Jabloň Lebelovo

PŮVOD: Francie, Amiens, vyšlechtil školkař Jacques Lebel v roce 1825 jako neznámý semenáč, množený od roku 1849.

RŮST: velmi bujný, vytváří široce rozložité, na semenném podnoži mohutné koruny .

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: Bernské růžové, Baumannova reneta, Coxova reneta, Croncelská, Gdaňský hranáč, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Parména zlatá zimní, Ontario, Průsvitné letní.

PLODNOST: poměrně raná (4-5 let po výsadbě), bohatá až velmi bohatá, ale střídavá.

PLODY: velké až velmi velké (průměrně 180 g), ploše kulovité, jen mírně zhranatělé, nesouměrné, často s charakteristickým závalem při stopce. Slupka je velmi mastná, zelenožlutá až světle žlutá s červenými proužky či tečkami, voní. Dužina je nažloutlá, kyprá, jemná a velmi šťavnatá, na vzduchu rychle hnědne. Chuť je osvěžující kyselosladká, příjemná, ale méně výrazná , bez kořenitosti, čím později se plody sklízejí, tím jsou chutnější.

Dozrávání: sklizeň od poloviny září, dozrává od října, vydrží do Vánoc, nevadne, špatně se přepravuje, otiskuje se.

VYUŽITÍ: jedna z nejlepších odrůd pro moštování , vhodná pro kuchyňské zpracování, například i na marmelády , v menší míře pro přímý konzum.

STANOVISTE: sluneční, chráněné. Preferují lehčí, úrodné půdy. Je vhodná do velkých sadů se širokým sponem, kvůli širokým korunám nevhodná do alejí. Vhodná i do vyšších, ale před větrem chráněných poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě i květu, méně trpí deštěm při kvetení . Silně odolná vůči padlí , středně vůči strupovitosti, zejména v uzavřených polohách, v teplých oblastech náchylnější vůči vlnačce krvavé. Z mokrých půd plody zevnitř hnijí.