Produkty

PŮVOD: Švédsko, vyšlechtil P. Tamas v roce. 1984 jako kříženec odrůd Altajskaja desertnaja x (Consort x Kajamin Vusta).

RŮST: bujný, hustý, vzpřímený, tvar široce křovitý. Dosahuje výšky i 2m. Doporučujeme zasadit o 15 cm hlouběji, než rostla ve školce.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: třásně jsou středně dlouhé až dlouhé, řídké. Bobule jsou středně velké (průměrně 1 g), ploše kulovité, středně až velmi pevné. Slupka je lesklá, černá. Dužina je sladkokyselá, méně aromatická , s obsahem cukru průměrně 17,3 °Brix. Má nízký až střední obsah vitamínu C.

Dozrávání: středně časné až pozdní, od poloviny do konce července pro přímý konzum, týden předtím na konzervování. Je vhodná pro ruční i pro mechanizovaný sběr.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum , ale i pro zpracování na džemy, kompoty, sirupy, vína, likéry, na pečení či sušení do čajových směsí.

Stanoviště: slunečné, chráněné před větrem a pozdními jarními mrazy, s výživnou, humózní půdou. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , méně v květu , odolná vůči americkému padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ) a vůči rzi ( Cronartium ribicola ) a středně odolná vůči antraknóze ( Drepanopeziza ribis ), nách ) a svilušky chmelového ( Tetranychus urticae ).

PŮVOD: Švédsko.

RŮST: silný růst, vytváří vzpřímený keř.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá; přítomnost dalších rybízových odrůd zvyšuje úrodnost.

PLODNOST: střední až vysoká.

PLODY: bobule jsou krásně černé , lesklé, kulovité, středně velké až velké, seskupené na delších třásních; neopadávají. Chuť je aromatická, lahodná , sladce-kyselkavá.

Dozrávání: v první polovině července.

VYUŽITÍ: přímý konzum i další zpracování - především výroba šťáv .

STANOVIŠTE: slunné, chráněné stanoviště, příp. polostín. Nejvíce se jí daří ve středních polohách a hlubší, živné, propustné půdě.

ODOLNOST: vysoká odolnost vůči antraknóze, rzi a americkému padlí . Mrazuodolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: zřejmě Francie, známá od zač. 2. poloviny 19. století, množila ji školka bratrů Baltetových v Troyes.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, tvoří nejprve vysoce kulovité, později kulovité, rozložité až převislé koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: je částečně samoopelivá , kvete skoro až středně brzy. Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení zřejmě: Althanova ringlota , Ontario , Oullinská, Viktorie, Zelená ringlotta .

PLODNOST: raná až pozdější, středně vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 30 g), kulaté, asymetrické. Slupka je tenká, žlutozelená , na slunné straně červeně pruhovaná, tečkovaná či stříkaná, modravě osříněná. Dužina je žlutá, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá . Chuť je sladkokyselá až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná . Pecka je středně dobře až dobře oddělitelná od dužiny.

Dozrávání: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy přibližně koncem srpna až v 1. polovině září.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, pro konzervování se sklízí tvrdá, asi 2 týdny před plnou zralostí. Pokud není přezrálá, dobře se přepravuje a může se i krátkodobě skladovat.

Stanoviště: slunečné, chráněné, preferuje půdy úrodné, hlinité, dostatečně vlhké. Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, silně mrazuodolná v květu , je (středně) tolerantní vůči šarce . Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza.

PŮVOD: zřejmě z Řecka nebo Itálie, odkud se v 1. půl. dostala do Francie, kde dostala jméno po královně Claudii "Reine Claude".

RŮST: nejprve bujný, později středně bujný. Vytváří široce a vysoce kulovité, velké koruny. Používá se také jako podnož.

OPELOVACÍ POMĚRY: je cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Althanova ringlota , Bystrická , Mirabelka nancyská , Oullinská ringlota, Vlaška . Sama dobře opyluje Althanovu ringlotu a Flotowovu mirabelku.

