Předobjednávka

PŮVOD: Francie, Nantes, 1. půl. 19. století, vypěstoval ji zahradník Pierre Clairgeau jako náhodný semenáč, poprvé rodila v r. 19. století. 1848. Na trh ji uvedl zahradník De Jonghe v Bruselu.

RŮST: středně bujný, vytváří úzkou, středně hustou pyramidální korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Dekanka Robertova , Hardyho máslovka , Júlová, Liegeltova máslovka, Konference , Madame Verté , Pařížanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: jsou velké až velmi velké (až do 500 g), kuželovitě protáhlé, hruškovité, v horní části zakřivené . Slupka je pevná, hrubá, hladká, matně lesklá, zelenožlutá s krásným červeným líčkem, hustě pokrytá lenticely. Žlutobílá dužina je šťavnatá, křehká až rozplývavá , zrnitá kolem jádřince. Chuť je sladká až sladkokyselkavá, jemně kořeněná, výborná .

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině září, konzumně dozrává ve 2. polovině října, skladovatelná je do prosince až ledna.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum a všestranné použití pro výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátů, k sušení, moštování a pečení.

Stanoviště: sluneční, vyžaduje kvalitní hluboké hlinité půdy a teplejší polohy. Plody z vyšších poloh nebo suchých půd bývají méně kvalitní, opadávají.

ODOLNOST: středně mrazuodolná v mládí a mladém dřevě, silně mrazuodolná ve vyšším věku a starším dřevě i v květu, dobře regeneruje, silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám , náchylnější k poškození obalovačem jablečným.

PŮVOD: Francie, Troyes, vypěstoval školkař Guéniot jako kříženec Dekanky zimní a Arenbergovy máslky, poprvé rodila v r. 2010. 1862

RŮST: středně bujný až bujný, vzpřímený. Má zvláštní zdrsnění kůry i borky na starších větvích, které jsou ale naprosto zdravé. Koruna je řídká široce jehlanovitá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Drouardova , Guyotova , Madame Verté .

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná, nepřeplozuje.

PLODY: jsou velké a těžké (někdy až 350-450 g), válcovitého tvaru. Slupka je šedozelená až žlutá, hustě pokrytá světle rezavými lenticely. Dužina je téměř bílá, měkká, velmi šťavnatá . Chuť je polosladká, příjemně kořeněná a natrpklá, s osobitou příchutí.

Dozrávání: sklizeň koncem září až začátkem října, je třeba ji sbírat ještě v zeleném, tvrdším stavu, kdy zelená barva začíná blednout. Konzumně dozrává 10-14 dní po sklizni, vydrží do konce října i déle. Plody snadno padají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu džemů, ale také pro sušení, pečení, moštování a výrobu kompotů či destilátů.

Stanoviště: slunečné, daří se jí zejména v hlubokých a teplých půdách, v polohách chráněných před větrem. V nevhodných půdách špatně rodí, listy trpí chlorózou (žloutnutím) či zasychají.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květu, odolná vůči strupovitosti, může být napadena padlím jabloňovým. "

PŮVOD: zřejmě Rakousko, okolí Salcburku, je to velmi stará odrůda, známá již před rokem 1700. Synonyma: Salcburka, Cibulka, Cíkánka, Kysňačka, Braunrote Sommerrusselet, Rote Bergamotte, Zuckerbirne.

RŮST: velmi bujný, tvoří vysoké, jehlanovité, řídké koruny. Stromy jsou velmi dlouhověké .

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete brzy až středně brzy, údaje o tom, zda je dobrým nebo špatným opylovačem, se různí. Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení by jimi mohly být: Avranšská, Clappova maslovka, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Hardyho máslovka, Charneuská, Jakubka česká, Červencová, Konference, Křivice, Le Brunova, Lectierova, Naghinova, Trévouxská. Zřejmě tvoří část plodů i partenokarpicky, tedy bez opylení.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé (průměrně 100 g), cibulovité či bergamotkové se středně dlouhou, hrubou stopkou, často se závalem. Slupka je tenká, pevná, zelená, při zrání mírně žloutne a na sluneční straně má hnědočervené líčko, často je plošně či mramorovaně pokryta rzí, zejména u kalichu. Dužina je bílá až nažloutlá, jemná, velmi šťavnatá, kolem jádřince hrubozrná. Chuť je sladká, jemně kyselkavá, velmi příjemně kořeněná .

