Produkty

PŮVOD: neznámý, zřejmě Anglie, velmi stará odrůda, známá i pod jmény Rote Nektarine, Peach plum, Prune Péche či Nectarina rose.

RŮST: bujný, tvoří široce nálevkovitou korunu, kosterní větve směřují nejprve šikmo nahoru a pak se pod váhou úrod ohýbají.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Althanova ringlota , Carská, Kirkeho, Mirabelka nancyská a Zelená ringlota .

PLODNOST: raná, střední, střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (60-80 g, ale i 90 g), kulovité, shora i zdola zmáčknuté, téměř souměrné, připomínají nektarinky . Slupka je pevná, pod silným osříněním lesklá, jasně až tmavě červená, nakyslá, dá se stáhnout. Dužina je nazelenalá až nažloutlá, tuhá, šťavnatá . Chuť je velmi závislá na stanovišti a průběhu počasí v daném roce: z teplých poloh a dostatečně vlhkých a úrodných půd dobrá až velmi dobrá, sladká a lehce nakyslá , z chladnějších poloh a deštivých let kyselejší a natrpklá. Podobně na poloze a průběhu počasí závisí odlučitelnost pecky na dužnině.

Dozrávání: rané, začátkem srpna, nerovnoměrně, vyplatí se sbírat probírkou.

VYUŽITÍ: pro přímý konzum i kuchyňské zpracování.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Vyžaduje úrodné, dostatečně vlhké půdy, v suché a chudé půdě se plody nevyvíjejí dobře, předčasně opadávají a nejsou chutné. Vhodná jen do teplých poloh .

ODOLNOST: málo mrazuvzdorná ve dřevě, málo až středně mrazuvzdorná v květu, středně tolerantní vůči šarce, silně odolná vůči monilióze ( Monilinia laxa ), červené skvrnitosti švestek ( Polystigma rubrum ) a suché skvrnitosti listů .

PŮVOD: nejasný, buď Francie, okolí Nancy, nebo jej některý francouzský král přivezl z Asie, velmi stará odrůda známá ve Francii od roku 1490, v okolí Nancy byla velmi rozšířená.

RŮST: nejprve bujný, později středně bujný, polovzpřímený, tvoří zpočátku jehlanovité, později kulovité až rozložité, nevelké koruny . Je vhodná do sadů i menších zahrad .

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá , kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: (středně) raná, vysoká až velmi vysoká , při přeplození někdy střídavá.

PLODY: jsou velmi malé (průměrně 9,5-10 g), kulaté nebo někdy mírně protáhlé, souměrné. Slupka je pod osříněním žlutá, v plné zralosti zlatožlutá , s červenými tečkami, středně hrubá, měkká, dá se stáhnout. Dužina je zelenožlutá až zlatožlutá, pevná, méně šťavnatá. Chuť je sladká až velmi sladká, aromatická, velmi dobrá až výborná , bez kyselosti typické pro jiný botanický druh - myrobalán ( Prunus insititia ), který se často lidově přezdívá mirabelka. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, 15 dní před Bystrickou, tedy ve 3.-4. týdnu srpna.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů, kvalitních destilátů či švestkových koulí .

Stanoviště: slunečné, nejlépe se jí daří v teplejších polohách do středních nadmořských výšek , ve vlhčích a úrodných půdách, ale celkově je nenáročná. Jen v suché půdě bývají plody drobné a v chladných polohách nejsou tak chutné.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorná ve dřevě i květu, spolehlivě tolerantní vůči šarce a málo náchylná k infikování jejím virem , při dlouhotrvajících deštích plody praskají a napadá je monilióza ( Monilinia fructigena ).

PŮVOD: Rumunsko, nalezena na zač. 20. stol. jako náhodný semenáč.

RŮST: středně silný růst, koruna pyramidální nebo vysoce kulovitá, větve nepravidelné a dosti křehké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá odrůda. Vhodné opylovače : Stanley , Vlaška , Althanova ringlota , Anna Späth .

PLODNOST: středně raná, vysoká.

PLODY: středně velké, oválné, slupka tmavě fialově modrá až modročerná s jemným osřením. Dužina je zelenožlutá až žlutá, středně šťavnatá, s harmonickou , velmi dobrou, sladko-kyselkavou chutí, velmi podobnou chuti Bystrické; velmi dobře se odděluje od pecky.

Dozrávání: v 1.-2. polovině září, v závislosti na lokalitě.

VYUŽITÍ: lahodné plody mají univerzální použití .

