Produkty

PŮVOD: USA, Missouri, školka Glibert Wild & Son, odrůdu vyšlechtil v r. 2010. 1973 Gilbert H. Wild, původ druhu je pravděpodobně Čína, Japonsko, Korea, Indie, Střední Asie a na Kavkaze ve světlých lesích a křovinách, na březích vodních toků, v Asii v pásmu od 300 do 2500 m nm V současnosti pěstována v mnoha nás.

RŮST: rychlý, je to vytrvalá bylina přezimující v kořeni, vysoká 60-70 cm, listy má široce čárkovité, dlouhé 60-70 cm a široké 2,5–3 cm, stvol je přímý.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá s oboupohlavními velmi dekorativními, až 13 cm velkými vínově červenými až světle fialovými květy s výrazným, žlutým středem, kvete od července do srpna .

PLODNOST: raná, při ponechání květin pravidelná.

PLODY: tobolky.

Dozrávání: v září.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní trvalka atraktivní i pro opylovače . Kulinární využití: Velmi mladé listy a výhonky jsou jedlé po uvaření a jsou příjemně nasládlé. Jedlé a velmi chutné, nasládlé, křupavé jsou i květiny a květní poupata - syrové nebo vařené. Dají se použít jako jídla dekorace sladkých i slaných jídel, plnit sladkými i slanými nádivkami a jíst syrové nebo osmažené v těstíčku, zahušťují se jimi polévky. Dá se konzumovat i jejich hlíznaté kořeny – syrové nebo vařené. Každý květ sice kvete jen právě jeden den, ale celá rostlina kvete i několik týdnů.

STANOVISTE: slunečné až polostín, na slunci tvoří více květin. Daří se jí ve většině půd včetně suchých, ale upřednostňuje úrodnou, vlhkou půdu s pH mezi 6 a 7. Daří se jí iv těžké jílovité půdě.

ODOLNOST: silně mrazuodolná v kořenech.

Dlouhověký, opadavý listnatý strom s kuželovitou korunou, dorůstající v našich podmínkách do výšky až 25m. a šířky 10-15m. Zajímavě tvarované, čtyřlaločné zelené listy se na podzim zbarvují do žluta. Strom v květnu až červenci vyniká velkými, kalíškovitými, žlutozelenými květy s oranžovým pruhováním, uvnitř s četnými světle žlutými tyčinkami. Květy připomínají tvar tulipánu. Plod je jednosemenná křídlatá nažka. Semena dozrávají od srpna do října, podle lokality. Slunečné stanoviště. Půdy hluboké, propustné, mírně kyselé, vyváženě vlhké. Mrazuvzdornost do - 30℃. Velmi stará dřevina pocházející z východu USA.

PŮVOD: Spojené království, královská botanická zahrada v Kew, asistent kurátora Brian Halliwell ji v 80. letech 20. století vyselektoval jako perspektivního křížence levandule úzkolisté ( L. angustifolia ) a tvz. španělské levandule ( L. lanata ), tedy Lavandula x chaytoriae a pojmenoval po dalším zaměstnanci zahrady, Richardu Grayovi.

RŮST: pomalý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající do 50 cm s dřevnatějícími stonky. Listy jsou bez stopky, na levanduli relativně široké, stříbřité, chlupaté, dlouhé až 5,5 cm. Stříhá se buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.

OPELOVACÍ POMĚRY: pravděpodobně jako hybrid sterilní, ale kvete drobnými, voňavými modrofialovými květy uspořádanými do středně dlouhých přeslenů (6-10 cm) dlouho od července do srpna, déle než levandule úzkolistá.

PLODNOST: pravděpodobně sterilní, množí se vegetativně řízky.

VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Má nižší obsah esenciálních olejů (EO) než několik odrůd levandule, její vůně je jemná, bylinná, svěží, jemně pryskyřičná a dřevitá , s nižším obsahem kafru. Můžete ji využít v domácí kosmetice či aromaterapii , ale i kulinárny . Kulinární využití: listy a květiny čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené pro dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Dělá se z nich čaj. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květiny v čaji či koupeli . Má silné antiseptické účinky , působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný , uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti .

Stanoviště: slunečné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoliv, není-li příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.

