Produkty

PŮVOD: Francie, Rouen, vypěstoval ji školkař Boisbunnel jako semenáč neznámého původu kolem roku 1860 a Francouzská pomologická společnost ji schválila a pojmenovala po francouzském pomologovi Olivierovi de Serres. Synonyma: Sereska, Serreská, Serreská bergamotka, Bergamotka Serreská, Olivierka.

RŮST: středně bujný, vzpřímný, vždy bujnější než Crassanská, na kterou se v mnohém podobá. Vytváří široké, jehlanovité koruny s pravidelně rozloženými kosterními větvemi a se spoustou krátkého plodonosného obrůstku.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Angoulemská, Blumenbachova, Dekanka Robertova, Esperenova maslovka, Guyotova, Lectierova, Madame Verté, Napoleonova maslovka, Trévouxská, Williamsova.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vyšší, pravidelná.

PLODY: středně velké až menší (80-200 ga více), tvarově nepravidelné, kulaté, baňaté až hruškovité, hladké, nezhrbolené. Slupka je hrubá, jen mírně lesklá, při sklizni zelená, v konzumní zralosti zelenožlutá s hnědavým líčkem na sluneční straně, se spoustou velkých, rezavých lenticel a často s rzí zejména při kalichu a stopce. Dužina je nažloutlá, u zastíněných plodů až nazelenalá, jemná, rozplývavá, kolem jádřince i zrnitá, šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, sladkokyselkavá, jemně kořeněná, aromatická .

Dozrávání: sklizeň až koncem října, při opadu listů, předčasně obraté plody vadnou a nedozrávají. Konzumně dozrává v lednu, zrání prozradí nejen žloutnutí plodů, ale také příjemná vůně. Při dobrém, chladném uskladnění vydrží až do března .

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu destilátů , ale i džemů a marmeládů, kompotů, moštů, výživ či pečení. Po sklizni i před konzumním dozráním velmi dobře snáší přepravu. Má nízký sklon k otlačení, střední k hnědnutí dužiny, vyšší ke kamínkovitosti dužiny v nevhodných polohách a půdách. Skladuje se dobře, pokud nebyla podtržena, vyžaduje vyšší vlhkost vzduchu.

Stanoviště: sluneční, teplé, chráněné s teplou, propustnou, humózní půdou s dostatečnou půdní vlhkostí, takže je vhodná do teplých, vinařských oblastí a na sluneční, teplé svahy pahorkatin , ke zdím a stavbám z jižní strany.

ODOLNOST: je středně až silně mrazuodolná ve dřevě , méně v květu. Je středně až výše odolná vůči strupovitosti , odolná vůči monilióze .

PŮVOD: Francie, Dreux, vybral ji v roce. 1884 zahradník William Fourcine jako semenáč neznámého původu. V roce. 1889 byla poprvé popsána ve francouzském zahrádkářském časopise.

RŮST: růst středně bujný, později slabší, koruna je menší, široce jehlanovitá, plodonosné dřevo kratší a husté, větve se pod váhou úrod ohýbají a rozkládají.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Clappova máslovka , Dekanka Robertova , Drouardova , Hardyho máslovka , Charneuská , Červencová, Konference , Křivice, Lectierova , Madame Verté , Mechelenská , Solanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: raná (5.-6. rok po výsadbě), pravidelná, vysoká až velmi vysoká.

PLODY: středně velké (průměrně 180 g), podlouhlého, hruškovitého, zaobleného, ​​pravidelného tvaru. Slupka je drsná, hrubá, tuhá, polomatná, barva zelenožlutá až žlutá, s rezavými lenticemi a rezavým mramorováním při kalichu a stopce. Dužina je bílá, jemná, šťavnatá . Chuť z dobrých poloh je příjemně sladká, kořeněná, jen mírně nakyslá .

Dozrávání: sběr koncem října, konzumně dozrává v prosinci , vydrží do února, v chladírnách i 6 měsíců.

VYUŽITÍ: plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum a pro výrobu džemů, moštů, kompotů či sušení. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: sluneční, teplé, ideální jsou úrodné, topné půdy s dostatkem vláhy. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí , v drsnějších polohách ovoce zcela nedozrává.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě , středně až slabší v květu, středně až výše odolná vůči strupovitosti , odolná vůči monilióze a rakovině , nebývá napadána škůdci. V deštivém létě mohou plody praskat.