STANOVISTE: odrůdě vyhovují teplejší polohy a půdy dostatečně zásobené vláhou.

ODOLNOST: stromy jsou ve dřevě odolné vůči mrazu a v době květu dobře odolávají pozdním jarním mrazům . Já více tolerantní vůči šarce než Bystrická a je středně odolná vůči houbovým chorobám, náchylnější jen k monilióze.

PŮVOD: Kanada, Vineland, Horticultural Research Institute of Ontario, vyšlechtěná v roce 1967 jako kříženec odrůd Imperial Epineuse a Grand Duke.

RŮST: středně bujný až bujný, habitus vzpřímený až polovzpřímený, později až rozložitý.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy až pozdě. Vhodní opylovači: Stanley, Opal, Carská, Čačanská rodná, Duranzia, Hamanova.

PLODNOST: raná až středně raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: velké až velmi velké, eliptické, nesouměrné. Slupka je tenká, osříněná, pod ní fialovomodrá. Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nakysladká, při plném vyzrání sladká až velmi sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až vynikající . Dužina může v horších letech na pecce částečně držet. Je to pološvestka .

Dozrávání: pozdní, asi 7 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září .

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i pro všestranné zpracování na kompoty, džemy, marmelády, destiláty, na pečení či sušení.

Stanoviště: slunečné, preferuje úrodnou, dostatečně vlhkou, hlinitou půdu. Vhodná do teplých a středně teplých pěstitelských oblastí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, středně v květu, méně tolerantní vůči šarce, na listech má málo projevů, na plodech více, je náchylnější k poškození plodů moniliovou hnilobou ( Monilinia fructigena ), je třeba je při vyšší úrodě přetrhat, neboť rod.

PŮVOD: pravděpodobně Itálie, stará odrůda, existuje mnoho jejích typů.

RŮST: v mládí středně bujný, vzpřímený až polovzpřímený, později mírný, tvoří středně velké, kulovité, hustší, později převislé, deštníkovité.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá , kvete středně brzy až pozdě , je dobrým opylovačem.

PLODNOST: středně raná, maximálně středně vysoká kvůli červivosti, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 28-31 g), oválné, k oběma koncům zúžené, nesouměrné. Slupka je pevná, hladká, pod světle modrým osříněním fialovomodrá až tmavomodrá , místy rezavá, v plné zralosti se dá stáhnout z plodu, je nakyslá. Dužina je žlutozelená až zlatožlutá, středně tuhá až tuhá, velmi šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nasládlá, aromatická, výborná . Pec se velmi dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: pozdní, 6 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných a vlhčích půdách. Je vhodná jen do teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, květiny kvetou pozdě , tak lépe unikají pozdním jarním mrazem. Napadají je silnější obalovač švestkový ( Cydia funebrana ) a pilařka švestková ( Hoplocampa minuta ), takže často bývá červivá. Je náchylnější na šarku. Při dlouhotrvajících deštích plody praskají a trpí moniliózou ( Monilinia spp. ).

Modřínový kol zakončený hrotem. Výdrž modřínového dřeva je srovnatelná s dubovým dřevem.

Smrkový kol zakončený hrotem, vhodný jako opora k rychle odrůstajícím dřevinám (švestky, meruňky, třešně, broskve).

PŮVOD: Německo, Lützelsachsen u Weinheimu, v roce 1914 ji objevil jako náhodný semenáč GP Nickel mezi jinými semenáči a odkopky.

RŮST: v mládí bujný, později středně bujný, tvoří kulovité, řidší, později široce rozložité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizooplivá, kvete skoro až středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Bryská , Bühlská, Carská, Ontario , Ruth Gerstetter , Zimmerova .

PLODNOST: raná, vysoká , pravidelná, byť střídavá, co se týče objemu úrody.

PLODY: středně velké (20-22 g), podlouhlé, oválné, souměrné. Slupka je pod světle modrým osříněním tmavě fialově modrá až tmavě modrá, ve stínu načervenalá, tužší, tlustší, kyselkavá, dá se stáhnout z dužiny a téměř nevoní. Dužina je zelenožlutá až oranžovohnědá, středně šťavnatá, měkká . Chuť je sladkokyselá, aromatičtější jen na dobrém stanovišti a v teplém roce.

Dozrávání: ve druhé polovině července, patří mezi nejranější švestky . Plody dobře drží na stromě.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné. Daří se jí nejlépe v hlubší, hlinité, úrodné, středně vlhké půdě. Je vhodná jen do teplých poloh .