ODOLNOST: je dobře mrazuodolná do -20 °C, krátkodobě i -23 °C, mrazuodolnější než většina odrůd l. prostřední, mírně méně mrazuodolná než některé odrůdy l. úzkolisté (např. Munstead). Po zakořenění silně suchuvzdorná, větruodolná. Jako prevenci vůči houbovým chorobám pěstujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.

PŮVOD: zřejmě Francie, přesný původ není znám. Kříženec mezi levandulí úzkolistou ( Lavandula angustifolia ) a širokolistou ( Lavandula latifolia ). Nazývaná také "francouzská levandule" nebo "lavandin".

RŮST: středně rychlý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající asi 60 cm s dřevnatými stonky. Listy jsou bez stopky, čárkovité, zelené. Stříháme ji buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavními, voňavými bílými drobnými hluchavkovitými květy v dlouhých přeslenech (9,5-11 cm) kvetoucími od června do července, v případě seříznutí i opakovaně v srpnu či září.

PLODNOST: jako mezidruhový hybrid netvoří plody, množí se vegetativně.

VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Přestože má nižší obsah esenciálních olejů (EO) než více odrůdy levandule, její vůně je jemná, sladká, velmi příjemná a květinová , s nižším obsahem kafru, a proto se používá zejména v kosmetice, parfumerii , ale i kulinárny . Kulinární využití: listy a květiny čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené pro dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Dělá se z nich čaj. EO se používá podobně. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květiny v čaji či koupeli nebo EO z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších EO a může se používat neředěný, například. k hojení povrchových ran , popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky , působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný , uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti .

Stanoviště: slunečné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoliv, není-li příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.

ODOLNOST: mrazuodolná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C. Po zakořenění silně suchuvzdorná, větruodolná. Jako prevenci vůči houbovým chorobám pěstujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.

PŮVOD: západní Středomoří, na slunečních svazích, křovinatých stráních, v teplejších oblastech Evropy někdy i splaňuje. Nazývaná také "anglická levandule".

RŮST: pomalý. Je to nízký polokeř s kolovým kořenem, stonky jsou vzpřímené, vysoké 20–50 cm, dřevnatící, bylinné části chlupaté, 4-hranné. Listy jsou bez stopky, čárkovité, stříbřité. Stříháme ji buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavnými, růžovými drobnými hluchavkovitými květy v přeslenech kvetoucími od června do července, v případě seříznutí i opakovaně v srpnu či září.

PLODNOST: v případě ponechání květin vysoká.

PLODY: drobné tvrdky.

Dozrávání: od srpna do října.

VYUŽITÍ: prastará kulturní rostlina, používá se zejména v kosmetice, parfumerii a farmacii , ale i kulinárny . Zároveň je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly a další opylovače. Dá se použít ik vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvnou rostlinu. Kulinární využití: listy a květiny se používají čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené k dochucení salátů, polévek, koláčů, dušených jídel či koláčů, sušenek, ale i zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Z čerstvých či sušených květin se dělá čaj. Esenciální olej získávaný z květin se používá podobně. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květiny v čaji či koupeli nebo esenciální olej z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších esenciálních olejů a může se používat i neředěný. k hojení povrchových ran , popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky , působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný , uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti .

Stanoviště: slunečné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoliv, není-li příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně esenciálních olejů.

ODOLNOST: mrazuodolná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C. Po zakořenění silně suchuvzdorná, větruodolná. Jako prevenci vůči houbovým chorobám opestujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.

PŮVOD: Německo, Gunsleben v bývalém knížectví Halberstadt, v r.. 1757 vypěstoval pastor Samuel David Ludwig Henne zu Hamers jako semenáč neznámého původu. Synonyma: Große Gunslebener Zellernuss, Gunslebener Große, Gunslebener Riesennuss, Gunslebenská. Je to mateřská odrůda Hallské obrovské.

RŮST: středně bujný, málo odnožuje, průměrně 6 odnoží na keř za 3 roky, takže je méně náročná na péči.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, větrem opělivá, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Hallská obrovská, Webbova.

PLODNOST: raná, středně vysoká až vyšší (průměrně 2,6 kg/keř), pravidelná

PLODY: středně velké až menší (průměrně 2,6-2,7 g), podlouhlé. Jádro s hrubší slupkou je středně velká až menší (tvoří asi 41-45 % hmotnosti plodu, průměrně 1,1, g), zvláště po oloupání je velmi chutné.

