Ovocie na muštovanie

PŮVOD: Francie.

RŮST: strom roste slaběji, vytváří jehlanovitou, širokou korunu s řidšími hlavními větvemi, které směřují šikmo nahoru; postranní větve jsou v pozdějších letech mírně převislé, plodonosné dřevo je krátké.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, dobře opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Charneuská , Williamsova , Lectierova , Madame Verté , Dekanka zimní .

PLODNOST: nastupuje brzy a je velmi dobrá , stálá a pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (v závislosti na kvalitě půdy), tvar protáhlý, kuželovitý, nerovnoměrný až mírně hrbolatý. Slupka je hladká, zelená, po dozrání jasně žlutá , vzácně se objeví i načervenalé líčko, drobné lenticely jsou přítomny v blízkosti stopky. Dužina je bílá, rozplývavá , šťavnatá, chuť sladká až mírně nakyslá.

Dozrávání: sklizeň koncem srpna (sbíráme ještě tvrdé plody), konzumní zralost 8-10 dní po sklizni, skladovatelnost cca. 2 týdny.

VYUŽITÍ: přímý konzum a pro výrobu kompotů. Plody snášejí přepravu dobře jen těsně po sklizni, v tvrdém stavu.

Stanoviště: náročnější na stanoviště, vyžaduje nižší a střední polohy - do 400 mnm a živné půdy, chráněné před větry a mrazy. Vhodná především do zahrad.

ODOLNOST: dobrá odolnost vůči chorobám a škůdcům , netrpí chrastavitostí. Mladé stromy jsou méně odolné vůči mrazům.

PŮVOD: neznámý
RŮST: středně silný. Habitus je vzpřímený, široký. Listy jsou tmavozelené, na spodní straně stříbrno-plstnaté. Vyžaduje výchovný řez k zapěstování dostatečně pevných kosterních větví a později prosvětlovací řez.
OPELOVACÍ POMĚRY: částečně samoopelivá, kvete velkými, jemně růžovými květy v květnu až červnu. Pro zajištění vysoké úrody je vhodné vysadit při ní další/e odrůdu/y kdoule, například tyto: Konstantinopolská , Muškatnaja , Vranja , Bereczki bőtermő .
PLODNOST: raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: velké až velmi velké , hruškovitého tvaru, ale menší než u Portugalské, citrónově žluté, plstnaté. Dužina je tvrdší, pevná, krémově žlutá, šťavnatá, voňavá. Chuť je výrazná, aromatická . Plody obsahují vysoký obsah pektinu, vitamínu C a dalších zdraví prospěšných látek.
DOZŘÍVÁNÍ: středně časné, v průběhu října ke sklizni, od listopadu ke konzumaci. Při dobrém skladování vydrží i do začátku dalšího kalendářního roku.
VYUŽITÍ: plody jsou v syrovém stavu hůře stravitelné, natrpklé, vynikající jsou k tepelnému zpracování: výroba džemů, pyré, kdoulového "sýra" nebo k moštování, sušení, výrobě destilátu či likérů. Třeba ji skladovat na chladném a dobře větraném místě. Plody odpuzují moly.
STANOVISTE: nejlépe chráněné sluneční . Půda vlhká, dobře odvodněná , hlinitá, hlinito-písčitá, dostatečně zásobená živinami. Vhodná do teplých a středně teplých poloh.
ODOLNOST: středně až silně mrazuvzdorná, vůči chorobám dobře odolná odrůda, vhodná pro ekologické pěstování.

PŮVOD: Vranja, Srbsko, v roce 1898 ji vyšlechtil Nenadovič.

RŮST: keřový, silný , vzpřímený, středně rozvětvený. Má velmi dlouhou vegetační dobu, raší relativně brzy a listy jí opadávají jako jedné z posledních odrůd.

OPELOVACÍ POMĚRY: je samoopélivá .

PLODNOST: pravidelná a velmi vysoká.

PLODY: velké až velmi velké (250 – 300 g, některé až 1 kg). Tvar je dost nepravidelný - od kulatého po hruškovitý s pevnou, sytě žlutou, silně oplstěnou slupkou, která ale během zrání mizí. Dužina je světle žlutá, kolem jádřince se vyskytují drobné kamínkovité buňky. Chuť je sladkokyselá, aromatická, jemná. Její silné aroma a kyselost rychle degradují.

