Produkty

PŮVOD: jižní Evropa, Malá Asie.
RŮST: strom je pomalu rostoucí , dosahuje výšky 9-20 ma šířky 6 m, má kulovitou korunu, na suchých stanovištích je pouze ve formě keře.
OPELOVACÍ POMĚRY: převážně dvoudomý, resp. existují samčí stromy a oboupohlavní stromy, které jsou ale většinou funkčně samičí, neboť samčí květiny na nich jsou nedostatečně vyvinuty. Kvetou na konci května a vytvářejí nápadná květenství , takže kvetoucí strom vypadá jako bílý, silně voňavý oblak.
PLODNOST: středně raná, v přítomnosti stromů obou pohlaví vysoká.
PLODY: podlouhlé křídlaté nažky 2-3 cm dlouhé.
Dozrávání: během října.
VYUŽITÍ: je vhodný pro výsadbu do parků, zahrad či jiných částí tepelných ostrovů měst, zejména do suchých svahů . Manna ze stromu získávaná nařezáním kmene je zdrojem cukru - tzv. mannový cukr nebo mannitol , který se využívá jako diabetické sladidlo a jako léčivo.
Stanoviště: sluneční, teplé, jen v mládí snáší částečné zastínění, snese i vysychající skalní podklady s nepatrnou vrstvou zeminy, preferuje výživné a zásadité půdy, optimum je na vápencích.
ODOLNOST: velmi dobře zvládá extrémně sucho , horší mrazy.

PŮVOD: rozšířen téměř po celé Evropě, kromě nejsevernějších oblastí.
RŮST: masivní opadavý strom dorůstající výšky 30-40m . Tvoří širokou, kuželovitou, hustou korunu. Kůra zelenavě šedavá, nažka tmavší šedá. List lichopérovitý - 4-7 párů kopinatého tvaru na okraji ostře pilovité.
OPELOVACÍ POMĚRY: květiny oboupohlavné, seskupené do bohatých tmavě červených metlin . Ve většině případů jsou květiny jednodomé, často se však vyskytuje dvojdomost. Zastoupení květin se může v průběhu let na jednom jedinci měnit. Kvete v dubnu, před rozvinutím listů.
PLODNOST: pozdní, u samostanu stojících stromů začíná ve věku 15-20 let, v porostu až ve věku kolem 30 let, je nepravidelná.
PLODY: jednokřídlé nažky.
Dozrávání: v říjnu.
VYUŽITÍ: vhodný do parků a velkých zahrad . Hodnotné dřevo pro dřevařské, nábytkářské využití. V minulosti se využíval také v lidovém lékařství.
Stanoviště: polostínomilná, později světlomilná dřevina, náročná na půdní živiny a vlhkost. Na Slovensku roste od nížin do poloh přibližně 950 m nm
ODOLNOST: citlivější na silné mrazy.

PŮVOD: Severní a střední Čína, Tchaj-wan, Japonsko, vzácněji i Korea. Z Číny byl do Evropy přivezen v roce 1763 a byl nazván podle botanika Josefa Gottlieba Kölreutera, který se začal zabývat rozmnožováním cévnatých rostlin a založil moderní pěstování rostlin. Ve své domovině roste v suchých údolích a vysýchavých říčních korytech i na březích vodních toků, často se tam vysazuje i ve městech, parcích, v okolí chrámů.
RŮST: je rychlý, ale celkově doroste jen asi do 10 m výšky a šířky, zřídkakdy až do 15 m, u nás průměrně jen 8 m. Má perovitě složené až 35 cm dlouhé listy se 7-15 lístky končistými, ozdobně zářezovými. Vyžaduje povýsadbový řez, ale po něm potřebuje jen minimální péči .
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete pozdě, v červnu až v červenci , případně iv srpnu oboupohlavnými souměrnými drobnými kvítky zlatožluté barvy. Květy vyrůstají ve vzpřímené nebo převislé metlině, celé květenství je čtvrt až půl metru dlouhé a při dobrém osvětlení se zdá, že samo svítí. Květy jsou oboupohlavní a opylované hmyzem.
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká.
PLODY: neobvyklé, nafouklé tobolky v bočním průřezu vypadající jako vejce. Mají tři papírové chlopně a obsahují tři jedlá semena . Zelené tobolky zráním hnědnou ai po opadu listí působí dekorativně. Navíc v podzimních větrech o sebe šoupou a upozorňují na sebe.
Dozrávání: semena v tobolkách dozrávají v září až říjnu.
VYUŽITÍ: okrasný i užitečný strom vhodný zejména do městských parků či okrasných zahrad. Poskytuje pozdní pastvu pro včely a jiné opylovače. Mladé listy a výhony jsou jedlé po uvaření. Semena jsou jedlá po osmažení a mohou se použít jako korálky. Květy se používají při zánětu očních spojivek a slzení očí (epifore). Lze z nich získat i žluté barvivo az listů černé.
Stanoviště: Ideální jako solitér do parků a městského prostředí, nenáročný na půdu, ale lépe se mu daří na slunečných místech a v teplejších oblastech s dlouhými, teplými léty.
ODOLNOST: mrazuodolný od -23 °C do -29 °C, odolný vůči znečištění ovzduší a vůči větru .

