Jak si vysadit vánoční stromek či jiný jehličnan

Návod, jak si vysadit vánoční stromeček, který vám bude dělat radost po celý život a zdobit vaši zahradu celoročně.

Tyto Vánoce jste si dopřáli něco speciálního. Ne vánoční stromek jako povinnou jízdu, jako voňavou dekoraci, kterou po Třech králích vyhodíte, seštípkujete či spálíte. Ale vánoční stromek živý , s kořenovým balem nebo v arbotašce. Vánoční stromek jako dárek sám o sobě. Dar, který vám bude přinášet své dary dlouhá léta po vysazení.

A) A co za dary jsou to?

1. Mladé světle zelené jehličky nebo pupeny na koncích větviček plné vitamínu C s příjemnou pryskyřičnou vůní a chutí. Můžete je jíst čerstvé nebo nakládané v medu nebo si z nich s medem či cukrem udělat sirup. Lze je také naložit do slaného či sladkokyselého nálevu - tzv. nakládané vánoční stromky. Nebo si je připravte jako čaj či vložte je do vroucí vody a napařujte se nad nimi vy či jídla. Dá se z nich udělat i pivo .

Kdy je sbírat: po cca. 3-5 letech po vysazení (aby stihli zmocnět).

Získáte je zejména z těchto druhů:

• borovice lesní , borovice limbová , (i borovice černá a další borovice)

• duglaska tisolistá ,

• cedr libanonský

• jedle Nordmannova , jedle balzámová , (i jedle bílá a další jídle)

• smrk balkánský , smrk obyčejný , (i smrk pichlavý a další smrky)

2. Pryskyřice vytékající z ran nebo z tzv. pryskyřice. pryskyřičných puchýřků. Kdo má odvahu, může ji použít v malém množství jako antiseptickou žvýkačku při zánětu hrdla nebo si připravit s dalšími ingrediencemi (panenský včelí vosk, kokosový olej, jiný tekutý olej) pryskyřičný balzám vhodný zejména k natírání hrudi při dýchacích problémech.

Kdy ji sbírat: po cca. 5-10 letech po vysazení (aby stihli zmocnět).

Získáte ji zejména z těchto druhů:

• borovice lesní, borovice limbová (i borovice černá a další borovice)

• duglaska tisolistá ,

• jedle Nordmannova , jedle balzámová – tzv. jedle kanadský balzám , (i jedle bílá a další jídle)

• smrk balkánský, smrk obyčejný , (i smrk pichlavý a další smrky)

3. Nezralé samčí šištice v pevném stavu , ještě před otevřením a uvolněním pylu - takové zdravé kyselkavé bonbóny . Buď je můžete jíst syrové samotné nebo v salátu, nebo i tepelně upravené, či jimi zdobit jídla .

Kdy : po cca. 10-40 letech po vysazení

Získáte je zejména z těchto druhů:

• borovice lesní - středně brzy (po cca. 15 letech)

• borovice limbová - brzy (po cca. 12 letech)

• duglaska tisolistá – brzy (po cca. 10 letech),

• jedle balzámová – středně brzy (po cca. 15-30 letech), i jedle bílá

• jedle Nordmannova – středně brzy (po cca. 17 letech)

• smrk balkánský – brzy (po cca. 10 letech),

• smrk obyčejný - pozdě (po cca. 40 letech), iz dalších smrků.

4. Nezralé samičí šištice v zeleném stavu , již po opylení, ale ještě před zdřevnatěním. Buď je můžete nařezat na plátky a naložit do sirupu, medu či alkoholu nebo z nich vyříznout jejich sladké a sirupovité „ srdce “ a opražit ho. Sirup ochucený takovými koblihami se v Itálii jmenuje mugolio a původně se dělal z koblih borovice horské, tedy kosodřeviny ( Pinus mugo ), ale dá se dělat z koblih různých dřevin. V Rakousku je zase velmi populární Zirbenschnaps , tedy alkohol, ve kterém byly macerovány koblihy borovice limbové.

