Stromy do alejí

PŮVOD: ČR, Chlumec nad Cidlinou, vypěstoval ji Jan Říha jako semenáč z volného opylení Ostheimské v r.. 1893 a pojmenoval ji po starostovi a školkaři V. Vackovi.

RŮST: středně bujný, zdravý, tvoří charakteristické kulovité koruny spíše hustší, s hlavními větvemi dostatečně silnými. Postranní větve jsou převislé, dlouhé. Obrast uvnitř stromu zvykne prosychat.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete zároveň s pozdě kvetoucími třešněmi, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: třešně Hedelfingenská , Thurn Taxis (Schneiderova) , Troprichterova , višeň Kӧrӧšská .

PLODNOST: raná, vysoká , pravidelná v přítomnosti vhodných opylovačů.

PLODY: středně velké (4-5 g) kulovité až zploštělé. Slupka je tmavě červená, lesklá, je to kyselka . Dužina je velmi jemná, řídká, světle červená, šťavnatá, šťáva jen slabě až středně barví. Chuť je nakyslá až nasládlá, mírně natrpklá, v plné zralosti velmi dobrá až výborná, příjemně kořeněná . Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, 4. třešňový týden, tedy ve 2. polovině června. Dobře drží na stromě. Zvládá dopravu i ve stavu plné zralosti.

VYUŽITÍ: stolní odrůda vhodná pro přímý konzum , ale i ke zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty, likéry či na pečení.

STANOVISTE: sluneční. Stromy jsou vhodné do každé, byť jen trochu úrodné půdy, ale z půd hlubokých a hlinitých jsou plody neobyčejně velké a krásné. Je vhodná i do vyšších poloh .

ODOLNOST: je silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a vůči monilióze .

PŮVOD: ČR, Těchlovice u Hradce Králové, náhodný semenáč nalezený v roce 1946 v sadě pana Černíka, registrovaná v roce 1981.

RŮST: v mládí velmi bujný, později střední. Tvoří vyšší kulovité koruny, v pozdějších letech v nižších částech převislé.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Hedelfingenská , Van, Regina , Stella, Starking Hardy Giant, pokud se trefí časově, tak i Kaštánka a Napoleonova . Neopyluje se s odrůdami Granát a Spanische Knorpelkirsche.

PLODNOST: v prvních letech střední, později pravidelná a vysoká.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 7-12 g), tvar je srdeční až mírně protáhlý, slupka je tenčí, tmavě červená . Dužina je tuhá, červená až karmínově červená, se světlým žilkováním, středně šťavnatá, šťáva středně až silně barví. Chuť je velmi dobrá až výborná , sladká až sladkokyselá, mírně kořeněná, aromatická.

Dozrávání: středně brzy až pozdě, v 5. až 6. třešňovém týdnu, kolem poloviny července. Napadá ji vrtivka třešňová, bývá tedy červivá.

VYUŽITÍ: velmi vhodná pro přímý konzum a přípravu kompotů, vhodná pro sušení, výrobu džemů, marmelád a destilátů.

STANOVIŠTE: sluneční, nenáročná odrůda, vhodná do středních chráněných poloh a hlinitopísčité půdy. Prospívá i na svažitých pozemcích.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, citlivá na mrazy v květu. Málo náchylná k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Francie; 1915 nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí velmi bujný, v plné plodnosti bujný. Vytváří velké, široce rozložené koruny, dostatečně husté.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopélivá odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Kaštánka , Karešova , Napoleonova , Rivan, Van, Summit, Bing.

PLODNOST: středně raná, středně velká a pravidelná. Plodí v malých chomáčích po celé délce větví.

PLODY: velké (průměrně 6,4 g), srdeční, mírně hrbolaté. Slupka je pevná, lesklá, hnědočervená až tmavě červená se světlými tečkami a čárkami. Dužina je středně tuhá až tužší, v plné zralosti červená, velmi šťavnatá , barví středně silně. Chuť je nakysladká, aromatická, velmi dobrá . Pecka je středně velká až velká, oválná a dobře se odlučuje od dužniny.