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě i květu, méně až středně tolerantní vůči šarce, středně odolná vůči dalším chorobám, často ji napadají svilušky a obalovač švestkový ( Cydia funebrana ).

PŮVOD: Francie, Montfortin, ovocná školka paní Ebertové, na trh uvedena ve 2. půl. 19. stol.

RŮST: v mládí bujný růst, tvoří malé, řídké, široce kulovité koruny.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá.

PLODNOST: raná, střídavá.

PLODY: velké, oválné, při stopce více baňaté. Slupka je tmavě fialová s modrým osříněním a řídkými tečkami nebo rezavými skvrnkami, pevná, dobře se stahuje. Dužina je velmi šťavnatá , jemná, tužší, zelenožlutá až zlatavá, chuť výborná, aromatická , kořeněná, sladká. Dužina se těžko odděluje od pecky.

Dozrávání: v polovině srpna, postupně po dobu 14 dnů

VYUŽITÍ: přímý konzum a výrobu džemů a destilátů.

STANOVIŠTE: teplé a chráněné polohy, živné a přiměřeně vlhké půdy.

ODOLNOST: silná odolnost vůči mrazu ve dřevě , slabší v květu, silná odolnost vůči suchu , tolerantní vůči šarku.

PŮVOD: Anglie, Sawbridgeworth, vypěstoval ji Thomas Rivers ze známé školky Rivers jako semenáč neznámého původu. 1895 získala ocenění britské Královské zahradnické společnosti a v r. 1995 1901 ji uvedli na trh.

RŮST: slabý až středně bujný, polovzpřímený.

OPELOVACÍ POMĚRY: je cizoopelivá, kvete brzy. Vhodné opylovače: Bystrická , Čačanská lepotica , Stanley .

PLODNOST: raná, vysoká, někdy mírně střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (65-85 g), podlouhlé, nesouměrné. Plodí ve shlucích . Slupka je pod světle modrým osříněním fialová. Dužina je žlutozelená až světle žlutá, středně tuhá, středně až velmi šťavnatá. Chuť je nasládlá až sladká , lepší z příznivých poloh a v dobré sezóně. Pec je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

Dozrávání: je pozdní až velmi pozdní, zároveň s Bystrickou, tedy v 1. a 2. dekádě září, dozrává krátce , maximálně týden, je třeba vystihnout čas sklizně, aby plody neprohlédly a nesmoučnateli na stromě.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení, jen do švestkových koulí a buchet je příliš velká.

Stanoviště: slunečné, je náročná na půdu, vyžaduje hlubokou, úrodnou, zásobenou vláhou. Je vhodná do teplých a chráněných středně teplých poloh s ohledem na dobu zrání a náchylnost k monilióze při vysoké hustotě plodů.

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, tolerantní vůči šarce , projevuje se jen v malé míře na listech, středně odolná vůči moniliové spále ( Monilinia laxa ).

PŮVOD: Německo, Besigheim v regionu Württenberg, ve školce Gerstetter ji v r.. 1920 vypěstoval Adolf Gerstteter jako kříženec odrůd Bryské a Carské a v r. 2010 1932 ji uvedli na trh.

RŮST: středně bujný, vytváří široce pyramidální, nepravidelnou, řidší a menší korunu. Je vhodná i do menších zahrad.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá, kvete je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Althanova ringlota , Čačanská lepotica , Čačanská raná , Hanita, Jojo, Katinka, Lützelsachsenská , Tragédie a někdy i Zimmerova . Dobře opyluje odrůdy: Jefferson, Lützelsachsenská , Tragédie, Presenta, Zimmerova .

PLODNOST: raná, středně vysoká až nižší, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 35-40 g), kulovitě eliptické. Slupka je fialovočervená až černomodrá s modrošedým osříněním, je jemná a dá se stáhnout z plodu. Dužina je zelenožlutá až světle žlutá, pod slupkou načervenalá, kolem pecky bělavá, směrem ke stopce nahnědlá, tuhá, řídká a šťavnatá, dobře se odděluje od pecky. Chuť je sladkokyselkavá, aromatická, kořeněná, lepší při teplém počasí.

Dozrávání: velmi časné, kolem poloviny července, v teplejších polohách i na přelomu června a července, jedna z nejdříve dozrávajících odrůd . Zralé plody snadno opadávají, vyžadují sklizeň probírkou.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení.