Velký, rychle rostoucí strom s krásnou, široce rozloženou korunou. V dobrých podmínkách dorůstá výšky 30 - 40m. a šířky 15m. a dožívá se i 400 let. Kůra stromu je šedá až hnědošedá, v mládí hladká, později rozpukaná, odlupuje se. Listy na dlouhých načervenalých stopkách jsou pěti-laločnaté, velké 10-15 cm, po okraji silně pilovité. Žlutozelené květy jsou soustředěny do 5 -15 cm dlouhých visacích třásní (metlin), v jejich spodní části zpravidla převládají samčí květiny, ve střední a horní části samičí květiny. Strom kvete v květnu, po rozvití listů. Plod je řídlatá dvojnažka, přičemž vnitřní okraj křídel svírá ostrý úhel. Křídla jsou lysá nebo chlupatá, nazelenalá až načervenalá, při dozrání hnědá. Nažky jsou vypouklé až kulaté, dozrávají v září až říjnu. Polostínná dřevina, má v oblibě hluboké humózní půdy vlhkého horského klimatu a chladnějších údolí kolem vodních toků. Dobře odolává mrazu.

Mohutný strom s vejčitou, hustě olistěnou korunou, dorůstající výšky 20 -30 ma dožívající se v ideálních podmínkách 150 až 200 let. Kůra stromu je červenohnědá až hnědá, později šedá a mělce rozpukaná. Listy jsou jednoduché, dlaňovité, pět až sedmi-laločnaté, velké 8-12 cm, stopky po odlomení produkují bílou lepkavou šťávu. Žlutozelené květy jsou seskupeny ve vzpřímených metlinách, kvetou v dubnu, před nebo během rozvíjení listů. Plodem je křídlatá dvojnažka, srostlá pod tupým úhlem. Křídla jsou lysá, nazelenalá až načervenalá, při dozrání rezavě hnědá. Nažky jsou ploché, dozrávají v září až říjnu. Polostní dřevina, vyhovuje jí určitá půdní vlhkost. Poměrně dobře odolává mrazu.

Strom s nepravidelně širokou, hustou korunou, dorůstající výšky 15-25m. Kůra je hnědá, borka žlutošedá až hnědošedá, rozpukaná. Světle zelené listy jsou jednoduché, dlaňovitě 3 - 5 laločnaté, zaoblené. Žlutozelené květy vyrůstají ve vzpřímených metlinách na konci větviček a kvetou v dubnu až květnu. Plod je křídlatá dvojnažka, přičemž vnitřní okraj křídel svírá přímý úhel. Křídla jsou lysá, nazelenalá až načervenalá, ve zralosti žlutohnědá. Nažky jsou ploché, hnědé barvy, dozrávají v srpnu až září. Poměrně teplomilná, polostínná dřevina, má v oblibě živné, vápenaté půdy. Stromu vyhovuje tvrdý, lužní les, kde roste spolu s dubem letním. Jedinci křovitého charakteru rostou spíše na teplých a suchých stanovištích. Na Slovensku se vyskytuje od nejnižších poloh do cca 800 mnm Odolný vůči mrazu a poměrně dobře odolný vůči suchu, horku, znečištěnému ovzduší.