DOZŘÍVÁNÍ: časné, ve 2. třešňovém týdnu, tedy někdy během 1. poloviny června, rovnoměrně. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum. Je velmi dobře přepravovatelná a skladovatelná.

Stanoviště: slunečné, teplé, půda nejlépe hlinitopísčitá, propustná, ale dostatečně vlhká. Vhodná do sušších teplých až středně teplých pěstitelských oblastí.

ODOLNOST: středně až dobře mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květech. Plody po deštích silně praskají a jsou středně náchylné k monilióze.

PŮVOD: velmi stará odrůda, možná z Nizozemska, už k.o. 18. stol. rozšířena v Německu jako Große Prinzessin nebo Lauermanns Knorpelkirsche. Jméno Napoleonova získala ve Francii. Někteří pomologové ji ztotožňují s Büttnerovou červenou chrupavkou.

RŮST: v mládí bujný, v době plodnosti střední. Tvoří velké koruny, jejich tvar je polovzpřímený až rozložitý. Kosterní větve rostou vzpřímeně, postranní jsou převislé.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizooplivá, kvete středně brzy až středně pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Burlat , Karešova , Kaštánka , Regina , Van, ale i Hedelfingenská , Troprichterova , Thurn Taxis (Schneiderova) , které ale mohou kvést později. Je nekompatibilní s odrůdami Lambert a Bing.

PLODNOST: středně raná až pozdní, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 7 g), tupě srdeční či kulaté, nepravidelné. Zadní strana je vypouklá, přední stlačená. Slupka je tenká až středně silná, lesklá, světle žlutá s červeným líčkem . Dužina je krémová až světle žlutá, tuhá, středně šťavnatá, šťáva nebarví. Chuť je velmi dobrá až výborná , sladkokyselá, mírně nahořklá, velmi aromatická. Pec se středně dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, v 5. třešňovém týdnu, tedy během 1. poloviny července. Napadá ji vrtivka třešňová, bývá červivá. Na stromě se plody udrží až 3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a kompoty, ale také pro sušení a destiláty či džemy a marmelády. Plody jsou středně náchylné k otlakům.

STANOVISTE: sluneční. Preferuje středně těžké, hluboké půdy, v suchých půdách jsou plody drobnější, v příliš vlhkých jílovitých půdách může trpět klejotokem a moniliovou spálou ( Monilinia laxa ). Nejvíce jí vyhovují teplé a středně teplé polohy, kde dosahuje i nejlepší chuti, u kvalitní půdy může být i ve vyšších polohách.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná v květu. Náchylnější k praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů, středně náchylná k monilii plodů a moniliové ložnici, zejména v příliš vlhkých půdách.

PŮVOD: zřejmě z Řecka nebo Itálie, odkud se v 1. půl. dostala do Francie, kde dostala jméno po královně Claudii "Reine Claude".

RŮST: nejprve bujný, později středně bujný. Vytváří široce a vysoce kulovité, velké koruny. Používá se také jako podnož.

OPELOVACÍ POMĚRY: je cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Althanova ringlota , Bystrická , Mirabelka nancyská , Oullinská ringlota, Vlaška . Sama dobře opyluje Althanovu ringlotu a Flotowovu mirabelku.

PLODNOST: raná, velmi střídavá, od velmi vysoké po nízkou po přeplození, dá se regulovat vhodným řezem a probírkou v plodném roce.

PLODY: středně velké (průměrně 22-25 g), kulaté , na obou koncích stlačené, nesouměrné. Slupka je zelená až zelenožlutá , na sluneční straně s červenohnědými tečkami a skvrnami, při stopce rezavě síťovaná. Dužina je zelenožlutá, středně tuhá až měkká, rosolovitá, velmi šťavnatá . Chuť je sladká, aromatická, kořeněná, výborná, jedna z nejlepších . Pec je odlučitelná od dužiny v závislosti na poloze, v teplých, vlhkých polohách velmi dobře.