Dozrávání: středně časné až pozdější, během 2.-3. dekády září.

VYUŽITÍ: okrasný i užitkový keř vhodný do volně rostoucích živých plotů, mezí, větrolamů, na pastviny, menších či větších zahrad i parků, poskytuje včelám první pyl v rámci roku. Plody jsou vhodné pro přímý konzum vcelku i na zpracování na pečení, cukroví apod. Dřevo se používá v košikářství k výrobě lubových košíků, k výrobě kvalitních uhlíků na kreslení.

Stanoviště: preferuje sluneční, ale zvládne i polostín, jen tam je méně plodná. Nejlépe se jí daří hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, ale snese i horší půdy. Nesnáší jen suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, v poupatách i květu.

PŮVOD: Střední Asie, Írán a Afghánistán, byl ale zavlečen do mnoha částí Eurasie, do Severní i Jižní Ameriky.

RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina , vysoká 1–2 m, s přímou, větvenou, jemně rýhovanou bylí. Listy jsou střídavé, 2–3krát péřovité, dolní a přízemní se stopkou a dlouhé až 1 m, horní jsou menší a přisedající k byli. Celá rostlina je silně aromatická .

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete v červenci a srpnu.

PLODNOST: každoroční, pravidelná.

PLODY: dvojnažky aromatické chuti.

Dozrávání: v srpnu a září.

VYUŽITÍ: aromatické listy a stopky se konzumují syrové nebo vařené od časného jara po pozdní podzim. Ochucují se jimi polévky, omáčky, saláty, dušená jídla, nahrazují "vegetu", tedy směs sušené pomleté ​​kořenové zeleniny a bylinek na ochucování. Abyste měli dostatek listů i během léta, doporučuje se seříznout rostliny během květu k zemi. Květy lze použít k dochucování také. Mladé stonky můžete použít jako stopkatý zeler v salátech nebo k ochucení vařených jídel. Semena se používají také - syrová nebo vařená, vcelku nebo pomletá - do salátů, slaných koláčů, polévek. Kořen (nejlépe 2-3letý) s velmi výraznou chutí se konzumuje vařený či pečený, nastrouhaný k dochucení jídel. Získává se z něj i esenciální olej používaný v potravinářství. Všechny části mají léčivé účinky při nechutenství, špatném trávení, kolikách, plynatosti a bronchitidě. Květy lákají včely a hmyzích predátorů (např. pestrice) do zahrady.

STANOVISTE: sluneční či slabý polostín, vzdušné. Preferuje úrodnou, vlhkou, ale dobře odvodněnou půdu, ale není náročný.

ODOLNOST: silně mrazuodolný do -23 °C až -29 °C, na zimu odumře nadzemní část, ale kořeny zůstávají nepoškozené. Pro předcházení houbovým chorobám jako jsou rez, padlí, alternáriová skvrnitost doporučujeme vysadit rostliny v dostatečně širokém sponu (cca. 0,9x0,9 m) na slunném a vzdušném místě.

PŮVOD: Francie, zřejmě oblast Provence, koncem 19. a zač. 20. stol., přesný původ neznámý. Kříženec mezi levandulí úzkolistou ( L. angustifolia ) a širokolistou ( L. latifolia ). Nazývaná také "francouzská levandule" nebo "lavandin".
RŮST: středně rychlý. Je to středně vysoký polokeř dorůstající do 60–90 cm s dřevnatými stonky. Listy jsou bez stopky, čárkovité, stříbřité. Stříhá se buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavními, voňavými fialovými drobnými hluchavkovitými květy v dlouhých přeslenech (6,5-8 cm) kvetoucími od června do července, v případě seříznutí i opakovaně v srpnu či září.
PLODNOST: jako mezidruhový hybrid netvoří plody, množí se vegetativně.
PLODY:
Dozrávání:
VYUŽITÍ: je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly. Dá se použít k vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvná rostlina. Její vůně je silná, sladká, velmi příjemná a květinová , s nižším obsahem kafru než u odrůdy Grosso, a proto se používá zejména v kosmetice, parfumerii , ale i kulinárny . Kulinární využití: listy a květiny čerstvé i sušené, syrové i vařené či esenciální olej (EO) k dochucení salátů, polévek, dušených jídel či koláčů, sušenek, zmrzliny, krémů. Přidávají se do džemů, olejů, octů. Dělá se z nich čaj. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď květiny v čaji či koupeli nebo EO z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších EO a může se používat neředěný, například. k hojení povrchových ran , popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky , působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný , uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti .
Stanoviště: slunečné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoliv, není-li příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně EO.
ODOLNOST: mrazuodolná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C, mrazuodolnější z odrůd lavandinu. Po zakořenění silně suchuvzdorná, větruodolná. Méně trpí houbovými chorobami ve vlhčích podmínkách.

