Líska Gunslebert

PŮVOD: Německo, Gunsleben v bývalém knížectví Halberstadt, v roce 1757 ji vypěstoval farář Samuel David Ludwig Henne zu Hamers jako semenáč neznámého původu. Synonyma: Große Gunslebener Zellernuss, Gunslebener Große, Gunslebener Riesennuss, Gunslebenská. Je to mateřská odrůda Hallské obrovské.

RŮST: středně bujný, málo odnožuje, průměrně 6 výhonů na keř za 3 roky, takže je méně náročná na péči.

OPYLOVACÍ POMĚRY: cizosprašná, větrosnubná, je dobrým opylovačem. Vhodní opylovači: Hallská obrovská, Webbova.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vyšší (průměrně 2,6 kg/keř), pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (průměrně 2,6–2,7 g), podlouhlé. Jádro s hrubší slupkou je středně velké až menší (tvoří asi 41–45 % hmotnosti plodu, průměrně 1,1 g), po oloupání velmi chutné.

DOZRÁVÁNÍ: středně rané až pozdnější, během 2.–3. dekády září.

VYUŽITÍ: okrasný i užitkový keř vhodný do volně rostoucích živých plotů, mezí, větrolamů, na pastviny, menší i větší zahrady či do parků. Poskytuje včelám první pyl v roce. Plody jsou vhodné k přímé konzumaci vcelku i ke zpracování – na pečení, cukrovinky apod. Dřevo se používá v košíkářství k výrobě lubových košů a na výrobu kvalitních uhlíků pro kreslení.

STANOVIŠTĚ: preferuje slunné, ale zvládne i polostín, jen tam méně plodí. Nejlépe se jí daří v hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, snese i horší půdy. Nesnáší pouze suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě, v pupenech i v květu.