Dozrávání: ve 2. polovině až koncem srpna, postupně. K zavařování se sbírá 2 týdny před plnou zralostí.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, zavařování kompotů , výrobu destilátů, ale i netradičně zbarvených džemů.

STANOVISTE: slunečné, teplé, s dostatečně vlhkou, úrodnou půdou. V suché a chudé půdě zůstávají plody malé a pecka se špatně odděluje od dužniny. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Při vysoké úrodě plodů ve shlucích je náchylná k monilióze, je třeba udržovat vzdušnou korunu a dělat probírku plodů. Je tolerantní vůči šarce . Napadá ji pilařka švestková ( Hoplocampa minuta ) a v plné zralosti i vosy.

PŮVOD: Maďarsko, okolí města Nagykőrösi, odtud se před 2. světovou válkou rozšířila k nám.

RŮST: v mládí bujný, v období plodnosti středně bujný. Tvoří větší, vysokokulovité až vysokopyramidální koruny, později až převislé.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až středně pozdě. Vhodné opylovače: višně Fanal , Morela pozdní , Vackova , třešeň Thurn Taxis (Schneiderova) . V době květu potřebuje teplé počasí, je náročná na opylení.

PLODNOST: středně raná, střední až nižší, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 6-7 g), kulovité. Slupka je tenká, lesklá, tmavě červená se světlejšími tečkami, je to kyselka . Dužina je světle červená, měkká, jemná, šťavnatá, šťáva barví středně. Chuť je kyselkavá, nasládlá, mírně natrpklá, v plné zralosti příjemně aromatická a kořeněná, výborná . Pecka se dobře odděluje od dužniny. Po oddělení plodu od stopky z něj nevytéká šťáva.

Dozrávání: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, obyčejně kolem poloviny července. Je vhodná pro mechanizovaný sběr, dobře se přepravuje i skladuje.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, sirupy, destiláty či sušení.

Stanoviště: slunečné, teplé, není náročná na půdu, ale nejlépe jí vyhovují hlinitopísčité, propustné půdy s dostatkem vláhy. V suchých půdách jsou plody drobnější. Vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů a vůči monilióze . Napadá ji vrtivka třešňová, tedy bývá červivá.

PŮVOD: Francie, v Oullins u Lyonu ji ve své školce jako náhodný semenáč vzpírající se zaštípání objevil v roce 1822 M. Jaboulay. Nazývá se také Jaboulay nebo Oliva či Ramon Oliva.

RŮST: středně bujný až velmi bujný (i na mahalebce), vytváří mohutnou, přitom však řídkou korunu, rozložitou , neuspořádanou, větve jsou vodorovně rozloženy, později ovisnou. Kvůli tvaru koruny se moc nehodí do stromořadí a alejí.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Napoleonova , Karešova , Kaštánka , Rychlice německá, Hedelfingenská , Büttnerova, Kassinova raná, Srdcovka přeúrodná.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká, nepravidelná, závislá na ročníku. Typicky

vyhholuje a plodí na konci větví.
PLODY: velké (průměrně 6 g), tuposrdcovitého nebo kulatého tvaru, slupka velmi lesklá, tmavě červené barvy. Dužina je v časné zralosti tužší, později měkká (polochrupka), červená, protkaná bledými žilkami, velmi šťavnatá s červenou, bledě barvicí šťávou. Chuť výborná , sladkokyselá až sladká, příjemně vínovastá, středně aromatická. Pecka je velká, středně dobře oddělitelná od dužniny. Je to asi nejranější velkoplodá odrůda ze starých odrůd třešní.

Dozrávání: rané, ve 2.-3. třešňovém týdnu, zároveň s Karešovou a Kaštánkou, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá . Pro přepravu a krátkodobé skladování je třeba ji obrat ještě před plnou zralostí, když se ještě tolik neotlačuje.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale také pro kompoty a další zpracování.

Stanoviště: slunečné, daří se jí v teplých i středně teplých oblastech, na půdu není náročná.

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu. Náchylnější k praskání plodů během déletrvajících dešťů. Je málo náchylná k monilióze, ale ve vyšších polohách jí trpí více.