PŮVOD: západní Středomoří, na slunečních svazích, křovinatých stráních, v teplejších oblastech Evropy někdy i splaňuje. Nazývaná také "anglická levandule".
RŮST: pomalý. Je to nízký polokeř s kolovým kořenem, stonky jsou vzpřímené, vysoké 20–50 cm, dřevnatící, bylinné části chlupaté, 4-hranné. Listy jsou bez stopky, čárkovité, stříbřité. Stříháme ji buď během prvního kvetení nebo pak až na jaře.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá, hmyzem opelivá, s oboupohlavními, fialovými drobným hluchavkovitými květy v přeslenech kvetoucími od června do července, v případě seříznutí i opakovaně v srpnu či září.
PLODNOST: v případě ponechání květin vysoká.
PLODY: drobné tvrdky.
Dozrávání: od srpna do října.
VYUŽITÍ: prastará kulturní rostlina, používá se zejména v kosmetice, parfumerii a farmacii , ale i kulinárny . Zároveň je významnou okrasnou a medonosnou rostlinou, atraktivní i pro motýly a další opylovače. Dá se použít ik vytvoření lemů záhonů odpuzujících škůdce a jako půdopokryvnou rostlinu. Kulinární využití: listy a květiny se používají čerstvé i sušené, syrové i tepelně upravené k dochucení salátů, polévek, koláčů, dušených jídel či koláčů, sušenek, ale i zmrzliny či krémů. Přidávají se do džemů, olejů či octů. Z čerstvých či sušených květin se dělá čaj. Esenciální olej získávaný z květin se používá podobně. Léčivé využití: Je významným uklidňujícím prostředkem a používají se buď přímo květiny v čaji či koupeli nebo esenciální olej z nich získávaný. Je jedním z nejbezpečnějších esenciálních olejů a může se používat i neředěný. k hojení povrchových ran , popálenin, štípnutí hmyzem či jako protijed proti jedu některých hadů. Má silné antiseptické účinky , působí proti křečím, plynatosti, je žlučopudný a močopudný , uklidňuje žaludek, používá se proti nervozitě a nespavosti .
Stanoviště: slunečné, teplé, s dobře odvodněnou, chudší, písčitou či kamenitou a vápenitou půdou, ale snese jakoukoliv, není-li příliš kyselá nebo přemokřená. Roste i ve výživné půdě, ale tam má méně esenciálních olejů.
ODOLNOST: mrazuodolná do -15 °C, krátkodobě i -20 °C. Po zakořenění silně suchuvzdorná, větruodolná. Jako prevenci vůči houbovým chorobám opestujeme v dobře odvodněné půdě a na vzdušném stanovišti.

PŮVOD: Německo, Halle an der Saale, vypěstoval CG Büttner v roce 1788 z oříšku z odrůdy Gunslebener Zellernuss zřejmě z volného opylení.

RŮST: bujný do výšky i do šířky, keř je řidší až středně hustý, vzpřímený. Podrůstá jen velmi slabě až slabě.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete pozdě, samčí květy kvetou 10 dní, samičí květiny 5 dní a kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodné opylovače: Barcelonská, Corabel, Lombardská bílá , Katalonská, Tonda di Romana, Webbova , Zellská červenolistá .

PLODNOST: pozdější (po 6 letech po výsadbě), vysoká, pravidelná .