DOZŘÍVÁNÍ: časné, postupně od začátku září až po pozdější termíny během října.

VYUŽITÍ: vhodná k výrobě dulového moštu a ostatních dulových výrobků (dulový sýr, marmeláda, výživa, likér, pálenka atd.). Dobře snáší přepravu a je relativně dobře skladovatelná.

STANOVIŠTE: chráněné slunečné stanoviště, teplejší polohy. Půda vlhká, ale dobře odvodněná, hlinitá, hlinito-písčitá, dostatečně zásobená živinami.

ODOLNOST: ve dřevě i poupatách mrazuodolná , ale méně než Muškatnaja. Je mírně náchylná na padlí a náchylnější k napadení bakteriální spálou.

PŮVOD: Turkmenistán.
RŮST: vzpřímeně rostoucí dekorativní keř/strom, dorůstající do 2-3 m, nenáročný, lehce tvarovatelný , vhodný i pro pěstování ve velkém kontejneru .
OPELOVACÍ POMĚRY: samoopélivá odrůda.
PLODNOST: nastupuje ve 3.-4. roku po výsadbě.
PLODY: červené, středně velké až velké plody s menšími semeny uvnitř. Chuťově sladkokyselkavé až sladké , šťavnaté. Plody jsou bohaté na vitamin C, železo, draslík a antioxidanty . Jedna z nejchutnějších odrůd granátovníku.
Dozrávání: září až říjen.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba šťáv, vína, sirupu, dezertů.
STANOVISTE: slunné, chráněné stanoviště.
ODOLNOST: v dospělosti mrazuvzdorný do -15 °C , odolný vůči chorobám a suchu. V mládí rostliny chráníme před mrazem.

PŮVOD: severovýchodní část Severní Ameriky, od Connecticutu po Ontario, Illinois a Pennsylvánii. Je to druh Crataegus pedicellata , se spoustou vědeckých synonym, například i Crataegus coccinea .

RŮST: poměrně pomalý. Je to listnatý, opadavý, trnitý keř nebo menší strom, dosahuje výšky i šířky do 7m. Přirozeně tvoří obvykle trs kmenů, ale lze jej pěstovat i jako strom s jedním kmenem. Koruna je široká, volná a kulatá. Kůra je šedohnědá, hladká, borka síťovitě rozpraskaná, šedá. Výhonky jsou tenké, šedohnědé a trnité, s ostrými, špičatými trny dlouhými až 5 cm. Listy jsou střídavé, jednoduché, špičaté, velké až 10x5 cm (větší než u jiných hlohů). Mají dvojitě pilkovitý okraj, jsou ostře laločnaté. Podobají se listům javoru nebo ještě dříve brekyně (český název je hlh břekolistý). Vrchní strana listu je drsná tmavě zelená, lesklá, rub je světlejší. Na podzim se listy přebarvují do žlutooranžova.

OPELOVACÍ POMĚRY: jednodomý, oboupohlavní, samoopelivý, kvete v květnu. Květy se podobají květům jiných růžovitých dřevin, okvětní lístky jsou bílé.

PLODNOST: raná a vysoká a pravidelná, do 4-7 let od výsadby.

PLODY: červené, lesklé nebo osříněné malvice na dlouhé stopce elipsovitého, někdy hruškovitého tvaru s dlouhými vzpřímenými kališními lístky. Na hlohy jsou relativně velké (kolem 1-2 cm). Dužina je na hloh velmi šťavnatá, má výbornou, sladkokyselou chuť s téměř nepatrnou hořkostí před plným dozráním, připomíná chuť šipek, je i aromatická, voní po růžích. Obsahuje do 5 semen, která jsou tak pohromadě, že působí jako pecka a tak se dají i vyplivnout. Stopka plodu je chlupatá.

Dozrávání: během září. Po plném dozrání plody opadávají.

VYUŽITÍ: je celoročně velmi dekorativní dřevinou vhodnou do parků, zahrad či mezí. Plody jsou vhodné zejména pro přímý konzum , ale i pro zpracování na džemy, želé, víno, ovocné kůže atp. Dají se také sušit a kandovat, po vysušení použít jako čaj. Podobně jako u jiných hlohů květy i plody snižují krvý tlak a podporují srdeční činnost .

Stanoviště: sluneční až polostín, na slunečním bude plodnější. Velmi nenáročný na půdu, nejlépe se mu daří v hlinité neutrální půdě, ale snáší i velmi vlhké, těžké jílovité půdy a také lehké či vápenité.

