12% DPH

PŮVOD: USA, Ohio, vyšlechtil ji Karle A. Lucal a na trh uvedla školka Good & Reese Nursery, v roce 1942 byla patentována. V roce 1950 získala ocenění Award of Merit od britské Královské zahradnické společnosti (RHS), v roce 1993 ocenění Award of Garden Merit a opět v roce 2010.

RŮST: středně bujný, vzpřímený, jedná se o částečně opadavý keř dorůstající výšky 2–2,5 m a šířky 2–2,5 m. Má dlouhé, středně zelené listy s plstnatým rubem.

OPYLOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně samosprašný, hmyzem opylovaný, kvete bohatě od července do září 20–25 cm dlouhými květenstvími purpurově červených květů se sladkou vůní, bohatých na nektar.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná, na rozdíl od některých jiných kultivarů není sterilní.

PLODY: hnědé tobolky dlouhé 5–10 mm, s množstvím velmi drobných, křídlovitých semínek.

DOZRÁVÁNÍ: v září až listopadu.

VYUŽITÍ: celý keř je velmi dekorativní záplavou květů během dlouhého období kvetení, takže je vhodný jako okrasný do menších i větších zahrad, na terasy a do parků. Jako nektarodárná rostlina láká velké množství opylovačů. Květenství lze také použít na řez do vázy.

STANOVIŠTĚ: slunné, případně slabý polostín. Preferuje dobře odvodněné půdy. Je vhodná do teplých a mírně teplých poloh.

ODOLNOST: mrazuvzdorná ve vyzrálém dřevě do asi −20 °C, v květu citlivá na mráz, v chladnějších oblastech doporučujeme na zimu chránit např. listím apod. Po zakořenění je dobře suchuvzdorná. Obvykle netrpí chorobami, zřídka mšicemi a roztoči. Prevencí proti houbovým chorobám je zajištění dobré drenáže půdy a dostatečného proudění vzduchu kolem rostliny.

PŮVOD: Vyskytuje se ve střední a východní Evropě, u nás převážně v tvrdých lužních lesích.

RŮST: Až 35 m vysoký, dlouhověký strom se štíhlým kmenem a často s hrčatými výrůstky a dobře rozvinutou, nepravidelnou korunou a hrubými větvemi odkloněnými pod ostrým úhlem. Kůra je šedohnědá, hladká, borka se odlupuje v tenkých plochých šupinách. Listy jsou jednoduché, střídavé, s asymetrickou čepelí, po okrajích pilovité. Na vrchní straně je list tmavozelený, lesklý, na spodní šedozelený a mírně chlupatý.

OPELOVACÍ POMĚRY: Drobné, oboupohlavné červenohnědé květy v řídkých svazcích kvetou v březnu až dubnu, jsou větrem opělivé. I když kvetou protandricky, tedy samčí květiny vzkvétají dříve než samičí, míra samoopelivosti může být vysoká.

PLODNOST: vysoká, zejména v přítomnosti opylovače.

PLODY: světle hnědé, elipsovité nažky se zeleným, širokým a kulatým křídlem.

Dozrávání: v květnu.

VYUŽITÍ: Velmi atraktivní krajinotvorný prvek, vysazuje se jako okrasný strom, je vhodný do míst i alejí . V nezralé, zelené podobě jsou plody velmi chutné , chutnají po oříšcích. Dřevo je velmi pevné a hojně se používalo v nábytkářství.

Stanoviště: vyhovuje mu polostín, úrodné a dostatečně hluboké půdy, snese i sezónní záplavy.

ODOLNOST: Dobře mrazuodolný do -23 až -29 °C, odolný vůči vysoké hladině podzemní vody i sezónním záplavám . Z jilmů je nejméně preferovaným druhem pro druhy brouků přenášející houbové onemocnění grafióza kvůli obsahu triterpenu alnulinu v kůře, který je odpuzuje.

PŮVOD: neznámý, zřejmě Anglie, velmi stará odrůda, známá i pod jmény Rote Nektarine, Peach plum, Prune Péche či Nectarina rose.

RŮST: bujný, tvoří široce nálevkovitou korunu, kosterní větve směřují nejprve šikmo nahoru a pak se pod váhou úrod ohýbají.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Althanova ringlota , Carská, Kirkeho, Mirabelka nancyská a Zelená ringlota .