Dozrávání: sklizeň přibližně v polovině srpna ještě v tvrdé zralosti , konzumně dozrává při chladném uskladnění po 10-14 dnech, vydrží maximálně měsíc. Na stromě dozrávají najednou a při pozdním obratí rychle prozrávají a hniličí, napadají jejich vosy.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, sušení, výrobu džemů, marmelády, destilátů , ale i moštů či na pečení a přípravu výživ. Kvůli malé velikosti nejsou moc vhodné pro přípravu kompotů. Těsně po sklizni dobře snáší i přepravu.

STANOVISTE: sluneční. Je to odrůda vhodná do všech pěstitelských oblastí a je málo náročná na půdu, nejlépe ovoce rodí ale v teplejších polohách s úrodnou půdou, v horší půdě může být dužina zrnitější. Kvůli náchylnosti k strupovitosti nejsou vhodné jen uzavřené polohy se slabým prouděním vzduchu, upřednostňujeme vzdušnější, klidně i větrnější polohy a také korunu udržujeme vzdušnou.

ODOLNOST: v mládí je sice jen středně mrazuodolná, později však silně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná v květu, středně až méně odolná vůči strupovitosti, zejména v nevhodných, uzavřených polohách.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, známá zřejmě již před 17. stoletím. V 18. století se rozšířila z Francie jako Beurré gris. Je známá také jako Šedivka, Ošklivka, Smolnice.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, vznosné koruny. Listy jsou tmavozelené, miskovitě prohnuté.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Esperenova bergamotka , Hardyho máslovka , Madame Verté , Pařížanka .

PLODNOST: pozdější (po 10. roce po výsadbě), vysoká až po 15. roce, pravidelná.

PLODY: malé, kuželovité až baňaté, nesouměrné. Slupka je hrubá, kožovitá, žlutozelená až rezavá , pokrytá šedobílými lenticely, někdy s načervenalým líčkem. Dužina je matně bílá, pod slupkou nazelenalá, máslovitá, šťavnatá , v okolí jaderníku mírně zrnitá. Chuť je sladkokyselá, kořeněná, aromatická po pryskyřici, velmi příjemná, delikátní .

Dozrávání: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává po pár dnech, vdrží asi 2 týdny po sklizni.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu džemů, kompotů a destilátů, ale také pro pečení, sušení a moštování.

Stanoviště: slunečné, odrůda nenáročná na klima a kvalitu půdy, ačkoli preferuje hluboké a výživné, daří se jí i ve vyšších polohách . Pouze ve velmi jílovitých půdách plody praskají. Je vhodná do stromořadí, alejí, sadů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, ale náchylnější k deštivému počasí během květu. Odolná vůči chorobám a škůdcům .

PŮVOD: Francie, département Vendée, rozšiřovaná od třicátých let 19. století.

RŮST: slabý až střední. Koruna je řidší a pod váhou úrod převisle rozkleslá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Opylovači nejsou jednotlivě ověřeni, všude plodí spolehlivě a bohatě v přítomnosti obecně dobrých opylovačů: Hardyho máslovka , Charneuská , Křivice.

PLODNOST: raná, vysoká, velmi pravidelná.

PLODY: středně velké, vejcového tvaru, tvarově i velikostně vyrovnané. Hladká, matná slupka je zelená, výrazně pokrytá světlou šedohnědou rzí. Dužina je bílá, při slupce nazelenalá, jemná, velmi šťavnatá . Chuť je sladká až sladkokyselkavá, kořeněná .

Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává od poloviny listopadu, vydrží do Vánoc, někdy až do února. Předčasně obratá a skladována v suchu vadně.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, výrobu destilátu, moštování, výrobu džemu.

Stanoviště: sluneční a teplé, hluboké hlinité a teplé půdy, do teplých a chráněných středně teplých poloh , je nevhodná do vyšších poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: neznámý, zřejmě Anglie, velmi stará odrůda, známá i pod jmény Rote Nektarine, Peach plum, Prune Péche či Nectarina rose.

RŮST: bujný, tvoří široce nálevkovitou korunu, kosterní větve směřují nejprve šikmo nahoru a pak se pod váhou úrod ohýbají.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Althanova ringlota , Carská, Kirkeho, Mirabelka nancyská a Zelená ringlota .

