Ovocné

PŮVOD: Belgie, Jodoigne, vypěstoval ji Simon Bouvier jako semenáč neznámého původu a v r. 2010. 1843 poprvé rodila. Leroy ji popsal dvakrát, jednou se domníval, že to je hruška totožná s tou, kterou vypěstoval van Mons v r. 2012. 1823 jako jednu ze svých semenáčů a pojmenoval po svém příteli, řediteli královských zahrad v Paříži, Poiteauovi. Proto dostala pojmenování Poiteau nouveau, tedy nová Poiteauova hruška, u nás zdomácněl název z němčiny: Neue Poiteau.

RŮST: je bujný, tvoří vysokopyramidální koruny, s kosterními větvemi rostoucími vzpřímeně as dobře rozvětvenými postranními větvemi a plodonosným obrostem. Má tlusté, zdravé listy.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Hardyho máslovka, Charneuská, Lectierova, Williamsova.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), úroda je každoroční, vysoká až velmi vysoká.

PLODY: Velké až velmi velké , nepravidelného tvaru, buď hruškovitého nebo hranatého, na povrchu mírně zhrbolené. Slupka je hladká až drsná, na stromě tmavozelená až trávově zelená , později sotva znatelně světlejší žlutozelená , jen velmi vzácně s načervenalým líčkem, po celém povrchu pokrytá jemnými šedými lenticelami, mohou se vyskytovat rezavé skvrny a rezavé pruhy, větší kalicha. Dužina je žlutavě bílá, pod slupkou nazelenalá, středně tuhá, jemná, jen kolem jádřince jemně zrnitá, máslová až zcela rozplývavá, středně šťavnatá . Chuť je sladkokyselkavá, jemně muškátově kořeněná .

Dozrávání: sklizeň v polovině října, konzumně dozrává koncem října a vydrží do konce listopadu . Při konzumním dozrávání téměř nemění barvu, snadno lze přehlédnout dozrání a hrozí zhlédnutí a zmoučnatění.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, sušení, moštování a výrobu kompotů.

Stanoviště: slunečné, je relativně nenáročné na polohu a půdu, ale k dosažení kvalitních plodů a bohaté úrody je vhodná zejména hluboká, výživná, dostatečně vlhká a teplá půda. Snese i větrnější a chladnější polohy .

ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i v květu a květiny dobře odolávají i nepřízni počasí, silně větruodolná, dobře odolná vůči chorobám, jen v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: pravděpodobně jihovýchodní Evropa a Malá Asie.

RŮST: na Slovensku zákonem chráněný druh. V přírodě se běžně vyskytující druh hrušky už jen v nízké četnosti a na pár místech jižní hranice. Hruška sněžná (Pyrus nivalis) je jiný druh než hruška obyčejná. Strom dorůstá výšky 6-10 ma šířky 5-7 metrů. Mladé větvičky jsou stříbrnobílé s chloupky. Starší tmavnou do šedé až černé barvy, stejně tak kmen. Na podzim se listí zbarví do tmavočervena, jako ostatní druhy hrušek.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete brzy na jaře velkým množstvím velkých bílých květů (v průměru 2,5-3 cm), kvůli čemuž dostala druhový název sněžná/nivalis. Je cizoopelivá ak dosažení úrody potřebuje propelení geneticky odlišným jedincem svého druhu ( Pyrus nivalis ) nebo nějakou hruškou domácí (Pyrus communis) či hruškou planou ( Pyrus pyraster ) kvetoucí v podobný čas ve vzdálenosti do cca. 60m.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovače vysoká.

PLODY: malé kulovité až hruškovité, zelenožluté barvy , jemné, nakyslé chuti po uhniličení.

Dozrávání: na sklizeň dozrává koncem října, konzumně až koncem listopadu, vydrží do března.

VYUŽITÍ: strom je velmi dekorativní , zejména v květu, vhodný do velkých zahrad, parků a alejí a větrolamů . Plody jsou vhodné pro pálení a sušení nebo výrobu perry , tedy hruškového cideru.

Stanoviště: slunečné, je nenáročná na polohu a půdu, dobře snáší sucho, ale i těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: je mrazuodolná ve dřevě do -23,3 °C až -28,9 °C, odolná vůči suchu, větru a zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Francie, Rouen, vznikla jako semenáč Hardenpontovy maslovky z roku 1852 ve školkách Boisbunnelových. V r. 1867 byla uvedena na trh se jménem prezidenta A. Masa v Bourg en Bresse. Synonyma: President Mass, Mas, Masova, Président Mas.

RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumaci zelenožlutá , jen někdy s nepatrně načervenalým líčkem, posetá rezavými tečkami, na některých plodech s rezavými skvrnami, zejména při kalichu a stopce. Dužina je žlutobílá, rozplývající se, šťavnatá, jemná , v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořeněná, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselkavá .

Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale také příjemná vůně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, džemů a povidlů, ale také pro sušení, moštování, pečení, výrobu destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužiny a ke kamínkovitosti.

Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody padají, ale neuzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých nejen plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, trpí často žloutenkou a špatně rodí. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuodolná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči popálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí žloutenkou listů."

PŮVOD: zřejmě už ze 17. století, původ neznámý, možná z Halle an der Saale z německého Saska.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, nepříliš hustou korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušky jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská , Esperenova maslovka, Guyotova , Lectierova , Trévouxská .
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5-8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při dozrání žlutá, na sluneční straně krásně karmínově červená , posetá nápadnými šedohnědými lenticelami vroubenými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha . Dužina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořeněná.
Dozrávání: sběr v 1. půl. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum, zavařování, výrobu destilátu, džemů, moštování.
Stanoviště: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuodolné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuodolná , v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: na Slovensku rozšířena v Bielokarpatském regionu ; Růžovka z Bošáce získala v r. 2010. 2015 titul “Strom roku” av roce 2016 se umístila jako třetí v celoevropské soutěži.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutný, majestátní strom.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. K dosažení úrody potřebuje hrušku jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu v blízkosti do cca. 60m.
PLODNOST: bohatá, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké plody nepravidelného tvaru. Stopka je dlouhá, hnědě zelená, dřevnatá. Slupka je zelenožlutá, na sluneční straně s karmínově červeným líčkem, posetá výraznými bledými lenticely. Dužina je šťavnatá , chuť sladká , vyvážená.
Dozrávání: sklizeň začátkem září, zrání v průběhu září .
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, sušení.
STANOVIŠTE: odrůda nenáročná na stanoviště, vhodná do všech pěstitelských oblastí na Slovensku.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám.

PŮVOD: jižní Francie, departament Rhône, buď ji našel pan Morel či Jean Collaud v roce 1864 jako náhodný semenáč ve městě Vienne nebo ji vypěstoval Claude Blanchet, který ji dal Morelovi, vlastníkovi ovocných školek ve Vaise-Lyonu, který ji v roce 1874 začal šířit. V roce. 1879 byla předložena na Pomologickém kongresu, kde ji doporučili k šíření.
RŮST: v mládí velmi bujný, rovný, později středně bujný. Kvůli vysoké plodnosti vytváří jen středně velké, jehlanovité koruny se vzpřímeně rostoucími větvemi, které se pod úrodou sklánějí.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka, Esperenova bergamotka , Dekanka zimní , Madame Verté , Guyotova , Pařížanka , Poiteau, Thirriotova, Tongréská, Trévouxská a Williamsova.
PLODNOST: velmi raná, střídavě vysoká a velmi vysoká .
PLODY: velké až obrovské (průměrně 380 g, ale i 600 g), lahvovité, většinou zhrbolené, ke kalichu i zhranatělé. Slupka je hladká, jemná, nelesklá, při sklizni zelenožlutá, pak žlutá, na sluneční straně načervenalá, s velkými lenticely, většinou alespoň kolem kalichu rezavá. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, velmi šťavnatá, rozplývavá , na vzduchu hnědne. Chuť je velmi dobrá až výborná, kořeněně sladká, aromatická .
Dozrávání: sklizeň na začátku září nárazově, konzumně dozrává 10-14 dní po sklizni, vydrží do října. Plody ve větru padají.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, moštování, pečení, výrobu džemů, ale také výrobu kompotů či destilátů.
STANOVIŠTE: slunečné, chráněné před větrem. Není náročná na půdu, plody dobré kvality a velikosti přináší na propustných, úrodných půdách. Snese i vyšší polohy, ale jen s lehčími půdami a vně mrazových kotlin. Z těžších půd bývá vodnatá.
ODOLNOST: méně mrazuodolná v mládí a v letorostech, později je středně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná je iv květu. Nemocmi ani škůdci netrpí , vyhledává ji jen méra hrušková ( Psylla pyri ).

