Švestka Mirabelka nancyská

PŮVOD: nejasný, buď Francie, okolí Nancy, nebo jej některý francouzský král přivezl z Asie, velmi stará odrůda známá ve Francii od roku 1490, v okolí Nancy byla velmi rozšířená.

RŮST: nejprve bujný, později středně bujný, polovzpřímený, tvoří zpočátku jehlanovité, později kulovité až rozložité, nevelké koruny . Je vhodná do sadů i menších zahrad .

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá , kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: (středně) raná, vysoká až velmi vysoká , při přeplození někdy střídavá.

PLODY: jsou velmi malé (průměrně 9,5-10 g), kulaté nebo někdy mírně protáhlé, souměrné. Slupka je pod osříněním žlutá, v plné zralosti zlatožlutá , s červenými tečkami, středně hrubá, měkká, dá se stáhnout. Dužina je zelenožlutá až zlatožlutá, pevná, méně šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná , bez kyselosti typické pro jiný botanický druh - myrobalán ( Prunus insititia ), který se často lidově přezdívá mirabelka. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, 15 dní před Bystrickou, tedy ve 3.-4. týdnu srpna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů, kvalitních destilátů či švestkových koulí .

Stanoviště: slunečné, nejlépe se jí daří v teplejších polohách do středních nadmořských výšek , ve vlhčích a úrodných půdách, ale celkově je nenáročná. Jen v suché půdě bývají plody drobné a v chladných polohách nejsou tak chutné.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce a málo náchylná k infikování jejím virem , při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza ( Monilinia fructigena ).