PŮVOD: Německo, Hedelfingen u Stuttgartu, v půl. 19. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti střední. Tvoří majestátně dlouhověké stromy , vysoké rozložité a mohutně větvené koruny nejširší nahoře se sklánějícími se spodními větvemi, takže jsou až deštníkovité.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopélivá odrůda, kvete pozdě , je velmi dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Napoleonova, Karešova, Troprichterova , Granát, Germersdorfská , Thurn-Taxis (Schneiderova), Kordia , Velká černá chrupavka, Kassinská, Dönissenova, Španělská višeň , Ostheimská višeň . Tyto odrůdy také sama vhodně opyluje.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: velké až obrovské (průměrně 7 až 9 g), krásné, vejčité, tuhé, tmavě červené až černé . Dužina je pevná, tmavě červená se světlejšími žilkami, šťavnatá , šťáva barví středně. Chuť je nakysladká, aromatická, mírně nahořklá, kořeněná, výborná s osobitou příchutí. Při napadení vrtevkou třešňovou zhořkne.

Dozrávání: pozdní, 6. třešňový týden, ve 2. polovině července. Jelikož dozrává pozdě, napadá ji vrtivka třešňová, bývá červivá. Vydrží i 2 týdny na stromě.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum i všestranné zpracování: kompoty, džemy, marmelády, sirupy, sušení i destiláty. Dobře snáší přepravu.

STANOVISTE: sluneční. Prospívá v úrodných hlinitých a písčitohlinitých, dostatečně vlhkých půdách, nemá ráda suché půdy (plody jsou drobnější a padají), ale ani příliš vlhké, studené, jílovité půdy. Je vhodná spíše do teplých poloh .

ODOLNOST: Ve dřevě je silně mrazuvzdorná , ale květiny jsou náchylné na pozdní mrazíky, plody při trvalých deštích praskají. Vůči monilíové ložnici je odolná až středně odolná, vůči monilióze plodů je středně odolná až náchylná při popraskání plodů a napadení vrtivkou třešňovou.

PŮVOD: Maďarsko, kříženec odrůd Pandy 38 a Nagy Angol.

RŮST: středně bujný, polovzpřímený. Roste poměrně pěkně, větve příliš nepřevisí ani nevyholují, není příliš náročná na udržovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete středně brzy až pozdě.

PLODNOST: středně raná, středně vysoká.

PLODY: středně velké (4,5-6,5 g), ledvinovité. Slupka je tmavě červená, je to typ kyselka . Dužina je tmavě červená, měkká až středně tuhá, středně šťavnatá, šťáva je červená, středně barvící. Chuť je sladkokyselá, velmi aromatická, velmi dobrá až výborná . Při oddělení plodu od stopky z něj šťáva nevytéká.

Dozrávání: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: i pro přímý konzum a pro výrobu kompotů, džemů, sirupů, k sušení.

Stanoviště: slunečné, teplé, s úrodnou, dostatečně vlhkou, ale dobře odvodněnou půdou. Je vhodná zejména do teplých poloh a středně teplých chráněných .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i v květu. Je silněji odolná vůči koletotrichové hnilobě třešní ( Glomerella cingulata ), středně odolná vůči skvrnitosti listů třešní a višní ( Blumeriella jaapii ), náchylnější k monilióze ( Monilinia spp. ). Středně silně ji napadá vrtivka třešňová ( Rhagoletis cerasi ). Je silně odolná vůči praskání plodů během dlouhotrvajících dešťů.

PŮVOD: Francie, pravděpodobně ji na zač. 19. stol. vypěstoval zahradník Girault, zvaný také Larose, z pecky od něho vypěstované sladkovišně-sklenky Larose. Lékořice je mezidruhový kříženec mezi třešní a višní a jeho podtyp je sklenka s plody se světle červenou slupkou a žlutou dužninou.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný. Tvoří vysoké kulovité koruny s tenčími, převislými větvemi, středně zahušťuje. Má sklon k vyholování, takže vyžaduje adekvátní řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: třešně Hedelfingenská , Thurn Taxis (Schneiderova) , Troprichterova .