PLODY: velké (průměrně 4,3 g), kulovité, světle hnědé, punčoška je stejně dlouhá jako plod, středně hrubě cípatá. Velmi dobře se louská louskáčkem tak, že jádra zůstávají vcelku. Jádro je středně velké až velké , středně dobře vyplňuje skořápku (podíl z celkové hmotnosti plodu je 45%). Jádro je vejčité, slupka je jen slabě zkorkovatělá, vnitřní dutina je malá až středně velká. Chuť je dobrá až velmi dobrá, aromatická, nasládlá . Dvojitá jádra se nevyskytují.

Dozrávání: pozdní, koncem 3. dekády září během asi 10 dnů.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum vcelku i pro zpracování na pečení, cukroví apod.

Stanoviště: preferuje sluneční, ale zvládne i polostín, jen tam je méně plodná. Nejlépe se jí daří hlinitopísčitých až písčitohlinitých, humózních, dostatečně vlhkých, ale propustných půdách, ale snese i horší půdy. Nesnáší jen suché nebo těžké jílovité půdy. Je vhodná do všech pěstitelských oblastí, ve vyšších polohách na chráněných stanovištích .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, v poupatách i květu. Jen v těžkých jílovitých půdách může být poškozena. Je středně až silně odolná vůči napadení nosánkem lískovým ( Curculio nucum ), netrpí nemocemi.

PŮVOD: velmi stará odrůda, jejíž původ není přesně znám, vznikla zřejmě z druhu Corylus tubulosa v přímořských oblastech jižní Evropy.

RŮST: střední až slabší, tvoří husté, rozložité keře. Velice silně podrůstá. Vyžaduje méně prostoru při výsadbě.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete středně brzy až pozdě, samičí květiny začínají kvést dříve než samčí, ale kvetení se překrývá. V přítomnosti další ve stejnou dobu kvetoucí odrůdy je úroda ještě vyšší. Vhodné opylovače: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská , Katalonská, Tonda di Romana, Webbova , Zellská červenolistá .

PLODNOST: středně raná (od 4. roku po výsadbě), středně vysoká až vysoká ve vhodných podmínkách, méně až středně pravidelná.

PLODY: střední až velké (průměrně 23 g), dlouhé válcovité , zda podlouhle vejčité, světle hnědé, středně dobře luskatelné, ne všechna jádra zůstanou vcelku, ale velmi snadno se louská louskáčkem . Punčoška je delší než plod, je pouze jemně cípovitá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je velké , velmi dobře vyplňuje celou skořápku (z hmotnosti plodu tvoří asi 50%). Je dlouhé válcovité, slupka je tenká, hlakdá, světle hnědá, jen velmi slabě až slabě zkorkovatělá. Chuť má aromatickou, velmi dobrou, nasládlou až sladkou . Dvojitá jádra se nevyskytují.

DOZŘÍVÁNÍ: časné, během 1. dekády září.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum vcelku i pro zpracování na pečení, cukroví apod.

STANOVISTE: sluneční či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Vhodná jen do teplých a středně teplých chráněných poloh.

ODOLNOST: je méně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, i květiny jsou kvůli dřívějšímu času kvetení poškozovány mrazy. Květy jsou citlivé i na jiné nepříznivé klimatické podmínky v době kvetení. Nezvykne trpět nemocemi, nosánek lískový ( Curculio nucum ) i veverky a ptáci její plody s oblibou vyhledávají.

PŮVOD: lombardská líska (Corylus maxima) není přesně známého, evropského původu.

RŮST: středně bujný až bujný, vytváří husté keře polovzpřímeného tvaru do výšky a šířky 4-6m. Středně silně až silně podrůstá. Listy jsou zbarveny do bordova .

OPELOVACÍ POMĚRY: samičí květiny začínají vzkvétat brzy až středně brzy a spíše než samčí, které kvetou pozdě až velmi pozdě, ale navzdory tomuto protogynickému kvetení je samoopélivá. Vhodné opylovače : Hallská obrovská , Webbova atp.

PLODNOST: střední (2,5 kg/strom), středně pravidelná.

PLODY: souplodí tvoří více než 4 plody. Jejich punčošky jsou červené , delší než plody, jen málo vykrajované. Plody jsou malé až středně velké, dlouhé, válcovité , hnědé s narůžovělým nádechem . Jádro je středně velké až velké, velmi dobře vyplňuje celou skořepinu. Slupka jádra je načervenalá až hnědočervená a buď není vůbec nebo jen velmi slabě zkorkovatělá. Jádro se louská středně dobře. Chutná velmi dobře, aromaticky , nasládlivě až sladce , má vysoký podíl tuků. Podíl jádra z hmotnosti plodu je střední až vysoký (až 55 %), dvojitá jádra se nevyskytují.