PLODNOST: raná, střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (60-80 g, ale i 90 g), kulovité, shora i zdola zmáčknuté, téměř souměrné, připomínají nektarinky . Slupka je pevná, pod silným osříněním lesklá, jasně až tmavě červená, nakyslá, dá se stáhnout. Dužina je nazelenalá až nažloutlá, tuhá, šťavnatá . Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce: z teplých poloh a dostatečně vlhkých a úrodných půd dobrá až velmi dobrá, sladká a lehce nakyslá , z chladnějších poloh a deštivých let kyselejší a natrpklá. Podobně na poloze a průběhu počasí závisí odlučitelnost pecky na dužnině.

Dozrávání: rané, začátkem srpna, nerovnoměrně, vyplatí se sbírat probírkou.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i kuchyňské zpracování.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodné, dostatečně vlhké půdy, v suché a chudé půdě se plody nevyvíjejí dobře, předčasně opadávají a nejsou chutné. Vhodná jen do teplých poloh .

ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě, málo až středně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní vůči šarce, silně odolná vůči monilióze ( Monilinia laxa ), červené skvrnitosti švestek ( Polystigma rubrum ) a suché skvrnitosti listů .

PŮVOD: Belgie, náhodný semenáč nalezený p. . Meurisem, ředitelem Van Monsových ovocných školek u Vilvoarden mezi Bruselem a Mechelenem, u dvora Dry Toreu kolem roku 1800. Je pojmenována po německém pomologovi Augustinovi Diealovi. Jiné názvy má „Kočičí hlava“, „Císařská“.

RŮST: bujný, ve školce křivý, koruna je charakteristicky vysoká a úzce pyramidální se spodními kosterními větvemi vodorovnými, pod váhou úrod postranní větve s krátkým plodonosným obrostem převisí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, sama je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova, Guyotova, Hardyho, Charneuská, Júlová, Konference, Kozačka Stuttgartská, Křivice, Lectierova, Madame Verté, Magdalénka, Nelisova zimní, Pařížanka, Poiteau, Williamsova.

PLODNOST: středně raná (asi po 6 letech), vysoká a pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké (11x9 cm, průměrně 180-250 g, ale také 600 g či více), baňatého, často hrbolatého tvaru, který je směrem ke stopce mírně zúžený. U velmi velkých plodů bývá jedna polovina plodu větší než druhá. Slupka je drsná, matná, světle zelená, po dozrání jemnější, lesklá, žlutá až zlatožlutá, pokrytá nápadnými hnědými lenticely, voní muškátově . Bílá dužina je jemná, šťavnatá, máslová . Chuť je vynikající, kořeněná, nakysle sladká , u plodů z vyšších a horších poloh však natrpklá a repovitá.

Dozrávání: sklizeň koncem září nebo začátkem října, konzumně dozrává v listopadu, někdy už dříve, vydrží do Vánoc, případně až do ledna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro moštování, výrobu džemů, destilátů či další kuchyňské využití. Má sklon k otlačení a hnědnutí slupky, hůře snáší skladování v chladírně.

Stanoviště: vyžaduje hluboké, hlinité, dostatečně vlhké půdy, snese i vyšší polohy, ale musí být teplé a chráněné před větrem . Plody z mokrých a studených poloh bývají trpké, mokré a studené polohy podporují i ​​rozvoj strupovitosti. Je vhodná do zahrad, sadů či alejí.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu, středně odolná vůči strupovitosti, náchylnější k úpalu listů.

PŮVOD: Maďarsko, sikulský kraj, popsaná poprvé v roce 1875. Synonyma jsou: Sikulai alma, Sikulaer Apfel, Sikula, Székely alma, Seklerapfel, Pomme de Sikula.

RŮST: středně bujný až umírněný, se vzpřímenou až polorozložitou korunou.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a krátce, je špatným opylovačem. Vhodné opylovače: Aderslebenský kalvil, Bathské, Berlepschova reneta, Biesterfeldská reneta, Coxova reneta, Dukát, Florina, Hammersteinovo, Hvězdnatá reneta, Ingrid Marie, James Grieve, Jonathan, Macoun, Melba, Míšeň jaroměřská, Ollen Stayman Winesap, Vejlímek červený, Zvonkové.

PLODNOST: raná (do 5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 220-260 g), ploše kulovité, pravidelné, nejširší uprostřed. Slupka je lesklá, hladká, silně voňavá, základní barvy zelenožluté až růžové, téměř celé rovnoměrně pokryté rozmytou červenou barvou ve které jsou husté, nepříliš nápadné, tmavě červené pruhy , na celém povrchu je množství nápadných světlých teček - lenticiel. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, řídká, kyprá, tuhá a šťavnatá. Chuť je velmi příjemná, sladkokyselá, plná, s medovou příchutí .