Původ: Slovensko, náhodný semenáč v Bratislavě
Opylovací poměry: kvete v červnu, je samoopelivý
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4-5 ma plodnost 20 kg/strom/rok.
Plody: typu PCA = pollination constant astringent = trpké při sklizni, zralé po 2 týdnech skladování v pokojové teplotě; velké, kulovité se 4 jemnými drážkami
Zrání: pozdě: konec října-listopad, konzumní zralost: po 2 týdnech
Stanoviště: sluneční, teplé ve vinařských oblastech, preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -20 °C

Původ: Japonsko
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4-5 ma úrodnost 20 kg/strom/rok.
Plody: typu PVA = pollination varianta astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (když jsou, tak jen dužina s hnědými fleky kolem semen je netrpká), partenokarpické plody jsou velké, ploché, se 4 stranami a 4 mělkými drážkami, s tvrdou, dužinou.
Zrání: středně časné, sklizeň: konec října, konzumní zralost: po 2 týdnech skladování v pokojové teplotě
Stanoviště: sluneční, teplé ve vinařských oblastech; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -18 °C"

PŮVOD: v Nikitském botanickém sadu v Jaltě v bývalém SSSR jej v roce 1980 vyšlechtil AN Kazas volným opylením Rosseyanky neznámou odrůdou druhu Diospyros - představuje druhou generaci křížení. Jako synonymum se používá název Nikitska Bordovaja podle barvy zralých plodů.
RŮST: slabší až středně silný. V 10 letech dosáhne výšky 3-3,5 m, koruna má kulato-pyramidální tvar.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická , tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda než opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.
PLODNOST: pravidelná a vysoká i v suchých letech, z dospělého stromu získáme až 70 kg plodů ročně.
PLODY: středně velké, od 60 do 120 g, kulovité, oranžovočervené, po dozrání a změknutí bordó . Dužina má po dozrání konzistenci džemu, je bordově červená, sladká a velmi chutná .
Dozrávání: plody dozrávají na stromě postupně , první už koncem září a poslední v prosinci. Jedná se o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, džemy apod.
STANOVISTE: sluneční, teplé ; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy. Dá se pěstovat i mimo vinařských oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolný do -24 °C až -25 °C , první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze jej pěstovat zcela bez postřiků .

PŮVOD: v Nikitském botanickém sadu v Jaltě v bývalém SSSR jej v roce 1959 vyšlechtil AV Pasenkov jako kříženec amerického kaki Diospyros virginiana a japonského Diospyros kaki , představuje první generaci křížení.
RŮST: středně silný, v 10 letech dosáhne výšky 4 m, koruna je mírně převislá. Dosahuje plodnosti 70-80 kg ročně z dospělého stromu.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu. Tato odrůda je partenokarpická , tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení. Pokud je přítomna jiná odrůda než opylovač, vytvoří se o něco větší plody se semeny.
PLODNOST: vysoká, až 70-80 kg za rok z dospělého stromu.
PLODY: malé až středně velké, od 50 do 60 g, zploštěle kulovité, žlutooranžové barvy. Dužina je po plném dozrání oranžová, sladká a velmi chutná .
Dozrávání: plody dozrávají obvykle na konci října . Jedná se o typ PCA, tedy pollination constant astringent, plody jsou trpké při sklizni bez ohledu na to, zda byly nebo nebyly opylené, dozrávají po 2 týdnech skladování při pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: vhodné pro přímý konzum i zpracování sušením či na džemy, víno apod.
STANOVISTE: sluneční, teplé ; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy. Dá se pěstovat i mimo vinařských oblastí.
ODOLNOST: mrazuodolné do -23 °C , první 2 roky po výsadbě v severnějších oblastech doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolný vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze jej pěstovat zcela bez postřiků .

Původ: Izrael
Opylovací poměry: kvete v červnu, je partenokarpická, tedy bezsemenné plody se tvoří i bez opylení, po opylení jinou odrůdou se vytvoří v plodu semena
Růst: dospělý strom dosahuje výšky 4-5 m, tvoří kulovité, kompaktní koruny; středně úrodná odrůda
Plody: typu PVA = pollination varianta astringent = trpké při sklizni, bez ohledu na to, zda jsou plody opylené nebo ne (když jsou, tak jen dužina s hnědými fleky kolem semen je netrpká). Plod středně velký (140 až 180 g), zploštělého tvaru, na průřezu čtvercový, slupka je při dozrání tmavě oranžová, dužina žlutooranžová jemné a velmi sladké chuti
Zrání: středně brzy, konec října, konzumně zralé po 2 týdnech skladování v pokojové teplotě.
Stanoviště: sluneční, teplé ve vinařských oblastech; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy
Odolnost: mrazuvzdornost do -16 °C, při nižších teplotách doporučujeme rostliny chránit"