PLODNOST: raná, střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (60-80 g, ale i 90 g), kulovité, shora i zdola zmáčknuté, téměř souměrné, připomínají nektarinky . Slupka je pevná, pod silným osříněním lesklá, jasně až tmavě červená, nakyslá, dá se stáhnout. Dužina je nazelenalá až nažloutlá, tuhá, šťavnatá . Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce: z teplých poloh a dostatečně vlhkých a úrodných půd dobrá až velmi dobrá, sladká a lehce nakyslá , z chladnějších poloh a deštivých let kyselejší a natrpklá. Podobně na poloze a průběhu počasí závisí odlučitelnost pecky na dužnině.

Dozrávání: rané, začátkem srpna, nerovnoměrně, vyplatí se sbírat probírkou.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i kuchyňské zpracování.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodné, dostatečně vlhké půdy, v suché a chudé půdě se plody nevyvíjejí dobře, předčasně opadávají a nejsou chutné. Vhodná jen do teplých poloh .

ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě, málo až středně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní vůči šarce, silně odolná vůči monilióze ( Monilinia laxa ), červené skvrnitosti švestek ( Polystigma rubrum ) a suché skvrnitosti listů .

PŮVOD: Německo, klášter Adersleben, v r. 1839 vyšlechtil zahradník Lichthardt na základě pověření úředníkem Meyerem jako křížence Kalvily bílého zimního a zřejmě Cara Alexandra, přestože se uvádělo, že jedním z rodičů je Grávštýnské (to má ale velmi špatnou klíčivost pylu). Synonyma: Aderslebener Calville, Aderslebener Kalvill, Aderslebener Kalvill-Samling, Adersleber Calvil, Adersleber Calvill, Adersleber Kalvil, Adersleber Kalvill, Calville d'Adersleben, Kalvil Aderslebenskii.

RŮST: středně bujný, vytváří rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivý, hmyzem opelivý, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Coxova reneta, Croncelské, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní.

PLODNOST: raná, vysoká, téměř pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 250 g), kalvilovitého tvaru, žebrovité. Slupka je žlutá s hnědočerveným líčkem. Dužina je žlutobílá, středně tuhá, velmi křehká, jemná, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselkavá, kořeněná, dobrá až výborná.

Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrávají v prosinci, vydrží do března. Vyžadují vlhčí uskladnění, jinak vadnou.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a pečení či výrobu pyré.

Stanoviště: sluneční i otevřené, dobře snáší větrné polohy. Upřednostňuje hluboké, výživné, spíše lehčí, písčitohlinité půdy. V nepříznivých, jílovitých, těžkých půdách předčasně opadávají listy a plody se nevyvíjejí dobře a je náchylnější k rakovině. Snese také chladnější polohy.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu, středně odolná vůči strupovitosti a padlí, méně odolná vůči spále růžokvětých ( Erwinia amylovora ).

PŮVOD: pravděpodobně z Anglie z půl. 18. století.

RŮST: bujný, vytváří velkou, jehlanovitou korunu, později je široce kulovitá. Má výrazně tmavozelené listy kontrastující se světle zelenými listovými stopkami.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, sama je špatným opylovačem, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Avranšská, Hardyho maslovka, Kozačka stuttgartská, Williamsova.

PLODNOST: raná, hojná, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (až 10 cm dlouhé), protáhlé, lahvovitého tvaru, někdy i zakřivené. Slupka je hladká, lesklá, světle zelená až žlutozelená, na sluneční straně s karmínově červeným líčkem , z horších poloh může být natrpklá. Dužina je bílá, jemná, velmi šťavnatá, rozplývavá . Chuť je sladkokyselkavá až sladká, jemně vínovitě kořeněná, velmi příjemná .

Dozrávání: sklizeň kolem poloviny srpna nebo i spíše ještě v tvrdé, světle zelené zralosti, konzumní zralost o 1-2 týdny, nevydrží dlouho, výjimečně do začátku září.