PLODNOST: raná, velmi střídavá, od velmi vysoké po nízkou po přeplození, dá se regulovat vhodným řezem a probírkou v plodném roce.

PLODY: středně velké (průměrně 22-25 g), kulaté , na obou koncích stlačené, nesouměrné. Slupka je zelená až zelenožlutá , na sluneční straně s červenohnědými tečkami a skvrnami, při stopce rezavě síťovaná. Dužina je zelenožlutá, středně tuhá až měkká, rosolovitá, velmi šťavnatá . Chuť je sladká, aromatická, kořeněná, výborná, jedna z nejlepších . Pec je odlučitelná od dužiny v závislosti na poloze, v teplých, vlhkých polohách velmi dobře.

Dozrávání: ve 2. polovině až koncem srpna, postupně. K zavařování se sbírá 2 týdny před plnou zralostí.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, zavařování kompotů , výrobu destilátů, ale i netradičně zbarvených džemů.

STANOVISTE: slunečné, teplé, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou. V suché a chudé půdě zůstávají plody malé a pecka se špatně odděluje od dužniny. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Při vysoké úrodě plodů ve shlucích je náchylná k monilióze, je třeba udržovat vzdušnou korunu a dělat probírku plodů. Je tolerantní vůči šarce . Napadá ji pilařka švestková ( Hoplocampa minuta ) a v plné zralosti i vosy.

PŮVOD: Ukrajina, kříženec Běloruskaje Sladkaja x hybridní forma C106, 2001.

RŮST: středně silný růst.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá; přítomnost dalších rybízových odrůd zvyšuje úrodnost.

PLODNOST: středně vysoká. Úrodnost průměrně 1,6kg na keř.

PLODY: černé, velmi velké , se středně hrubou slupkou. Chuť je sladká, vynikající . Po dozrání plody neopadávají, odtrh je suchý.

DOZŘÍVÁNÍ: koncem června - začátkem července, cca 2 týdny před odrůdou Jubilejnaje Kopanija.

VYUŽITÍ: přímý konzum i další zpracování.

STANOVIŠTE: odrůda vhodná i do drsnějších lokalit, nenáročná na pěstitelské podmínky. Slunečné stanoviště.

ODOLNOST: odrůda je komplexně odolná vůči houbovým onemocněním, škůdcům, suchu i mrazům. Rezistentní vůči vlnovníku rybízovému.

PŮVOD: neznámý, zřejmě Polsko, zřejmě pojmenovaná po městě Lubawa ze S Polska. Je to růžovoplodá odrůda druhu rybíz červený ( Ribes rubrum).

RŮST: středně bujný.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavními květy.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: třásně jsou středně dlouhé, husté, obvykle mají po 14-15 bobulí. Plody jsou středně velké až velké (0,6-0,9 g), kulaté bobule. Mají zajímavé zbarvení, jsou průsvitné s růžovými mapami , působí velmi dekorativně . Chuť je velmi příjemná, voňavá, sladkokyselá, sladší než většina červeného a bílého rybízu.

Dozrávání: středně časné, postupné, v 1. polovině července. Po dozrání vydrží bobule dlouho na keři.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako dezertní ovoce , ale také pro mrazení a zpracování na džemy, sirupy, vína, do koláčů či dezertů.

Stanoviště: slunečné až polostín, nejvíce se jí daří v lehčí půdě s dostatkem humusu. Je vhodná do všech, i vyšších pěstitelských oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, silně odolná vůči americkému padlí angreštu ( Sphaerotheca mors uvae ).

