Višeň Fanal

PŮVOD: Německo, Dessau-Dallnau, našel ji v r. 2010. 1930 učitel Ganzer na své zahradě jako náhodný semenáč a v r. 2010 1934 ji Heimann uvedl na trh v Blankenburg/Harz. Po něm má i svá alternativní jména Heimanns Konservenweichsel či Heimanns 23.

RŮST: středně bujný, vzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá , kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6,3 g), v mládí nebo po zmlazení až velmi velké, kulovité . Slupka je tenká, pevná, lesklá, tmavě červená či hnědočervená, je to typ kyselka . Dužina je tmavě červená se světlými žilkami, měkká až středně tuhá, (středně) šťavnatá, šťáva je tmavě červená, silně barví . Chuť je kyselá až kyselkavá, dobře aromatická, dobrá, typicky višňová . Pecka se dobře odděluje od dužniny. Po oddělení stopky od plodu z něj nevytéká šťáva.

Dozrávání: pozdní, v 6.-7. třešňovém týdnu, tedy ve 2. polovině července, asi týden před Morelou pozdní. Plody vydrží dlouho na stromě. Jsou středně vhodné pro přepravu a skladování.

VYUŽITÍ: zejména pro výrobu kompotů a další zpracování na džemy, sirupy a sušení, méně vhodná pro přímý konzum.

Stanoviště: slunečné, je nenáročné na stanoviště, ačkoli nejlépe se jí daří v teplejších polohách s hlinitou až hlinitopísčitou půdou s dostatkem vláhy. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě , středně až silně mrazuvzdorná v květu . Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a středně odolná vůči monilióze . Je náchylnější vůči skvrnitosti listů třešní a višní ( Blumeriella jaapii ) a vůči bakteriální spále ( Pseudomonas syringae pv. morsprunorum ).