Hruška Williamsova

PůVOD: Anglie, Aldermaston v Berkshiru, kolem roku 1770 ji jako náhodný semenáč našel ředitel školy John Stair. Rozmnožovala ji školka Richarda Williamse v Turnham Green v Middlesexu a později se dostala i do USA. Dnes je jednou z nejpěstovanějších odrůd.

RŮST: v mládí středně bujný, později slabý. Stromy velmi rychle stárnou. Koruna je jehlanovitá, široce pyramidální, později nepravidelná, vyšší, kulovitá.

OPELOVACÍ POMĚRY: cizoopelivá, kvete středně brzy. Vhodné opylovače: Boscova láhev , Clappova máslovka , Crassanská, Hardyho máslovka , Charneuská , Červencová, Křivice, Konference , Pařížanka , Mechelenská , Neue Poiteau. Je nekompatibilní s Avranšskou.

PLODNOST: velmi raná (2-5 let po výsadbě), vysoká, pravidelná.

PLODY: středně velké až velké (průměrně 180-190 g), baňato kuželovité, ke stopce mírně prohloubené, ke kalichu někdy zúžené, nesouměrné. Slupka je hladká, bez osření a rzi nebo jen s minimem, mírně mastná, nerovná, zelenobílá, v plné zralosti zelenožlutá až žlutá, vzácně s menším červeným, pruhovaným líčkem. Dužina je bílá, velmi jemná, máslovitá bez oblázkovitosti, velmi šťavnatá , nehnědne. Chuť je výborná, sladkokyselá, aromatická, výrazně kořeněná .

Dozrávání: sklizeň na přelomu srpna a září, sklízí se ještě zelenobílá, konzumně dozrává po 10-14 dnech, vydrží 1-2 týdny, v chladírně i 3 měsíce. Přepravu snáší dobře po dostatečně časném sklizni.

VYUŽITÍ: velmi univerzální odrůda, velmi vhodná pro přímý konzum, výrobu kompotů, džemů a destilátů, ale také pro moštování, sušení a pečení.

STANOVISTE: sluneční, teplé, chráněné . Vyžaduje úrodnější, propustné, hlinité půdy. Ve vlhkých a studených půdách a v otevřených a inverzních polohách namrzá a plody jsou repovité.

ODOLNOST: méně mrazuodolná ve dřevě, silně mrazuodolná v květu , pokud květiny namrznou, tvoří i bezsemenné plody. Dobře odolná vůči strupovitosti, málo ji napadají škůdci kromě obalovače - plodokazu hruškového ( Cydia pyrivora )