PLODNOST: raná, středně vysoká, pravidelná za přítomnosti vhodných opylovačů a nevymrznou-li květní poupata či květiny.

PLODY: jsou velké (průměrně 7-10 g), ze 2 stran zploštělé, podlouhlé, nevyrovnané. Slupka je lesklá, jemná, "skleněná", žlutočervená, růžová a na plném slunci až červená , trpkoasto kyselá, dá se snadno stáhnout. Dužina je bíložlutá, řídká, měkká, rozplývavá, velmi šťavnatá , šťáva nebarví. Chuť je kyselosladká, lahodná, občerstvující, velmi dobrá až výborná se zvláštní kořenitou příchutí . Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, ve 4. třešňovém týdnu, tedy v 1. polovině července, často již koncem června či začátkem července, podobně jako Érdi bőtermő a Favorit. Plody se velmi lehce otlačují i ​​ve větru už na stromě, i při a po sklizni. Sbírají se na 2-3krát.

VYUŽITÍ: výborná stolní odrůda vhodná zejména pro přímý konzum nebo domácí výrobu kompotů , méně vhodná na džemy či sirupy, jelikož málo barví.

Stanoviště: slunečné, chráněné před větrem, ale ne uzavřené. Je středně náročná na kvalitu půdy, preferuje úrodné, propustné a vlhčí půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých chráněných poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, květních poupatách a květech, středně až silněji odolná vůči monilióze.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda známá již od 17. století.

RŮST: velmi bujný, vytváří mohutné, vysoké a široké koruny. Má sklon k vyholování.

OPELOVACÍ POMĚRY: zřejmě samoopelivá, kvete středně brzy.

PLODNOST: pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (6,5 g), tvarově nevyrovnané, někdy tupě zakulacené, jindy ze stran zploštělé. Slupka je lesklá, průsvitná, zářivě červená až tmavě červená , snadno se dá stáhnout, je to kyselka . Dužina je jemná, zářivě červená, šťavnatá. Chuť je sladkokyselá, jemně kořeněná, výborná .

Dozrávání: začátkem července, postupně. Dopravu snáší dobře jen nepřezrálá.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i všestranné zpracování na kompoty, sirupy, džemy, destiláty.

Stanoviště: sluneční, teplé, vyžaduje lehčí, hlinitopísčité, propustné a dostatečně vlhké půdy. Vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu.

PŮVOD: Německo, Brüheim u města Gotha v Durynsku. 1837 byla nalezena jako náhodný semenáč v zahradě komorníka Wangenheima, po kterém jej pojmenoval pomolog Dittrich.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti, vytváří střední až větší kulovité, rozložité koruny. Používá se také jako kmenotvorná odrůda, neboť je silně mrazuodolná ve dřevě a roste rovně. Ve vyšším věku se na kmeni tvoří charakteristické závaly.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: střední raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 23 g, někdy až 40 g), oválné, souměrné. Slupka je pod silným světle modrým osříněním fialovomodrá , někdy jemně rezavá, je nakyslá a v plné zralosti se dá z plodu stáhnout. Dužina je středně tuhá až tuhá, zelenožlutá, středně šťavnatá. Chuť je nakysladká, při plném vyzrání sladká, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná , zejména z teplejších poloh a po méně deštivé sezóně. Pec se velmi dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení (velmi tmavé švestky), výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

Stanoviště: slunečné, není náročná na stanoviště. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách, ale spokojí se s širší škálou půd. Je vhodná i do vyšších poloh a do alejí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, tolerantní vůči šarce , použila se při šlechtění první generace tolerantních odrůd v Čačaku: Čačanské lepotice. rané a Č. | nejbolje, plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá jejich monilióza, je třeba udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: ČR, Ostroměř u Hořic v Podkrkonoší, náhodný semenáč, který vyrostl v sadě ovocnáře F. Kareše na začátku 20. století

RŮST: v mládí velmi bujný, později bujný. Tvoří velké stromy s široce rozložité, kulovité až vysoce kulovité koruny s řídkým větvením a nápadně velkými listy.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá odrůda, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Burlat , Kaštánka , Napoleonova , Thurn-Taxis (Schneiderova) , Rivan, Van.