 

Kdy : po cca. 10-40 letech po vysazení

Získáte je zejména z těchto druhů:

• borovice lesní – středně brzy (po cca. 15 letech)

• borovice limbová – brzy (po cca. 12 letech), i další borovice

• jedle balzámová – středně brzy (po cca. 15-30 letech), i jedle bílá

• smrk balkánský – brzy (po cca. 10 letech),

• smrk obyčejný - pozdě (po cca. 40 letech), i další smrky

5. "Oříšky" , tedy semínka , která po ručním nebo strojním oloupání můžete jíst syrové nebo osmažené, či vylisovat z nich olej .

Kdy : Po cca. 10-15 letech od výsadby

Získáte je z těchto druhů:

• velká semínka: borovice limbová (8x10 mm), (ale také b. Armandova (11x13 mm), b. ohebná (9x11 mm), b. Jeffreyova (9x12 mm), b. korejská (12x16 mm), b. málokvětá (8x10 mm) či b. trpasličí (7x trpasličí)

• střední semínka: smrk obyčejný (3x4-5 mm) - později, až po cca. 40 letech

• malá semínka: borovice lesní (2-3x3-4 mm), smrk balkánský – malá semínka (1-2x2-3 mm)

6. Šiškové bobule jalovce vcelku nebo semenné bobule tisu , tedy jen červený šourek z nich, bez semene. V obou případech potřebujete samčí a samičí rostlinu k dosažení úrody, protože jalovce i tis jsou dvoudomé rostliny.

Modré šiškové bobule jalovce se většinou sušené používají běžně v kuchyni při přípravě zvěřiny či kysaného zelí , různých nádivek apod. Uplatnění našli iv nápojích , nejen v borovičce a ginu, ale také v různých limonádách, například. ve fermentované balkánské "smrce". Používají se k dezinfekci močových cest , při dně a revmatu , ale je třeba je používat s mírou, neboť ve velkém množství umí podráždit močové cesty. Také se používají při trávicích problémech a problémech se žlučníkem . Nesmějí je užívat těhotné ženy, protože by mohly způsobit potrat.

Červené šourky tisu jsou jedinou jídlou součástí prudce jedovatého tisu a jsou sladké a slizovité – takový „sladký soplík“. Při jejich jídle je třeba dávat pozor a nezakousnout do jedovatého semene ani jej nepolykat, jen plivat.

Kdy:

• jalovec : po 5-7 letech od výsevu první plody, které dozrají po 2-3 letech,

• tis : po 10-15 letech od výsevu

B) A jak na výsadbu?

Přestože se už teď těšíte na dary vašeho vánočního stromku, dostanete se k nim až za pár let, pokud se stromku u vás bude dařit. Aby tomu tak bylo, je třeba výsadbu pořádně promyslet.

1. KDE

Vhodný druh na vhodnou lokalitu

První věc, kterou je důležité si uvědomit již při nákupu vánočního stromku, je to, zda je vhodný do půdních a podnebných podmínek lokality, kam ho plánujeme vysadit. Aby pěkně rostl a netrápil se on ani my. Můžeme si pomoci i těmto výběrem druhů podle jim vyhovujících podmínek.

Jako legenda slouží následující tabulka.

Všechny námi nabízené druhy jehličnanů jsou z hlediska mrazuvzdornosti vhodné do všech pěstitelských oblastí Slovenska. Některé z nich jsou vhodné i do opravdu extrémních poloh.

Dostatek prostoru horizontální i vertikální

Také důležité, jak výběr správného druhu pro danou lokalitu, je dopřát stromkům dostatek prostoru . Přestože teď jsou maličké a možná nás to svádí posadit si je co nejblíže domu, mějme na paměti, že všechny jsou v dospělosti statnými stromy . Od nejmenších, ale stále velkých jalovců obyčejných (vysokých 5-15 m ve stromové podobě), až po obrovské velikány duglasky tisolisté (vysoké 40-100 m).

V zásadě bychom mohli považovat za směrodatnou při určení vzdálenosti od jiných stromů či konstrukcí předpokládanou šířku koruny v dospělosti, ale uvědomme si, že tenčí kořeny stromů sahají do 4 až 7 násobku průmětu koruny roli hrají i další faktory .

Nezapomeňme při umísťování stromků nejen na horizontální vzdálenosti od jiných stromů, domů či jiných překážek, ale ani na vertikální vzdálenosti , ať už nad zemí (např. od elektrických vedení) nebo pod zemí (kanalizace, plynovod, elektrické vedení atd.).