STANOVIŠTE: sluneční, teplé, chráněné před větrem. Nejlépe se jí daří v teplých, úrodných půdách, ale zvládne i hůře. Je vhodná zejména do teplých a chráněných středních poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, citlivější v květních poupatách, středně až více tolerantní vůči šarce (projevuje se maximálně na listech), středně odolná vůči monilióze ( Monilinia spp. ).

PŮVOD: USA, kříženec odrůd Agenská x Grand Duke, zač. 20. st.

RŮST: středně silný růst, vytváří vysoce pyramidální, řidší korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá odrůda, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: raná, přináší pravidelné, vysoké úrody.

PLODY: velké, podlouhlé, na obou koncích zúžené (30 - 40 g). Slupka je pevná, tmavě modrá až tmavě fialová se světle modrým osřiněním, nakyslá. Dužina je zelenožlutá, šťavnatá. Chuť sladká/sladkokyselkavá, lepší v teplých polohách a po úplném dozrání, mírně aromatická . Poměrně dobrá oddělitelnost dužiny od pecky.

Dozrávání: začátkem září.

VYUŽITÍ: přímý konzum, zpracování, mrazení, výrobu kořalky. Plody dobře snášejí přepravu.

STANOVIŠTE: hlinité, úrodné, výživné půdy a teplé , chráněné polohy. Nesnáší chladná a zamokřená stanoviště.

ODOLNOST: odrůda tolerantní k šarce, ve dřevě odolná vůči mrazu , v květu středně odolná vůči mrazu, náchylnější k monilióze.

PŮVOD: původní výskyt Evropa, Malá Asie, Severní Afrika.

RŮST: trnitý keř s rozložitou, hustou korunou, dorůstající výšky 2-4m. Kůra je červenohnědá, borka podélně rozpukaná a zbarvená do černá. Malé listy jsou eliptické, na okraji zoubkované, rostou po odkvětu.

OPELOVACÍ POMĚRY: keř kvete drobnými bílými květy v březnu až květnu.

PLODNOST: vysoká.

PLODY: malé, kulovité peckovice tmavě modré barvy se zelenou až žlutou dužinou a hnědou peckou. Chuť je trpká , po promrznutí sladkokyselá .

Dozrávání: v říjnu, na větvích vytrvá do zimy.

VYUŽITÍ: výroba vína, destilátu, džemů. Plody, kůra, květiny i listy se využívají také v lidovém léčitelství (močopudný účinek, projímavý účinek, podpora látkové přeměny…).

Stanoviště: výskyt na Slovensku: nížiny až pahorkatiny do 900 mnm, suché půdy, meze, lesní okraje, slunné stanoviště, teplejší oblasti .

ODOLNOST: dřevina je mrazuvzdorná , odolná vůči suchu a exhalátům .

PŮVOD: bývalá Jugoslávie, dnešní Srbsko, Čačak, Výzkumný ústav ovocinářský, vyšlechtěná v r. 2010. 1986 jako kříženec odrůd Agenská 707 a Stanley.

RŮST: středně bujný, v plné plodnosti ustává, tvoří polovzpřímené až široce rozložité koruny, vyžaduje udržovací a zmlazovací řez.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá , kvete pozdě. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení to jsou zřejmě tyto: Bystrická , Gabrovská , Čačanská rodná, Mirabelka nancyská .

PLODNOST: raná, velmi vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 20-30 g), oválné, nesouměrné. Slupka je středně pevná, pod osřiněním tmavě modrá . Dužina je žlutozelená, středně tuhá až tuhá, málo až středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až nakysladká, aromatická, velmi dobrá . Pec je velmi dobře odlučitelná od dužniny.

Dozrávání: pozdní, 5 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna až začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení (velmi tmavé švestky), výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Preferuje úrodné, dostatečně vlhké půdy. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, méně v květu, spolehlivě tolerantní vůči šarku , odolná vůči monilióze ( Monilinia spp. ).

PŮVOD: Německo, Brüheim u města Gotha v Durynsku. 1837 byla nalezena jako náhodný semenáč v zahradě komorníka Wangenheima, po kterém jej pojmenoval pomolog Dittrich.

RŮST: v mládí bujný, v plné plodnosti, vytváří střední až větší kulovité, rozložité koruny. Používá se také jako kmenotvorná odrůda, neboť je silně mrazuodolná ve dřevě a roste rovně. Ve vyšším věku se na kmeni tvoří charakteristické závaly.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem.

PLODNOST: střední raná, vysoká až velmi vysoká , pravidelná.

