Bylinky

PŮVOD: zřejmě Francie, přesný původ není znám. Kříženec mezi levandulí úzkolistou ( Lavandula angustifolia ) a širokolistou ( Lavandula latifolia ). Nazývaná také "francouzská levandule" nebo "lavandin".

RŮST: středně rychlý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající asi 60 cm s dřevnatými stonky. Listy jsou bez stopky, čárkovité, zelené. Stříháme ji buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavními, voňavými bílými drobnými hluchavkovitými květy v dlouhých přeslenech (9,5-11 cm) kvetoucími od června do července, v případě seříznutí i opakovaně v srpnu či září.

PLODNOST: jako mezidruhový hybrid netvoří plody, množí se vegetativně.

VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Přestože má nižší obsah esenciálních olejů (EO) než více odrůdy levandule, její vůně je jemná, sladká, velmi příjemná a květinová , s nižším obsahem kafru, a proto se používá zejména v kosmetice, parfumerii , ale i kulinárny . Kulinární využití: listy a květiny čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené pro dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Dělá se z nich čaj. EO se používá podobně. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květiny v čaji či koupeli nebo EO z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších EO a může se používat neředěný, například. k hojení povrchových ran , popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky , působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný , uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti .

Stanoviště: slunečné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoliv, není-li příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.

ODOLNOST: mrazuodolná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C. Po zakořenění silně suchuvzdorná, větruodolná. Jako prevenci vůči houbovým chorobám pěstujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.

PŮVOD: Spojené království, královská botanická zahrada v Kew, asistent kurátora Brian Halliwell ji v 80. letech 20. století vyselektoval jako perspektivního křížence levandule úzkolisté ( L. angustifolia ) a tvz. španělské levandule ( L. lanata ), tedy Lavandula x chaytoriae a pojmenoval po dalším zaměstnanci zahrady, Richardu Grayovi.

RŮST: pomalý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající do 50 cm s dřevnatějícími stonky. Listy jsou bez stopky, na levanduli relativně široké, stříbřité, chlupaté, dlouhé až 5,5 cm. Stříhá se buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.

OPELOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně jako hybrid sterilní, ale kvete drobnými, voňavými modrofialovými květy uspořádanými do středně dlouhých přeslenů (6-10 cm) dlouho od července do srpna, déle než levandule úzkolistá.

PLODNOST: pravděpodobně sterilní, množí se vegetativně řízky.

VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Má nižší obsah esenciálních olejů (EO) než několik odrůd levandule, její vůně je jemná, bylinná, svěží, jemně pryskyřičná a dřevitá , s nižším obsahem kafru. Můžete ji využít v domácí kosmetice či aromaterapii , ale i kulinárny . Kulinární využití: listy a květiny čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené pro dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Dělá se z nich čaj. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květiny v čaji či koupeli . Má silné antiseptické účinky , působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný , uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti .

Stanoviště: slunečné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoliv, není-li příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná do -20 °C, krátkodobě i -23 °C, mrazuodolnější než většina odrůd l. prostřední, mírně méně mrazuodolná než některé odrůdy l. úzkolisté (např. Munstead). Po zakořenění silně suchuvzdorná, větruodolná. Jako prevenci vůči houbovým chorobám pěstujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.

PŮVOD: Severní Amerika, zejména v centrální části kontinentu, od východního Texasu na západě po Ohio na východě v prérii, ve světlých lesích a křovinách, na skalnatých stanovištích, často v okolí vodních toků, zejména v nížinách a pahorkatinách.

RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 50–120 cm, s přímou, obvykle chlupatou, hnědozelenou stonkem. Bazální listy jsou řapíkaté, vejčité až úzce kopinaté, dlouhé 5–30 cm a široké 5–12 cm, na okraji pilovité či zubaté, někdy i celookrajové, na bázi klínovité až srdeční, na vrcholu špičaté, se 3–5 žilkami; stonkové listy jsou střídavé, menší, s krátkou stopkou řapíkaté, na bázi ve tvaru klínu.

OPELOVACÍ POMĚRY: je jednodomá, opylovaná hmyzem, samoopélivá, květiny jsou oboupohlavní. Kvete od července do září. Květy tvoří jazykovité a trubkovité květy: jazykovité květy jsou růžové až purpurové, dlouhé 3–8 cm, na vrcholu se 2 zuby, trubkovité květy jsou dlouhé 4,5–5,7 mm, jsou nazelenalé až narůžovělé nebo purpurové a vzkvétají postupně.

PLODNOST: v případě dostatečného opylení během kvetení vysoká.

PLODY: čtyřhranné nažky obsahující 1 semeno.

Dozrávání: v září a říjnu.