PŮVOD: ČR, Svojšice u Kolína, vypěstoval ji J. Procházka jako semenáč Zelené ringloty v 1. půl. 19. století a pojmenoval ji podle tehdejšího majitele panství, registrovaná v r. 19. století. 1954.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, vytváří široce kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: je cizoopelivá , kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Lützelsachsenská , Kirkeho, Ontario , Oullinská, Viktorie, Zelená ringlotta . Dobře opyluje: Bühlskou, Flotovovu mirabelku, Kirkeho, Katalonský špendlík a Zelenou ringlotu

PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 36-40 g), téměř kulovité, z obou stran mírně stlačené, mírně nesouměrné. Slupka je středně hrubá, tuhá, osřiněná, zelenožlutá překrytá světle fialovou až fialově hnědou , někdy s jemnou, jindy hrubší rzí, se středně výraznými až výraznými lenticely, lze jej stáhnout . Dužina je středně tuhá až tužší, nažloutlá až zlatožlutá, velmi šťavnatá, mírně vláknitá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná . Pec se odděluje od dužiny středně dobře, na jejích žebrech může dužina částečně zůstávat.

Dozrávání: středně časné až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy 3. dekáda srpna až 1. dekáda září. Na stromě vydrží 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu kompotů , ale také na výrobu džemů, povidlů a na sušení či pečení. Včas obraté plody se dobře přepravují, plně zralé jsou citlivé na otlaky.

Stanoviště: slunečné, chráněné, je náročná na úrodnou a hlubokou půdu . V suché půdě jsou plody drobné, ve vlhké uzavřené poloze trpí moniliózou. Vhodná i pro vyšší polohy .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, plody jsou náchylnější k praskání během dlouhotrvajících dešťů a následně k monilióze, mají v oblibě vosy. Je středně až výše tolerantní vůči šarce .

PŮVOD: USA, rozšiřovala ji od r.. 1874 školka Ellwanger Barry v Rochesteru ve státě New York.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří vznosnou korunu, později se kosterní větve pod úrodami rozkládají a koruna je kulovitá, postranní větve ve spodní části se zahušťují, vyžadují pravidelné přeředění.

OPELOVACÍ POMĚRY: je spolehlivě samoopélivá , kvete středně brzy a je dobrým opylovačem například pro odrůdy Katalonský špendlík či Lützelsachsenská .

PLODNOST: raná, vysoká až obrovská, ještě vyšší než u Oullinské, pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 50-70 g), vyrovnané, kulaté až oválné, asymetrické. Slupka je zelenožlutá, v plné plodnosti pokrytá bělavožlutými pruhy, celá jemně bíle osříněná, s malými lenticemi a někdy i rzí, je jemná, mírně kyselá a dá se stáhnout v době zralosti. Dužina je žlutozelená, velmi jemná, měkká, velmi šťavnatá . Chuť je sladká, aromatická, kořeněná, velmi dobrá . Pec se dobře odděluje od dužniny, dužina na ní zůstává jen během velmi deštivého či studeného léta, kdy je i chuť dužniny mdlejší.

Dozrávání: rané, v první dekádě srpna, vydrží na stromě 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum. Je citlivá na otlačení při přepravě.

Stanoviště: slunečné, kvůli vysoké plodnosti vyžaduje hlubokou, úrodnou, vlhčí půdu . V suchých a chudých půdách stromy skoro chřadnou a trpí klejotokem. Ve studených půdách a v zastínění jsou plody bez chuti. Vhodná také do vyšších poloh s kvalitní půdou.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, odolná vůči moniliové ložnici ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: Švédsko, výzkumná stanice Alnarp, vyšlechtěná v r. 2010 1946 jako kříženec odrůd Early Favorit a Oullinská ringlota.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený, tvoří středně husté, kulaté koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, kvete brzy.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká , při přeplození mírně střídavá. Řezem je vhodné přeplozování předcházet.

PLODY: středně velké, téměř kulaté, souměrné. Slupka je osříněná, světle fialová, na osluněné straně fialová až tmavě fialová. Dužina je žlutá až oranžová, měkká až středně tuhá, středně až velmi šťavnatá . Chuť je sladká až velmi sladká, většinou dobře aromatická, dobrá . Pecka se velmi dobře odlučuje od dužniny.