Může být fajn mít před jižními okny domu či bytu v létě strom, který zabrání přehřívání a v zimě na něm (na zavěšeném krmítku) můžeme pozorovat ptáky, ale pro tyto účely kvůli nedostatku světla v zimě raději volme opadavé listnaté stromy. A promysleme si dobře, jaká vzdálenost od budovy je bezpečná, pokud by se strom náhodou zlomil vlivem větru či bouře apod.

Následující tabulka poskytuje přehled o výšce a šířce druhů v jejich přirozených podmínkách, v sušších lokalitách ve městech mohou být konečné velikosti stromů menší.

Opylovače

Záleží-li Vám na tom, abyste měli z vašich jehličnanů i úrodu šišek nebo šiškových bobulí jalovců či semenných bobulí tisu , nezapomeňte, že v dostatečné vzdálenosti potřebují opylovačů - tedy rostliny, které jim poskytnou kompatibilní pyl. Naštěstí u jehličnanů opylovaných větrem se tyto vzdálenosti počítají ve stovkách metrů až kilometrech . Roli zde hrají převládající směr větrů i přítomnost překážek. Jelikož mnohé z těchto druhů snadno opelí i jiné druhy jejich rodu , které v zemi běžně rostou, nejvíce si je třeba dávat pozor na přítomnost opylovačů v případě tisu a jalovce .

2. KDY

Kdy nastává ten správný čas na výsadbu vánočních stromků? Jednoduchá odpověď je po Vánocích 😊 . Podrobnější zní takto: v době, kdy je půda (již) rozmrzlá, ale (ještě) dostatečně vlhká a teploty nejsou příliš vysoké, takže obecně asi od října do konce března .

Postupná adaptace je klíčovým slovem. Pokud bychom vysadili vánoční stromek rovnou z obývacího pokoje (kde je 20+ °C) na zahradu, kde je možná přes den nad nulou, ale v noci i -10 °C, z tohoto teplotního šoku by se stromek nemusel vzpamatovat. Raději volíme postupný přechod z obývacího pokoje do nevytápěné chodby/garáže, na chráněnou terasu a teprve poté do země na zahradu, kde stromek už nic nechrání. Nejlepší tehdy, když už nehrozí v krátké době silné mrazy.

3. JAK

Výkop výsadbové mísy

Výsadbovou mísu vykopeme alespoň 2krát tak širokou jako je šířka kořenového balu a asi 1,5krát tak hlubokou jako je jeho výška. Čím méně úrodná půda je na místě, tím větší a zejména širší mísa může být.

Nejdříve odstraníme travní drny a odložíme si je stranou, ještě se nám sejdou. Nekopeme „jámu“ – a zejména ne v jílovité půdě – ve tvaru květináče , ať už s kruhovým nebo čtvercovým průřezem, neboť kořeny stromu by se chovaly jako v květináči. Velmi těžko by pronikaly do okolní utužené půdy a začaly by se spíše v jámě kroutit a neumožnily dostatečné ukotvení a vitální růst stromku.

Naopak, stěny mísy udělejme co nejvíce členité , možná nám pomůže představa hvězdice, ale ta hvězdice rozhodně nemusí být dokonalá. Zejména zeminu pořádně překypříme , aby do ní kořínky měly šanci a tendenci vrůstat.

Nepřevracíme vrstvy půdy. Vykopanou zeminu můžeme přímo během kopání rozdělit na tři vrstvy – na nejkvalitnější vrchní, středně kvalitní střední a nejméně kvalitní spodní část – a ty si odložme odděleně. Část té nejhorší zeminy si můžeme odložit zcela zvlášť. Do každé této vrstvy přimícháme kvalitní již vyzrálý kompost , nejlépe kyselejší tzv. listovku z listů stromů z vlastní zahrady (celkem alespoň 40 l) a asi 20 l biouhlí (pozor, ne popel!). Určitě nepřimícháváme nevyzrálý hnůj či nebodaj umělá hnojiva.

