Réva

PÔVOD: veľmi dlho bola považovaná za jednu z najstraších odrôd s pôvodom z Egypta či Jordánska, ale ampelografická štúdia z roku 2009 vylúčila severoafrický a blízkovýchodný pôvod a ako miesto pôvodu označila oblast mezi Švajčiarskom, Talianskom a Francúzskom, pravdepodobne okolie Ženevského jazera, možno kantón Waadt (Vaud), kde sa v 19. storočí na viniciach našlo veľké množstvo klonov tejto odrody. Synonymá a cudzie názvy: Ušľachtilé biele, Šasla belaja, Gutedel weisser, Chasselas doré, Chasselas blanc, Fendant blanc.

RAST: stredne bujný. Raší skoro, hneď po najskorších odrodách. Listy sú stredne veľké, stredne až hlboko vykrajované, päťuholníkové až vajcovité, má výrazne dlhé úponky. Dobre vyzrieva v dreve. Režeme na 6-8 očiek na m2.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, obojpohlavný, kvitne približne v strede júna či skôr, je náchylnejší na opad kvetov v prípade chladného a daždivého počasia.

PLODNOSŤ: priemerne 10-13 t/h.

PLODY: strapce sú stredne veľké (priemerne 142 g), valcovito kužeľovité, s rozvetveným hlavným vretenom, riedke. Bobule sú stredne veľké (priemerne 15-19 mm, 2,2 g), guľaté. Šupka je zelenožltá, na slnečnej strane s hnedým líčkom, veľmi tenká, ale stredne pevná až pevná s osrienením a priesvitnými škvrnami. Dužina je stredne pevná, šťavnatá, semenná. Chuť je sladká, plná. Cukornatosť je 16-18 °NM, obsah kyselín 7-7,5 g/l.

DOZRIEVANIE: stredne skoré, po 1. dekáde septembra. Pri prezrievaní bobule nestrácajú chuť. Dobre sa prepravujú.

VYUŽITIE: najmä na priamy konzum, výrobu muštov, prípadne na výrobu ľahkých vín vhodných na sceľovanie.

STANOVIŠTE: slnečné. Vhodná do všetkých pôd, ale najlepšiu kvalitu dosahuje v teplých polohách na slnečných svahoch a dostatočne hlbokých pôdach zásobených živinami. V silne vápenitých pôdach trpí chlorózou. Horšie znáša dlhšie sucho.

ODOLNOSŤ: mrazuodolný v dreve a pukoch v zime do -17 °C, citlivejší je na neskoré jarné mrazy. Vyššie odolný voči múčnatke viniča (Plasmopara viticola) a voči botrytíde (Botrytis cinerea),menej voči perenospóre - plesni viničovej (Plasmopara viticola).

PÔVOD: Grécko, Atény, Aténsky vinársky inštitút, Oddelenie ampelológie, vyšľachtil v r. 1979 Vassilos Michos ako kríženca odrôd Alphonse Lavalee x Black Monukka.

RAST: bujný.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, obojpohlavný.

PLODNOSŤ: veľmi vysoká, až 25-30 t/ha, vyžaduje prebierku.

PLODY: strapce sú veľmi veľké (až 30 cm dlhé, 600-900 g), husté. Bobule sú veľké (4-5 g, 25 mm x 19 mm), oválne alebo podlhovasté. Šupka je fialová, mierne hrubšia, ale bez trpkej chuti. Dužina je hustá, chrumkavá, s nepatrnými pozostatkami semien, teda v II. tirede bezsemennosti. Chuť je príjemná, neutrálna, prípadne s príchuťou čerešní. Obsah cukru v čase dozrievania 16-18 °Brix, kyslosť <5 %.

DOZRIEVANIE: veľmi skoré, v 1. polovici augusta.

VYUŽITIE: najmä na priamy konzum a sušenie na hrozienka, ale aj na výrobu muštu, džemov či zaváranie. Plody sú dobre skladovateľné a prepravovateľné.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé. Optimálne miesta pre dopestovanie kvalitného hrozna sú západné, juhozápadné svahy s celodenným slnkom a hlboké výživné pôdy. Vhodný najmä do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ: je stredne mrazuodolný v dreve a pukoch - zrejme do -21 °C. Voči hubovým chorobám odolný podobne ako odolnejšie odrody Vitis vinifera (napr. Chardonnay), konkrétne viac odolný voči botrytíde - plesni sivej (Botrytis cinerea), menej odolný voči perenospóre - plesni viničovej (Plasmopara viticola) a voči múčnatke viniča (Plasmopara viticola).