VYUŽITÍ: k přímému konzumu, sušení, moštování, pečení, k výrobě kompotů, džemů a povidlů nebo destilátů.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Upřednostňuje hluboké, výživné půdy, dostatečně vlhké, ale dobře odvodněné půdy, ale spokojí se is horšími půdami, pokud nejsou příliš mokré a studené. Je vhodná do větších zahrad a sadů nebo i do alejí s dostatečně vysoko zapěstovanou korunou. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh , v chladnějších sice dobře roste, ale plody nedosahují dobrou kvalitu.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu . Odolná vůči chorobám, jen v nevhodných polohách a při přehuštění koruny může trpět strupovitostí. Udržujeme vzdrušnou korunu a sázíme ji na vzdušné, otevřené lokality.

PŮVOD: Francie, 2. půl. 19. st.

RŮST: zpočátku bujný, později slabší růst.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Vhodné opylovače: Konference , Pařížanka . Není dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, velká, každoroční.

PLODY: velké plody nepravidelného tvaru. Špička s krátkou stopkou je výrazně ohnutá . Slupka je lesklá, zeleno-žlutá, na sluneční straně s červeným líčkem. Dužina je bělavá, jemná, šťavnatá , rozplývavá. Chuť jemně kořeněná , sladce-kyselkavá.

Dozrávání: sběr v 1. půl. září, konzumní zralost ve 2. půl. září , skladovatelnost do října.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba džemů, destilátu, moštu. Krátká skladovatelnost.
STANOVIŠTE: nižší a střední polohy, chráněné před větrem a mrazem, kvalitní a dobře zásobená půda.

ODOLNOST: menší odolnost vůči mrazu, střední odolnost vůči monilii, mírná náchylnost k strupovitosti.

PŮVOD: Francie, našel ji jako náhodný semenáč M. Olivier v Anger, v roce 1870 uvedena na trh.

RŮST: na začátku bujný, vzpřímený růst, koruna přirozeně široká až vysoce pyramidovitá, později při nástupu do plodnosti růst slábne, bohatý, krátký plodonosný obrost. Vyžaduje kvalitní řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete středně brzy, dlouho, květiny dobře mrazuodolné, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Blumenbachova Blumenbachova, Křivice, Clappova , Hardyho máslovka , Pařížanka .

PLODNOST: raná - do 5 let po výsadbě, velmi vysoká a pravidelná, později často přeplozuje, někdy je nutná probírka.

PLODY: velké až velmi velké , baňaté, hruškovité až zvoncovité, většinou velmi pravidelné, částečně mírně žebrované nebo vypouklé, směrem ke stopce se více nebo méně zužující. Slupka tenká a jemná, choulostivá k otlačení zejména v plné zralosti, převážně hladká, mírně lesklá až poněkud mastná, zelená až zelenožlutá, na sluneční straně se vzácně objevuje oranžové nebo světle hnědočervené líčko, jen velmi vzácně rezavé. Dužina žlutobílá, pod slupkou někdy zelenkavá, v příznivých půdních podmínkách máslovitá , rozplývavá, velmi šťavnatá , někdy kolem jaderníku mírně oblázková. Chuť je sladká, mírně kyselkavá, více nebo méně kořeněná.

DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň od konce září do poloviny října, co nejpozději. Konzumní zralost: od prosince po leden až únor, během skladování slupka mírně zhnědne.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba kompotů, marmelády, moštů.

Stanoviště: teplé, chráněné před větrem, ve vinařských oblastech, v chladnějších polohách mají plody řepovitou chuť. Relativně nízké nároky na kvalitu půdy, ale nejvíce prosperuje v propustných půdách bohatých na humus a živiny, dobře zásobených vodou.

ODOLNOST: na vlhkých uzavřených polohách náchylná na strupovitost, v příliš mokrých půdách na chlorózu, jinak zdravá. Méně mrazuodolná.

PŮVOD: neznámý, zřejmě Spojené království, vyšlechtil ho buď přímo skalničkář George Fergusson Wilson nebo někdo z jeho pokračovatelů, který ho pojmenoval na jeho počest. Je to kříženec označovaný někdy jako Campanula x pulloides , jindy jako Campanula x wilsonii a rodičovské druhy jsou zvonek karpatský ( C. carpatica var. turbinata ) a zvonek C. pulla .

RŮST: umírněný, nízký, vytváří kompaktní vánkuše s výškou do 10 cm a šířkou do 30 cm. Listy má kulaté či oválné, zubaté, světle zelené, opadavé, dekorativní od časného jara do pozdního podzimu.

OPELOVACÍ POMĚRY: jako kříženec je sterilní. Kvete středně až bohatě od června do srpna, výrazně fialovomodrými, zvonkovitými květy velkými do 2,5 cm.