Dozrávání: sklizeň koncem října, co nejpozději, dozrává v prosinci, vydrží do dubna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a moštování.

Stanoviště: sluneční, teplé s vlhčím ovzduším , dobře prospívá zejména v naplavených, úrodných půdách v nivách řek, snese i větrnější lokality . Nesnáší suchou půdu.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, nezvykne trpět chorobami, maximálně v uzavřených polohách je středně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Spojené království, Anglie, Sawbridgeworth, vyšlechtil ji školkař Thomas Rivers jako křížence odrůd Prince Englebert a Early Prolific. Její název v angličtině zní (The) Czar, poprvé zarodila v roce 1874 a byla pojmenována po ruském carovi, který v témže roce navštívil Anglii.

RŮST: v mládí a zejména ve školce bujný, později zpomaluje. Vytváří jen středně velké stromy zpočátku se štíhlými, vznosnými korunami, které jsou ale později kulovité, jelikož se rozpadají pod váhou plodů. Plodonosné větvičky jsou krátké a dosti křehké.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, vysoká až nadměrná, pravidelná, v domácích podmínkách je vhodné dělat probírku.

PLODY: středně velké (průměrně 20 g), tvarově nepravidelné, některé podlouhlé, jiné kulatější, ke koncům buď zúžené nebo zakulacené. Slupka je jemná, kyselá, těžko se stahuje, je krásně osříněná, pod osříněním je černomodrá, při nadměrné úrodě a horším vyzrávání zůstává načervenalá. Dužina je zelenožlutá až žlutá, místy průhledná, méně šťavnatá. Chuť je dobrá, nasládlá, podobná švestkové, ale méně výrazná . Pec se od dužiny odděluje většinou dobře, jen při velkých úrodách a horším zrání hůře. Je to sliva .

DOZŘÍVÁNÍ: časné, v 1. polovině srpna , někdy najednou, jindy postupně, sbírá se probírkou.

VYUŽITÍ: zejména k přímému konzumu, ke zpracování tam, kde nevadí kyselejší chuť slupky, tedy např. do džemů a povidlů.

Stanoviště: slunečné, kvůli vysoké plodosti upřednostňujeme úrodné hlinité a přiměřeně vlhké půdy, v sušší půdě stromy předčasně stárnou a plody jsou horší kvality. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu. Je středně tolerantní vůči šarce, tedy projevuje se jen na listech.

PŮVOD: Kanada, Vineland, Horticultural Research Institute of Ontario, vyšlechtěná v roce 1967 jako kříženec odrůd Imperial Epineuse a Grand Duke.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus vzpřímený až polovzpřímený, později až rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: Stanley, Opal, Carská, Čačanská rodná, Duranzia, Hamanova.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké, eliptické, nesouměrné. Slupka je tenká, osříněná, pod ní fialovomodrá. Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající . Dužina může v horších letech na pecce částečně držet. Je to pološvestka .

Dozrávání: pozdní, asi 7 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září .

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, marmelády, destiláty, na pečení či sušení.

Stanoviště: slunečné, preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou, hlinitou půdu. Vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu, méně tolerantní vůči šarce, na listech má málo projevů, na plodech více, je náchylnější k poškození plodů moniliovou hnilobou ( Monilinia fructigena ), je třeba je při vyšší úrodě přetrhat, neboť rod.

PŮVOD: Německo, klášter Adersleben, v r. 1839 vyšlechtil zahradník Lichthardt na základě pověření úředníkem Meyerem jako křížence Kalvily bílého zimního a zřejmě Cara Alexandra, přestože se uvádělo, že jedním z rodičů je Grávštýnské (to má ale velmi špatnou klíčivost pylu). Synonyma: Aderslebener Calville, Aderslebener Kalvill, Aderslebener Kalvill-Samling, Adersleber Calvil, Adersleber Calvill, Adersleber Kalvil, Adersleber Kalvill, Calville d'Adersleben, Kalvil Aderslebenskii.

RŮST: středně bujný, vytváří rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivý, hmyzem opelivý, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Coxova reneta, Croncelské, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, vysoká, téměř pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 250 g), kalvilovitého tvaru, žebrovité. Slupka je žlutá s hnědočerveným líčkem. Dužina je žlutobílá, středně tuhá, velmi křehká, jemná, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselkavá, kořeněná, dobrá až výborná.

Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrávají v prosinci, vydrží do března. Vyžadují vlhčí uskladnění, jinak vadnou.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a pečení či výrobu pyré.

Stanoviště: sluneční i otevřené, dobře snáší větrné polohy. Upřednostňuje hluboké, výživné, spíše lehčí, písčitohlinité půdy. V nepříznivých, jílovitých, těžkých půdách předčasně opadávají listy a plody se nevyvíjejí dobře a je náchylnější k rakovině. Snese také chladnější polohy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti a padlí, méně odolná vůči spále růžokvětých ( Erwinia amylovora ).

RŮST: v mládí bujný až středně bujný, později středně bujný až mírnější. Vytváří středně velké a středně husté, kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opělivá, kvete brzy a relativně krátce, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Alkmeny, Banánové zimní, Carola, Coxova reneta, Čistecké lahůdkové, James Grieve, Oldenburgovo, Wagenerovo. Neopyluje se s odrůdou Šampion.

PLODNOST: velmi raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 120-140 g), kulovité či ploše kulovité, pravidelné, souměrné, tvarově vyrovnané. Slupka je hladká, pololesklá, mastná, tenčí, středně pevná, zelenožlutá až žlutá, překrytá tmavě červeným pruhovaným či rozmytým líčkem na 1/2 až 2/3 plodu, na horších stanovištích is mramorovanou rzí. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, rozplývavá, velmi šťavnatá, jemná, hustá, po rozkrojení nehnědne. Chuť je aromatická, sladká, lahodně kyselkavá, jemně kořeněná, výborná .

Dozrávání: sklizeň kolem poloviny září, sklizňové období je relativně krátké, plody rychle opadávají. Konzumně dozrávají brzy po sklizni a vydrží uskladněné přibližně do konce prosince. Plody lze skladovat v chladírnách při teplotě kolem 0 °C.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro moštování, pečení či výrobu jablečného pyré. Kvůli souměrnému tvaru plodů z nich bývá málo odpadu.

STANOVISTE: slunečné, chráněné, ale dostatečně vzdušné, není velmi náročná na stanoviště a půdu, ale vyžaduje úrodnou půdu kvůli vysoké plodnosti a umístění mimo mrazových kotlin a suchých půd . Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: je středně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu. Je středně až silně odolná vůči padlí, středně vůči strupovitosti, méně vůči viróze gumovitosti. Plody moc nepadají ve větru.

PŮVOD: Francie, Amiens, vyšlechtil školkař Jacques Lebel v roce 1825 jako neznámý semenáč, množený od roku 1849.

RŮST: velmi bujný, vytváří široce rozložité, na semenném podnoži mohutné koruny .

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Bernské růžové, Baumannova reneta, Coxova reneta, Croncelská, Gdaňský hranáč, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Parména zlatá zimní, Ontario, Průsvitné letní.

PLODNOST: poměrně raná (4-5 let po výsadbě), bohatá až velmi bohatá, ale střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 180 g), ploše kulovité, jen mírně zhranatělé, nesouměrné, často s charakteristickým závalem při stopce. Slupka je velmi mastná, zelenožlutá až světle žlutá s červenými proužky či tečkami, voní. Dužina je nažloutlá, kyprá, jemná a velmi šťavnatá, na vzduchu rychle hnědne. Chuť je osvěžující kyselosladká, příjemná, ale méně výrazná , bez kořenitosti, čím později se plody sklízejí, tím jsou chutnější.

Dozrávání: sklizeň od poloviny září, dozrává od října, vydrží do Vánoc, nevadne, špatně se přepravuje, otiskuje se.

VYUŽITÍ: jedna z nejlepších odrůd pro moštování , vhodná pro kuchyňské zpracování, například i na marmelády , v menší míře pro přímý konzum.

STANOVISTE: sluneční, chráněné. Preferují lehčí, úrodné půdy. Je vhodná do velkých sadů se širokým sponem, kvůli širokým korunám nevhodná do alejí. Vhodná i do vyšších, ale před větrem chráněných poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květu, méně trpí deštěm při kvetení . Silně odolná vůči padlí , středně vůči strupovitosti, zejména v uzavřených polohách, v teplých oblastech náchylnější vůči vlnačce krvavé. Z mokrých půd plody zevnitř hnijí.