PŮVOD: světlé háje teplých oblastí jihovýchodní Evropy a Malá Asie, od roku 1759 v západní Evropě.
RŮST: středně bujný, tvoří nízký, obvykle křovitý strom dorůstající do 7 až 10m. Asi 4cm velké listy jsou málo laločnaté, někdy téměř jednoduché, jen u báze bývají naznačeny dva laloky. Jsou kulatě vejčité a hrubě dvakrát pilovité. Na podzim se pěkně vybarvují do žluta nebo dočervena .
OPELOVACÍ POMĚRY: kvete v květnu až červnu ve visících stopkatých metlinách s bělavými korunními lupínky.
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: dvojnažky, nejdříve zelené, poté horní hrany s karmínově červenou konturou.
Dozrávání: v září.
VYUŽITÍ: jako celoročně okrasný strom do parků a zahrad, dobře snáší městské prostředí.
Stanoviště: upřednostňuje kvalitní, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu na slunném stanovišti, ale roste dobře i v těžkých jílovitých půdách. Půdy mu vyhovují od mírně kyselých po mírně zásadité.
ODOLNOST: plně mrazuvzdorný do -34 °C až -40 °C, odolný vůči suchu, znečištění ovzduší a vůči zasolení půdy posypovou solí.

Mohutný strom s přímým kmenem, dorůstající výšky 20-30 metrů a dožívající se přes 100 let. Koruna je vejčitého, později válcovitého tvaru, větve jsou poměrně tenké. Kůra je zelenohnědá, s četnými příčnými lenticely na letorostech. Borka je tmavě šedá až černá, v mládí hladká, později rozpukaná. Pupeny jsou velmi lepkavé, fialovo-hnědé. Listy jsou jednoduché, tvarem obráceně vejčité, na vrcholu oblé, okraj je dvojitě pilkovitý. Vrchní strana listů je lesklá, tmavozelená, spodní strana světle zelená, s rezavými chloupky, v mládí lepkavá. Listy se na podzim nezbarvují, opadávají zelené. Jehnědy se začínají tvořit už na podzim a kvetou v březnu a dubnu. Samčí květiny tvoří visící, 4-7 cm dlouhé jehnědy. Samičí jehnědy (dlouhé 5-7 mm) jsou vejčité, vzpřímené, fialovo-hnědé, v době kvetení s červenými bliznami. Vejčité šištičky na delší stopce, ve stavu zralosti tmavě hnědé, zdřevnatělé, dozrávají v září až říjnu. Semenem je kulatá až pětihranná semenná nažka (velká 2-4 mm), která je lesklá, hnědá, s úzkým oboustranným křídlem. Světlomilná břehová dřevina, na Slovensku se vyskytuje v lužních lesích, kolem řek a potoků, v polohách do 750 mnm Preferuje hluboké půdy se stálou hladinou podzemní vody, má v oblibě slunné stanoviště a je poměrně odolná vůči mrazu.

PŮVOD: Korsika, jižní Itálie a Sardinie, severozápadní Albánie, kde roste v údolích podél vodních toků a na svazích kopců v rozmezí 100–1400 m n. m.

RŮST: bujný. Je to opadavý strom dorůstající výšky 10–15, zřídka až 28 m a šířky 8 m, s průměrem kmene 60–100 cm. Vejčité až eliptické listy v příhodných lokalitách zůstávají na stromě velmi dlouho – od března do prosince, před opadem se zbarvují dožluta.

OPYLOVACÍ POMĚRY: jednodomý se samčími a samičími květy opylovanými větrem, převážně cizosprašný. Samčí jehnědy se tvoří již během léta, u nás kvete v březnu.

PLODNOST: pozdní (v 10.–12. roce života), v teplých oblastech vysoká.

PLODY: hnědé nažky s neprůsvitným kožovitým lemem uložené v 1,5–3 cm velké dřevnaté šištici.

DOZRÁVÁNÍ: během podzimu až do prosince.