Dozrávání: velmi časné, 45 dní před Bystrickou, tedy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu džemů či výživ. Plody mají sklony k otlačení v plné zralosti.

Stanoviště: slunečné, kvůli vysoké plodnosti vyžaduje hlubokou, úrodnou, vlhčí půdu . Vhodná do všech pěstitelských oblastí pro ringloty, i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě, tolerantní vůči šarce .

PŮVOD: Francie, Oullins u Lyonu, semenáč neznámého původu, který v roce 1860 uvedl na trh školkař M. Massot.

RŮST: zpočátku bujný, později středně bujný, tvoří nejprve kulovité, řidší, vysoké, později rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. pro odrůdy: Althanova ringlota , Kirkeho, Malvazinku a Zelená ringlotta .

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 45-50 g), kulovité, souměrné. Slupka je světle šedo, jakoby voskově osříněná, žlutá až žlutozelená , jemná, dužina při zralých plodech prosvítá, někdy s rzí, mírně voní a je nakyslá až natrpklá, někdy se stahuje špatně, jindy dobře. Dužina je žlutá, u plně vyzrálých plodů až průsvitná, šťavnatá. Chuť b>sladká, jemně aromatická, velmi dobrá až výborná. Pecka b>velmi dobře oddělitelná od dužiny, jen během chladného a deštivého léta hůře.

Dozrávání: postupně od 1. poloviny do konce srpna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu džemů či destilátů, před plnou zralostí i kompotů. Přepravu snáší v době zrání dobře, po půlném dozrání již špatně.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Není náročná na půdu, ale nejlépe se jí daří v úrodných hlinitých půdách. Při přeplození a v chladných polohách jsou plody drobné, málo kvalitní, zahnívají na stromě a těžko se dužina odděluje od pecky.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně až silně mrazuodolná v květu, tolerantní vůči šarce . Během dlouhotrvajících dešťů praská méně než ostatní ringloty. Velice však láká vosy.

PŮVOD: Středomoří, pěstuje se v mnoha oblastech světa, v některých i splaňuje (např. Makaronézie, jižní část Severní Ameriky).

RŮST: středně rychlý. Je to stálozelený polokeř, vysoký 40–200 cm, aromatický, bohatě větvený, s hustě olistěnými větvemi. Listy jsou protistojné, bez stopky, čárkovité, na rubu bílo chlupaté, velmi aromatické.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý, s oboupohlavními květy, hmyzem opelivý, kvete opakovaně během roku, od února v teplejších oblastech až po říjen. Květy mají hluchavkovitý tvar a jsou světle modré a velmi voňavé.

PLODNOST: raná, pravidelná.

PLODY: tvrdky obsahující semena.

Dozrávání: od srpna do října.

VYUŽITÍ: velmi aromatická dřevnatá, medonosná a velmi okrasná bylinka používaná kulinárně i pro léčivé účinky. Kulinární využití: mladé výhonky, listy a květiny se jedí syrové i tepelně zpracované, čerstvé či sušené, nakrájené nadrobno nebo jako větvičky, které se po dovaření odstraní. Listy mají velmi výraznou, nahořklou a pryskyřičnou chuť, květiny jsou o něco jemnější. Používají se při ochucování polévek, dušených, pečených a grilovaných jídel, ale i sušenek, džemů či želé. Dělá se z nich i voňavý čaj. Léčivé využití: listy, mladé výhonky i květiny se používají v podobě čaje vnitřně i externě. Působí antisepticky a protizánětlivě . Obsahují také flavonoid diosmin, který je účinnější než rutin při snižování lámavosti krevních vlásečnic, flavonoid rozmarol je zase silným antioxidantem. Celá rostlina působí také proti křečím a plynatosti, podporuje správnou činnost srdce a krevní oběh, dobré trávení a vylučování žluči. Je potopudná a uklidňuje, ale zároveň působí povzbuzující. Externě se používá do koupelí na podporu krevního oběhu a prokrvení končetin či při revmatu. Voda destilovaná z květin se používá k výplachům očí. Nesmí se užívat během těhotenství v terapeutických dávkách, neboť stimuluje dělohu. Jako jedna z mála bylinek zvyšuje krevní tlak. Podobně se používá i éterický olej získávaný destilací listů.