Samotné zasazení

Před samotným zasazením nezapomeneme už těsně vedle jámy odbalit kořenový bal stromku z jutové sítě a rozprostřít kořínky. Stromeček posadíme (nejlépe ve dvou s někým) na lůžko vytvořené ze spodní vrstvy zeminy obohacené kompostem. Na spodek mísy určitě nedáváme samotný kompost, hnůj či nebodaj umělá hnojiva.

Stromeček posadíme do takové výšky, v jaké byl posazen ve školce , ani výše, ani níže. Ve dvou pokračujeme i při zakopávání stromku. Jeden z nás přidržuje stromek, aby stál kolmo, druhý postupně přihrnuje vrstvy zeminy ke kořenovému balu. Asi v polovině práce můžeme stromek polit , aby zemina kolem dobře přilnula ke kořínkům. A dokončíme práci až do roviny s okolním terénem . Travní drny , které nám zůstaly po výkopu, na závěr otočíme zelenou částí dolů a poklademe kolem okrajů výsadbové mísy a vytvoříme tak zálivkovou mísu pro stromeček. Mezi travní drny můžeme nasypat tu část nejhorší spodní zeminy, kterou jsme si odložili zvlášť.

Zamulčování

Nakonec kolem stromku vytvoříme jakoby "donut" (masopustní šišku s dírou uprostřed) z kompostu ve vrstvě alespoň 10-15 cm (alespoň 120 l) a zamulčujeme podobně silnou vrstvou materiálu bohatého na uhlík. Ideální jehličnatou dřevní štěpkou , ale pokud ji nemáme k dispozici, tak můžeme použít i mulčovací kůru, listí, slámu či staré seno. Dáváme pozor, aby se tento materiál nedotýkal kmene ani spodních větví stromku. Mulčím zakryjeme celý prostor výsadbové mísy – průměr alespoň 1 až 2 metry.

Řez

Jelikož i sazenice jehličnanů s kořenovým balem přišly při vyjímání ze země ve školce o značnou část kořenů (i když méně než při vyorání), je vhodné dorovnat ztrátu kořenů přiměřeným, ale citlivým řezem větví , abychom je podpořili v dobrém startu na finálním stanovišti. Řežeme buď hned po výsadbě nebo nejpozději brzy na jaře ještě před rašením nových výhonků.

Vybíráme větve, které příliš zahušťují korunu, zejména spodní tenčí větve, které by časem stejně byly zastíněny vyššími a uschly by. Určitě neřežeme terminál a hlavní větve a vyhýbáme se ranám větším než 1/4 průměru kmene v místě řezu. Dbáme na to, abychom řezem nepoškodili habitus , tedy tvar koruny. Nejcitlivěji postupujeme přitom při douglasce tisolisté, která může mít problém vytvořit dostatek pryskyřice na ochranu vzniklých větších ran (i později o průměru maximálně 4-5 cm).

Tento postup není třeba aplikovat při výsadbě stromků z arbotášek Air-Pot , protože při šetrném vytažení z arbotášek, ve kterých byly pěstovány, nepřijdou o téměř žádné kořeny.

Zalévání a další péče

Po výsadbě nezapomeneme stromek pořádně polit. Pořádně znamená alespoň 30 l, tedy 3 krhlami vody. Během vegetační sezóny v sušších obdobích volíme raději méně časté (2x až 5x za léto), zato vydatné zalévání (50-100 l na jedno polití).

Nezapomínejme doplnit vrstvu kompostu a mulče alespoň jednou ročně nebo podle potřeby tak, aby kořenům nekonkurovaly trávy.

Na rozdíl od listnatých a zejména ovocných stromů jehličnaté stromy většinou nepotřebují výchovný řez a celkově jsou na péči méně náročné , pokud jsme dodrželi výběr vhodného druhu na vhodnou lokalitu a stromek správně vysadili.

Jen to čekání na jejich hmatatelné dary je často delší než na dary ovocných stromů. Ale darem pro nás je také jejich vůně, svěží barva i uprostřed zimy a charakteristická silueta či hebkost jehličí některých z nich. Píchlavé větvičky jalovce ani hladké, ale zato jedovaté, jehličí tisa hladit zrovna nemusíme, ale jehličí ostatních druhů, zejména jedlí, přímo vyzývá k pohlazení.

Užijte si vaše vánoční stromky naplno a celoročně.