PLODNOST: je raná, vysoká a pravidelná. Plodí dobře po celé délce větví.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 6 g), nepravidelně srdeční. Slupka je tenčí, ale pevná, velmi lesklá, v plné zralosti tmavě červené až hnědé barvy. Dužina je tmavě červená, v plné zralosti měkká, silně šťavnatá, šťáva dobře barví. Chuť je výborná , nakysladká, příjemně třešňově kořenitá. Pec je velká, od dužniny se odděluje středně dobře.

DOZŘÍVÁNÍ: časné, ve 2. třešňovém týdnu, podle oblasti někdy během 1. poloviny června. Uniká vrtevce třešňové, takže nebývá červivá.

VYUŽITÍ: Velmi vhodná pro přímý konzum a vhodná i pro další zpracování: sušení, výrobu kompotů, sirupů, džemů a destilátů. Dobře snáší i delší přepravu, když se sklízí v červeném stavu.

Stanoviště: sluneční, topné, ale i ve vyšších polohách . Potřebuje výživnou, lehčí, dostatečně topnou, hlinitopísčitou půdu s dostatkem vláhy, v příliš suchých nebo naopak příliš vlhkých půdách rodí menší plody.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná v květu. Málo náchylná na monilii plodů i moniliovou spálu. Středně odolná vůči praskání plodů za dlouhodobých dešťů.

PŮVOD: ČR, Svojšice u Kolína, vypěstoval ji J. Procházka jako semenáč Zelené ringloty v 1. půl. 19. století a pojmenoval ji podle tehdejšího majitele panství, registrovaná v r. 19. století. 1954.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti středně bujný, vytváří široce kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: je cizoopelivá , kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Lützelsachsenská , Kirkeho, Ontario , Oullinská, Viktorie, Zelená ringlotta . Dobře opyluje: Bühlskou, Flotovovu mirabelku, Kirkeho, Katalonský špendlík a Zelenou ringlotu

PLODNOST: středně raná, vysoká až velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 36-40 g), téměř kulovité, z obou stran mírně stlačené, mírně nesouměrné. Slupka je středně hrubá, tuhá, osřiněná, zelenožlutá překrytá světle fialovou až fialově hnědou , někdy s jemnou, jindy hrubší rzí, se středně výraznými až výraznými lenticely, lze jej stáhnout . Dužina je středně tuhá až tužší, nažloutlá až zlatožlutá, velmi šťavnatá, mírně vláknitá. Chuť je sladkokyselá, při plném vyzrání až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná . Pec se odděluje od dužiny středně dobře, na jejích žebrech může dužina částečně zůstávat.

Dozrávání: středně časné až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy 3. dekáda srpna až 1. dekáda září. Na stromě vydrží 2-3 týdny.

VYUŽITÍ: zejména na přímý konzum a výrobu kompotů , ale také na výrobu džemů, povidlů a na sušení či pečení. Včas obraté plody se dobře přepravují, plně zralé jsou citlivé na otlaky.

Stanoviště: slunečné, chráněné, je náročná na úrodnou a hlubokou půdu . V suché půdě jsou plody drobné, ve vlhké uzavřené poloze trpí moniliózou. Vhodná i pro vyšší polohy .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, plody jsou náchylnější k praskání během dlouhotrvajících dešťů a následně k monilióze, mají v oblibě vosy. Je středně až výše tolerantní vůči šarce .

PÔVOD: medzidruhový kríženec medzi gaštanom jedlým (Castanea sativa) a gaštanom vrúbkovaným (Castanea crenata), ľudovo nazývaným gaštan japonský. Konkrétne ide o semenáče odrody Bouche de Betizac (C. sativa x C. Crenata) pravdepodobne opelené odrodou Brunella (C. sativa x C. crenata), tj. 50 % crenata. Semená boli získané zo stromov rastúcich v ČR a vysiate a dopestované u nás v škôlke v Moravskom Lieskovom.