Stanoviště: sluneční, teplé, chráněné, s lehkou, sušší, dobře propustnou půdou, preferuje mírně vápenitou.

ODOLNOST: mrazuodolný do -10 °C až -15 °C při vzrůstu alespoň 40 cm. Důležité pro úspěšné přezimování je vyhnout se přemokření kořenů, proto se dobře pěstuje „pod oblůčkem“, kde je pod střechou chráněn před přílišnou vlhkostí.

PŮVOD: východní Středomoří a Krym, na skalách, zdech a suchých svazích.

RŮST: středně rychlý. Je to stálozelený polokeř vysoký a široký 20–60 cm. Díky glykosidu rutinu je zbarven žlutozeleno až zelenomodro, je výrazně aromatický. Listy jsou trojúhelníkovité, střídavé, perovitě složené, slabě dužnaté a jejich koncový lístek má vejčitý tvar.

OPELOVACÍ POMĚRY: Kvete od června do srpna až září krásnými žlutými květy uspořádanými v květenstvích.

PLODNOST: každoroční, pravidelná.

PLODY: laločnaté tobolky na vzpřímené stopce.

Dozrávání: od srpna do října.

VYUŽITÍ: Celá rostlina je pro lidi mírně toxická , takže pro případnou konzumaci či léčivé použití je vhodná jen v malých dávkách. Kulinární využití: listy se v malém množství používají syrové do salátů nebo jako silně aromatické a hořké koření či do čaje . Léčivé použití: listy obsahují rutin, který má prospěšné účinky na oběhový systém . Používají se externě k výplachu očí či k hojení ran . Při opatrném vnitřním použití mají protikřečové účinky při bolestech žlučníku a ledvin, zvyšují pružnost cév, omezují sklerózu nebo snižují menstruační bolesti, ale nesmí se užívat během těhotenství, neboť mohou způsobit potrat. Rutový esenciální olej se používal již od starověku, využívá se v parfumerii i na ochucování jídel , působí i proti roztočci chmelovému . Její silné aroma odpuzuje některé druhy hmyzu, například je vhodné sázet ji k růžím či malinám , mělo by i odpuzovat kočky .

Stanoviště: polostín nebo slunné, se sušší, dobře odvodněnou půdou. Je nenáročná na obsah živin v půdě.

ODOLNOST: mrazuodolná do asi -15 °C. Po zakořenění silně suchuvzdorná a tepluvzdorná . Pro předcházení hniloby doporučujeme sázet do dobře odvodněné půdy, jako prevenci proti padlí teplé místo s dostatečným prouděním vzduchu. Pro silné repelentní účinky nebývá poškozována hmyzem.

Velkokvětá keřová růže ze skupiny čajohybridů krémově bílé barvy s výraznou vůní. Dorůstá výšky 80 - 100 cm. Kvete průběžně do konce září. Odolná odrůda růže.

Velkokvětá růže tmavě červené barvy s příjemnou vůní. Keř dorostná do výšky 80-100 cm. Kvete bohatě, opakování od června do září. Odolná odrůda růže.

Velkokvětá růže syté žluté barvy s jemnou vůní ze skupiny čajohybridů. Keř roste do výšky 60 – 100 cm. Kvete od června do září. Odrůda růže dolní vůči mrazu a chorobám.

Velkokvětá keřová růže ze skupiny čajohybridů. Kvete zářivou červenooranžovou barvou. Dorůstá výšky 100 - 120 cm. Kvete od června do září. Květy vhodné k řezu. Odolná odrůda růže.