PLODNOST: netvoří plody.

PLODY: netvoří plody.

Dozrávání: netvoří plody.

VYUŽITÍ: svým kobercovým vzrůstem se výborně hodí do skalek, na okraje záhonů, do svahů či květináčů samotný či ve společnosti jiných nízkých zvonků či skalniček. Je nektarodajná a atraktivní pro různé opylovače . Kulinární využití: květiny jako efektní jídla dekorace salátů, dezertů a jiných studených jídel, ale také nápojů. Mají mírně nasládlou příchuť . Díky tvaru umí plavat na povrchu studených nápojů, naplněné např. sirupem, citrónovou šťávou, skořicí, cukrem či grankem.

STANOVISTE: slunečné, polostín, dobře propustná půda. Vhodný do teplých, středně teplých poloh i chráněných vyšších poloh.

ODOLNOST: mrazuodolný minimálně do -23 až -25 °C, dobře suchuvzdorný po zakořenění. Nezvykne trpět chorobami či škůdci, maximálně ji může poškodit padlí a slizňáky či šneci.

PŮVOD: část Středomoří – Itálie, býv. Jugoslávie, Albánie a Řecko, při cestách, v křovinách, na lesních mýtinách, na skalnatých, výslunných svazích, často i na ruderálních místech.

RŮST: středně rychlý. Je to polokeř vysoký a široký 20–60 cm. Stonky jsou přímé, krátce rozvětvené, chlupaté. Listy mají dlouhé stopky, zčásti přezimují. U odrůdy Berggarten jsou elipsovité až kulaté, dlouhé 2–6 cm, jemně vroubkované, vrásčité, na líci šedě chmýří, na rubu bílo plstnaté, stříbřitě zelené.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá. Kvete od června do srpna voňavými modrofialovými hluchavkovitými květy po 5-10 v přeslenech.

PLODNOST: raná, pravidelná.

PLODY: kulaté, černé tvrdky se 4 semeny.

Dozrávání: v srpnu a září.

VYUŽITÍ: listem i květem ozdobná léčivá a kořeninová , často pěstovaná rostlina. Kulinární využití: silně aromatické mladé listy a jemnější květiny se jedí syrové nebo tepelně upravené. Pomáhají při trávení těžkých, mastných jídel. Květy zdobíme saláty a chlebíčky, obalujeme v nich sýrové kuličky. Esenciální olej z listů ochucuje zmrzliny, cukroví, pečená jídla. Léčivé využití: díky antiseptickým účinkům je výborným kloktadlem při zánětu hrdla a dásní, zmírňuje bolest zubů . Působí žlučopudně, proti křečím, plynatosti, snižuje tvorbu mateřského mléka a slin či noční pocení, rozšiřuje cévy. Používá se proti úzkosti, depresi, ženské neplodnosti či při menopauze. Nesmí ji užívat těhotné ženy a epileptici a nesmí se užívat příliš dlouho a ve vysokých dávkách. Externě se používá k štípnutí hmyzem a infekce pokožky . Listy se sbírají před květem a suší. Esenciální olej v malých dávkách odstraňuje nahromaděný hlen v dýchacích cestách a používá se v mastích proti revmatismu, ale iv parfumerii či kosmetice. Květy jsou atraktivní pro včely a jiné opylovače.

Stanoviště: slunečné, teplé, vyžaduje dobře odvodněnou, písčitou, lehkou půdu, upřednostňuje vápenitou. Nesnáší těžké a kyselé půdy.

ODOLNOST: mrazuodolná do -23 °C až -29 °C, ale náchylná k vymrznutí při přílišné vlhkosti půdy. U nás nezvykne trpět škůdci, ale mohou se objevit slizňáci, roztoči či pěnárky. Prevencí proti zahnívání kořenů a vadnutí je dobře odvodněná půda a dobré proudění vzduchu. Po zakořenění je silně suchuvzdorná.

PŮVOD: Euroasie kromě Islandu, ve Skandinávii a Rusku po 65° severní šířky. Na jihu zasahuje areál na Azorské a Kanárské ostrovy, do S Afriky, Malé Asie, na V přes Kavkaz, Blízký východ, Írán, do nižších poloh Himálají, do J Číny a na Tchaj-wan.

RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 60–90 cm a široká asi 80 cm, s dřevnatějícími horizontálními oddenkami. Stonek je přímá, čtyřhranná, rozvětvuje se až v horní části. Na listech, listenech i kalichu jsou tmavé lesklé žlázky, vylučující silice. Listyjsou řapíkaté, vejčité, chlupaté. Na vrcholu hlavního stonku a horních větviček rostou krátké hlávky růžových květů.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý s oboupohlavnými, někdy funkčně samičími květy, hmyzem opelivý. Kvete v červnu až září.

PLODNOST: každoroční, bohatá.

PLODY: vejčité, podlouhlé tvrdky.

Dozrávání: v srpnu až říjnu.

VYUŽITÍ: listy se používají zejména jako koření – oregano – a kvetoucí nať zejména jako léčivá rostlina. Kulinární využití: listy čerstvé a sušené jako koření zejména do mediteránních jídel jako pizza, špagety apod. Používají se ik ochucení octů, olejů, dresinků, zeleninových či luštěninových jídel. Jedlé a podobně chutné jsou i květiny , které lze používat podobně. Léčivé využití: sušená kvetoucí vnat se používá externě do koupelí a jako kloktadlo při zánětech dásní, inhaluje při kašli. Vnitřně působí pozitivně na trávicí a dýchací systém . Působí proti křečím, zvyšuje vylučování žluči, upravuje činnost žaludku a podporuje trávení a chuť k jídlu. Používá se proti nachlazení, chřipce, horečce a bolestivé menstruaci. Je to významná nektarodajná rostlina.

Stanoviště: slunečné, se sušší, teplejší, dobře odvodněnou půdou, ale není náročný na úrodnost půdy, preferuje mírně zásaditou půdu.

ODOLNOST: silně mrazuodolný v kořeni do -29 °C až -34 °C.

PŮVOD: východní část Severní Ameriky, kde roste v hustých skupinách podél břehů potoků, v houštinách nebo v příkopech.
RŮST: středně rychlý. Je to trvalka vysoká 40–80 cm a široká asi 50 cm, která se ale po 3 letech rozroste do asi 100 cm. Má přezimující oddenek, raší v březnu až dubnu a na zimu zatahuje v říjnu až listopadu. Aromatické listy jsou tmavě zelené s červenou žilnatinou a jsou dlouhé 6–15 cm a široké 3–8 cm.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavnými krásnými výrazně růžovými až purpurovými květy kvetoucími od července do srpna .
PLODNOST: každoroční, při ponechání květin vysoká.
PLODY: tvrdky.
Dozrávání: od srpna do října.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní, medonosná bylinka s jedlými i léčivými květy i listy. Kulinární využití: její květiny obsahují spoustu nektaru a tak jsou nejen aromatickou, ale i nasládlou ozdobou salátů či dezertů , dají se i šetrně sušit se zachováním syté červené barvy. Listy a mladé výhonky se jedí syrové nebo vařené k dochucení salátů, ovocných salátů, nápojů apod. Z listů a květních hlávek se dělá výborný čaj , který voní jako bergamot . Léčivé využití: používají se listy a kvetoucí nať , čerstvé i sušené zejména proti trávicím obtížím , plynatosti, střevním parazitům, ale působí i při potížích močových cest , kdy působí močopudně. Podporují vykašlávání . Esenciální olej se používá zejména externě do mastí při revmatu . Je velmi atraktivní zejména pro motýly a včely , ale také pro další opylovače. Opakované kvetení podpoříme odstřihnutím odkvetlých květních hlávek.
Stanoviště: sluneční nebo polostín, s dostatečně vlhkou půdou , snáší i těžkou jílovitou, nevyhovuje jí jen příliš suchá. Je vhodná do nížin i vyšších poloh .
ODOLNOST: silně mrazuodolná v oddenku do -29 °C až -34 °C. Dobře odolná vůči padlí . Jako prevenci proti padlí doporučujeme zajistit dostatečně vlhkou půdu a dostatečně vzdušné místo.

PŮVOD: zřejmě Francie, přesný původ není znám. Kříženec mezi levandulí úzkolistou ( Lavandula angustifolia ) a širokolistou ( Lavandula latifolia ). Nazývaná také "francouzská levandule" nebo "lavandin".