Dozrávání: středně časné - během 2. dekády září .

VYUŽITÍ: přímý konzum i cukrárenské zpracování.

STANOVIŠTE: sluneční až polostín, chráněné před severními větry a mimo mrazové kotliny. Půdy nejlépe lehčí hlinitopísčité či písčitohlinité s dostatkem živin a vláhy v teplých až středně teplých pěstitelských oblastech (do cca. 450 m nm).

ODOLNOST: mrazuodolná ve dřevě do -34 °C , silně mrazuodolná i v samčích květech. Velmi málo náchylná k botrytidě (Botrytis cinerea).

PŮVOD: Anglie, vypěstovaná v Newarku a uvedena na trh Pearsonem v Chilwellu v hrabství Nottinghamshire. Zřejmě odrůda botanického druhu Corylus maxima s alternativními názvy Pearson's Prolific či Nottingham Prolific.

RŮST: středně bujný, vytváří středně velké, kompaktnější keře dorůstající výšky 3-4 m, rozložité a řídké. Odnožuje středně.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá. Vyšší úrodu přinese v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodné opylovače: Cosfordská, Hallská obrovská , Katalonská, Webbova .

PLODNOST: raná, středně vysoká až vysoká, pravidelná.

PLODY: malé až středně velké (průměrně 1,9-2,1 g), úzce elipsovité, na obou stranách špičaté. Punčoška je o něco kratší než plod. Skořepina je středně hrubá, lesklá, hnědá, velmi lehce se louská louskáčkem . Jádro velmi dobře vyplňuje skořápku (tvoří 50-53% z celkové hmotnosti), je světle hnědé. Chuť je velmi dobrá, sladká a šťavnatá .

Dozrávání: velmi časné, již koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum vcelku i pro zpracování na pečení, cukroví apod.

STANOVISTE: sluneční či mírný polostín, teplejší, chráněné. Vyžaduje úrodné a teplé půdy, ve vlhkých a studených nebo suchých písčitých nemívá dobré výnosy a kvalitní plody. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: je středně mrazuvzdorná, odolná vůči větru a škůdcům.

PŮVOD: JV Evropa, Kavkaz, Malá Asie, Írán a Himaláje, původně možná jen JV Evropa a Malá Asie.
RŮST: středně bujný, vytváří menší stromy dorůstající výšky maximálně 20–25 ma šířky 7 ms hnědošedou borkou, která se ve vyšším věku šupinovitě odlupuje. Vytváří pěknou kuželovitou korunu, často s vodorovnými spodními větvemi. Neodnožuje.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete v březnu a dubnu.
PLODNOST: pozdní (v 10. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká , nepravidelná, každé 2-3 roky.
PLODY: menší až středně velké (1,5–2 cm, 0,6–2,9 g), s hrubší skořepinou (0,7–3,7 mm), která se sice hůře louská běžnými louskáčky, ale louskáček Drosselmeyer si s ní hravě poradí. Oříšky vyrůstají v souplodí kulovitého tvaru po 6-10 kusech. Lepkavé a velmi cípovité plodové obaly - punčošky - daleko přečnívají plod. Jádro je menší až středně velké (0,3-0,7 g, podíl z celkové hmotnosti plodu 25-41 %), jen s tenkou, růžovou, nekorkovatoucí slupkou a je velmi chutné, nasládlé, bohatší na tuky (59-64 %) než jádra velkoplodých lísek.
Dozrávání: velmi časné, od konce srpna do září.
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné pro přímý konzum vcelku i na zpracování na pečení, cukroví apod. Používá se jako dekorativní a plodonosná dřevina, výborný stínící strom, vhodný do parků, alejí, ostrůvků zeleně, přírodních zahrad, ke zpevňování půdy se silnou erozí. Dřevo je dobře opracovatelné, využívá se v nábytkářství.
STANOVISTE: sluneční nebo slabý polostín. Snáší širokou škálu půd, s pH mezi 5,3 a 7,3, ale plodnější je na středně úrodných půdách . Po dobrém zakořenění velmi dobře snáší sucho.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, velmi suchuvzdorná a větruvzdorná. Odolnější vůči nosánkům lískovým, ptákům a veverkám kvůli hrubé, skoro tvrdnoucí skořápce. Nemocmi nezvykne trpět.

