti dosáhne 15 až 30 m, korunu má mohutnou, kulovitou, ve starším věku s převislými větvemi. Borka je hladká, víkem drsní a částečně se odlupuje v malých šupinách. Pupeny jsou silně lepkavé , červenohnědé. Dlaňovitě složené listy bývají pětičetné až sedmičetné na (až 27 cm) dlouhé stopce, na okraji nepravidelně dvojitě pilovité, svěže zelené, lysé. Jizva po opadnutí listu se nápadně podobá koňskému kopytu , z toho pohchází i jeho druhové jméno.
OPELOVACÍ POMĚRY: květiny jsou oboupohlavné, uspořádané až po 90 kusech do vzpřímených kuželovitých třásní, které připomínají svíčku. Kvetou během května a jsou opylovány i hmyzem i větrem.
PLODNOST: pozdní (20 let po výsevu, cca. 16-17 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.
PLODY: zelené kulovité ostnaté tobolky s tmavě hnědými semeny velkými 1 až 3 cm.
Dozrávání: obvykle během října.
VYUŽITÍ: významná medonosná, parková a alejová dřevina. Plody se používají k výrobě mastí, balzámů či gelů proti křečovým žilám .
Stanoviště: slunečné až polostín, preferuje hluboké a humózní půdy, ale snese i hůře. S výjimkou horských oblastí lze u nás pěstovat všude.
ODOLNOST: toleruje exponované lokality a znečištění ovzduší . Je velmi mrazuodolný ve dřevě (do -29 °C až -34 °C), ale mladé výhony mohou poškodit pozdní jarní mrazy. Od konce 20. století ho napadá ploskáček jírovec ( Cameraria ohridella ), který způsobuje tvorbu velkých zaschlých skvrn na listech, případně jejich předčasný opad.

PŮVOD: USA, Wisconsin, vyšlechtil ji v roce 1999 Roger Anderson volným opylením odrůdy Bartzella, která je mezidruhovým křížencem Paeonia x itoh mezi bylinnou Paeonia lactiflora a dřevitou Paeonia suffruticosa .

RŮST: středně rychlý, dorůstá výšky 60-130 cm a šířky 60-100 cm. Je to dlouhověká trvalka přezimující v hlíznatém kořeni. Zdravé a po celou dobu sezóny atraktivní listy jsou hluboce vykrajované a při rozvíjení mají načervenalý nádech, během léta se změní na světle zelené a na podzim zčervenají.

OPELOVACÍ POMĚRY: převážně sterilní, od května do června kvete velkými (13-15 cm), poloplnými, růžovočervenými, jemně voňavými květy s tmavším středem a zářivě žlutými tyčinkami. Během kvetení mění barvu od tmavší, malinovorůžové až po světle růžovou s nažloutlým nádechem.

PLODNOST: většinou netvoří plody se semeny.

PLODY: většinou netvoří plody - měchýřky.

Dozrávání: netvoří plody.

VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka, která nejlépe vynikne jako solitér nebo s jinými odrůdami pivoněk v samostatném záhonu.

Stanoviště: slunečné, s výživnou a dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou.

ODOLNOST: silně mrazuodolná do -28 °C. Nezvykne trpět chorobami a škůdci, vzácně ji mohou poškodit háďátko králíkové ( Aphelenchoides ritzemabosi ) či hrotokřídlovec zahradní ( Hepialus lupulinus ) nebo verticiliové vadnutí v případně nedostatečně propustné půdy.