PÔVOD: Moldavsko, Moldavský výskumný inštitút vinársky Vierul, vyšľachtili v r. 1985 M.S. Žuravel, G.M. Borzikova a I.P. Gavrilov ako kríženca odrôd Moldova x Maršalskij. Je to medzidruhový kríženec Vitis vinifera x Vitis labrusca, pôvodne pomenovaný ako Kodrianka. Synonymá a cudzie názvy: Кодрянка, Kodrjanka, Kodryanka, VII 24-15.

RAST: bujný. Listy sú stredne veľké až veľké, päťlaločnaté, stredne hlboko vykrojené. Stopka listu je dlhá, červenkastá. Pestujeme so zaťažením 40-50 očiek na ker, režeme na 6-8 očiek na výhon, ponechávame priemerne 1,1-1,7 strapcov na výhon. Výhony dobre vyzrievajú.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, obojpohlavný.

PLODNOSŤ: priemerne 15-22 t/ha.

PLODY: strapce sú stredne veľké až veľké (300–600 g), kužeľovité, rovnomerne husté. Bobule sú veľké (priemerne 31х21 mm, 6-8 g), obrátene vajcovité, elipsovito predĺžené. Šupka je tmavo fialovomodrá s jemným osrienením, hrubá, pevná, nedá sa stiahnuť. Dužina obsahuje semená. Chuť je harmonická, príjemná. V Rusku pri degustáciách dosiahla v priemeru za roky 2005-2007 vysoké ohodnotenie 8,3 bodu (z 10 bodov). Cukornatosť je v priemere 18-19 %, kyslosť 6-7 g/l.

DOZRIEVANIE: veľmi skoré, v 2. polovici augusta (po 110-120 dňoch). Konzumne dozrieva veľmi skoro, už pri cukornatosti 12-14 % sú bobule úplne sladké vďaka rýchlemu zníženiu kyslosti u tejto odrody. Strapce môžu po dozretí dlho visieť na kroch bez straty chuťových kvalít.

VYUŽITIE: najmä na priamy konzum, ale aj na výrobu muštov, kompótov či džemov.

STANOVIŠTE: Slnečné stanovište (mierne svahy s južnou expozíciou), vhodný najmä do teplých a stredne teplých polôh.

ODOLNOSŤ: stredne mrazuodolná v dreve a pukoch počas zimy (do -22 °C), neskoro raší, takže dobre odoláva neskorým jarným mrazom. Je vyššie odolná voči botrytíde (Botrytis cinerea) (2 zo škály 1-5, kde nižšie je lepšie), stredne až vyššie odolná voči perenospóre - plesni viničovej (Plasmopara viticola) (2-3 zo škály 1-5) a stredne odolná voči múčnatke (Uncinula necator) (2,5-3,5 na škále 1-5).

PÔVOD: Nemecko, Julius Kühn-Institut, Institut für Rebenzüchtung Geilweilerhof, vyšľachtil v r. 1964 Gerhard Alleweldt ako medzidruhového kríženca Vitis vinifera x Vitis labrusca, konkrétne odrôd Bacchus Weiss x Villard Blanc. Zaregistrovaná a právne chránená je od roku 1992.

RAST: stredne bujný, vzpriamený. Raší stredne skoro. Výhony dobre vyzrievajú.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, obojpohlavný. Kvitne tesne pred odrodou Müller-Thurgau, kvety sú dobre odolné voči spŕchaniu.

PLODNOSŤ: skorá (do 2-3 rokov po výsadbe), stredne vysoká až vysoká (priemerne 6,2 kg na výhon, teda okolo 12 t/ha), veľmi podobná odrode Müller-Thurgau, približne o 19 % vyšší oproti Rizlingu rýnskemu.