PŮVOD: Itálie.
RŮST: středně bujný, vytváří středně velké koruny, s celkovou výškou kolem 3-4m.
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v červnu po dlouhou dobu (až 3 týdny), tvoří i partenokarpické, nejprve trpké plody, i opylené netrpké plody.
PLODNOST: vysoká, při suchu může být střídavá.
PLODY: velké až velmi velké , v průměru 215 g až 260 g, kulatého tvaru, slupka je žlutooranžová , dužina oranžová, měkká, velmi sladká . Patří do skupiny PVNA, tedy Pollination Variant Non Astringent, tedy bez opylení jsou plody při sklizni trpké, po opylení netrpké.
Dozrávání: středně pozdě, ve druhé polovině října, trpké plody potřebují k dozrání 2 týdny v pokojové teplotě.
VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování, sušení, do džemů, na víno apod.
STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné; preferuje kvalitní, hluboké, hlinité půdy, ale snese jakékoli půdy. Vhodný pouze do vinařských oblastí .
ODOLNOST: mrazuodolné do -18 až -20 °C , první 2 roky po výsadbě doporučujeme ochranu proti mrazu. Spolehlivě odolné vůči škůdcům i houbovým chorobám, lze jej pěstovat zcela bez postřiků .

PŮVOD: Rusko, Povolží, 18. st.
RŮST: středně bujný růst, vytváří široce kulovitou, rozložitější korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete skoro až středně brzy, je dobrým opylovačem pro jiné jabloně. Vhodné opylovače: Charlamowski , Coxova reneta , Parména zlatá zimní , Průsvitné letní .
PLODNOST: pravidelná, ale střídavá, co se týče objemu, nezvykne přeplozovat.
PLODY: středně velké plody kulovitého až ploše kulovitého tvaru. Hladká slupka je osřeněná, bělavě žlutá, téměř celá překrytá rozmytou karmínově červenou barvou s nápadnými bílými lenticely a modravým osříněním. Bílá dužina, pod slupkou někdy růžové, je křehká, šťavnatá, jemně voňavá, po řezu na vzduchu hnědne; chuť je dobrá, sladkokyselá.
Dozrávání: koncem července až začátkem srpna, vydrží asi 14 dní, poté moučnatí. Dozrává nerovnoměrně, je třeba provádět postupnou probírku a trefit správný čas sklizně, aby plody nebyly příliš kyselé, ale ani moučnaté.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a kuchyňské použití (k pečení, kompoty apod.). Má málo odpadu při zpracování.
STANOVISTE: sluneční. Odrůda nenáročná na půdu, skromná na živiny a hnojení. Nemá ráda suché půdy (padají plody a trpí padlí a červivostí) ani mokré, jílovité (tam trpí rakovinou). Daří se jí i ve vyšších polohách , ale chráněných před větrem.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, středně odolná vůči strupovitosti (více než Astrachán bílý) a vůči padlí, málo k monilióze.

PŮVOD: USA, Cayuga County ve státě New York na začátku 19. století, tam získala také jméno Cayuga Redstreak. Synonymum v německy mluvících zemích je Morgenröte, tedy Ranní zore podle výrazného červeného zabarvení.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, kulovité koruny, později mírně převislé.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, krátce, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, podle času kvetení by to mohly být: Batul , Baumannova reneta , Čistecké lahůdkové , Gascoyneho šarlatové , Hammersteinovo , Hájkova muškátová reneta, Jadernička moravská , Kalvil bílý zimní , Krasokvět žlutý , , Švýcarské oranžové , Wesenerovo , Zuccalmagliova reneta , Zvonkové .
PLODNOST: pozdější, střední, střídavá.
PLODY: střední až velmi velké (150-250 g), ploše kulovité, nepravidelné, hranaté. Slupka je hrubá, mdle lesklá, později mastná, žlutá, na sluneční straně rozmytě karmínově červená , s pruhováním či mramorováním a světlými lenticely, na stromě silně osříněná. Dužina je žlutobílá, pevná, tuhá, později křehká a šťavnatá, sladkokyselá až nasládlá , méně výrazná.
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň začátkem října, konzumní zralost od prosince, uskladnění do konce března.
VYUŽITÍ: vhodná spíše pro zpracovatelské využití, zejména pečení než pro přímý konzum.
Stanoviště: slunečné, vyžaduje dostatečně vlhké, úrodné půdy , spíše teplejší polohy, z drsných poloh nebývá chutná.
ODOLNOST: silně mrazuodolná , středně odolná vůči padlí , málo odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: z jihu středního a ze západního Slovenska kolem Prievidze a Trenčína, nazývaná tam také "Bocmanka" či "Bosvanka".
RŮST: bujný, vytváří mohutnou korunu . V mládí vyžaduje výchovný řez, později není na řez náročná.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká.
PLODY: ploše kulovité, zelenožluté s červeným líčkem, dužina je sladkokyselá, šťavnatá .
Dozrávání: sklizeň v říjnu, vydrží do Vánoc.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum i zpracování na mošty, sušení apod.
Stanoviště: slunečné, nejlépe jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná půda, ale celkově je nenáročná, vhodná i do chráněných vyšších poloh .
ODOLNOST: silně mrazuodolná , odolná vůči strupovitosti .