PŮVOD: Anglie, vyšlechtil ji Thomas Webb v Calcotu v Readingu v hrabství Berkshire.

RŮST: středně bujný až bujný, tvoří středně husté, vzpřímené keře, podrůstá velmi slabě až slabě.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete pozdě, samčí květy začínají kvést dříve než samičí, ale kvetení se částečně překrývá. Sklizeň je vyšší v přítomnosti jiné odrůdy kvetoucí ve stejnou dobu. Vhodné opylovače: Barcelonská, Corabel, Hallská obrovská , Katalonská, Tonda di Romana, Zellská červenolistá .

PLODNOST: raná (ve 3.-4. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká, dost pravidelná v dobrých podmínkách.

PLODY: jsou velké (průměrně 2,8 g), podlouhle válcovité , rýhované, světle hnědé, středně dobře se louskají, lehce se louskají louskáčkem . Punčoška je stejně dlouhá nebo jen o něco delší než plod, je středně až silně cípovitá. V souplodí bývá více než 4 plody. Jádro je středně velké až velké , dobře vyplňuje celou skořápku (tvoří 48 % hmotnosti celého plodu). Jádro je dlouhé, válcovité, slupka je mírně zvrásněná, světle hnědá, jen málo zkorkovatělá. Chuť je poměrně aromatická, dobrá až velmi dobrá, nasládlá až sladká , v suchém stavu průměrná. Dvojitá jádra se nevyskytují.

Dozrávání: středně časné, během 2. a 3. dekády září.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum vcelku i pro zpracování na pečení, cukroví apod.

Stanoviště: sluneční, ale i polostín, ale v něm je úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí. Nevhodné jsou mrazové kotliny.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě a květních poupatách, samčí jehnědy trpí pozdními jarními mrazy. Nemocmi netrpí. Více ji vyhledává roztoč vlnovník lískový ( Phytoptus avellanae ) a částečně i nosánek lískový ( Curculio nucum ), ptáci a veverky.

PŮVOD: zřejmě Německo, stará odrůda, poprvé zmíněná v r. 2010. 1892.
RŮST: bujný, vzpřímený, dorůstá výšky 6 ma šířky 2,5m. Listy jsou mladé bordó, podobně jako punčošky, později během roku více zezelenají.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete v březnu a dubnu, samčí jehnědy jsou červenohnědé. Vhodné opylovače: Hallská obrovská , Nottingham .
PLODNOST: vysoká.
PLODY: středně velké, ukryté v bordó punčochách. Jádra jsou velká, dobře vyplňují skořápku. Chuťově se podobají divokou lísku, jsou aromatické, nasládlé, s dřevitými tóny .
Dozrávání: rané, začátkem září.
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné pro přímý konzum vcelku i na zpracování na pečení, cukroví apod.
Stanoviště: sluneční, ale i polostín, ale v něm je úroda nižší. Vyžaduje úrodné, teplé, dostatečně vlhké půdy, nejlépe hlinitopísčité až hlinité s dostatkem vápníku, v horších půdách jsou výnosy i kvalita nižší. Je vhodná do teplých a středně teplých oblastí . Nevhodné jsou mrazové kotliny.
ODOLNOST: dobře mrazuodolná.

PŮVOD: Eurasie, na Z po Anglii, na S po jih Skandinávie, na V přes Ural až po Omsk, na J po severní Španělsko, jižní Farncouzsko, střední Itálii a severní Řecko.

RŮST: středně rychlý. Je to dlouhověký, mohutný listnatý strom s rozložitou, hustě rozvětvenou korunou, dorůstající výšky 20 až 40 ma šířky asi 12 metrů. Kůra je světle hnědá až šedá, borka tmavě šedá, mělce rozpukaná do podélných pásů. Sytě zelené listy jsou souměrné, široce srdeční, po okrajích pilovité, na spodní straně šedozelené, chlupaté. Dožije se i 1000 let.

