Hruška Dekanka zimní

PŮVOD: Belgie, v r. 1825 v klášteře v Leuvenu objevena jako náhodný semenáč, v Belgii se nazývá také Pastorale.

RŮST: v mládí silný, později poměrně slabý, koruna je široce jehlanovitá, později vysoce kulovitá a menší.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Drouardova , Hardyho máslovka , Charneuská , Červencová, Křivice, Mechelenská , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 450 g), široce vejčité, zboku stlačené, ploše zhrbolené. Slupka je hrubá, většinou drsná, málo lesklá, zelená až zelenožlutá , hustě posetá rezavými tečkami či až skvrnami, na sluneční straně nahnědlá. Dužina je bílá, v dobře vyvinutých plodech nažloutlá, jemná, jen kolem jádřince zrnitá, ve zralosti velmi šťavnatá, rozplývavá . Chuť je u plodů z vhodných poloh sladkokyselá, příjemně muškátově kořeněná, výborná .

Dozrávání: sběr ve 2. půl. října, konzumně dozrává v prosinci až lednu a vydrží velmi dlouho , do března, případně až dubna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako jedna z nejpozději dozrávajících hrušek, ale také pro výrobu džemů.

STANOVISTE: sluneční, velmi teplé, chráněné, ale s dostatečným prouděním vzduchu. Vyžaduje hluboké, živné, teplé půdy. Ve studených, mokrých půdách se jí nedaří, plody jsou malé, kamínkovité a praskají. Je vhodná pro teplé polohy , nehodí se pro chladná místa, kde plody nemohou pořádně vyzrát.

ODOLNOST: středně mrazuodolná, málo odolná vůči strupovitosti, vyžaduje otevřenou polohu a udržování vzdušné koruny.