PLODY: strapce stredne veľké (priemerne 104 g), valcovito kužeľovité, kompaktné. Bobule stredne veľké až veľké (3 g), guľovité až mierne valcovité. Šupka je veľmi tenká, zelenožltá, zo slnečnej strany jantárovohnedá. Dužina je stredne šťavnatá a obsahuje semená. Chuť je sladká, muškátová, veľmi príjemná. Cukornatosť je priemerne 70 °Oechsle.

DOZRIEVANIE: stredne skoré, od začiatku či polovice septembra. Plody pri nadmerných zrážkach počas dozrievania môžu praskať.

VYUŽITIE: univerzálna odroda vhodná na priamy konzum ako stolová odroda, ale aj na výrobu silného, muškátového vína plnej chuti s osviežujúcou kyselinkou.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, uprednostňuje suchšie lokality s dobre priepustnou pôdou. Je vhodný do teplých, stredne teplých aj chladnejších polôh.

ODOLNOSŤ: je silne mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy. Je vyššie odolný voči perenospóre - plesni viničovej (Plasmopara viticola) (7-8 bodov na 9-bodovej škále), má alelu rezistencie Rpv3.1. Je stredne odolný voči botrytíde - plesni sivej (Botrytis cinerea). Rozporuplné sú informácie o odolnosti voči múčnatke viniča (Erysiphe necator) (od 2-3 až po 8-9 bodov na 9-bodovej škále), ale našli sa v ňom alely rezistencie Ren3 a Ren9 proti tejto chorobe.

PÔVOD: USA, Arkansas Agricultural Experiment Station, University of Arkansas, vyšľachtili ju John Reuben Clark a James Norman Moore ako medzidruhového kríženca Vitis vinifera a Vitis labrusca, konkrétne odrôd Arkansas 1258 x Arkansas 1672 - v r. 1981 prebehlo kríženie, v r. 1984 selekcia.

RAST: stredne bujný, poliehavý. Listy sú veľké, tmavozelené, málo až stredne vykrajované. Výhony veľmi dobre vyzrievajú.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, obojpohlavný.

PLODNOSŤ: vysoká (25-29 t/ha v plnej plodnosti).

PLODY: strapce sú stredne veľké (priemerne 150-250 g), kónické, niekedy krídlaté. Bobule sú veľké (priemerne 4,5-5,5 g), oválne. Šupka je červenomodrá, v plnej zrelosti modrá, stredne hrubá, k dužine priľnavá. Dužina je stredne tuhá. Chuť je sladká, jemne muškátová, veľmi dobrá.  Cukornatosť je 19,8 %. Spadá do kategórie bezsemennosti III-IV, ide o stenospermokarpický typ bezsemennosti, bobule obsahujú malé, mäkké rudimenty, ktoré nie sú patrné počas jedenia.

DOZRIEVANIE: skoré až stredne skoré, na prelome augusta a septembra (5 dní po Venus). Pri daždi počas dozrievania nepraskajú.

VYUŽITIE: najmä na priamy konzum, prípadne na výrobu hrozienok, vína, kompótov, sirupov či džemov.

STANOVIŠTE: slnečné, teplé, dostatočne vlhká, úrodná, ale priepustná pôda. Je vhodný do teplých až stredne teplých či chránených vyšších polôh.

ODOLNOSŤ: je v rámci medzidruhových krížencov stredne mrazuodolný v dreve a pukoch počas zimy do asi -23 °C (mrazuodolnejší než Einset Seedless, Vanessa Seedless, Venus či Saturn, ale menej než Mars či Reliance). Je stredne odolný voči čiernej hnilobe viniča (Guignardia bidwellii), antraknóze (Elsinoe ampelina) a múčnatke (Uncinula necator), ale je náchylný na perenospóru (Plasmopara viticola).

PÔVOD: Francúzsko, nájdená v r. 1863 ako mutácia odrody Chrupka biela. Synonymá a cudzie názvy: Chrupka červená, Rotgutedel, Fendant rosé, Chasselas rosé.

RAST: bujný, s poliehavými letorastami. Raší skoro, hneď po najskorších odrodách. Listy sú stredne veľké, stredne až hlboko vykrajované, päťuholníkové až vajcovité, má výrazne dlhé úponky. Dobre vyzrieva v dreve. Režeme na 6-8 očiek na m2.

OPEĽOVACIE POMERY: samoopelivý, obojpohlavný, kvitne približne v strede júna či skôr, je náchylnejší na opad kvetov v prípade chladného a daždivého počasia.