VYUŽITÍ: celý strom lze využít jako přípravnou a meliorační dřevinu na neplodných půdách a ke zpevňování svahů. Díky symbióze s nitrifikačními bakteriemi Actinomyces alni vážícími dusík a opadu listí obohacuje půdu o živiny a humus. Výborně se hodí do větrolamů. Velmi dobře snáší městské prostředí, je vhodným stromem do alejí. Suché šištice lze využít do (vánočních) dekorací. Jeho červeno-oranžové dřevo je velmi trvanlivé ve vodě, používá se v řezbářství a soustružnictví i na výrobu nábytku, obkladů a překližky.

STANOVIŠTĚ: slunné nebo jen slabý polostín. Roste na široké škále půd: v hlinitých, jílovitých i písčitých, kyselých až zásaditých. Preferuje vlhčí půdu, ale toleruje i sušší stanoviště.

ODOLNOST: je mrazuvzdorný ve dřevě do −23,3 °C až −28,9 °C, silně odolný vůči větru, zamokření i suchu, toleruje i zasolení půdy posypovou solí.

PŮVOD: Institut Maxe Plancka v Kolíně nad Rýnem v Německu, kde po téměř 40 letech práce v roce 1970 vyšlechtil Dr. Rudolf Bauer vitální a vysoce plodný komplexní kříženec mezi černým rybízem (ribes nigrum), angreštem (grossularia uva-crispa, dnes r. uva-crispa) odolným vůči rzi vejmutovkové a tzv. rudolf Bauer. americkým angreštem (r. divaricatum) odolným vůči americkému padlí angreštu. Výsledný kříženec má vědecký název podle všech tří zúčastněných druhů - ribes x nidigrolaria, v němčině získal název jako zkratku z kombinace německého názvu rybíz (JOhannisbeere) a angreštu (STAchelbeere).

RŮST: roste bujně, přerostla své rodiče. Tvoří keře cca. 2 m vysoké i široké, beztrné .

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá.

PLODNOST: velká, pravidelná.

PLODY: větší kulaté, fialovočerné, matné, sladkokyselé chuti, bez černoríbezlového aroma.

Dozrávání: v polovině červenci.

VYUŽITÍ: přímý konzum i zpracování ve formě kompotů či džemů a sirupů.

Stanoviště: otevřené, vzdušné, světlé , dostatečně vlhké. Vyžaduje zamulčování nebo okopávku , nemá ráda konkurenci trávy.

ODOLNOST: plně mrazuvzdorná ve dřevě, ve vyšších polohách jí mohou vymrzat květiny, proto je tam vhodné sázet ji na místa chráněná před pozdními mrazy. Odolná vůči americkému padlí angreštu, rzi vejmutovkové i dalším chorobám rybízu.

PŮVOD: Čína, zřejmě provincie Šantung (Shandong), delta Žluté řeky.

RŮST: slabší. Tvoří malý strom dorůstající výšky asi 7 ms lesklými listy a beztrnými výhony.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, potřebuje jinou odrůdu k dosažení úrody. Kvete v červnu až srpnu. Vhodné opylovače: Např. Huizao, Jinsi, Lizao, Wuhezao, Changhong a další.

PLODNOST: v prvních letech nižší, až později je vyšší.

PLODY: středně velké (průměrně 33x36 mm, 17,5 g), kulaté až mírně oválné. Slupka je tenká a hladká, světle zelená až žlutozelená, přecházející do hnědé barvy. Plody jsou křupavé, dužina je jemná a velmi šťavnatá . Chuť je jedinečná, je to nejoblíbenější a nejchutnější odrůda v Číně. Plody jsou sladké (v domovině obsahují průměrně 22-26 % cukru). Jsou bohaté na nutriční látky, vitamín C (304-334 mg/100 g), flavonoidy a polyfenoly.

Dozrávání: středně časné až pozdní, od října do začátku listopadu .