PŮVOD: USA, Illinois, Arlington Heights vyšlechtil ji v roce 1945 Carl G. Klehm jako kříženec mateřské odrůdy Mons. Jules Eli a otcovského genotypu 71D také pocházejícího původně Mons. Jules Eli. Je to odrůda druhu Paeonia lactiflora , tedy bylinné, tzv. čínské pivoňky.
RŮST: bujný, vzpřímený až keřový, dorůstá výšky 60-90 cm a šířky 60-90 cm. Je to dlouhověká trvalka přezimující v kořenových hlízách. Má štíhlé, tmavě zelené listy se zoubkovaným okrajem.
OPELOVACÍ POMĚRY: sterilní, neobsahuje samčí tyčinky, jen mírně atrofované samičí pestíky, množí se oddělkami kořenových hlíz. Kvete během května a června velkými, až 23cm širokými, voňavými květy s hrou barev. Ty jsou v puku bílé, ale po rozvinutí odhalí žlutý střed tyčinek i okvětních lístků, takže připomínají volské oko. Později během kvetení nabudou narůžovělý odstín.
PLODNOST: netvoří plody.
PLODY: netvoří plody.
Dozrávání: netvoří plody.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, jídla i léčivá, nektarodajná trvalka atraktivní pro opylovače. Velmi vhodná pro řez do kytic. Kulinární využití: Z květin lze udělat želé nebo sirup nebo se přelijí jako čaj. Léčivé využití: čaj z květin má také léčivé účinky proti kašli. Externě se používá proti hemeroidům a křečovým žilám. Kořenové hlízy jsou součástí "polévky 4 prvků" - nejčastěji používaného ženského tonika v Číně. Nejúčinnější látkou v kořeni je paeniflorin, který má protikřečové účinky na střeva, snižuje krevní tlak, snižuje horečku a chrání před vředy ze stresu. Vnitřně se používá při poruchách menstruace, poraněních, vysokém krevním tlaku, PMS a poruchách jater. Působí antibakteriálně, protizánětlivě, tlumí bolest a uklidňuje. Používat kořen je ale třeba pod lékařským dohledem a nesmí jej používat těhotné ženy.
STANOVISTE: sluneční až polostín. Nenáročná rostlina, která snáší širokou škálu půdních podmínek, ale nejlépe se jí daří v hlubokých, výživných půdách neutrálních nebo mírně zásaditých. Vysloveně jí vadí jen podmáčené nebo velmi suché půdy. V písčitých bude tvořit spoustu listů a méně květin. V jílovitých sice pomaleji poroste, ale bude bohatě kvést.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v kořeni, minimálně do -20 °C, ale pravděpodobněji až do -34 °C až -40 °C. Většinou dobře odolává chorobám a škůdcům, je odolná vůči černé skvrnitosti listů a bakteriálním chorobám.

PŮVOD: USA, Nebraska, West Point, vyšlechtil v r. 2010. 1908 John Frederick Larson Rosenfield ve své školce a pojmenoval ji po svém synu Karlovi.
RŮST: bujný, vzpřímený až keřový, dorůstá výšky 60-100 cm a šířky 6075 cm. Je to dlouhověká trvalka přezimující v kořenových hlízách. Listy má lesklé, tmavě zelené a hluboce vykrajované.
OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, lépe tvoří plody v přítomnosti jiné pivoňky. Kvete koncem května a v červnu středně velkými (15-17 cm), poloplnými, karmínově červenými až purpurovými květy.
PLODNOST: nepěstuje se kvůli plodům, ale v případě přítomnosti opylovače a ponechání květů je pravidelná a vysoká.
PLODY: tobolky.
Dozrávání: v červenci a srpnu.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, jídla i léčivá, nektarodajná trvalka atraktivní pro opylovače. Velmi vhodná pro řez do kytic již ve fázi poupata. Kulinární využití: Z květin lze udělat želé nebo sirup nebo se přelijí jako čaj. Léčivé využití: čaj z květin má také léčivé účinky proti kašli. Externě se používá proti hemeroidům a křečovým žilám. Kořenové hlízy jsou součástí "polévky 4 prvků" - nejčastěji používaného ženského tonika v Číně. Nejúčinnější látkou v kořeni je paeniflorin, který má protikřečové účinky na střeva, snižuje krevní tlak, snižuje horečku a chrání před vředy ze stresu. Vnitřně se používá při poruchách menstruace, poraněních, vysokém krevním tlaku, PMS a poruchách jater. Působí antibakteriálně, protizánětlivě, tlumí bolest a uklidňuje. Používat kořen je ale třeba pod lékařským dohledem a nesmí jej používat těhotné ženy.
STANOVISTE: sluneční až polostín. Nenáročná rostlina, která snáší širokou škálu půdních podmínek, ale nejlépe se jí daří v hlubokých, výživných půdách neutrálních nebo mírně zásaditých. Vysloveně jí vadí jen podmáčené nebo velmi suché půdy. V písčitých bude tvořit spoustu listů a méně květin. V jílovitých sice pomaleji poroste, ale bude bohatě kvést.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v kořeni, minimálně do -20 °C, ale pravděpodobněji až do -34 °C až -40 °C. Většinou dobře odolává chorobám a škůdcům, je odolnější například vůči černé skvrnitosti listů než starší odrůdy.