PLODY: středně velké (průměrně 23 g, někdy až 40 g), oválné, souměrné. Slupka je pod silným světle modrým osříněním fialovomodrá , někdy jemně rezavá, je nakyslá a v plné zralosti se dá z plodu stáhnout. Dužina je středně tuhá až tuhá, zelenožlutá, středně šťavnatá. Chuť je nakysladká, při plném vyzrání sladká, dobře aromatická, velmi dobrá až výborná , zejména z teplejších poloh a po méně deštivé sezóně. Pec se velmi dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné až pozdní, 10 dní před Bystrickou, tedy koncem srpna a začátkem září.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení (velmi tmavé švestky), výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

Stanoviště: slunečné, není náročná na stanoviště. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách, ale spokojí se s širší škálou půd. Je vhodná i do vyšších poloh a do alejí .

ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, tolerantní vůči šarce , použila se při šlechtění první generace tolerantních odrůd v Čačaku: Čačanské lepotice. rané a Č. | nejbolje, plody při dlouhotrvajících deštích praskají a napadá jejich monilióza, je třeba udržovat vzdušnou korunu.

PŮVOD: Německo, Lauf u města Bühl v Bádensku, objevil ji kolem r.. 1900 Leonhard Zimmer ve své vinici jako náhodný semenáč.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý, vytváří menší, kulovité, kompaktní koruny. Je vhodná do menších zahrad . Kosterní větve rostou vzhůru a slaběji se rozvětvují. Postranní větve mají hustý plodný obrost. Vyžaduje dřívější zmlazování.

OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopélivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Bystrická , Carská, Esslingenská , Lucasova raná, Oullinská, Ruth Gerstetter , Tragédie, Viktorie, Wangenheimova .

PLODNOST: raná, vysoká a pravidelná.
PLODY: středně velké (průměrně 25 g), oválné . Slupka je pod světle fialově modrým osřením tmavě fialová až tmavě modrá , místy rezavá, je středně hrubá, nakyslá, dá se stáhnout z plodu. Dužina je zelenožlutá až zlatožlutá, středně tuhá a středně šťavnatá. Chuť je sladkokyselá až sladká, aromatická, velmi dobrá , zejména z teplých stanovišť. Pecka se dobře odděluje od dužniny.

Dozrávání: středně časné, v polovině srpna. Dobře se přepravuje a krátkodobě i skladuje. Přezrálé plody měknou a padají.

VYUŽITÍ: je vhodná pro přímý konzum i univerzální zpracování : sušení, výrobu džemů, marmelády, kompotů, destilátu či na pečení a do švestkových buchet či do švestkových koulí.

STANOVISTE: sluneční, teplé. Nejlépe se jí daří v hlinitých, úrodných, vlhčích půdách . V suchých půdách jsou plody drobné, v chladných oblastech nejsou tak kvalitní. Je vhodná zejména do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, dobře mrazuodolná a odolná i vůči nepříznivému počasí v květu. Je náchylnější na šarku. Plody za dlouhotrvajících dešťů praskají a napadá jejich monilióza.

PŮVOD: z Bosny a Srbska, v malém areálu na středním a horním toku řeky Driny. Tam jej v roce 1875 objevil prof. Pančić a sklizená semena rozeslal do evropských botanických zahrad. Ve své domovině roste na vápenatých severních svazích v nadmořských výškách od 800 do 1500 m, společně například s buky, smrkem obyčejným, jedlí bílou a borovicí černou. V Srbsku je zákonem chráněn.

RŮST: rychlý, dosahuje výšky 25-30 m, šířky 5 m, má úzkou sloupovitou korunu . Větve jsou krátké, dolní jsou skloněné. Borka je šedohnědá, odlupující se kulatými šupinami. Pupeny jsou červenohnědé bez pryskyřice. Jehlice jsou dlouhé 5–20 mm, široké 1–2 mm, nápadně zploštělé, tupě špičaté, s kratičkou nasazenou špičkou, na líci tmavě zelené lesklé, na rubu se 2 širokými bílými pásky. Jehličí větvičku hustě obrůstá.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, silně cizoopelivý, větrem opelivý. Kvete v dubnu až květnu. Samčí šištice jsou světle červené, samičí purpurové.

PLODNOST: na jehličnan relativně raná.

PLODY: Šišky po 2–5 ks na větvičkách, dlouhé 3–6 cm, nejdříve namodralé či fialovopurpurové, později skořicově hnědé. Okraj semenných šupin je vlnkovitě zoubkatý. Drobná semena mají křídlo dlouhé 8 mm.