VYUŽITÍ: tato velmi okrasná bylinka je vhodná do zahrad a parků, zejména v teplých a sušších oblastech. Je velmi lákavá pro motýly. Využívali ji již indiáni a používá se i dnes zejména pro své léčivé účinky a to její kořen i (kvetoucí) nať . V podobě čaje a zejména tiktury podporuje imunitní systém těla. Vnitřně se používá při rýmě, kašli, horečce, bronchitidě, infekci močových cest, ústní dutiny a hrdla i jako afrodiziakum a prostředek ke zlepšení trávení. Zevně se používá k ošetření ran, popálenin, kde se projevují i ​​její antiseptické a antibakteriální účinky.

Stanoviště: sluneční, teplé, preferuje hlubokou hlinitou či hlinitopísčitou půdu bohatou na humus, raději lehkou. Nedaří se jí v těžké jílovité půdě.

ODOLNOST: silně mrazuodolná do -34 °C až -40 °C v lehčí půdě. Po dobrém zakořenění toleruje sucho . Velmi ji mají v oblibě slizniaky, které ji dokáží na jaře zdecimovat.

PŮVOD: západní část Mediteránu – Španělsko, Francie, Itálie, Maroko, Tunisko na výslunných skalnatých svazích a suchých stráních na výhradně vápencovém podloží, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky kolem 1900 m nm

RŮST: středně rychlý, vytváří silně voňavé keře nebo polokřiky dorůstající výšky 10-30 cm a šířky 30 cm. Stonky jsou dřevnaté, bohatě větvené. Listy jsou protistojné, úzce elipsovité až kopinaté, dlouhé 3–9 mm, široké 0,5-3 mm, na okraji zřetelně podvinuté.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, samoopélivá ale i cizoopelivá podle podmínek růstu, květiny jsou oboupohlavné nebo funkčně samičí, souměrné, bílé až světle růžové. Kvete od května do července, někdy až do srpna.

PLODNOST: v případě teplého, suchého počasí během kvetení vysoká.

PLODY: zploštělé vejčité tvrdky dlouhé 0,7–1 mm obsahující několik semen.

Dozrávání: v srpnu až září. Při skladování v chladu a suchu vydrží asi tři roky.

VYUŽITÍ: je jednou z historicky nejznámějších léčivek a koření . V zahradě a sadě může navíc fungovat jako půdopokryvné lákadlo opylovačů i včel medonosných . (Kvetoucí) nať obsahuje množství silice s účinnými složkami (thymol, kafr, cineol, karvakrol, borneol atd.). Používá se jako čaj, sirup či tinktura na tlumení suchého kašle i na vykašlávání, při trávicích problémech, proti křečím, je silně antiseptická , močopudná, vhodná při depresích, migréně a problémech s krevním oběhem. Jako jedna z mála u nás venku pěstitelných léčivek má zahřívací účinky (spolu s lípou a mateřídouškou, jinak spíše exotika jako zázvor, kurkuma, hřebíček, skořice) a zároveň pomáhá snížit horečku. Zevně se používá na nehojící se rány. Používá se také v kosmetice , zejména éterický olej z ní, při výrobě zubní pasty a ústních vod. V kuchyni jako výborný pepř samostatně nebo součást kořenících směsí. provensálského pepře či bouquet garni.

Stanoviště: slunečné, chráněné, lehká vápnitá živná půda. Nemá ráda jílovité, těžké půdy, kde může trpět plísní šedou ( Botrytis cinerea ), kořenomorkou ( Rhizoctonia ) či alternativou zelnou ( Alternaria brassicicola ).

ODOLNOST: mrazuodolná do -23 °C až -29 °C a po zakořenění dobře suchuvzdorná , málo náchylná na nemoci při zajištění dostatečného odvodnění půdy.

PŮVOD: západní Středomoří, na slunečních svazích, křovinatých stráních, v teplejších oblastech Evropy někdy i splaňuje. Nazývaná také "anglická levandule".
RŮST: pomalý. Je to nízký polokeř s kolovým kořenem, stonky jsou vzpřímené, vysoké 20–50 cm, dřevnatící, bylinné části chlupaté, 4-hranné. Listy jsou bez stopky, čárkovité, stříbřité. Stříháme ji buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavními, fialovými drobným hluchavkovitými květy v přeslenech kvetoucími od června do července, v případě seříznutí i opakovaně v srpnu či září.
PLODNOST: v případě ponechání květin vysoká.
PLODY: drobné tvrdky.
Dozrávání: od srpna do října.
VYUŽITÍ: prastará kulturní rostlina, používá se zejména v kosmetice, parfumerii a farmacii , ale i kulinárny . Zároveň je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly a další opylovače. Dá se použít ik vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvnou rostlinu. Kulinární využití: listy a květiny se používají čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené k dochucení salátů, polévek, koláčů, dušených jídel či koláčů, sušenek, ale i zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Z čerstvých či sušených květin se dělá čaj. Esenciální olej získávaný z květin se používá podobně. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květiny v čaji či koupeli nebo esenciální olej z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších esenciálních olejů a může se používat i neředěný. k hojení povrchových ran , popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky , působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný , uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti .
Stanoviště: slunečné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoliv, není-li příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně esenciálních olejů.
ODOLNOST: mrazuodolná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C. Po zakořenění silně suchuvzdorná, větruodolná. Jako prevenci vůči houbovým chorobám opestujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.