RAST: bujný, väčšinou bujnejší než v prípade gaštana jedlého, ale väčšinou nedorastá takej výšky ako gaštan jedlý, lebo veľmi skoro vstupuje do plodnosti, skôr do 8-10 m.

OPEĽOVACIE POMERY: jednodomý, cudzoopelivý, hmyzom opelivý, vyžaduje prítomnosť druhého geneticky odlišného jedinca, či už semenáča alebo kultúrnej odrody. Kvitne v máji. Samčie kvety sú zoskupené na dlhých, vzpriamených jahňadách, samičie kvety sú v dolnej časti samičích.

PLODNOSŤ: skorá v rámci gaštanov (prvé plody už v 3. roku života), obvykle veľmi vysoká.

PLODY: tmavohnedé, guľovité nažky široko vajcovitého tvaru a veľkosti 3-4 cm, nažka je pri vrchole hrotitá a jemne chlpatá, uložená je v silne ostnatej čiaške. Semenáče sa medzi sebou odlišujú v ľahkosti olúpania. Chuť plodu v surovom stave je mierne trpkastá, po tepelnej úprave (upečení či uvarení) sladká, plná, medzi jednotlivými semenáčmi sú chuťové rozdiely. Plody sú nutrične bohaté (vitamín B, C, E, esenciálne mastné kyseliny, vysoký obsah vlákniny a minerálnych látok).

DOZRIEVANIE: v priebehu októbra.

VYUŽITIE: do sadov, parkov, alejí a veľkých záhrad. Výborná medonosná rastlina: kvety sú veľmi nektárodajné s kvalitným peľom a dáva aj medovicu. Plody sú po uvarení alebo upečení veľmi chutné. Využívajú sa v cukrárstve, pri výrobe gaštanového pyré alebo gaštanovej múky. Skladovateľnosť plodov pri nízkej teplote a primeranej vlhkosti je až 6 mesiacov, v domácich podmienkach si treba dať pozor na plesne.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, chránené, pôda ľahšia, hlboká, preferuje slabo až stredne kyslú, ale zvládne aj kyslejšie a piesčitú. Dôležité je, aby bola nevápnitá. Je vhodný do teplých a stredne teplých aj chránených vyšších polôh do približne 600 m n.m.

ODOLNOSŤ: dobre mrazuodolný v dreve do cca. -23 °C. Jednotlivé semenáče často rašia skôr než gaštan jedlý (C. Sativa) a preto sú často náchylnejšie na poškodenie letorastov neskorými jarnými mrazmi. Často však lepšie znášajú chladné a vlhké počasie počas kvitnutia a často lepšie dozrievajú v chladnejších rokoch. Je vyššie odolný voči poškodeniu parazitickou hubou Phytophthora spp. spôsobujúcej atramentovú škvrnitosť a náhle odumieranie a vyššie tolerantný voči rakovine kôry gaštanov (Cryphonectria parasitica). Po dobrom zakorenení je silne suchuvzdorný.

PŮVOD: Německo, obec Germersdorf u Guben an der Neiße, odrůda objevená asi v polovině 19. století jako náhodný semenáč.

RŮST: nejprve velmi bujný, pak se zpomaluje. Vytváří koruny středních rozměrů, široce rozložité.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě. Vhodné opylovače: Např. Hedelfingenská , Kaštánka , Karešova , Napoleonova , Thurn-Taxis (Schneiderova) , Ramon Oliva, Frommova černá srdcovka, Srdcovka královská, Büttnerova, Ostheimská višeň .

PLODNOST: raná (do 3-5 let po výsadbě), ale vyšší nastupuje až později, pak je vysoká a pravidelná

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 8 g), tmavě červenohnědé plody s aromatickou, kořeněnou, sladkokyselou, mírně nahořklou, vynikající chutí , dužina je u této chrupavky křupavá, tuhá, šťavnatá, šťáva dobře barví. Pecka je v poměru k plodu velká a středně dobře se odlučuje od dužniny.