PŮVOD: Francie, Villiers-en-Breune, nedaleko Clionu, departement Indre, v roce 1760 ji našel jako náhodný semenáč v háji Fromentau farář H. Leroy.

RŮST: zdravý a bujný, vytváří typickou, krásnou, široce jehlanovitou, v pozdějších letech řídčí korunu - větve se pod vahou ovoce sklánějí. Plodonosný obrůst je krátký až středně dlouhý. V době plodnosti je třeba korunu pravidelně prosvětlovat.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova láhev, Clappova máslovka, Dekanka Robertova, Drouardova, Hardyho máslovka, Charneuská, Konference, Madame Verté, Magdalénka, Pařížanka, Solanka, Trévouxská, Williamsova maslovka.

PLODNOST: středně raná až pozdější, vysoká, pravidelná.

PLODY: velké, lahvovitě protáhlé . Slupka je tlustší, hladká, ale málo lesklá, zelená až nažloutlá , někdy na sluneční straně mírně načervenalá, místy pokrytá rezavými lenticemi, často s odrůdově typickým švem . Celé plody jemně muškátově voní . Dužina je žlutavě bílá, polojemná, často polorozplývavá, šťavnatá, kolem jádřince bývá zrnitá. Chuť z dobrých poloh je sladkokyselá, mírně kořeněná.

Dozrávání: Sklizeň podle polohy a průběhu počasí od konce září do konce října (při předčasném sklizni plody vadnou), konzumně dozrává 3-5 týdnů po sklizni, vydrží uskladněná v chladu do ledna až února, dozrává velmi postupně.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, moštování, kompoty, sušení, výživy a pečení. Plody dobře snášejí přepravu.

Stanoviště: slunečné, stromy jsou nenáročné na polohu, ale ideálními jsou pro ně teplejší polohy a úrodné, topné, hluboké půdy , neboť z oblastí studených, mokrých a drsných je ovoce vodnaté a řepovité chuti. Sázíme ji na vzdušné, ale před větrem chráněné a slunečné místo a udržujeme vzdušnou korunu.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, v mládí i méně, ale velmi dobře regeneruje, méně mrazuodolná v květu. Je středně odolná vůči strupovitosti a monilióze v uzavřených či zastíněných polohách.

PŮVOD: Francie, 19. st.

RŮST: středně bujný, zdravý růst, vytváří velkou, silně rozvětvenou korunu vysoce-kulovitého tvaru.

OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač. Vhodné opylovače: Blumenbachova , Avranšská , Clappova , Williamsova .

PLODNOST: nastupuje v 5.-8. r. po výsadbě, pravidelná, střední až vysoká.
PLODY: středně velké až velké plody vejčitého tvaru, někdy mírně hranatý nebo k jedné straně stlačený. Slupka je jemná, hladká, částečně mastná, jemně rezavá; barevně zelená, při dozrání zlatožlutá nebo citrónově žlutá. Dužina je měkká, velmi šťavnatá , máslová, chuťově výborná , polosladká až kyselkavá, kořeněná .

Dozrávání: sběr ve 2. půl. září, konzumní zralost: v půl. října , skladovatelnost kolem 14 dnů.

VYUŽITÍ: přímý konzum, výrobu destilátu.

STANOVIŠTE: odrůda náročná na teplo, preferuje nižší polohy a hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé půdy.

ODOLNOST: odolná vůči monilióze, mladé stromky méně mrazuodolné.

PŮVOD: Belgie, Fidelité u Bruselu, pravděpodobně semenáč školkaře van Monsa, vypěstovaný kolem r. 1999. 1800. Byla pojmenována po botanikovi Salisburym. Synonyma: Malá koruna, Kleine Keiserkrone, Prinzessin Marianne, Princesse Marianne.

RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří vysoké, velké, vysoko až široce jehlanovité koruny. Plodonosný obrůst je středně dlouhý.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská, Clapova, Hardyho máslovka, Charneuská.

PLODNOST: středně raná, vysoká, většinou pravidelná, někdy po větších úrodách nižší.