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména pro přímý konzum , ale také pro sušení , kandování a další použití. Když se suší získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také „čínské datle“ , mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek atp. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVISTE: slunečné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě do cca. -20 °C. Raší a kvete pozdě , takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazy. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší . Je náchylnější k následujícím chorobám: metlovitost jujuby způsobenou Candidatus Phytoplasma ziziphi , rez způsobenou Phakopsora zizyphi-vulgaris , hnilobu plodů a zakrnění, ale v Evropě se tyto nemoci zatím nevyskytují.

Opadavý keř nebo křovitě rostoucí strom dorůstající výšky 4m. Protistojné, laločnaté, po okraji tupo zoubkované listy se podobají javorovým listům a na podzim se zbarvují ze světle zelena do červenofialova. Keř kvete od června do července a zaujme nádhernými velkými, bílými květenstvími. Plody tvoří jednosemenné kulovité peckovice, které jsou zpočátku tuhé, bělavé s červeným líčkem, později měkké, karmínově červené. Velikost 10 – 15 mm. Semínko uvnitř peckovice dozrává od září do října. Plody jsou hořké chuti a obsahují jedovaté látky, ale mají také léčivé účinky. Vysazuje se pro zpevnění břehů potoků a řek a při parkových úpravách. Zaujme především nápadnými bílými květy, atraktivními červenými plody a na podzim krásně zbarvenými, tmavě fialovými listy. Plody jsou potravou pro ptactvo. V léčitelství se využívají plody a kůra kaliny. Přirozený výskyt v těžších jílovitých půdách, lužní lesy, vlhčí listnaté lesy, křoviska, meze. Nížiny až polohy do 1300 mnm Původní rozšíření: Evropa, Malá Asie, severní Afrika .

PŮVOD: má asi největší přirozený areál ze všech jedlí, SV Severní Ameriky - na velkém území Kanady a v části USA, od 0 po 1500 m nm Často roste na nízkopoložených bažinatých půdách, kde je dominantním druhem, ale i na dobře odvodněných svazích.
RŮST: pomalý, dosahuje výšky 15-25 ma šířky 5m. Koruna je končistě kuželovitá a kmen je štíhlý. Borku má šedohnědou s pryskyřičnými puchýřky , v mládí hladkou, později šupinovitou. Jehlice (15-25 mm) odstávají šikmo vzhůru a jsou hřebenovité, svrchu tmavozelené, vespod se 2 úzkými bílými pásy. Po rozdrcení voní balzámově .
OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomá, větrem opělivá, silně cizooplivá. Kvete v květnu. Samčí šištice jsou žluté nebo načervenalé, samičí fialovopurpurové nebo zelenofialové.
PLODNOST: středně raná, po 15 až 30 letech od vyklíčení.
PLODY: koblihy (4-7 cm), hnědé, vzpřímené, v plné zralosti rozpadavé. Semena mají dlouhé, tenké, blanité křídlo.
Dozrávání: v září až říjnu téhož roku.
VYUŽITÍ: je to asi nejvoňavější vánoční stromeček s trvanlivým jehličím. Z pryskyřičných puchýřků se získává tzv. . kanadský balzám (25 % esenciálního oleje, 75 % pryskyřice). Používá se zejména k ochucení sladkostí, pečiva, zmrzliny a nápojů. Je velmi efektivním antiseptikem, analgetikem a hojí popáleniny, povrchové rány, škrábance či poraněné bradavky při kojení. Používá se na zanícené hrdlo a také technicky jako lepidlo na optické přístroje. Pupeny, pryskyřice a míza se používají k léčbě kuřího oka a bradavic. Pryskyřice obsahuje mnoho vitamínu C, je močopudná a povzbuzující. Používá se v malých dávkách vnitřně proti kašli a průjmům. Využívá se iv parfumerii. Mladé jehličí se používá na čaj proti kašli, rýmě a horečků, obsahuje mnoho vitamínu C. Sbírá se na jaře a suší se na později. Na jaře nebo září se z něj získává i esenciální olej .
Stanoviště: sluneční až polostín, velmi dobře snáší zastínění , zejména v mladém věku. Preferuje kvalitní, vlhkou, ale ne podmáčenou půdu, zvládne i těžkou jílovitou půdu , spíše kyselejší až po pH 5, ale snese pH od 4,5 po 7,5. Nesnáší silné znečištění ovzduší. Preferuje severní svahy. Koření mělce a je náchylnější k poškození větrem. Toleruje roční úhrn srážek od 600 to 1500 mm, průměrnou roční teplotu od 5 °C do 12 °C.
ODOLNOST: velmi silně mrazuodolná do -40 °C až -45,6 °C.

