Višeň Vackova

PŮVOD: ČR, Chlumec nad Cidlinou, vypěstoval ji Jan Říha jako semenáč z volného opylení Ostheimské v r.. 1893 a pojmenoval ji po starostovi a školkaři V. Vackovi.

RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří charakteristické kulovité koruny spíše hustší, s hlavními větvemi dostatečně silnými. Postranní větve jsou převislé, dlouhé. Obrast uvnitř stromu zvykne prosychat.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete zároveň s pozdě kvetoucími třešněmi, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: třešně Hedelfingenská , Thurn Taxis (Schneiderova) , Troprichterova , višeň Kӧrӧšská .

PLODNOST: raná, vysoká , pravidelná v přítomnosti vhodných opylovačů.

PLODY: středně velké (4-5 g) kulovité až zploštělé. Slupka je tmavě červená, lesklá, je to kyselka . Dužina je velmi jemná, řídká, světle červená, šťavnatá, šťáva jen slabě až středně barví. Chuť je nakyslá až nasládlá, mírně natrpklá, v plné zralosti velmi dobrá až výborná, příjemně kořeněná . Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, 4. třešňový týden, tedy ve 2. polovině června. Dobře drží na stromě. Zvládá dopravu i ve stavu plné zralosti.

VYUŽITÍ: stolní odrůda vhodná pro přímý konzum , ale i ke zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty, likéry či na pečení.

STANOVISTE: sluneční. Stromy jsou vhodné do každé, byť jen trochu úrodné půdy, ale z půd hlubokých a hlinitých jsou plody neobyčejně velké a krásné. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a vůči monilióze .