PLODY: středně velké, baňaté, lahvovité, zhrbolené, dost podobné Boscově lahvi, ale při stopce se tak nezužují. Slupka je zelenožlutá, v konzumní zralosti citrónově žlutá, někdy na slunné straně jemně načervenalá, pokrytá množstvím rezavých lenticel a místy i plošně skořicově rezavá . Dužina je bílá až jemně nažloutlá, jemná a velmi šťavnatá, rozplývavá. Chuť je výborná, aromatická, sladkokyselkavá, kořeněná , jinak než Boscova láhev. Z horších půd je sice máslovitá, ale může být natrpklá.

Dozrávání: sklizeň v polovině září , konzumně dozrává při skladování v chladu za týden, z teplejších poloh vydrží asi 2 týdny po sklizni, z chladnějších asi 3-4 týdny.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a moštování, ale i ostatní využití k sušení, výrobě džemů a marmelád, kompotů a destilátů. Těsně po sklizni dobře snáší přepravu.

Stanoviště: slunečné, je nenáročná na polohu, snáší i otevřené i před větrem chráněné polohy, není náročná ani na půdu, ale v úrodné, dobře odvodněné, ale dostatečně vlhké půdě jsou plody chutnější. Je vhodná zejména do středně teplých a chladnějších poloh , kde se už nedaří Boscově láhvi.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě po vysazení na stanoviště, silně mrazuodolná a odolná nepřízni počasí i v květu, středně až silně odolná vůči strupovitosti , odolná vůči monilióze .

PŮVOD: Francie, département Vendée, rozšiřovaná od třicátých let 19. století.

RŮST: slabý až střední. Koruna je řidší a pod váhou úrod převisle rozkleslá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Opylovači nejsou jednotlivě ověřeni, všude plodí spolehlivě a bohatě v přítomnosti obecně dobrých opylovačů: Hardyho máslovka , Charneuská , Křivice.

PLODNOST: raná, vysoká, velmi pravidelná.

PLODY: středně velké, vejcového tvaru, tvarově i velikostně vyrovnané. Hladká, matná slupka je zelená, výrazně pokrytá světlou šedohnědou rzí. Dužina je bílá, při slupce nazelenalá, jemná, velmi šťavnatá . Chuť je sladká až sladkokyselkavá, kořeněná .

Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává od poloviny listopadu, vydrží do Vánoc, někdy až do února. Předčasně obratá a skladována v suchu vadně.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, výrobu destilátu, moštování, výrobu džemu.

Stanoviště: sluneční a teplé, hluboké hlinité a teplé půdy, do teplých a chráněných středně teplých poloh , je nevhodná do vyšších poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná, středně odolná vůči strupovitosti.

PŮVOD: Belgie, 1. půl. 19. st., ovocnář Courtray

RŮST: střední růst, vytváří vysoce jehlanovitou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka , Madame Verté , Pařížanka , Trévouxská , Williamsova .

PLODNOST: do 5 let po výsadbě, úrodnost velká, každoroční.

PLODY: velké plody hruškovitého tvaru (někdy více kulovitý, někdy více zúžený). Hladká a lesklá slupka je zelená, hustě pokrytá světle rezavými tečkami a při kalichu hnědošedou rzí. Bílá, pod slupkou nazelenalá dužina je silně šťavnatá , máslová, chuťově výborná , polosladká, kořeněná s jemně pikantní natrpkastou příchutí.

Dozrávání: sběr v 1. půl. října, konzumní zralost: postupná, od 2. půl. listopadu ; skladovatelnost do ledna až března.

VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, výroba destilátu, džemů, zavařování.

Stanoviště: odrůdě se daří na chráněném stanovišti a v hluboké, hlinité, dostatečně vlhké a teplé živné půdě, nesnáší suché, či naopak příliš mokré, studené půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě a květu, v nevhodných podmínkách náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Solany, ČR, 1. půl. 19. stol.

RŮST: mimořádně bujný vzrůst, vytváří mohutné, široce rozložité a vznosné koruny ; má charakteristicky kožovité listy.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete skoro až středně brzy, je dobrým opylovačem a dobře přijímá cizí pyl. Vhodní opylovači: Blumenbachova , Boscova láhev , Clappova , Drouardova , Konference , Křivice, Lectierova , Madame Verté , Pařížanka , Tongréská, Williamsova .