PŮVOD: S a SV okraj Malé Asie (Arménie, Turecko), Z část Malého a Velkého Kavkazu (Rusko, Gruzie). Vertikálně od 400 do 2200 m nm Na Kavkaze roste buď v nesmíšených porostech nebo je součástí rozlehlých lesů tvořených i smrkem východním a bukem východním. První introdukce do Evropy v r. 2010 1840. Je pojmenována podle ruského botanika finského původu Alexandra D. Nordmanna. Přezdívá se i jedle kavkazská.
RŮST: středně bujný, dorůstá výšky 30–50 ma šířky 5 ms průměrem kmene 1,5–2(–3)m. Koruna má dekorativní jehlanovitý tvar s velmi pravidelným větvením, u solitérních stromů dosahuje až k zemi. Borka je šedá až šedohnědá, u starších jedinců podélně rozbrázděná. Jehlice jsou na spodní straně větviček uspořádány hřebenovitě, na vrchní straně směřují mírně dopředu, jehličí hustě pokrývá větvičku . Je dlouhé 20–35 mm, široké 2–2,5 mm, na konci zaokrouhlené nebo vykrojené, nahoře tmavozelené, lesklé, na spodní straně se 2 bílými pruhy.
OPELOVACÍ POMĚRY: je jednodomá, opylovaná větrem a silně cizoopelivá , kvete v květnu. Samčí šištice jsou načervenalé, samičí šištice jsou zelenožluté až načervenalé. Lehce se kříží s jinými jedlemi.
PLODNOST: středně raná, po asi 20 letech od výsevu.
PLODY: zralé koblihy jsou válcovité, dlouhé až 15 cm, vzpřímené, tmavě hnědé, rozpadavé, nápadně roní pryskyřici.
Dozrávání: v říjnu a rozpadají se v listopadu.
VYUŽITÍ: používá se zejména jako vánoční stromek , vynikne jako solitér v parcích a větších zahradách. Dřevo je spíše měkké a používá se zejména pro výrobu papíru. Mladé měkké světle zelené jehličí lze jíst podobně jako jehličí jídle bílé samé nebo v salátech nebo použít do čaje, u citlivějších lidí však může způsobit trávicí problémy.
STANOVISTE: Toleruje hluboké zastínění , ale dobře roste i na slunečních plochách. V podrostu vydrží ve stínu mimořádně dlouho. Vyžaduje dostatečnou vláhu , zejména dostatečnou relativní vlhkost vzduchu . Ve své domovině roste zejména v oblastech s oceánickým podnebím se srážkami od 800 do 2400 mm ročně. Snáší také horské chladné podnebí. Je citlivější na vysoké letní teploty. Nejlépe se jí daří v hlubších bohatších půdách s kyselou i zásaditou reakcí, snese lehké písčité i těžké jílovité půdy. ODOLNOST: mrazuodolná do -29 °C až -34 °C. Lépe snáší zásaditou půdu než jiné druhy jejího rodu.

PŮVOD: Čína, odrůda dovezená do USA Frankem N. Meyerem v letech 1908-1918.

RŮST: bujný. Doporučujeme sázet ve sponě 4,5-6x5-6m. Větve jsou beztrné.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, k dosažení úrody potřebuje přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodné opylovače: Li, Sugar Cane, Redland, Abbeville, Zhongning, Jinsi-2, Globe, Chaoyang.

PLODNOST: raná, v přítomnosti opylovače vysoká.

PLODY: středně velké (průměrně 15 g, délka průměrně 4 cm) hruškovitého tvaru . Slupka je hladká. Dužina je méně šťavnatá než u Dong Zao, ale velmi sladká (obsah cukru v plodech 21,7-31,1%). Často tvoří plody s nedokonale vyvinutými semeny.