Dozrávání: od října do listopadu.

VYUŽITÍ: Jedna z nejvyhledávanějších parkových dřevin . Svým úzkým vzrůstem se hodí i do zahrad. Dobře snáší i městské prostředí. Mladé samčí šištice ještě před dozráním pylu a otevřením jsou jedlé syrové nebo uvařené. Používají se ik dochucení jídel, kterým dávají kyselou pryskyřičnou příchuť. Jedlé jsou i tepelně upravené nezralé samčí koblihy . Jejich srdce je po osmažení sladké a podobné sirupu. Jedlá jsou i syrová semínka, ale jsou příliš malá na očištění. Mladé výhonky bohaté na vitamin C lze jíst syrové, naložit do medu, sirupu či octa nebo použít na čaj.

Stanoviště: slunečné, klidně i chladnější. Nemá zvláštní nároky na reakci půdy, snáší kyselou s pH od 4 do 6, ale ve své domovině i jinde se mu výborně daří i na vápenité půdě . Dobře snáší i studené, vlhké půdy či mělké půdy, na mělkých ale nebývá dost větruodolný.

ODOLNOST: silně mrazuodolný ve dřevě (do -29 °C až -34 °C) i v mladých výhonech, jelikož ty se zpod ochranných šupin uvolňují dost pozdě v rámci roku, vhodný i do mrazových kotlin.

PŮVOD: Evropa a Z Asie. V současnosti roste brzy na celé S polokouli. U nás roste na celém území od nížin po vysoké hory. Na horských svazích, v dolinách, rašeliništích a vlhkých místech s kyselou půdou je původní.

RŮST: rychlý, dorůstá výšky 30-50 ma šířky 10m. Má kuželovitou korunu, v rozvolněných porostech či v parcích zavětvenou až k zemi. Přeslenovitě vyrůstající větve jsou mírně vztyčené nebo mírně ohnuté k zemi, jen ve u vrcholu jsou vždy mírně vztyčené, větvičky převislé. Jehlice jsou tmavozelené, dlouhé až 2 cm, vyrůstají v závitnici, na průřezu čtyřhranné.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, silně cizoopelivý, větrem opelivý. Kvete od května do června v pravidelných 4letých cyklech. Samčí šištice (2,5 cm) jsou červenopurpurové, samičí šištice (6 cm) na konci loňských výhonů jsou nejprve červené a vzpřímené, po opylení zelené a převislé.

PLODNOST: pozdní, přibližně ve 40 letech od vyklíčení, každé 4 roky.

PLODY: koblihy jsou světle hnědé, válcovité, převislé, dlouhé až 16 cm, s tvrdými šupinami, nerozpadavé. Semena jsou tmavě hnědá a mají trojnásobně delší křídlo.

Dozrávání: v prvním roce v říjnu.

VYUŽITÍ: Parková a lesní dřevina do vlhčích a chladnějších oblastí. Mladé, nezralé samčí šištice jsou jedlé syrové nebo po tepelné úpravě. Opražené jádro nezralých samičích koblih je sladké a sirupovité. Semena jsou jedlá, s jemně pryskyřičnou příchutí, ale příliš malá na manipulaci. Mladé výhonky plné vitamínu C jsou chutné zasurova, naložené v medu, sirupu, slaném nálevu či v čaji. Vyrábí se z nich smrkové pivo. Esenciální olej z jehličí se používá v parfumerii as pupeny, jehličím a pryskyřicí má antibiotické, antiseptické, sedativní účinky a podporuje vykašlávání. Středně tvrdé, pružné a ve vodě trvanlivé, lehké, světlé dřevo se využívá ve stavebnictví, truhlářství, při výrobě hudebních nástrojů, papíru apod. Je zdrojem burgundské smůly a terpentýnu . Červci a mšice na něm tvoří medovici , kterou sbírají i včely medonosné.

STANOVISTE: sluneční až polostín. Preferuje dostatečně vlhké půdy , ale zvládne většinu půd, včetně vlhkých a studených, chudých rašelinitých či mělkých, ačkoli na těch není až tak odolný vůči větru, nesnáší vápenité půdy . Preferuje pH půdy mezi 4 a 6. Je citlivý na kyselé deště způsobené emisemi při spalování uhlí bez filtrů.

ODOLNOST: velmi silně mrazuvzdorný do -40 °C až -45,6 °C, středně odolný vůči větru, dobře snáší podmáčené půdy .