RŮST: středně rychlý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající asi 60 cm s dřevnatými stonky. Listy jsou bez stopky, čárkovité, zelené. Stříháme ji buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavními, voňavými bílými drobnými hluchavkovitými květy v dlouhých přeslenech (9,5-11 cm) kvetoucími od června do července, v případě seříznutí i opakovaně v srpnu či září.

PLODNOST: jako mezidruhový hybrid netvoří plody, množí se vegetativně.

VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Přestože má nižší obsah esenciálních olejů (EO) než více odrůdy levandule, její vůně je jemná, sladká, velmi příjemná a květinová , s nižším obsahem kafru, a proto se používá zejména v kosmetice, parfumerii , ale i kulinárny . Kulinární využití: listy a květiny čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené pro dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Dělá se z nich čaj. EO se používá podobně. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květiny v čaji či koupeli nebo EO z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších EO a může se používat neředěný, například. k hojení povrchových ran , popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky , působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný , uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti .

Stanoviště: slunečné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoliv, není-li příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.

ODOLNOST: mrazuodolná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C. Po zakořenění silně suchuvzdorná, větruodolná. Jako prevenci vůči houbovým chorobám pěstujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.

PŮVOD: pravděpodobně Čína, Japonsko, Korea, Indie, Střední Asie a na Kavkaze ve světlých lesích a křovinách, na březích vodních toků, v Asii v pásmu od 300 do 2500 m nm V současnosti pěstována v mnoha částech světa, splaňuje v Evropě i Severní Americe.

RŮST: rychlý, je to vytrvalá bylina přezimující v kořeni, vysoká 80 cm, listy má široce čárkovité, dlouhé 70-80 cm a široké 2,5–3 cm, stvol je přímý.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá s oboupohlavnými velmi dekorativními velkými růžovými květy s výraznou žilnatinou as nálevkovitou korunou, kvete od července do srpna .

PLODNOST: raná, při ponechání květin pravidelná.

PLODY: tobolky.

Dozrávání: v září.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní trvalka atraktivní i pro opylovače . Kulinární využití: Velmi mladé listy a výhonky jsou jedlé po uvaření a jsou příjemně nasládlé. Jedlé a velmi chutné, nasládlé, křupavé jsou i květiny a květní poupata - syrové nebo vařené. Dají se použít jako jídla dekorace sladkých i slaných jídel, plnit sladkými i slanými nádivkami a jíst syrové nebo osmažené v těstíčku, zahušťují se jimi polévky. Dá se konzumovat i jejich hlíznaté kořeny – syrové nebo vařené. Každý květ sice kvete jen právě jeden den, ale celá rostlina kvete i několik týdnů.

STANOVISTE: slunečné až polostín, na slunci tvoří více květin. Daří se jí ve většině půd včetně suchých, ale upřednostňuje úrodnou, vlhkou půdu s pH mezi 6 a 7. Daří se jí iv těžké jílovité půdě.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v kořenech.

PŮVOD: pravděpodobně Čína, Japonsko, Korea, Indie, Střední Asie a na Kavkaze ve světlých lesích a křovinách, na březích vodních toků, v Asii v pásmu od 300 do 2500 m nm V současnosti pěstována v mnoha částech světa, splaňuje v Evropě i Severní Americe.
RŮST: rychlý, je to vytrvalá bylina přezimující v kořeni, vysoká 70 cm, listy má široce čárkovité, dlouhé 70 cm a široké 2,5–3 cm, stvol je přímý.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá s oboupohlavními velmi dekorativními velkými, hvězdicovitými, plnými květy meruňkové barvy s nálevkovitou korunou, kvete od července.
PLODNOST: raná, při ponechání květin pravidelná.
PLODY: tobolky.
Dozrávání: v září.
VYUŽITÍ: velmi dekorativní trvalka atraktivní i pro opylovače . Kulinární využití: Velmi mladé listy a výhonky jsou jedlé po uvaření a jsou příjemně nasládlé. Jedlé a velmi chutné, nasládlé, křupavé jsou i květiny a květní poupata - syrové nebo vařené. Dají se použít jako jídla dekorace sladkých i slaných jídel, plnit sladkými i slanými nádivkami a jíst syrové nebo osmažené v těstíčku, zahušťují se jimi polévky. Dá se konzumovat i jejich hlíznaté kořeny – syrové nebo vařené. Každá květina sice kvete jen právě jeden den, ale celá rostlina kvete i několik týdnů.
STANOVISTE: slunečné až polostín, na slunci tvoří více květin. Daří se jí ve většině půd včetně suchých, ale upřednostňuje úrodnou, vlhkou půdu s pH mezi 6 a 7. Daří se jí iv těžké jílovité půdě.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v kořenech.