Dozrávání: časné až středně časné, přibližně od poloviny září do října. Při dlouhotrvajících deštích mohou plody praskat.

VYUŽITÍ: okrasná a ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné pro přímý konzum, ale zejména pro sušení , kandování a další použití. Když se suší získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají také „čínské datle“ , mohou se i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek atp. Nezralé se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: Podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost, po požvýkání na chvíli vyřadí receptory sladké chuti, takže např. bílý cukr chutná jako písek.

STANOVISTE: slunečné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě do cca. -25 °C až -28 °C. Raší a kvete pozdě , takže nebývá ohrožována pozdními jarními mrazy. Silně odolná vůči zasolení půdy a vápenité půdě a vůči vysokým teplotám ovzduší .

PŮVOD: druh pochází z Číny, kde se pěstuje více než 7000 let. Odrůda Li pochází z výběru 67 odrůd, které do USA z provincie Shanxi přivezl v roce 1908 Frank Meyers ve spolupráci s USDA. Po testování na Plant Introduction Station v Chico v Kalifornii a dalších pokusných stanicích USDA na Floridě, v Novém Mexiku, Oklahomě, Texasu a v Georgii byly k pěstování v USA vybrány 4 odrůdy, včetně odrůdy Li.

RŮST: bujný, vzpřímený až rozložitý. Jedná se o menší opadavý strom až keř dorůstající do výšky 3–4 m a šířky 2,5–3 m. Doporučujeme sázet s rozestupy alespoň 4x3 m. Výhony jsou jemně trnité. Listy jsou lesklé, oválné.

OPYLOVACÍ POMĚRY: částečně samoopylná, pro dosažení vyšší úrody doporučujeme přítomnost jiné kompatibilní odrůdy. Vhodní opylovači: Lang, pravděpodobně i Honey Jar, Sherwood. Květy se tvoří na letorostech a kvetou v červnu a červenci.

PLODNOST: raná, středně vysoká, spolehlivě pravidelná.

PLODY: velké (průměrně 3–5 cm, 25 g), sudovité až oválné, hladké. Tenká slupka dozrává ze zelenožluté barvy do mahagonově hnědé, lesklé. Dužnina je nejdříve svěží, zelenkavá, středně šťavnatá a křupavá, při dozrávání po sklizni krémově bílá, sušší, houbovitá. Její chuť je čerstvá (v zelenožluté zralosti) podobná jablku, při dozrávání dohněda a ztrátě vlhkosti se mění na sladkou, podobnou chuti datlí, s jemnou kyselinkou. Obsahuje úzkou, vřetenovitou pecku.

DOZRÁVÁNÍ: rané, od konce září do října. Plody mohou dlouho zůstat na stromě, při suchém počasí pomalu vysychají a sladnou. K dozrání do sladké suché podoby mohou i po sklizni být uloženy v jedné vrstvě na sítech. Po usušení vydrží skladované ve vzduchotěsných nádobách i několik měsíců.

VYUŽITÍ: okrasná i ovocná dřevina v jednom, působící velmi exoticky. Plody této odrůdy jsou vhodné zejména k přímé konzumaci v zelenožluté zralosti, ale také k sušení, kandování a dalšímu využití. Při sušení získávají vzhled i chuť datlí, proto se nazývají i "čínské datle", lze je i pomlít na prášek. Přidávají se do koláčů, chleba, želé, polévek apod. Nezralé plody se nakládají do octa či soli. Léčivé využití: podporují imunitu, mají antioxidační, protirakovinné, protizánětlivé účinky a chrání játra před poškozením. Listy mají zajímavou vlastnost – po požití na chvíli blokují receptory sladké chuti, takže bílý cukr chutná jako písek.

STANOVIŠTĚ: slunné, s dostatečně propustnou půdou. Vhodná do teplých a středně teplých oblastí Slovenska.

ODOLNOST: středně mrazuvzdorná ve dřevě do cca −25 °C až −28 °C. Raší a kvete pozdě, takže nebývá ohrožena pozdními jarními mrazy. Silně odolná proti zasolení půdy, vápenité půdě a vysokým teplotám vzduchu. U nás ji netrápí choroby ani škůdci.