PLODNOSŤ: priemerne 10-13 t/h.

PLODY: strapce sú stredne veľké (priemerne 152 g), valcovito kužeľovité, s rozvetveným hlavným vretenom, stredne husté. Bobule sú stredne veľké (priemerne 15-19 mm, 2,1 g), guľaté. Šupka je ružová až tmavočervená, veľmi tenká, ale stredne pevná až pevná s osrienením a priesvitnými škvrnami. Dužina je stredne pevná, šťavnatá, semenná. Chuť je sladká, plná. Cukornatosť je 16-18 °NM, obsah kyselín 7-7,5 g/l.

DOZRIEVANIE: stredne skoré, začiatkom septembra, pred Chrupkou bielou.

VYUŽITIE: najmä na priamy konzum a výrobu muštov. Menej s používa na výrobu vín, lebo mušt z nej intenzívnejšie červený.

STANOVIŠTE: slnečné. Vhodná do všetkých pôd, ale najlepšiu kvalitu dosahuje v teplých polohách na slnečných svahoch a dostatočne hlbokých pôdach zásobených živinami. V silne vápenitých pôdach trpí chlorózou. Horšie znáša dlhšie sucho.

ODOLNOSŤ: je mrazuodolný v dreve a pukoch v zime až do -17 °C (vysoko v rámci Vitis vinifera), citlivejší je na neskoré jarné mrazy. Vyššie odolný voči múčnatke viniča (Plasmopara viticola) a voči botrytíde (Botrytis cinerea), menej voči perenospóre - plesni viničovej (Plasmopara viticola).

Pozdní moštová odrůda bílé révy vhodná na výrobu vína.
Středně bujný růst, pravidelná plodnost. Menší, kulaté bobule mají pevnou slupku, jsou žlutozelené, na sluneční straně s narůžovělým líčkem. Hrozen je středně velký až velký, středně hustý. Vhodný pro přímý konzum, výrobu vína - chuť vína aromatická, plná, harmonická, se svěží kyselinkou. Dozrává ve 2. půl. října. Odrůda náročnější na polohy, vyžaduje dobře exponované, teplé polohy, slunné stanoviště a vlhčí hlinité/hlinito-písčité půdy. Zimním řezem odstraňujeme vyrozené výhony z loňského roku. Vysoká odolnost vůči plísním, padlí révy a mrazu. Samoopelivá odrůda. Půdově z ČR.

PŮVOD: Maďarsko, Eger, KRF Výzkumná stanice pro vinařství a enologii. 1963 ji vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhový kříženec odrůd Eger 2 (Villard Blanc) x Bouvier, registrována byla v Maďarsku v r. 1963. 1982. Je hybridem obsahujícím ve svém genetickém profilu tyto botanické druhy: 78,09 % Vitis vinifera , 1,56 % V. labrusca , 14,58 % V. rupestris , 3,13 % V. berlandieri , 2,64 % V. lincen .

RŮST: středně bujný. Raší pozdě . Dobře snáší řez na čípky. Optimální je střední vedení.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý, oboupohlavný, kvete brzy.

PLODNOST: středně vysoká, 8–12 t/ha při cukernatosti 18–22 °NM a kyselosti 7–10 g/la zatížení 50–60 oček na keř.

PLODY: třásně jsou malé až středně velké (průměrně 100–250 g se 62 bobulemi), kuželovité s křidélky, řidší až průměrně husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 1-2 g, 14-15 mm), kulaté. Slupka je zelenožlutá až zlatožlutá , na osluněné straně někdy hnědorůžová až bronzová, tečkovaná, pevná. Dužina je rozplývavá, řídká. Chuť je neutrální, velmi příjemná, velmi sladká (průměrně 21,7 °NM, ale také až 28 °NM).

DOZŘÍVÁNÍ: časné až středně časné, začátkem až v polovině září při sumě aktivních teplot 2600–2700 °C.

VYUŽITÍ: k výrobě moštu , jemného vína s mírně ovocným buketem podobným chrupavkám či Rulandskému bílému i pro přímý konzum jako stolní hrozny.