OPELOVACÍ POMĚRY: převážně samoopélivá. Žlutobílé květy jsou uspořádány ve vzpřímených vrcholících, kvetou v červnu a červenci , asi 2 týdny po květech lípy velkolisté, krásně voní.

PLODNOST: u volně stojících stromů středně raná, ve 12.-20. roku života, u stromů v lese pozdní, až ve 25.-30. roku života.

PLODY: oříšky oválného tvaru, nesoucí hnědá semena.

Dozrávání: v září až říjnu.

VYUŽITÍ: celý strom je velmi dekorativní, krajinotvorný , vhodný pro výsadbu v zahradách, parcích a na veřejných prostranstvích, do alejí a stromořadí, jako solitéry či dvojice do země ke kapličkám atp. Je to významná medonosná dřevina . Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející či čerstvě rozvinuté, ještě poloprůsvitné listy – samotné či v salátech. Květy jsou jedlé i léčivé : mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody , ze kterých lze vyrobit falešnou čokoládu. Dřevo je měkké a velmi vhodné pro řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá ke kreslení.

STANOVISTE: slunečné až polostín, snese i větrná místa. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou půdu. Nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou půdu. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v suťových a lužních lesích, v dubohrabinách. Vhodná od nížin po vyšší polohy .

ODOLNOST: spolehlivě mrazuodolná ve dřevě do -34 °C až -40 °C, silně větruodolná .

PŮVOD: Z, střední a JV Evropa, na S po Dánsko, na V po Z Ukrajinu, na J končí S Španělskem a J Itálií. Izolované lokality jsou v J Švédsku a Malé Asii.

RŮST: středně rychlý. Je to mohutný, dlouhověký strom dorůstající výšky 30-40 metrů a šířky 20 m, dožívá se až 600 let. Koruna je široce vejčitá až kulovitá, rozložitá. Kůra červenohnědá až hnědošedá, borka šedá, rozpukaná. Listy jsou jednoduché, široce srdeční, s výrazně pilkovitým okrajem, na vrchní straně jsou tmavě zelené, lysé, na spodní straně nažloutle zelené, na žilkách hustě chlupaté.

OPELOVACÍ POMĚRY: zřejmě samoopélivá, hmyzem opelivá. Žlutobílé květy jsou uspořádány v převislých vrcholících po 2-3, 7, kvetou v červnu , asi 2 týdny před l. malolistou.

PLODNOST: Plody spolehlivě dozrávají iv chladnějších polohách - na rozdíl od plodů l. malolisté.

PLODY: kulovité oříšky se 4-5 hranami o velikosti 0,6-1 cm, oplodí je v plné zralosti tvrdé, hustě plstnaté, nelze stlačit prsty.

Dozrávání: v září a říjnu, plody zůstávají na stromě přes zimu.

VYUŽITÍ: velmi dekorativní, krajinotvorná , významná medonosná dřevina vhodná do zahrad, parků, alejí a stromořadí, jako solitér či dvojice do země ke kaplím. Listové pupeny jsou jedlé, chutnají jako oříšky. Jedlé a velmi chutné jsou právě se rozvíjející listy . Květy jsou jedlé i léčivé : mají protikřečové účinky, podporují pocení a vykašlávání, snižují krevní tlak, jsou uklidňující a mírně projímavé, používají se při nachlazení a proti špatnému trávení, kornatění cév, zvracení či bušení srdce. Jedlé jsou i květní pupeny či ještě měkké mladé plody , ze kterých lze vyrobit falešnou čokoládu. Dřevo je měkké a velmi vhodné pro řezbářství, dřevěné uhlí z větviček se používá ke kreslení.

Stanoviště: slunečné až polostín, snese i větrné. Upřednostňuje úrodnou, vlhkou, hlinitou, hlubokou, vápenitou až neutrální půdu, toleruje i mírně kyselou, nesnáší jen příliš suchou či příliš vlhkou. Přirozeně roste na humózních, vlhčích půdách, v suťových a roklinových lesích, v javorových a lipových bučinách. Dobře snáší zastínění a udrží se i pod jinými dřevinami alespoň jako keřík. Je náročná na vyšší vzdušnou vlhkost. Vhodná od nížin po vyšší polohy .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, je citlivější na pozdní jarní mrazy.