PŮVOD: Maďarsko, Eger, KRF Výzkumná stanice pro vinařství a enologii. 1963 ji vyšlechtili József Csizmazia a László Bereznai jako mezidruhový kříženec odrůd Eger 2 (Villard Blanc) x Bouvier, registrována byla v Maďarsku v r. 1963. 1982. Je hybridem obsahujícím ve svém genetickém profilu tyto botanické druhy: 78,09 % Vitis vinifera , 1,56 % V. labrusca , 14,58 % V. rupestris , 3,13 % V. berlandieri , 2,64 % V. lincen .

RŮST: středně bujný. Raší pozdě . Dobře snáší řez na čípky. Optimální je střední vedení.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý, oboupohlavný, kvete brzy.

PLODNOST: středně vysoká, 8–12 t/ha při cukernatosti 18–22 °NM a kyselosti 7–10 g/la zatížení 50–60 oček na keř.

PLODY: třásně jsou malé až středně velké (průměrně 100–250 g se 62 bobulemi), kuželovité s křidélky, řidší až průměrně husté. Bobule jsou středně velké (průměrně 1-2 g, 14-15 mm), kulaté. Slupka je zelenožlutá až zlatožlutá , na osluněné straně někdy hnědorůžová až bronzová, tečkovaná, pevná. Dužina je rozplývavá, řídká. Chuť je neutrální, velmi příjemná, velmi sladká (průměrně 21,7 °NM, ale také až 28 °NM).

DOZŘÍVÁNÍ: časné až středně časné, začátkem až v polovině září při sumě aktivních teplot 2600–2700 °C.

VYUŽITÍ: k výrobě moštu , jemného vína s mírně ovocným buketem podobným chrupavkám či Rulandskému bílému i pro přímý konzum jako stolní hrozny.

Stanoviště: sluneční, teplé, není příliš náročný na polohu a půdu, ale potřebuje dostatek vláhy . Vhodný do teplých, středně teplých či chráněných vyšších poloh pro pěstování révy.

ODOLNOST: vysoce mrazuodolný ve dřevě (−25 až −27 °C), ačkoli v nepříznivých letech na podzim hůře vyzrává ve dřevě, dobře regeneruje a obrůstá z podoček a spících oček. Díky pozdnímu rašení je dobře mrazuodolný i vůči pozdním jarním mrazům . Při nepříznivém počasí v době květu je náchylný ke sprchání květin. Je vysoce odolný vůči perenospore - plísni révové ( Plasmopara viticola ) (7 bodů z maxima 9 bodů), velmi vysoko vůči padlí révy ( Plasmopara viticola ) (9 bodů z maxima 9), odolný vůči botrytidě ( Botrytis cinerea ), náchylnější pouze k tracheiphila). Je vhodný pro pěstování v ekologickém režimu.

PŮVOD: Nizozemsko.

RŮST: zdravý a silný růst do cca 30 cm. Kvete v dubnu a květnu.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: středně velké, rovnoměrné, tupě kuželovité, lesklé , atraktivní, zářivě červené . Chuť je osvěžující , sladká. Plody jsou poměrně dobře odolné vůči otlačení .

Dozrávání: v červnu.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zavařování, výrobu džemů, mrazení. Jsou poměrně dobře odolné vůči otlačení .

Stanoviště: slunné stanoviště, příp.polstín. Půda propustná , vzdušná, hlinito písčitá, s dostatkem živin a vláhy. Sazenice jahod vysazujeme na jaře nebo na podzim, ideálně do propustné, živné půdy promíchané s kompostem, ve vzdálenosti 30-40 cm od sebe. Zamulčujeme a v prvních dnech dbáme o pravidelnou zálivku (ta je důležitá iv suchém období během léta). Na rostlinách průběžně odstraňujeme suché a nemocné listy, před mrazem je chráníme přikrytím.

ODOLNOST: dobrá odolnost vůči padlí .