Stanoviště: sluneční, teplé, není příliš náročný na polohu a půdu, ale potřebuje dostatek vláhy . Vhodný do teplých, středně teplých či chráněných vyšších poloh pro pěstování révy.

ODOLNOST: vysoce mrazuodolný ve dřevě (−25 až −27 °C), ačkoli v nepříznivých letech na podzim hůře vyzrává ve dřevě, dobře regeneruje a obrůstá z podoček a spících oček. Díky pozdnímu rašení je dobře mrazuodolný i vůči pozdním jarním mrazům . Při nepříznivém počasí v době květu je náchylný ke sprchání květin. Je vysoce odolný vůči perenospore - plísni révové ( Plasmopara viticola ) (7 bodů z maxima 9 bodů), velmi vysoko vůči padlí révy ( Plasmopara viticola ) (9 bodů z maxima 9), odolný vůči botrytidě ( Botrytis cinerea ), náchylnější pouze k tracheiphila). Je vhodný pro pěstování v ekologickém režimu.

PŮVOD: Rusko, Novočerkask, Všeruský vědeckovýzkumný ústav pro vinohradnictví a vinařství JI Potapenka, mezidruhový kříženec odrůd (Zarje Severa x Dolores) X Ruskyj rannyj, patří do skupiny hybridů s botanickým druhem Vitis amurensis .
RŮST: bujný, husté olistění. Je vhodné jej pěstovat na dlouhý tažeň, na středním i vysokém vedení.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivý, oboupohlavní.
PLODNOST: raná, střední až vysoká, pravidelná (7-11 t/ha).
PLODY: třásně jsou velké (průměrně 400-600 g), kónické, řídké až středně husté. Bobule jsou velké (průměrně 22x24 mm, 4-5 g), kulaté. Slupka je tenká, pevná, tmavě modrá až tmavě fialová , dužina je masitá. růžovobílá. Chuť je výborná, jednoduchá, s vysokým obsahem cukru (17-19 °NM). Obsahuje semínka.
DOZŘÍVÁNÍ: časné, začátkem září , po 115-120 dnech vegetace při částce aktivních teplot 2250-2450 °C.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum jako stolní hrozny.
STANOVISTE: sluneční, teplé. Preferuje lehčí půdy, hlinitopísčité či hlinité. Vhodný do všech oblastí pěstování révy, i těch okrajových.
ODOLNOST: vysoce mrazuodolný v zimě (do -26 °C), výše odolný vůči perenospore - plísni révové ( Plasmopara viticola ) (průměrně 6,7 bodu z maxima 9 bodů) a středně odolný vůči padlí ( Uncinula necator ) (průměrně 5,1 bobulích), méně odolný vůči botrytidě ( Botrytis cinerea ).

PŮVOD: Švýcarsko 1991 vyšlechtil Valentin Blattner jako kříženec odrůd Cabernet Sauvignon x Regent, registrovaný od r. 1991; 2007 ve Švýcarsku, od 2010 v Německu.
RŮST: velmi bujný, vzpřímený, potřebuje vzdálenost asi 1,25 m mezi rostlinami.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivý
PLODNOST: vysoká, ale s redukcí úrody ve prospěch kvality je třeba počkat po odkvětu, neboť má tendenci sprchat.
PLODY: třásně jsou střední až velké, kónické s křidélky, řídké až středně husté, často s proprchávajícími bobulemi. Bobule jsou menší, téměř bez semínek, zelené, s hrubší slupkou. Při zrání se zbarvují do žluta. Dužina je řídká. Chuťový profil se podobá odrůdám Ryzlink rýnský a Sauvignon Blanc, nejsladší jsou bobule bez semínek.
Dozrávání: pozdní, začátkem října.
VYUŽITÍ: vhodný pro výrobu bílého vína.
STANOVISTE: Slunečné stanoviště (mírné svahy s jižní expozicí), teplé polohy.
ODOLNOST: vysoce odolný vůči perenospore - plísni révové ( Plasmopara viticola ) a vůči botrytidě ( Botrytis cinerea ) , středně odolná vůči padlí ( Uncinula necator ), je dobře mrazuodolný - podobně jako Ryzlink rýnský.