ODOLNOST: silně mrazuvzdorný do -29 °C až -34 °C. Po dobrém zakořenění dobře snáší sucho .

PŮVOD: Belgie, 19.st.
RŮST: středně silný, jehlanovitý růst; koruna je malá, vysoká, slabě rozvětvená, pod vahou ovoce později rozprostřená.
OPELOVACÍ POMĚRY: dobrý opylovač, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Avranšská .
PLODNOST: v 5.-6 let. po výsadbě, pravidelná, hojná.
PLODY: středně velké plody úhledného hruškovitého, kuželovitého i zvonovitého tvaru. Slupka je zelenožlutá, později citrónově žlutá, středně tvrdá, drsná, pokrytá rezavými tečkami. Dužina je bělavá až žlutá, máslová , kolem jádřince zrnitá, tuhá, chuťově příjemně sladká, kořeněná, s jemným aroma skořice .
Dozrávání: sklizeň začátkem října, konzumní zralost: listopad , skladovatelnost do prosince až ledna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, sušení, moštování, výrobu destilátů, kompotů, povidlů. Při skladování dozrává postupně, chuť a kvalitu si v dobrých podmínkách udrží do prosince/ledna.
Stanoviště: odrůdě se daří i ve vyšších a drsnějších polohách; preferuje slunečné a teplé stanoviště chráněné před větrem a středně těžkou, úrodnou, propustnou půdu.
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu a chorobám. V uzavřených polohách náchylnost ke strupovitosti.

PŮVOD: Begicko, Mechelen, náhodný semenáč, který objevil hrabě Coloma ve své klášterní zahradě a který v r. 2010 1808 poprvé zarodil.
RŮST: středně bujný až slabší, ale zdraví, tvoří širokou, hustou, jehlanovitou korunu, v dobrých podmínkách velkou, v horších jen středně velkou. Větve se pod váhou úrod sklánějí a tato odrůda není vhodná do alejí.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Giffardova , Hardyho máslovka , Křivice, Magdalénka , Nagevicova, Předobrá .
PLODNOST: podmíněná polohou, v teplých, chráněných polohách plodí brzy a bohatě, v drsných polohách pozdě a málo.
PLODY: středně velké (průměrně 170 g), hruškovité či baňaté, velké plody bývají mírně zhrbolené. Slupka je hladká, mastná, posetá lenticelami, zelenožlutá, na slunci je více nažloutlá. Dužina je žlutobílá, jemná, velmi šťavnatá, sladkokyselá a kořeněná, výborná .
Dozrávání: sklizeň na od poloviny do konce září, konzumní zralost kolem 10. října, vydrží do konce října.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, výrobu kompotů, moštů. Přepravu snese jen těsně po sklizni, později se otiskuje.
Stanoviště: sluneční, vyžaduje úrodné, hluboké a teplé půdy a chráněné polohy. Nesnáší jílovité a suché písčité či štěrkovité půdy, plody jsou na nich malé a natrpklé a špičky letorostů usychají.
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě, náchylnější jen k strupovitosti v nižších a uzavřených polohách, je třeba ji sázet na otevřené polohy a udržovat vzdušnou korunu .

PŮVOD: Belgie, zač. 19. st.

RŮST: bujný růst, vytváří kulovitou, poměrně hustou korunu. Plodí ve shlucích po 3 - 12 ks.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá; dobrý opylovač pro jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Williamsova .

PLODNOST: poměrně raná (6.-8. rok), stálá, středně vysoká.

PLODY: středně velké až velké (hmotnost 100-120 až 200-250 g). Povrch větších plodů je nepravidelný, zhrbolený až shranělý. Slupka drsná i hladká, málo lesklá, světle zelená, později žlutá a na sluneční straně zlatožlutá a někdy načervenalá, po celém povrchu pokrytá nápadnými lenticely, někdy i rezavými skvrnami/ pruhy. Dužina je žlutá, jemná , hustá, šťavnatá , máslovitá, chuťově kyselkavě sladká, v jižních oblastech sladší, příjemně kořenitá , rozplývavá.

Dozrávání: sklizeň koncem října, konzumní zralost: ovoce z jižních oblastí v prosinci , ostatní později.

VYUŽITÍ: přímý konzum, moštování, sušení, výroba destilátu a džemů; skladovatelnost bez ztráty chuti do února.