PŮVOD: USA, Nebraska, West Point, vyšlechtil v r. 2010. 1908 John Frederick Larson Rosenfield ve své školce a pojmenoval ji po svém synu Karlovi.
RŮST: bujný, vzpřímený až keřový, dorůstá výšky 60-100 cm a šířky 6075 cm. Je to dlouhověká trvalka přezimující v kořenových hlízách. Listy má lesklé, tmavě zelené a hluboce vykrajované.
OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, lépe tvoří plody v přítomnosti jiné pivoňky. Kvete koncem května a v červnu středně velkými (15-17 cm), poloplnými, karmínově červenými až purpurovými květy.
PLODNOST: nepěstuje se kvůli plodům, ale v případě přítomnosti opylovače a ponechání květů je pravidelná a vysoká.
PLODY: tobolky.
Dozrávání: v červenci a srpnu.
VYUŽITÍ: velmi okrasná, jídla i léčivá, nektarodajná trvalka atraktivní pro opylovače. Velmi vhodná pro řez do kytic již ve fázi poupata. Kulinární využití: Z květin lze udělat želé nebo sirup nebo se přelijí jako čaj. Léčivé využití: čaj z květin má také léčivé účinky proti kašli. Externě se používá proti hemeroidům a křečovým žilám. Kořenové hlízy jsou součástí "polévky 4 prvků" - nejčastěji používaného ženského tonika v Číně. Nejúčinnější látkou v kořeni je paeniflorin, který má protikřečové účinky na střeva, snižuje krevní tlak, snižuje horečku a chrání před vředy ze stresu. Vnitřně se používá při poruchách menstruace, poraněních, vysokém krevním tlaku, PMS a poruchách jater. Působí antibakteriálně, protizánětlivě, tlumí bolest a uklidňuje. Používat kořen je ale třeba pod lékařským dohledem a nesmí jej používat těhotné ženy.
STANOVISTE: sluneční až polostín. Nenáročná rostlina, která snáší širokou škálu půdních podmínek, ale nejlépe se jí daří v hlubokých, výživných půdách neutrálních nebo mírně zásaditých. Vysloveně jí vadí jen podmáčené nebo velmi suché půdy. V písčitých bude tvořit spoustu listů a méně květin. V jílovitých sice pomaleji poroste, ale bude bohatě kvést.
ODOLNOST: silně mrazuodolná v kořeni, minimálně do -20 °C, ale pravděpodobněji až do -34 °C až -40 °C. Většinou dobře odolává chorobám a škůdcům, je odolnější například vůči černé skvrnitosti listů než starší odrůdy.

PŮVOD: USA, Wisconsin, vyšlechtil ji v roce 1999 Roger Anderson volným opylením odrůdy Bartzella, která je mezidruhovým křížencem Paeonia x itoh mezi bylinnou Paeonia lactiflora a dřevitou Paeonia suffruticosa .

RŮST: středně rychlý, dorůstá výšky 60-130 cm a šířky 60-100 cm. Je to dlouhověká trvalka přezimující v hlíznatém kořeni. Zdravé a po celou dobu sezóny atraktivní listy jsou hluboce vykrajované a při rozvíjení mají načervenalý nádech, během léta se změní na světle zelené a na podzim zčervenají.

OPELOVACÍ POMĚRY: převážně sterilní, od května do června kvete velkými (13-15 cm), poloplnými, růžovočervenými, jemně voňavými květy s tmavším středem a zářivě žlutými tyčinkami. Během kvetení mění barvu od tmavší, malinovorůžové až po světle růžovou s nažloutlým nádechem.

PLODNOST: většinou netvoří plody se semeny.

PLODY: většinou netvoří plody - měchýřky.

Dozrávání: netvoří plody.

VYUŽITÍ: velmi okrasná trvalka, která nejlépe vynikne jako solitér nebo s jinými odrůdami pivoněk v samostatném záhonu.

Stanoviště: slunečné, s výživnou a dostatečně vlhkou, ale propustnou půdou.

ODOLNOST: silně mrazuodolná do -28 °C. Nezvykne trpět chorobami a škůdci, vzácně ji mohou poškodit háďátko králíkové ( Aphelenchoides ritzemabosi ) či hrotokřídlovec zahradní ( Hepialus lupulinus ) nebo verticiliové vadnutí v případně nedostatečně propustné půdy.