PŮVOD: Německo, Freiburg, Staatliches Weinbauinstitut Freiburg (Státní vinařský ústav ve Freiburgu), vyšlechtil jej v r. 2010. 1982 Norbert Becker jako kříženec odrůd Cabernet Sauvignon x Solaris

RŮST: středně bujný. Raší brzy, současně s Pinot Noir. Doporučen je řez na 3-5 oček na m².

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý, s oboupohlavními květy. Kvete krátce před Pinot Noir.

PLODNOST: je 13,5-16 t/ha při cukernatosti 20 °NM a kyselosti 7,5-8,5 g/l.

PLODY: třásně jsou středně velké, méně husté, podlouhlé, s volně nasazenými bobulemi. Bobule jsou středně velké , pevné. Slupka je hrubší, pevná, tmavě modrá.

Dozrávání: je časné, začátkem až v polovině září , (týden před Pinot Noir).

VYUŽITÍ: zejména na vína bohatá na barviva, aromatická, s vyšším obsahem taninů, s výraznými tóny lesního ovoce, typově podobná vínům z Cabernet Sauvignon, obvykle s ještě výraznější vůní. Mladší vína mají typickou kořenitost, jsou vhodná pro delší zrání či barikování.

STANOVISTE: slunečné, půda bohatá na živiny. Odrůda vhodná i do okrajových oblastí . Optimální místa pro vypěstování kvalitních hroznů jsou západní, jihozápadní svahy s celodenním sluncem a hluboké výživné půdy.

ODOLNOST: silně mrazuodolný (do -21/-24 až -25 °C), dřevo dobře vyzrává, je náchylnější k pozdním jarním mrazům, neboť brzy raší. Je výše odolný vůči perenospore - plísni révové ( Plasmopara viticola ), středně až vyšší vůči padlí révy ( Plasmopara viticola ) a vůči botrytidě ( Botrytis cinerea ).

PŮVOD: USA.
RŮST: robustní a odolný keř.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.
PLODNOST: vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké třásně s velkými, růžovofialovými bobulemi. Chuť je sladkokyselkavá až sladká, aromatická, s jemnou jahodovou příchutí .
Dozrávání: v říjnu.
VYUŽITÍ: stolní odrůda, vhodná pro přímý konzum i výrobu vína, želé.
STANOVIŠTE: jižní a střední polohy, chráněné slunné stanoviště. Půdy hluboké, výživné.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám, nevyžaduje chemickou ochranu, vhodná pro ekologické pěstování .

PŮVOD: ČR, Vinselekt Perná, registrovaný v r. 2001, mezidruhový kříženec odrůd Rakiš a Merlan.
RŮST: středně silný. Pučí v poslední dekádě dubna, někdy bývá poškozována mrazy.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivý. Kvete středně brzy, v první polovině června.
PLODNOST: vysoká, pohybuje se mezi 10 – 15 t/ha.
PLODY: Třásně středně velké (136 g), cylindricko-kónické, středně husté s křidélkem. Bobule jsou středně velké, kulovité, zelenožluté barvy, na osluněné straně hroznů poměrně intenzivně narůžovělé . Cukernatost dosahuje 17–22 °NM a obsah kyselin je 8–11 g./l.
Dozrávání: pozdní, v průběhu října. Třásně vydrží dlouho na keři v dobrém stavu a dají se z nich dělat bobulové výběry a ledová vína.
VYUŽITÍ: na mírně kořeněné víno i přímý konzum. Malverina je určena pro výrobu odrůdových vín. Mladá vína mají květinovou a ovocnou vůni a vyšší obsah kyselin. Ležením v láhvi se víno harmonizuje. Je také vhodná pro výrobu biovin .
STANOVISTE: má střední až vyšší požadavky na stanoviště. Dobré vyzrání hroznů je podpořeno svažitými polohami, které jsou velmi dobře osluněné. Na půdu nemá vysoké požadavky. Dobře roste na hlinitých, hlinitopísčitých a písčitých půdách. Vhodnější jsou půdy chudší a sušší než půdy velmi vlhké.
ODOLNOST: vysoce odolná vůči perenospore - plísni révové ( Plasmopara viticola ) a vůči botrytidě ( Botrytis cinerea ), středně odolná vůči padlí ( Uncinula necator ), je středně mrazuodolná. Je schopna přinést průměrnou úrodu ze spících oček - podoček po zamrznutí jarními mrazy.