STANOVISTE: odrůda vyžaduje teplé , chráněné stanoviště a kvalitní , živnou půdu. V chladných oblastech roste, ale plody nedozrávají, praskají, mají řepovitou chuť.

ODOLNOST: odrůda středně odolná vůči mrazu a plísním. V nevhodných podmínkách náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: Německo.
RŮST: bujný, vzpřímený, tvoří velké jehlanovité zaoblené koruny.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. K dosažení úrody potřebuje hrušku jiné odrůdy k přepelení v blízkosti do cca. 60m. Vhodné opylovače : Avranšská , Williamsova .
PLODNOST: poměrně raná, vysoká, pravidelná.
PLODY: malé plody, slupka je velmi jemná, šedo zeleně nažloutlá, kolem kalichu a stopky jemně rezavá, s karmínově červeným líčkem. Dužina zelenavě bílá, pod slupkou nápadně zelená, jemně zrnitá, rozplývavá až máslová a velmi šťavnatá . Chuť velmi dobrá, sladká, jemně kořeněná .
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v polovině srpna , vhodná ke konzumaci za 10-14 dní.
VYUŽITÍ: přímý konzum, kompoty, sušení.
Stanoviště: daří se jí v hlubokých a teplých půdách, vyžaduje chráněné polohy .
ODOLNOST: odrůda je velmi odolná vůči mrazům (ve dřevě i v květu), také dobře odolná vůči škůdcům , netrpí chrastavitostí ani monilií.

PŮVOD: Francie, konec 19. st.
RŮST: střední růst, vytváří jehlanovitou/ kuželovitou korunu. Listy se na podzim v horní části koruny zbarvují do červena, ve spodní žlutě.
OPELOVACÍ POMĚRY: obecně dobrý opylovač. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka , Hardyho , Drouardova .
PLODNOST: pozdější, pravidelná, středně vysoká.
PLODY: velké, baňaté, směrem ke stopce zúžené, na povrchu nerovné, ploše zhrbolené. Slupka je hladká, spíše matná, světle žlutozelená , pokrytá velmi jemnými hnědými tečkami. Dužina je bělavá, později nažloutlá, jemná, v okolí jádřince zrnitá, šťavnatá, chuťově sladká až sladko-kyselkavá, kořeněná .
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v říjnu, konzumní zralost v listopadu až lednu, skladovatelnost do ledna.
VYUŽITÍ: přímý konzum, výroba destilátu, moštování, sušení.
STANOVIŠTE: teplé, chráněné polohy a úrodné půdy.
ODOLNOST: střední odolnost vůči mrazu, netrpí chrastavitostí ani moniliózou.

PŮVOD: Francie, Rouen, vznikla jako semenáč Hardenpontovy maslovky z roku 1852 ve školkách Boisbunnelových. V r. 1867 byla uvedena na trh se jménem prezidenta A. Masa v Bourg en Bresse. Synonyma: President Mass, Mas, Masova, Président Mas.

RŮST: zpočátku bujný až středně bujný a později slabší, vytváří pyramidální, středně velké, hojně rozvětvené koruny s krátkým plodonosným dřevem.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, hmyzem opelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem. Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Anglická bergamotka, Angoulemská, Avranšská, Drouardova, Hardyho máslovka, Hohensaatenská, Koporečka, Mechelenská, Pstružka, Salisburyova, Williamsova červená.

PLODNOST: pozdější, středně vysoká, většinou pravidelná.

PLODY: jsou velké (průměrně 250 g), pravidelné, typicky hruškovitého či vejčitě baňatého tvaru, hladké. Slupka je tuhá, hrubá, nelesklá, zpočátku šedozelená, při sklizni světle zelená, při konzumaci zelenožlutá , jen někdy s nepatrně načervenalým líčkem, posetá rezavými tečkami, na některých plodech s rezavými skvrnami, zejména při kalichu a stopce. Dužina je žlutobílá, rozplývající se, šťavnatá, jemná , v okolí jádřince zrnitá. Chuť je výborná, lehce kořeněná, příjemně voňavá, pikantně sladkokyselkavá .

Dozrávání: sklizeň v 1. polovině října, konzumně dozrává v polovině listopadu, uskladněná vydrží do poloviny prosince. Dobře snáší přepravu ve sklizňové i konzumní zralosti. Konzumní zralost prozradí nejen změna barvy, ale také příjemná vůně.

VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum a výrobu kompotů, džemů a povidlů, ale také pro sušení, moštování, pečení, výrobu destilátů a výživ. Dobře se skladuje, má nepatrný sklon k otlačení, malý k hnědnutí dužiny a ke kamínkovitosti.

Stanoviště: slunečné, teplé, chráněné před větrem, jinak plody padají, ale neuzavřené kvůli strupovitosti. Vyžaduje dobré, propustné, dostatečně vlhké, výživné a teplé půdy. Ve studených nebo příliš těžkých jílovitých či kamenitých, písčitých a suchých nejen plody nemají pravou chuť, ale stromy nerostou, trpí často žloutenkou a špatně rodí. Je vhodná do teplých a středně teplých poloh .

ODOLNOST: středně mrazuodolná ve dřevě, v mládí méně, středně mrazuodolná v květu, středně odolná vůči strupovitosti, méně vůči popálení plodů, v nevhodných polohách někdy trpí žloutenkou listů."

PŮVOD: zřejmě už ze 17. století, původ neznámý, možná z Halle an der Saale z německého Saska.
RŮST: bujný, vzpřímený, vytváří vysokou, později kulovitou, velkou, nepříliš hustou korunu.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, údaje o její schopnosti opylovat jiné hrušky jsou protichůdné. Vhodní opylovači: Avranšská , Esperenova maslovka, Guyotova , Lectierova , Trévouxská .
PLODNOST: středně raná, nastupuje 5-8 let po výsadbě, je střídavá, každý druhý rok je velká.
PLODY: středně velké plody variabilního tvaru (kulovitý, hruškovitý, cibulovitý, jindy zvonovitý, dlouhý). Slupka je pevná, hladká, při dozrání žlutá, na sluneční straně krásně karmínově červená , posetá nápadnými šedohnědými lenticelami vroubenými červeným okrajem, které připomínají kůži pstruha . Dužina je bílá, měkká, velmi šťavnatá, máslovitá, chuťově výborná, sladká, příjemně kořeněná.
Dozrávání: sběr v 1. půl. října, konzumní zralost: postupná, v listopadu, skladovatelná do ledna.
VYUŽITÍ: Vhodná pro přímý konzum, zavařování, výrobu destilátu, džemů, moštování.
Stanoviště: slunné, chráněné stanoviště, hluboké půdy, raději vlhčí než sušší. Odrůda nevhodná do uzavřených poloh. Vhodná do teplých a středně teplých, otevřených poloh.
ODOLNOST: málo mrazuodolné letorosty v mládí kvůli příliš bujnému růstu, později ve dřevě silně mrazuodolná , v květu méně, v nevhodných podmínkách je středně až silně náchylná k strupovitosti.

PŮVOD: jižní Francie, departament Rhône, buď ji našel pan Morel či Jean Collaud v roce 1864 jako náhodný semenáč ve městě Vienne nebo ji vypěstoval Claude Blanchet, který ji dal Morelovi, vlastníkovi ovocných školek ve Vaise-Lyonu, který ji v roce 1874 začal šířit. V roce. 1879 byla předložena na Pomologickém kongresu, kde ji doporučili k šíření.
RŮST: v mládí velmi bujný, rovný, později středně bujný. Kvůli vysoké plodnosti vytváří jen středně velké, jehlanovité koruny se vzpřímeně rostoucími větvemi, které se pod úrodou sklánějí.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Avranšská , Clappova maslovka, Esperenova bergamotka , Dekanka zimní , Madame Verté , Guyotova , Pařížanka , Poiteau, Thirriotova, Tongréská, Trévouxská a Williamsova.
PLODNOST: velmi raná, střídavě vysoká a velmi vysoká .
PLODY: velké až obrovské (průměrně 380 g, ale i 600 g), lahvovité, většinou zhrbolené, ke kalichu i zhranatělé. Slupka je hladká, jemná, nelesklá, při sklizni zelenožlutá, pak žlutá, na sluneční straně načervenalá, s velkými lenticely, většinou alespoň kolem kalichu rezavá. Dužina je bílá, pod slupkou nažloutlá, velmi šťavnatá, rozplývavá , na vzduchu hnědne. Chuť je velmi dobrá až výborná, kořeněně sladká, aromatická .
Dozrávání: sklizeň na začátku září nárazově, konzumně dozrává 10-14 dní po sklizni, vydrží do října. Plody ve větru padají.
VYUŽITÍ: zejména pro přímý konzum, moštování, pečení, výrobu džemů, ale také výrobu kompotů či destilátů.
STANOVIŠTE: slunečné, chráněné před větrem. Není náročná na půdu, plody dobré kvality a velikosti přináší na propustných, úrodných půdách. Snese i vyšší polohy, ale jen s lehčími půdami a vně mrazových kotlin. Z těžších půd bývá vodnatá.
ODOLNOST: méně mrazuodolná v mládí a v letorostech, později je středně mrazuodolná ve dřevě, středně mrazuodolná je iv květu. Nemocmi ani škůdci netrpí , vyhledává ji jen méra hrušková ( Psylla pyri ).

