Švestka Esslingenská

PŮVOD: Německo, okolí Esslingenu, objevil ji jako náhodný semenáč pomolog Dr. Eduard Lucas a popsal ji v r. 1870.

RŮST: v mládí bujný, v plodnosti slabý, vytváří středně velké i menší vysokokulovité, poměrně husté koruny, kosterní větve rostou směrem vzhůru, dobře rozvětvuje a obrůstá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Bystrická , Dolanka, Vlaška , Wangenheimova . Není kompatibilní s Bühlskou a Zimmerovou.

PLODNOST: raná, vysoká , pravidelná.

PLODY: menší až středně velké (18-30 g), protáhlé, k oběma koncům zúžené, souměrné. Slupka je modrofialová až červenofialová s šedomodrým osříněním as nápadnými světlými tečkami, je pevná, hladká, nahořklá a natrpklá a špatně se odděluje od dužniny. Dužina je bělavě zelenožlutá s červenohnědými částmi, nejprve středně tuhá, při prohlédnutí měkká, středně průsvitná, jemná, rozplývavá, šťavnatá, dobře se odlučuje od pecky. Chuť je mírně aromatická, příjemně sladkokyselá , při slupce mírně natrpklá.

Dozrávání: rané, v první polovině srpna. Plody při prohlédnutí lehce opadávají ze stromu. Při dlouhotrvajících deštích mohou praskat.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či koulí.

Stanoviště: je náročná na stanoviště, vyžaduje slunečné, teplé, chráněné před větrem a vlhčí, ale dobře propustnou, úrodnou půdu. Na suchých stanovištích jsou plody drobné a předčasně opadávají. Je vhodná do teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu , méně tolerantní vůči šarce, napadají ji svilušky.