PLODNOST: pozdější, dobrá, pravidelná. Vyčerpané stromy plodí drobné ovoce.

PLODY: středně velké, tvar podlouhlý, variabilní, obvykle protáhlo kuželovitý, ke stopce zúžený. Povrch je hladký, voskově matný, slupka zelená, v plné zralosti citrónově žlutá , na sluneční straně i mírně načervenalá, místy posetá drobnými rezavými lenticemi. Dužina je bělavá, měkká, šťavnatá, chuť výborná, velmi jemná , lehce nakyslá, sladce aromatická .

Dozrávání: sklizeň kolem 15. srpna (ještě v tvrdém stavu, ale pro domácí spotřebu můžeme ponechat na stromě déle), dozrává 1-2 týdny po sklizni. Výborná srpnová hruška.

VYUŽITÍ: především přímý konzum , ale i moštování, výroba džemů a destilátů; skladovatelnost do září.

Stanoviště: roste iv méně příznivých podmínkách a vyšších drsnějších polohách, ale musí být chráněna před větrem. Daří se jí v půdách těžších a hlubokých.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazům .

PŮVOD: zřejmě Rakousko, okolí Salcburku, je to velmi stará odrůda, známá již před rokem 1700. Synonyma: Salcburka, Cibulka, Cíkánka, Kysňačka, Braunrote Sommerrusselet, Rote Bergamotte, Zuckerbirne.

RŮST: velmi bujný, tvoří vysoké, jehlanovité, řídké koruny. Stromy jsou velmi dlouhověké .

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete brzy až středně brzy, údaje o tom, zda je dobrým nebo špatným opylovačem, se různí. Vhodné opylovače nebyly prozkoumány, ale podle času kvetení by jimi mohly být: Avranšská, Clappova maslovka, Dekanka zimní, Giffardova, Grosdemange, Hardyho máslovka, Charneuská, Jakubka česká, Červencová, Konference, Křivice, Le Brunova, Lectierova, Naghinova, Trévouxská. Zřejmě tvoří část plodů i partenokarpicky, tedy bez opylení.

PLODNOST: středně raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: malé (průměrně 100 g), cibulovité či bergamotkové se středně dlouhou, hrubou stopkou, často se závalem. Slupka je tenká, pevná, zelená, při zrání mírně žloutne a na sluneční straně má hnědočervené líčko, často je plošně či mramorovaně pokryta rzí, zejména u kalichu. Dužina je bílá až nažloutlá, jemná, velmi šťavnatá, kolem jádřince hrubozrná. Chuť je sladká, jemně kyselkavá, velmi příjemně kořeněná .

Dozrávání: sklizeň přibližně v polovině srpna ještě v tvrdé zralosti , konzumně dozrává při chladném uskladnění po 10-14 dnech, vydrží maximálně měsíc. Na stromě dozrávají najednou a při pozdním obratí rychle prozrávají a hniličí, napadají jejich vosy.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, sušení, výrobu džemů, marmelády, destilátů , ale i moštů či na pečení a přípravu výživ. Kvůli malé velikosti nejsou moc vhodné pro přípravu kompotů. Těsně po sklizni dobře snáší i přepravu.

STANOVISTE: sluneční. Je to odrůda vhodná do všech pěstitelských oblastí a je málo náročná na půdu, nejlépe ovoce rodí ale v teplejších polohách s úrodnou půdou, v horší půdě může být dužina zrnitější. Kvůli náchylnosti k strupovitosti nejsou vhodné jen uzavřené polohy se slabým prouděním vzduchu, upřednostňujeme vzdušnější, klidně i větrnější polohy a také korunu udržujeme vzdušnou.

ODOLNOST: v mládí je sice jen středně mrazuodolná, později však silně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná v květu, středně až méně odolná vůči strupovitosti, zejména v nevhodných, uzavřených polohách.