PŮVOD: z jihu středního a ze západního Slovenska kolem Prievidze a Trenčína, nazývaná tam také "Bocmanka" či "Bosvanka".
RŮST: bujný, vytváří mohutnou korunu . V mládí vyžaduje výchovný řez, později není na řez náročná.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá.
PLODNOST: středně raná, středně vysoká.
PLODY: ploše kulovité, zelenožluté s červeným líčkem, dužina je sladkokyselá, šťavnatá .
Dozrávání: sklizeň v říjnu, vydrží do Vánoc.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum i zpracování na mošty, sušení apod.
Stanoviště: slunečné, nejlépe jí vyhovuje dostatečně vlhká, ale propustná půda, ale celkově je nenáročná, vhodná i do chráněných vyšších poloh .
ODOLNOST: silně mrazuodolná , odolná vůči strupovitosti .

PŮVOD: Belgie, vypěstoval ji školkař L. Coulon v Liège, první plody dozrály v r. 2010. 1856.
RŮST: velmi bujný, vytváří jedny z největších stromů s mohutnou, široce kulovitou až rozložitou korunou a krátkým plodonosným obrostem.
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy, je špatným opylovačem (triploid). Vhodné opylovače: například Baumannova reneta , Dülmener Herbstrosenapfel, Carpentin.
PLODNOST: pozdní, mezi 10.-12. rokem po výsadbě, střídavá, středně velká až velká.
PLODY: velké až velmi velké (průměrně 180-200 g, ale také 400 g) zhruba pravidelného, ​​ploše kulatého tvaru. Slupka je hladká, částečně zdrsněná rzí, tvrdá, málo lesklá, v základu zelená, později žlutá a na sluneční straně pruhovaně načervenalá, pokrytá rezavými tečkami nebo skvrnami. Dužina je bělavě nažloutlá, jemná, hustá, nejprve křupavá, později měkne. Chuť velmi dobrá, sladkokyselá, jemně kořeněná, renetovitá, ušlechtilá.
DOZŘÍVÁNÍ: sklizeň v polovině října, konzumní zralost v listopadu až v 1. polovině prosince, skladovatelnost do února až dubna. Plody dobře drží na stromě a neotláčejí se při přepravě. Během skladování ale mohou vadnout nebo zevnitř hnít.
VYUŽITÍ: výborná pro přímý konzum a moštování, vhodná i pro sušení a další kuchyňské zpracování. Vhodná pro vzrůst zejména do sadů a velkých zahrad, méně do alejí.
Stanoviště: slunečné, preferuje hluboké, živné půdy, ale spokojí se is horšími, pokud nejsou příliš suché nebo příliš mokré. Vhodné jsou polohy chráněné před pozdními jarními mrazy.
ODOLNOST: středně až silně mrazuodolná ve dřevě, málo v květu. Je středně až silně odolná vůči strupovitosti, rakovině a padlí, méně vůči monilióze.

