Hruška Boscova láhev

PŮVOD: Francie, obec Aprémont v departementu Haute-Saône, v regionu Franche-Comté, nalezená jako náhodný semenáč kolem roku 1826, pojmenovaná po pomologovi Boscovi.

RŮST: středně bujný, později mírný. Vytváří středně velkou, řídkou, tupě jehlanovitou či kulovitou až široce kulovitou korunu.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, sama je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Angoulemská, Avranšská , Clappova máslovka , Dekanka Robertova , Drouardova , Hardenpontova , Hardyho máslovka , Konference , Madame Verté , Magdalénka , Pařížanka , Williamsova .

PLODNOST: středně raná (cca 5-8 let po výsadbě), vysoká, pravidelná
PLODY: velké, typického lahvovitého vzhledu, slupka má základní barvu světle zelenou, překrytou jemnou rzí , ve zralosti má zlatožlutou až hnědopomarančovou barvu. Bílá až žlutobílá dužina je měkká, jemná, silně šťavnatá, máslovitá . Chuť je polosladká, výborná, kořeněná . Považuje se za jednu z nejchutnějších hrušek .

Dozrávání: sklizeň ve druhé polovině září, konzumní zralost první polovina října, vydrží do listopadu. Plody větrem nepadají.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, ale i džemy, mošty či kompoty. V době sklizně snáší velmi dobře přepravu.

Stanoviště: slunečné, chráněné, vyžaduje hluboké, dobře propustné a přiměřeně vlhké, teplé půdy. V nepropustných a studených půdách je dužina oblázková a plody jsou malé. Je vhodná do teplých až středně teplých poloh.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná v květech. V teplejších polohách ji napadá obalovač jablečný, ve vlhkých, uzavřených může trpět strupovitostí, tak jí vybíráme otevřené polohy a udržujeme vzdušnou korunu.