PŮVOD: neznámý, velmi stará odrůda, známá zřejmě již před 17. stoletím. V 18. století se rozšířila z Francie jako Beurré gris. Je známá také jako Šedivka, Ošklivka, Smolnice.
RŮST: bujný, vytváří široce rozložité, vznosné koruny. Listy jsou tmavozelené, miskovitě prohnuté.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete pozdě, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Avranšská , Boscova láhev , Clappova máslovka , Esperenova bergamotka , Hardyho máslovka , Madame Verté , Pařížanka .

PLODNOST: pozdější (po 10. roce po výsadbě), vysoká až po 15. roce, pravidelná.

PLODY: malé, kuželovité až baňaté, nesouměrné. Slupka je hrubá, kožovitá, žlutozelená až rezavá , pokrytá šedobílými lenticely, někdy s načervenalým líčkem. Dužina je matně bílá, pod slupkou nazelenalá, máslovitá, šťavnatá , v okolí jaderníku mírně zrnitá. Chuť je sladkokyselá, kořeněná, aromatická po pryskyřici, velmi příjemná, delikátní .

Dozrávání: sklizeň koncem srpna, konzumně dozrává po pár dnech, vdrží asi 2 týdny po sklizni.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu džemů, kompotů a destilátů, ale také pro pečení, sušení a moštování.

Stanoviště: slunečné, odrůda nenáročná na klima a kvalitu půdy, ačkoli preferuje hluboké a výživné, daří se jí i ve vyšších polohách . Pouze ve velmi jílovitých půdách plody praskají. Je vhodná do stromořadí, alejí, sadů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, ale náchylnější k deštivému počasí během květu. Odolná vůči chorobám a škůdcům .

PŮVOD: Belgie, Leuven, vypěstovaná ps. Sterkmanem jako náhodný semenáč kolem roku 1820, na trh byla uvedena v roce 1844.

RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysoce jehlanovitou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Např. Crassanská.

PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (160-250 g), krátce kuželovité až baňaté , někdy s mírně hrbolatým povrchem. Hrubá, hladká slupka je zelená, po dozrání žlutá až zlatožlutá , na sluneční straně s atraktivním červeným líčkem , pokrytá lenticemi. Na některých plodech je slupka červená téměř po celém povrchu, jiné plody zůstávají zelenožluté. Dužina je jemná, lehce zrnitá, šťavnatá, chuťově dobrá, sladkokyselkavá až sladká, jemně kořeněná . Je středně náchylná k oblázkovitosti, málo k hnědnutí dužiny.

Dozrávání: sklizeň ve 2. polovině října, konzumně dozrává postupně od poloviny listopadu, vydrží do ledna až března. Plody padají ve větru.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale také moštování, sušení, pečení, výrobu džemů, kompotů. Velice dobře se skladuje.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem. Vyžaduje úrodné, teplé půdy s dostatečnou vláhou, ale dobře odvodněné, nesnáší mokré a studené půdy. Vhodná do teplých a chráněných středních poloh.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu. Silně odolná vůči strupovitosti a jiným chorobám .

PŮVOD: ČR, Praha, vyselektoval ji v r. 2010. 1857 Mathias Tatar v Pražské botanické zahradě ze semen "šípové hrušky" - jeřabinohrušky lachté ( Sorbopyrus auricularis či Sorbopyrus bollvylleriana ), tedy spontánního mezirodového křížence hrušky a jeřabiny, pravděpodobně jeřabiny mukyňové. Původní spontánní kříženec byl zaznamenán v Alsasku již v roce. 1599 a popsaný Jeanem Bauhinem v Historia plantarum universalis z r. 1599 1650. Botanický název má Sorbopyrus auricularis var. bulbiformis .

RŮST: bujný, vyrovnaný, zdravý a štíhlý růst, vytváří krásný kompaktní strom s kuželovitou korunou, vhodný i jako okrasný prvek do zahrady.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: nebyly prověřeny, ale opylují ji zřejmě jiné hrušky kvetoucí v podobný čas. Amanliská , Avranšská , Anglická bergamotka , Drouardova , Hardyho máslovka , Koporečka , Mechelenská , Pstružka , Salisburyova.