PŮVOD: Francie, Croncels, vyšlechtili ji bratři Baltetovci ze školky v Croncels u Troyes jako semenáč pravděpodobně Antonovky a v r. 2010. 1869 uvedli na trh.
RŮST: střední až bujný. Koruna je pravidelná kulovitá, později mírně rozložitá, tvoří silně konkurenční výhony, lehce houstne. Často se dožívá vysokého věku .
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete brzy a dlouho, je dobrým opylovačem. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Astrachán červený , Baumannova reneta , Bernské růžové, Coxova reneta , Gdaňský hranáč , Charlamowski , James Grieve Red , Krasokvět žlutý , Landsberská reneta , McIntosh, Ontario , Parmén Wealthy, Zvonkové .
PLODNOST: raná, pravidelná, vysoká, ob rok velmi vysoká.
PLODY: větší, kulovité, pravidelné. Slupka je hladká a lesklá, světle zelená, ve zralosti slámově žlutá se světlými tečkami, někdy i mdlým líčkem. Dužina je žlutá, hustá, křehká, šťavnatá . Chuť je velmi lahodná sladkokyselá, mírně kořeněná .
Dozrávání: sklizeň koncem srpna až začátkem září, dozrává rovnoměrně, konzumně krátce po sklizni, vydrží do konce října, z vyšších poloh až do Vánoc. Plody snadno padají ve větru a vyžadují šetrnou sklizeň, snadno se otisknou.
VYUŽITÍ: pro přímý konzum a výrobu moštů a vín, sušení . Na vzduchu málo hnědne.
Stanoviště: slunečné, vhodné i do vyšších poloh , ale vyžaduje výživnou půdu. Nevhodná do mokrých, suchých půd a do větrných a vlhkých poloh.
ODOLNOST: je silně mrazuodolná ve dřevě i květu, květinám nevadí ani déšť. Odolná vůči vlnačce krvavé a obalovači jablečnému . Středně až výše odolná vůči rakovině, středně odolná vůči padlí, středně až méně vůči strupovitosti. Je náchylnější k hnědnutí dužiny a slupky během skladování.

PŮVOD: současné Polsko, Pruszc (německy Praust) u Gdaňska, jako náhodný semenáč ji od 70. let 19. století začal množit německý školkař Anton Rathke, který ji pojmenoval podle své dcery.
RŮST: slabý, vytváří menší, zcela převislé , dekorativní koruny. Je vhodná i do menších zahrad .
OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy až pozdě, je dobrým opylovačem. Květy jsou velmi dekorativní, tmavě růžové . Vhodné opylovače nebyly ověřeny, ale podle času kvetení by to mohly být: Coxova reneta , Gdaňský hranáč , Golden Delicious, Grahamovo, Hetlina , Jonathan , Malinové holovouské , Matkino , Ontario , Panenské české , Parména zlatá zimní , Studnič .
PLODNOST: raná, dost vysoká, pravidelná.
PLODY: středně velké, tupě kuželovité. Slupka je hladká, hrubá, lesklá, zelenožlutá až žlutá, překrytá na sluneční straně červeným pruhovaným líčkem . Dužina je bělavá, jemná, velmi šťavnatá , málo křupavá. Chuť je kyselejší až sladkokyselá, mírně kořeněná, aromatická .
Dozrávání: sklizeň koncem září, dozrává v říjnu, vydrží do ledna.
VYUŽITÍ: vhodná pro přímý konzum, kuchyňské zpracování a zejména k moštování .
Stanoviště: slunečné, není náročná na polohu ani na půdu, je vhodná i do vyšších poloh .
ODOLNOST: silně mrazuodolná ve dřevě i květu, méně odolná vůči strupovitosti a padlí.

PŮVOD: pravděpodobně Německo, 1. půl. 19. stol.
RŮST: bujný, zdravý vzrůst , koruna vysoká a široká.
OPELOVACÍ POMĚRY: hůře přijímá cizí pyl a špatně opyluje jiné odrůdy. Vhodné opylovače: Ananasová reneta , Parména zlatá zimní , Průsvitné žluté , Ušlechtilé žluté.
PLODNOST: pozdější, bohatá úrodnost každý 2.-3. rok.
PLODY: velké, široce kuželovité. Slupka je zelenavě-žlutá, později až zlatožlutá , sluneční strana červeně pruhovaná a tečkovaná. Dužina jemná, hustá, měkká, šťavnatá , chuť lehce renetově okořeněná , nasládla.
Dozrávání: sklizeň v říjnu, konzumní zralost: listopad, vydrží do ledna až března.
VYUŽITÍ: přímý konzum a zpracování; plody dobře snášejí přepravu.
STANOVIŠTE: libovolné, i vyšší polohy , chráněné před drsným větrem; na živiny bohaté, propustné půdy. V suchých půdách se jí nedaří a plody opadávají, v mokrých a nepropustných půdách je náchylná k rakovině.
ODOLNOST: odolná vůči mrazu ; v těžkých, mokrých, nepropustných půdách náchylnost k rakovině.