PŮVOD: Belgie, vypěstoval ji školkař L. Coulon v Liège, první plody dozrály v r. 2010. 1856.
RŮST: velmi bujný, vytváří jedny z největších stromů s mohutnou, široce kulovitou až rozložitou korunou a krátkým plodonosným obrostem.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: například Baumannova reneta , Dülmener Herbstrosenapfel, Carpentin.
PLODNOST: pozdní, mezi 10.-12. rokem po výsadbě, střídavá, středně velká až velká.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 180-200 g, ale také 400 g) zhruba pravidelného, ​​ploše kulatého tvaru. Slupka je hladká, částečně zdrsněná rzí, tvrdá, málo lesklá, v základu zelená, později žlutá a na sluneční straně pruhovaně načervenalá, pokrytá rezavými tečkami nebo skvrnami. Dužina je bělavě nažloutlá, jemná, hustá, nejprve křupavá, později měkne. Chuť velmi dobrá, sladkokyselá, jemně kořeněná, renetovitá, ušlechtilá.
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumní zralost v listopadu až v 1. polovině prosince, skladovatelnost do února až dubna. Plody dobře drží na stromě a neotláčejí se při přepravě. Během skladování ale mohou vadnout nebo zevnitř hnít.
VYUŽITÍ: výborná pro přímý konzum a moštování, vhodná i pro sušení a další kuchyňské zpracování. Vhodná pro vzrůst zejména do sadů a velkých zahrad, méně do alejí.
Stanoviště: slunečné, preferuje hluboké, živné půdy, ale spokojí se is horšími, pokud nejsou příliš suché nebo příliš mokré. Vhodné jsou polohy chráněné před pozdními jarními mrazy.
ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, málo v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti, rakovině a padlí, méně vůči monilióze.

PŮVOD: Francie, Croncels, vyšlechtili ji bratři Baltetovci ze školky v Croncels u Troyes jako semenáč pravděpodobně Antonovky a v r. 2010. 1869 uvedli na trh.
RŮST: střední až bujný. Koruna je pravidelná kulovitá, později mírně rozložitá, tvoří silně konkurenční výhony, lehce houstne. Často se dožívá vysokého věku .
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Astrachán červený , Baumannova reneta , Bernské růžové, Coxova reneta , Gdaňský hranáč , Charlamowski , James Grieve Red , Krasokvět žlutý , Landsberská reneta , McIntosh, Ontario , Parmén Wealthy, Zvonkové .
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká, ob rok velmi vysoká.
PLODY: větší, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká a lesklá, světle zelená, ve zralosti slámově žlutá se světlými tečkami, někdy i mdlým líčkem. Dužina je žlutá, hustá, křehká, šťavnatá . Chuť je velmi lahodná sladkokyselá, mírně kořeněná .
Dozrávání: sklizeň koncem srpna až začátkem září, dozrává rovnoměrně, konzumně krátce po sklizni, vydrží do konce října, z vyšších poloh až do Vánoc. Plody snadno padají ve větru a vyžadují šetrnou sklizeň, snadno se otisknou.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum a výrobu moštů a vín, sušení . Na vzduchu málo hnědne.
Stanoviště: slunečné, vhodné i do vyšších poloh , ale vyžaduje výživnou půdu. Nevhodná do mokrých, suchých půd a do větrných a vlhkých poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu, květinám nevadí ani déšť. Odolná vůči vlnačce krvavé a obalovači jablečnému . Středně až výše odolná vůči rakovině, středně odolná vůči padlí, středně až méně vůči strupovitosti. Je náchylnější k hnědnutí dužiny a slupky během skladování.

Bujný růst. Do plodnosti vstupuje později. Středně velký plod, slupka je základní barvy zeleno žluté s tečkováním. Vynikající chuť. "