Dozrávání: pozdní, v 6. třešňovém týdnu, tedy od poloviny července, na stromech se plody udrží 2-3 týdny , pokud nejsou silné nebo dlouhotrvající deště, při kterých praskají a napadá je monilióza. Jelikož dozrávají pozdě, napadá je vrtivka třešňová způsobující červivost.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i zpracování, zejména na sirupy, ale také kompoty, džemy a marmelády, sušení a destiláty. Při sklizni v červené zralosti dobře snáší přepravu.

STANOVISTE: sluneční, teplé, byť i ve vyšších polohách. Půdy nejlépe lehčí, výživné a propustné, na kterých dosahuje nejlepší chuti, v hlinitých dosahuje nejvyššího výnosu, nesnáší těžké jílovité.

ODOLNOST: ve dřevě silně mrazuodolná, květiny středně mrazuodolné, ale odolávají mrazu lépe než u odrůdy Hedelfingenská.

PŮVOD: Francie, v Charmes v departementu Rhône jej kolem roku 1895 vybral jako náhodný semenáč školkař Sandrin, proto se zvykne jmenovat i (Bigarreau) Sandrin, či Souvenir des Charmes. O její rozšíření se však nejvíce zasloužila školka Moreau ve Villefranche-sur-Saône od roku 1909.

RŮST: bujný, koruna je středně velká, rozložitá, kosterní větve rostou šikmo, boční více vodorovně.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Napoleonova , Kassinova raná, Van, Marmotte. Nekompatibilní s odrůdou Burlat.

PLODNOST: raná až středně raná, podprůměrná až středně vysoká, nepravidelná v horších oblastech, kde vymrzají květiny.

PLODY: středně velké až velké (5,8-7 g), kulovitého či široce srdečního, zhrboleného tvaru. Slupka je lesklá, tmavě červená. Dužina je (středně) pevná, hustá, tmavě červená, šťavnatá, šťáva barví středně až silně. Chuť je sladkokyselkavá a příjemně kořeněná, velmi dobrá až výborná . Pecka je středně velká až velká.

Dozrávání: rané, v prvních dnech 2. třešňového týdne, tedy podle lokality někdy v 1. polovině června. Uniká vrtivce třešňové, tedy nebývá červivá .

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i zpracování. Hůře se sklízí kvůli krátkým stopkám. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: slunečné, nejlépe s dobře propustnou, úrodnou, dostatečně vlhkou, ale ne mokrou půdou v teplých a středně teplých polohách méně ohrožených pozdními jarními mrazy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, slabší v květu. Dobře až středně odolná vůči praskání plodů během dešťů, středně náchylná na moniliózu a klejotok.

PŮVOD: ČR, okolí obce Němčičky na Znojemsku, kde byla začátkem 20. století nalezena jako náhodný semenáč

RŮST: růst nejprve bujný, později slabší. Vytváří středně husté, velké pyramidální, polovzpřímené koruny se silnými hlavními větvemi, které se neskloní.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Napoleonova , Hedelfingenská , Van, Troprichterova .

PLODNOST: raná, vysoká, skoro pravidelná, někdy mírně střídavá.

PLODY: středně velké až velké srdečního tvaru (5,5-7 g), slupka je lesklá, hladká, tmavě červená se světlými tečkami a čárkami, dužina je tuhá, světle červená, žilkovaná, velmi šťavnatá, šťáva slabě barví. Chuť je velmi dobrá , poměrně aromatická, jemně kořeněná, kyselkavě sladká až sladká. Pecka je středně velká až velká a dobře se odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, dozrává ve 4. třešňovém týdnu, tedy někdy v 1. polovině července.

VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum a výrobu kompotů či další zpracování. Dobře snáší přepravu.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Odrůda vhodná i do sušších oblastí, ale preferuje hlubší, propustné a přiměřeně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: ve dřevě dobře mrazuodolná , v květu středně až níže. Vůči praskání plodů při deštích je středně odolná, podobně i vůči monilióze.