PŮVOD: Francie, zřejmě oblast Provence, koncem 19. a zač. 20. stol., přesný původ neznámý. Kříženec mezi levandulí úzkolistou ( L. angustifolia ) a širokolistou ( L. latifolia ). Nazývaná také "francouzská levandule" nebo "lavandin".
RŮST: středně rychlý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající do 60–90 cm s dřevnatými stonky. Listy jsou bez stopky, čárkovité, stříbřité. Stříhá se buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavními, voňavými fialovými drobnými hluchavkovitými květy v dlouhých přeslenech (6,5-8 cm) kvetoucími od června do července, v případě seříznutí i opakovaně v srpnu či září.
PLODNOST: jako mezidruhový hybrid netvoří plody, množí se vegetativně.
PLODY:
Dozrávání:
VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Její vůně je silná, sladká, velmi příjemná a květinová , s nižším obsahem kafru než u odrůdy Grosso, a proto se používá zejména v kosmetice, parfumerii , ale i kulinárny . Kulinární využití: listy a květiny čerstvé i sušené, syrové i vařené či esenciální olej (EO) k dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny, krémů. Přidávají se do džemů, olejů, octů. Dělá se z nich čaj. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď květiny v čaji či koupeli nebo EO z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších EO a může se používat neředěný, například. k hojení povrchových ran , popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky , působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný , uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti .
Stanoviště: slunečné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoliv, není-li příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.
ODOLNOST: mrazuodolná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C, mrazuodolnější z odrůd lavandinu. Po zakořenění silně suchuvzdorná, větruodolná. Méně trpí houbovými chorobami ve vlhčích podmínkách.

PŮVOD: Nizozemsko, Boskoop, výzkumná stanice, vyselektovaný jako semenáč z kultivaru Nepeta × faassenii 'Walker's Low', který byl hodnocen v letech 1997 až 2002. 'Kit Cat' byl vybrán pro kompaktní růst a bohaté kvetení. Kocourník Nepeta × faassenii je křížencem mezi druhy Nepeta racemosa a Nepeta nepetella . Název kultivaru odkazuje na jeho atraktivnost pro kočky.

RŮST: středně rychlý. Je to kompaktní, aromatická trvalka s hustými trsy, dorůstá výšky 35–45 cm a šířky 40 cm během kvetení. Listy jsou šedozelené, matné a aromatické.

OPELOVACÍ POMĚRY: je jako hybrid zřejmě sterilní. Kvete ale bohatě jemnými, levandulově modrými, voňavými květy, uspořádanými v hustých přeslenech během velmi dlouhého období od konce května až po červenec, po sestřihnutí květin zase během srpna a září, případně až do listopadu. Květy jsou velmi atraktivní pro opylovače .

PLODNOST: nevytváří plody se semeny, pokud, tak jen málo a mají špatnou klíčivost. Množí se vegetativně dělením trsů na jaře nebo na podzim či řízky během léta.

PLODY: tvrdky, pokud vůbec vzniknou.

VYUŽITÍ: velmi okrasná a nektarodajná trvalka, vysazuje se do smíšených trvalkových záhonů, skalek, ale i do květináčů. Výborně se kombinuje s růžemi, levandulí a dalšími suchomilnými trvalkami. Milují ji kočky . Kulinární využití: mladé listy a květiny s mírně hořkou a aromatickou chutí k ochucení salátů, polévek atp. zda uvařit na čaj. Kdysi se listy kocourníků používaly k ochucení piva. Léčivé využití: je velmi účinný proti nadměrnému zahlenění sliznic nosu, uší, hrdla či trávicího systému. Listy a kvetoucí nať zklidňují, zvyšují chuť k jídlu a zlepšují trávení, snižují teplotu a zánět, jsou močopudné, tonizační a mírně stimulující, působí proti parazitům v trávicím systému a při problémech s ledvinami. Externě urychlují hojení ran.

Stanoviště: slunečné až polostín, preferuje dobře propustnou, středně úrodnou až chudší půdu, dobře snáší suché a kamenité podmínky. Nesnáší zamokření.

ODOLNOST: je plně mrazuvzdorný do -40 °C, odolný vůči suchu po zakořenění. Je odolný vůči běžným chorobám a škůdcům, jen v suchých létech může trpět padlí či naopak v příliš vlhkých podmínkách trpět houbovými chorobami. Předcházíme tomu výsadbou do dobře propustné, ale dostatečně vlhké půdy.