PLODNOST: středně raná (asi 8. rok po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: na hrušku malé, na křížence velké (průměrně 50 g, 4 cm), tvarově podobné zploštělému jablíčku. Slupka je zelená, ve zralosti zlatožlutá s červeným líčkem , poseta četnými lenticely. Dužina je žlutá, máslovitá, měkká, šťavnatá . Chuť je výborná, sladká, kořeněná, jemně připomínající exotické ovoce .

Dozrávání: sklizeň koncem srpna a začátkem září, ještě ve světle zeleném stavu, neboť v plné zralosti je velmi atraktivní pro vosy a sršně a po plném vyzrání na stromě rychle ztrácí kvalitu. Dozrává velmi rychle po sklizni a není třeba otálet s jejím konzumem a zpracováním.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum, sušení, výrobu džemů, destilátů, kompotů.

STANOVISTE: sluneční. Je nenáročná na kvalitu půdy, ale preferuje propustnou a dostatečně vlhkou, nikoli zamokřenou půdu. Daří se jí i ve vyšších chladnějších polohách s drsnějším klimatem.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, netrpí rzí hruškovou ( Gymnosporangium sabinae ) ani merami hruškovými ( Psylla pyri ).

PŮVOD: Belgie, Tongre - Notre Dame v provincii Henegavsko, vypěstoval ji jako náhodný semenáč kolem r. 2009. 1811 Ch. L. Durendeau, pivovarník a zahradnický nadšenec. Synonyma: Tonárovka, Beurré de Tongre, Beurré de Durendeau, Birne von Tongern, Birne von Tongre, Birne von Tongrés, Poire de Tongres, Tongern.

RŮST: středně bujný až mírný, šlehounovitý, tvoří široké jehlanovité koruny. Kosterní větve rostou šikmo vzhůru, polokostrové více vodorovně, jsou středně husté a se spoustou dlouhého plodonosného obrůstku. V období plodnosti vyžaduje udržovací řez a relativně brzy i řez zmlazovací.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy a středně dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská, Boscova láhev, Clappova, Dekanka Robertova, Dekanka zimní, Hardyho máslovka, Charneuská, Červencová, Křivice, Madame Verté, Pařížanka, Williamsova.

PLODNOST: raná, vysoká, téměř vždy pravidelná.

PLODY: středně velké až velmi velké (průměrně 150 g, ale dosáhne i 400 g), protáhlo hruškovité, zhrbolené, s mělkou rýhou při stopce. Slupka je pevná, drsná, při sklizni zelenožlutá, v konzumní zralosti zlatožlutá s krásným načervenalým či červenohnědým líčkem , celá je posetá velkými, šedými lenticelami, místy se objeví i rez. Dužina je nažloutlá, rozplývavá až polorozplývavá, velmi šťavnatá . Chuť je velmi příjemná, harmonicky sladkokyselkavá, jemně aromatická a pikantní . Má jen mírný sklon k otlačení, hnědnutí a kamínkovitosti dužiny.

Dozrávání: sklizeň koncem září, konzumně dozrává v průběhu října, vydrží do listopadu. Se sklizní není třeba otálet, zpoždění je nejen na úkor chuti, ale i trvanlivosti, tehdy rychle moučnatí. Těsně po sklizni dobře snáší přepravu, později už ne.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum , ale i pro všestranné zpracování na výrobu kompotů, moštů, výživ, džemů a povidlů, destilátů či na sušení a pečení.

Stanoviště: slunečné, teplé, před větrem chráněné, s teplou, úrodnou, propustnou, ale dostatečně vlhkou půdou. Nesnáší suché a studené půdy. Je vhodná do teplých poloh .

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě i květu. Na vhodných lokalitách málo náchylná k nemocem, na nevhodných náchylnější k strupovitosti a rakovině.

PŮVOD: pravděpodobně jihovýchodní Evropa a Malá Asie.

RŮST: na Slovensku zákonem chráněný druh. V přírodě se běžně vyskytující druh hrušky už jen v nízké četnosti a na pár místech jižní hranice. Hruška sněžná (Pyrus nivalis) je jiný druh než hruška obyčejná. Strom dorůstá výšky 6-10 ma šířky 5-7 metrů. Mladé větvičky jsou stříbrnobílé s chloupky. Starší tmavnou do šedé až černé barvy, stejně tak kmen. Na podzim se listí zbarví do tmavočervena, jako ostatní druhy hrušek.

