Hruška Le Brunova

PŮVOD: Francie, Troyes, vypěstoval školkař Guéniot jako kříženec Dekanky zimní a Arenbergovy máslky, poprvé rodila v r. 2010. 1862

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený. Má zvláštní zdrsnění kůry i borky na starších větvích, které jsou ale naprosto zdravé. Koruna je řídká široce jehlanovitá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Drouardova , Guyotova , Madame Verté .

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná, nepřeplozuje.

PLODY: jsou velké a těžké (někdy až 350-450 g), válcovitého tvaru. Slupka je šedozelená až žlutá, hustě pokrytá světle rezavými lenticely. Dužina je téměř bílá, měkká, velmi šťavnatá . Chuť je polosladká, příjemně kořeněná a natrpklá, s osobitou příchutí.

Dozrávání: sklizeň koncem září až začátkem října, je třeba ji sbírat ještě v zeleném, tvrdším stavu, kdy zelená barva začíná blednout. Konzumně dozrává 10-14 dní po sklizni, vydrží do konce října i déle. Plody snadno padají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu džemů, ale také pro sušení, pečení, moštování a výrobu kompotů či destilátů.

Stanoviště: slunečné, daří se jí zejména v hlubokých a teplých půdách, v polohách chráněných před větrem. V nevhodných půdách špatně rodí, listy trpí chlorózou (žloutnutím) či zasychají.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květu, odolná vůči strupovitosti, může být napadena padlím jabloňovým. "