Líska turecká

PŮVOD: JV Evropa, Kavkaz, Malá Asie, Írán a Himaláje, původně možná jen JV Evropa a Malá Asie.
RŮST: středně bujný, vytváří menší stromy dorůstající výšky maximálně 20–25 ma šířky 7 ms hnědošedou borkou, která se ve vyšším věku šupinovitě odlupuje. Vytváří pěknou kuželovitou korunu, často s vodorovnými spodními větvemi. Neodnožuje.
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopelivá, kvete v březnu a dubnu.
PLODNOST: pozdní (v 10. roce po výsadbě), vysoká až velmi vysoká , nepravidelná, každé 2-3 roky.
PLODY: menší až středně velké (1,5–2 cm, 0,6–2,9 g), s hrubší skořepinou (0,7–3,7 mm), která se sice hůře louská běžnými louskáčky, ale louskáček Drosselmeyer si s ní hravě poradí. Oříšky vyrůstají v souplodí kulovitého tvaru po 6-10 kusech. Lepkavé a velmi cípovité plodové obaly - punčošky - daleko přečnívají plod. Jádro je menší až středně velké (0,3-0,7 g, podíl z celkové hmotnosti plodu 25-41 %), jen s tenkou, růžovou, nekorkovatoucí slupkou a je velmi chutné, nasládlé, bohatší na tuky (59-64 %) než jádra velkoplodých lísek.
Dozrávání: velmi časné, od konce srpna do září.
VYUŽITÍ: plody jsou vhodné pro přímý konzum vcelku i na zpracování na pečení, cukroví apod. Používá se jako dekorativní a plodonosná dřevina, výborný stínící strom, vhodný do parků, alejí, ostrůvků zeleně, přírodních zahrad, ke zpevňování půdy se silnou erozí. Dřevo je dobře opracovatelné, využívá se v nábytkářství.
STANOVISTE: sluneční nebo slabý polostín. Snáší širokou škálu půd, s pH mezi 5,3 a 7,3, ale plodnější je na středně úrodných půdách . Po dobrém zakořenění velmi dobře snáší sucho.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě do -29 °C až -34 °C, velmi suchuvzdorná a větruvzdorná. Odolnější vůči nosánkům lískovým, ptákům a veverkám kvůli hrubé, skoro tvrdnoucí skořápce. Nemocmi nezvykne trpět.