OPELOVACÍ POMĚRY: kvete brzy na jaře velkým množstvím velkých bílých květů (v průměru 2,5-3 cm), kvůli čemuž dostala druhový název sněžná/nivalis. Je cizoopelivá ak dosažení úrody potřebuje propelení geneticky odlišným jedincem svého druhu ( Pyrus nivalis ) nebo nějakou hruškou domácí (Pyrus communis) či hruškou planou ( Pyrus pyraster ) kvetoucí v podobný čas ve vzdálenosti do cca. 60m.

PLODNOST: v případě přítomnosti opylovače vysoká.

PLODY: malé kulovité až hruškovité, zelenožluté barvy , jemné, nakyslé chuti po uhniličení.

Dozrávání: na sklizeň dozrává koncem října, konzumně až koncem listopadu, vydrží do března.

VYUŽITÍ: strom je velmi dekorativní , zejména v květu, vhodný do velkých zahrad, parků a alejí a větrolamů . Plody jsou vhodné pro pálení a sušení nebo výrobu perry , tedy hruškového cideru.

Stanoviště: slunečné, je nenáročná na polohu a půdu, dobře snáší sucho, ale i těžké jílovité půdy.

ODOLNOST: je mrazuodolná ve dřevě do -23,3 °C až -28,9 °C, odolná vůči suchu, větru a zasolení půdy posypovou solí.

Bujně rostoucí, mrazuodolný podnož se silným kořenovým systémem. Vhodný i do horších půdních podmínek a vyšších oblastí. Pozdější nástup do plodnosti, dlouhověkost .

PŮVOD: Francie, Rouen, vznikla jako semenáč Hardenpontovy maslovky z roku 1852 ve školkách Boisbunnelových. V r. 1867 byla uvedena na trh se jménem prezidenta A. Masa v Bourg en Bresse. Synonyma: President Mass, Mas, Masova, Président Mas.

RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumaci zelenožlutá , jen někdy s nepatrně načervenalým líčkem, posetá rezavými tečkami, na některých plodech s rezavými skvrnami, zejména při kalichu a stopce. Dužina je žlutobílá, rozplývající se, šťavnatá, jemná , v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořeněná, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselkavá .

Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale také příjemná vůně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, džemů a povidlů, ale také pro sušení, moštování, pečení, výrobu destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužiny a ke kamínkovitosti.

Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody padají, ale neuzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých nejen plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, trpí často žloutenkou a špatně rodí. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuodolná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči popálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí žloutenkou listů."

PŮVOD: zřejmě už ze 17. století, původ neznámý, možná z Halle an der Saale z německého Saska.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, nepříliš hustou korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušky jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská , Esperenova maslovka, Guyotova , Lectierova , Trévouxská .
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5-8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při dozrání žlutá, na sluneční straně krásně karmínově červená , posetá nápadnými šedohnědými lenticelami vroubenými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha . Dužina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořeněná.
Dozrávání: sběr v 1. půl. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum, zavařování, výrobu destilátu, džemů, moštování.
Stanoviště: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuodolné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuodolná , v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: na Slovensku rozšířena v Bielokarpatském regionu ; Růžovka z Bošáce získala v r. 2010. 2015 titul “Strom roku” av roce 2016 se umístila jako třetí v celoevropské soutěži.
RŮST: bujný růst, vytváří mohutný, majestátní strom.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá. K dosažení úrody potřebuje hrušku jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu v blízkosti do cca. 60m.
PLODNOST: bohatá, pravidelná.
PLODY: středně velké až velké plody nepravidelného tvaru. Stopka je dlouhá, hnědě zelená, dřevnatá. Slupka je zelenožlutá, na sluneční straně s karmínově červeným líčkem, posetá výraznými bledými lenticely. Dužina je šťavnatá , chuť sladká , vyvážená.
Dozrávání: sklizeň začátkem září, zrání v průběhu září .
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, sušení.
STANOVIŠTE: odrůda nenáročná na stanoviště, vhodná do všech pěstitelských oblastí na Slovensku.
ODOLNOST: vysoká odolnost vůči mrazu a chorobám.