Dobromysl obecný

PŮVOD: Euroasie kromě Islandu, ve Skandinávii a Rusku po 65° severní šířky. Na jihu zasahuje areál na Azorské a Kanárské ostrovy, do S Afriky, Malé Asie, na V přes Kavkaz, Blízký východ, Írán, do nižších poloh Himálají, do J Číny a na Tchaj-wan.

RŮST: středně rychlý. Je to vytrvalá bylina, vysoká 60–90 cm a široká asi 80 cm, s dřevnatějícími horizontálními oddenkami. Stonek je přímá, čtyřhranná, rozvětvuje se až v horní části. Na listech, listenech i kalichu jsou tmavé lesklé žlázky, vylučující silice. Listyjsou řapíkaté, vejčité, chlupaté. Na vrcholu hlavního stonku a horních větviček rostou krátké hlávky růžových květů.

OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivý s oboupohlavnými, někdy funkčně samičími květy, hmyzem opelivý. Kvete v červnu až září.

PLODNOST: každoroční, bohatá.

PLODY: vejčité, podlouhlé tvrdky.

Dozrávání: v srpnu až říjnu.

VYUŽITÍ: listy se používají zejména jako koření – oregano – a kvetoucí nať zejména jako léčivá rostlina. Kulinární využití: listy čerstvé a sušené jako koření zejména do mediteránních jídel jako pizza, špagety apod. Používají se ik ochucení octů, olejů, dresinků, zeleninových či luštěninových jídel. Jedlé a podobně chutné jsou i květiny , které lze používat podobně. Léčivé využití: sušená kvetoucí vnat se používá externě do koupelí a jako kloktadlo při zánětech dásní, inhaluje při kašli. Vnitřně působí pozitivně na trávicí a dýchací systém . Působí proti křečím, zvyšuje vylučování žluči, upravuje činnost žaludku a podporuje trávení a chuť k jídlu. Používá se proti nachlazení, chřipce, horečce a bolestivé menstruaci. Je to významná nektarodajná rostlina.

Stanoviště: slunečné, se sušší, teplejší, dobře odvodněnou půdou, ale není náročný na úrodnost půdy, preferuje mírně zásaditou půdu.

ODOLNOST: silně mrazuodolný v kořeni do -29 °C až -34 °C.