Hloh Lavallov

PŮVOD: Francie, Seine-et-Oise, Arboretum de Segrez nedaleko Paříže, objevil ho Pierre Alphonse Martin Lavallée v r. 2010. 1870 mezidruhový kříženec mateřského druhu hlohu mexického ( Crataegus mexicana syn. C. stipulacea ) a otcovského druhu hlohu pozdního ( C. calpodendron ). Správně by se měl podle objeviteli jmenovat hloh Lavalléeů (podle latinského Crataegus x lavalleei ) či hloh Lavalléov, ale zažitý název na Slovensku je Hloh Lavallov ( Crataegus x lavallei ).

RŮST: vzpřímený, umírněný, dorůstá výšky 3-9 ma šířky 3-7,5 ma vytváří oválnou až kulatou, kompaktní korunu. Větve jsou otrněny méně než u jiných druhů hlohu až 5 cm dlouhými trny. Oválné, nepravidelně zoubkaté listy jsou kožovité, tmavozelené, na podzim se zbarvují do bronzova až bordova a zůstávají velmi dlouho na stromě, plody ještě déle.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý, hmyzem opelivý s oboupohlavními květy uspořádanými v metlinách, které kvetou u nás v květnu, případně červnu.

PLODNOST: je velmi raná , pravidelná, středně vysoká až vysoká. Výchovným řezem je třeba oddálit vstup do plodnosti, aby strom nejdříve rostl.

PLODY: na hloh středně velké (průměrně 16–20 mm), eliptické, oranžovočervené , pevné. Dužina je polotuhá, šťavnatější, méně moučná než u našeho hlohu jednosemenného. Obsahuje cca. 4 jadérka, která jsou pohromadě tak, že vytvářejí dojem pecičky. Zejména se však liší chuť, kde chybí hořkost našich hlohů, dominuje sladkokyselá chuť velmi připomínající šípky , zejména později během zimy.

Dozrávání: velmi postupné, v teplých oblastech začínají plody dozrávat asi v polovině září a vydrží na stromě velmi dlouho do zimy , v některá léta až do začátku února bez opadávání, jedině kvůli náhlým změnám ve vlhkosti půdy může část z nich popraskat, ani působením mrazu neměknou . Konzumně zralé jsou hned po obratí ze stromu a vydrží uskladněné v chladu asi týden až dva.

VYUŽITÍ: strom využitelný v parcích, menších i větších zahradách, ale iv mezích, větrolamech a živých plotech je velmi dekorativní celoročně : bez olistění stříbřitou barvou borky, během vegetace tmavě zelenými, zdravými listy a bílými květy, stejně jako dlouho do zimy. Plody jsou vhodné pro přímý konzum jen tak či jako velmi atraktivní ozdoba dezertů, zpracování na džemy, výživy, přetlaky, k sušení do čajových směsí podporujících činnost srdce. Léčivé účinky mají také květiny , čaj z nich podporuje činnost srdce, pomáhá při nervozitě, zlepšuje spánek a snižuje krevní tlak.

Stanoviště: sluneční či mírný polostín, lepší je slunečné a teplé místo, aby stihlo vyzrát co nejvíce plodů. Není náročný na půdu, ale preferuje dobře odvodněnou, ale snese i jílovitou. Je vhodný zejména do teplých a středně teplých oblastí.

ODOLNOST: je mrazuodolný ve dřevě do asi -25 °C, kvete pozdě a květiny jsou dobře mrazuodolné , nebývají poškozovány pozdními jarními mrazy. Po zakořenění je suchuvzdorný , ale snese i dočasné zamokření půdy, větrné lokality či znečištění ovzduší . Na rozdíl od jiných hlohů nezvykne trpět bakteriální spálou ani rzí ( Gymnosporangium globosum ).